Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon upravuje podmínky podnikání v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství (dále jen " energetická odvětví"), jakož i práva a povinnosti fyzických či právnických osob s tím spojené a výkon státní správy na tomto úseku.
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu.
(2) Rozvodem elektřiny, plynu nebo tepla se pro účely tohoto zákona rozumí přenos, přeprava, uskladňování, přeměna a dodávky elektřiny, plynu nebo tepla.
(1) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě státní autorizace (dále jen "autorizace") udělené Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo").
(2) Autorizace se uděluje na dobu určitou, nejméně na 25 let, a to na :
a) výrobu elektřiny, plynu nebo tepla,
b) rozvod elektřiny, plynu nebo tepla
(3) Držitel autorizace je oprávněn požádat jeden rok před uplynutím doby, na níž mu byla autorizace udělena, o prodloužení autorizace. Ministerstvo autorizaci prodlouží, jestliže držitel autorizace splňuje i nadále podmínky stanovené tímto zákonem.
(4) Autorizace je nepřenosná na jinou fyzickou či právnickou osobu.
(1) Podmínkou pro udělení autorizace fyzické osobě je:
a) dosažení věku 21 let
b) způsobilost k právním úkonům
c) bezúhonnost
d) trvalý pobyt na území České republiky
e) odborná způsobilost
(2) Podmínkou pro udělení autorizace právnické osobě je:
a) sídlo na území České republiky,
b) ustanovení odpovědného zástupce, který splňuje podmínky podle odst. 1.
(3) Fyzická či právnická osoba, která žádá o udělení autorizace, musí prokázat, že má finanční, technické a materiální předpoklady k zajištění výkonu autorizované činnosti a že touto činností nedojde k ohrožení zájmů na ochranu životního prostředí.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:
a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání podle tohoto zákona,
b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k výkonu autorizované činnosti a osoběpodnikatele je obava, že se dopustí stejného nebo jiného podobného činu při výkonu autorizovanéčinnosti.
(5) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru,u výroby energie do instalovaného výkonu l MW vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru.
(6) K udělení autorizace na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(1) Odpovědným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba ustanovená držitelem autorizace na výrobu či rozvod (dále jen "držitel autorizace"),která odpovídá za řádný výkon autorizované činnosti podle tohoto zákona.
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení autorizace podle § 4 odst.l a být s to účastnit se výkonu autorizované činnosti v potřebném rozsahu.
(3) Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednoho držitele autorizace.
(4) Je-li držitel autorizace právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce.
(5) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady, popř. jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(6) Je-li držitelem autorizace fyzická osoba, může rovněž ustanovit odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím bude autorizovanou činnost vykonávat.
(7) Ustanovení odpovědného zástupce schvaluje ministerstvo.
(8) Přestane-li v průběhu výkonu autorizované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat, musí držitel autorizace neprodleně ustanovit nového odpovědného zástupce a návrh na jeho schválení předložit ministerstvu.
(1) Písemná žádost o udělení autorizace fyzické osobě obsahuje:
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo; ustanoví-li odpovědného zástupce též tyto údaje tý kající se odpovědného zástupce a návrh na jeho schválení,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též vymezené území,
c) obchodní jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) dobu podnikání.
(2) Písemná žádost o udělení autorizace právnické osobě obsahuje:
a) obchodní jméno, sídlo a formu právnické osoby,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též vymezené území,
c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) údaje týkající se odpovědného zástupce a návrh na jeho schválení,
e) dobu podnikání.
(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí:
a) ověřená kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u osob zapsanýchv obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku,
b) výpis z rejstříku trestů fyzické osoby aodpovědného zástupce ne starší šesti měsíců,
c) doklady o odborné způsobilosti,
d) doklad o účetní závěrce, která není starší šesti měsíců od podání žádosti a je ověřena auditoremu právnických osob, které již podnikají,
(1) Ministerstvo může udělit autorizaci, jsou-li splněny podmínky pro její udělení podle § 4; při rozhodování přihlédne rovněž k veřejnému zájmu.
(2) Zjistí-li ministerstvo před vydáním rozhodnutí, že žádost není úplná, poskytne tomu, kdo žádá, přiměřenou lhůtu k odstranění jejích nedostatků. Současně jej upozorní, že řízení zastaví, pokud v této lhůtě nedostatky nebudou odstraněny.
(3) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje:
a) obchodní jméno fyzické či právnické osoby, jíž se autorizace uděluje,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též vymezené území,
c) technické podmínky, které je držitel autorizace povinen při výkonu autorizované činnosti dodržovat,
d) dobu platnosti autorizace včetně termínu zahájení výkonu autorizované činnosti,
e) schválení odpovědného zástupce podle § 5 odstavce 4 nebo podle § 5 odstavce 6,
(4) Rozhodnutí o udělení autorizace nepodléhá přezkoumání soudem.
(1) Autorizace zaniká
a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b) výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku, nejde-li o případy uvedené v § 3 odst. 4,
c) prohlášením konkurzu, zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku,
d) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
e) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace.
(2) Ministerstvo autorizaci odejme, zjistí-li,že její držitel:
a) přestal splňovat podmínky udělení autorizace podle tohoto zákona,
b) při výkonu autorizované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy o ochraně životního prostředí,
c) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje životy, zdraví nebo majetek osob,
(3) Ministerstvo může autorizaci odejmout v případě, že držitel autorizace nezahájil výkon autorizované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení autorizace.
(4) Ministerstvo autorizaci zruší, požádá-li o to písemně držitel autorizace.
(5) Požádá-li držitel o zrušení autorizace, je povinen pokračovat v dodávkách elektřiny, plynu nebo tepla ještě po dobu šesti měsíců ode dne podání žádosti. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.
(1) Držitel autorizace je povinen zajistit, aby práce spojené s výkonem autorizované činnosti, vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů, [Např. zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, vyhl. č. 21/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 554/1990 Sb.] prováděly pouze osoby mající tuto odbornou způsobilost.
(2) Držitel autorizace je povinen zajistit, aby technická zařízení, používaná k výkonu autorizované činnosti, splňovala požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce.
(3) Držitel autorizace na rozvod (dále jen " dodavatel") je povinen, pokud je to technicky možné, uzavřít s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá, splňuje podmínky podle tohoto zákona a nachází se v místě výkonu autorizované činnosti (dále jen "odběratel"), smlouvu o dodávkách vybraného druhu energie.
(4) Dodávky energie podle uzavřené smlouvy má dodavatel právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu v těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob,
b) při stavech nouze podle § 12 odst. 1 nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových a revizních prací,
d) při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro rozvod energie (dále jen "rozvodné zařízení"),
e) při provádění nutných provozních manipulací a to u elektřiny nejdéle na třicet minut, u plynu na 48 hodin a u tepla na 8 hodin,
f) při neoprávněném odběru podle zvláštní části tohoto zákona,
g) jestliže odběratel používá při odběru energie zařízení, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
h) jestliže odběratel používá při odběru energie zařízení, která ovlivňují kvalitu energie v neprospěch ostatních odběratelů, nebyla-li učiněna dostupná technická opatření k omezení tohoto vlivu,
i) na základě pokynu dispečinku podle § 13 odst. 8.
(5) V případech uvedených v odstavci 4 písm.c) je dodavatel povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek energie způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 4 je dodavatel povinen obnovit dodávku energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) Držitel autorizace na výrobu či rozvod (dále jen "držitel autorizace") je povinen:
a) poskytovat na vyžádání ministerstva informace nezbytné pro výkon jeho práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona,
b) k prověření poskytnutých informací umožnit pověřeným zaměstnancům ministerstva vstup do objektů, v nichž je prováděn výkon autorizované činnosti.
(8) Dodavatel je povinen poskytovat fyzickým či právnickým osobám, které osvědčí právní zájem, informace o umístění rozvodných zařízení a nezbytné údaje o nich.
(9) Do jednoho měsíce po udělení autorizace je její držitel povinen vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze a předložit jej ministerstvu s výjimkou výroben elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW a soustav zásobování teplem do výkonu 10 MW.
(10) Dodavatel má právo:
a) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s provozem, opravami a údržbou svých rozvodných zařízení,
b) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz rozvodných zařízení v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel,
c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu elektrizační, plynárenské a teplárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
d) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti a provozních zařízení drah, jakož i vstupovat nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon autorizované činnosti,
e) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu odběrných zařízení odběratelů.
(11) Dodavatel je povinen při výkonu oprávnění podle předchozího odstavce co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést pozemky do předchozího stavu.
(12) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv dodavatele podle odstavce 10 majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak zaniká.
(1) Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost držitele autorizace poskytovat dodávky elektřiny, plynu nebo tepla nad rámec vymezený v udělené autorizaci.
(2) V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu vzniká držiteli autorizace povinnost veřejné služby na základě rozhodnutí ministerstva.
(3) Rozhodnutí ministerstva se vydává na dobu určitou, nejdéle na 6 měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Prokazatelná ztráta, vzniklá držiteli autorizace převzetím povinnosti veřejné služby, se hradí z rozpočtu ministerstva.
(1) Držitelé autorizace podléhají státní regulaci (dále jen " regulace"), kterou vykonává ministerstvo.
(2) Regulací se pro účely tohoto zákona rozumí ovlivňování výkonu autorizované činnosti podle tohoto zákona za účelem nahrazení konkurenčního prostředí.
(3) Ministerstvo je jediným oprávněným orgánem k předkládání návrhů na změny cen elektřiny, plynu a tepla Ministerstvu financí. [zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů,]
(4) Ministerstvo je oprávněno kontrolovat účelnost vynaložených nákladů jednotlivých držitelů autorizace na výkon autorizované činnosti.
(5) Zaměstnanci ministerstva za účelem výkonu regulace mají právo
a) vstupovat do objektů, v nichž se provádí výkon autorizované činnosti,
b) nahlížet do účetních a jiných dokladů držitelů autorizace, nezbytných k výkonu regulace, a požadovat k nim vysvětlení.
(6) Zaměstnanci ministerstva, kteří získali informace v rámci výkonu regulace, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se při své činnosti dozvědí. [§ 17 obchodního zákoníku]
(7) Postup při výkonu regulace stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Stavem nouze se pro účely tohoto zákona rozumí omezení nebo přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepla na dobu delší než 48 hodin na celém území České republiky nebo její části v důsledku:
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za branné pohotovosti státu,
c) havárií na zařízeních pro výrobu a rozvod energie,
d) dlouhodobého nedostatku zdrojů energie,
e) smogové situace podle zvláštních předpisů. [zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší)]
f) teroristického činu.
(2) Při stavech nouze jsou držitelé autorizace a odběratelé povinni podřídit se omezení spotřeby. Rozsah a způsob omezení odběru stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje vláda oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích. Týká-li se stav nouze určité části území státu vyhlašuje jej ministerstvo.
(4) Držitelé autorizace jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.
(5) Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému narušení zásobování energií, zejména při rozsáhlých haváriích na zařízeních pro výrobu a rozvod energie, jsou držitelé autorizace, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek.
(6) Odstraňování havárií a obnovení dodávek podle předchozího odstavce řídí ministerstvo, jehož pokyny jsou držitelé autorizace povinni dodržovat.
(7) Postup při vzniku a odstraňování následků stavů nouze stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Rovnováhu mezi zdroji a potřebou energie a bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační a plynárenské soustavy zabezpečují dispečinky.
(2) Elektrizační soustavou se pro účely tohoto zákona rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny včetně elektrických přípojek a odběrných elektrických zařízení a systém řídící, zabezpečovací a měřící techniky a zařízení k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(3) Plynárenskou soustavou se pro účely tohoto zákona rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu a rozvod plynu, podzemních zásobníků, plynovodních přípojek a odběrných plynových zařízení včetně systému řídící, zabezpečovací a měřící techniky a zařízení k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
(4) Dodavatelé, kteří provozují rozvodná zařízení vysokého a velmi vysokého napětí a rozvodná zařízení o tlakové úrovni 0,3 MPa a výše, jsou povinni zřídit a provozovat na svůj náklad dispečinky, jejichž prostřednictvím řídí vymezený úsek elektrizační či plynárenské soustavy.
(5) Elektrizační soustavu České republiky řídí ústřední elektroenergetický dispečink a plynárenskou soustavu České republiky řídí ústřední plynárenský dispečink (dále jen "ústřední dispečinky"). Tyto dispečinky zřizují držitelé autorizace na základě smluv o povinném sdružení.
(6) Ústřední dispečinky zajišťují:
a) jednotné řízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy včetně vyhlašování odběrových stupňů při haváriích na výrobních a rozvodných zařízeních a při stavech nouze,
b) mezinárodní spolupráci energetických odvětví,
c) účelné využívání zdrojů o výkonu 50 MW a výše, rozvodných zařízení elektřiny o napěťové úrovni 400 kV a 220 kV a vybraných rozvodných zařízení 110 kV,
d) účelné využívání zdrojů plynu a rozvodných zařízení plynu o tlakové úrovni nad 4 MPa včetně podzemních zásobníků plynu a řízení jejich provozu.
(7) Pravidla dispečerského řízení stanoví dispečerské řády, které vydá ministerstvo vyhláškou. Dispečerské řády podrobně upraví přípravu provozu soustav a jejich operativního řízení, analýzu, kontrolu a vyhodnocování výsledků a jednotný systém předávání informací v soustavách za běžného provozu a ve stavech nouze.
(8) Držitelé autorizace a ostatní fyzické či právnické osoby jsou povinni řídit se pokyny příslušného dispečinku v souladu s ustanoveními tohoto zákona a schválenými dispečerskými řády.
(9) Držitelé autorizace jsou povinni nahlásit stav nouze podle § 12 odst. 1 písm.a), c), e) a f) bezprostředně po jeho vzniku ústřednímu dispečinku a ministerstvu.
Kontrolu podnikání v energetických odvětvích podle tohoto zákona provádí Státní energetická inspekce zřízená podle zvláštního zákona. [zákon č. 88/ 1987 Sb., o státní energetické inspekci]
(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku elektřiny každému odběrateli, který :
a) má zřízenou elektrickou přípojku a odběrné elektrické zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,
c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
(2) O dodávce elektřiny uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) výkon, množství a časový průběh odběru elektřiny (dále jen " odběrový diagram") a to i pro stavy nouze,
b) cenu a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh, [zákon č. 526/1990 Sb., o cenách]
c) způsob měření odebrané elektřiny včetně přístupu dodavatele k měřícímu zařízení.
(3) Sjednání odběrového diagramu se nevyžaduje u odběratelů ze sítí nízkého napětí.
(4) Odběratel je povinen:
a) zajistit, aby jeho odběrné zařízení připojené na rozvodné zařízení dodavatele bylo vybaveno dostup nými technickými prostředky omezujícími vliv zpět ného působení na kvalitu dodávané elektřinyostatním odběratelům a aby neovlivňovalo funkci ří dící, měřící a zabezpečovací techniky a činnostsystému hromadného dálkového ovládání,
b) odebírat elektřinu s hodnotou induktivního účiníku
0,95 - 1,0, pokud se dodavatel s odběratelemnedohodnou jinak, s výjimkou odběrů pro domácnosti; způsob zjišťování a vyhodnocování této hodnoty stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, pokud je propojen s rozvodným zařízením dodavatele, jakož i dodávat do tohoto zařízení energii z vlastního zdroje, pouze po dohodě s dodavatelem.
(6) Na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele.
(7) Dodavatel nepřipojí elektrickou přípojku či odběrné elektrické zařízení, která neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(8) Odběratel se podílí podle výše odebíraného příkonu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.
(9) Odběratel je povinen udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce a poskytovat technické údaje o něm dodavateli.
(10) Při změně napětí prováděné v zájmu technického rozvoje jsou vlastníci připojených odběrných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.
(11) Podrobnější úpravu dodávek elektřiny stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Elektrická přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení směrem k odběrateli a je určena k připojení odběrného elektrického zařízení jednoho odběratele.
(2) V elektrické stanici začíná elektrická přípojka odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic, mimo elektrické stanice od venkovního nebo kabelového vedení.
(3) Elektrická přípojka nízkého napětí končí při venkovním vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, při kabelovém vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.
(4) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním podpěrným bodem umístěným na této nemovitosti. Podpěrný bod je součástí přípojky.
(5) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe odběrného zařízení nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.
(6) Elektrická přípojka vysokého a velmi vysokého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelo- vě stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
(7) Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, nestanoví-li tento zákon jinak.
(8) Náklady na zřízení přípojky nízkého napětí pro odběry domácností do vzdálenosti 30 m hradí dodavatel, přistoupí-li odběratel na způsob a technické podmínky zřízení takovéto přípojky.
(9) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(10) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví či poškození majetku osob.
(11) Dodavatel je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
(1) Odběr elektřiny měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřícího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Měřící transformátory jsou součástí odběrného elektrického zařízení.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřícím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu měřící zařízení do 15 dnů od jejího obdržení vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně měřícího zařízení nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na měřícím zařízení zjištěna závada, hradí
náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.
(5) Dodavatel má právo jednotlivé části měřícího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(1) Dodavatel je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu:
a) z kombinované výroby tepla a elektřiny v rozsahu odpovídajícímu technologické potřebě výroby tepla,
b) vyráběnou z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
(2) Náklady spojené s připojením zdroje podle odstavce l
hradí vlastník tohoto zařízení.
(3) Způsob připojení zdroje podle odstavec 1 k rozvodnému zařízení určuje dodavatel.
(4) Dodavatel vykupuje elektřinu podle odstavec 1 za cenu sjednanou podle cenových předpisů.6)
(1) Zařízení pro výrobu elektřiny (dále jen "výrobní zařízení") a rozvodná zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení a rozvodného zařízení, určený k zajištění jejich spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
(3) Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení, podzemní vedení a elektrické stanice.
(4) Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu:
a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 10 m
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 15 m
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 20 m
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 25 m
e) u napětí nad 400 kV 35 m.
(5) V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů.
(6) V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno:
a) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná po dobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebovýbušné látky,
b) vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,
c) provádět činnosti ohrožující venkovní vedení,
spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy,
zdraví a majetek osob.
(7) Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou
stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
(8) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:
a) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které byznemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozitbezpečnost a spolehlivost jeho provozu,
c) vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 3 t.
(9) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.
(10) V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení životů, zdraví či majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu.
(11) Fyzické či právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit dodavateli a provést opatření k jejich omezení.
(12) K ochraně výroben elektřiny se přiměřeně použijí ustanovení odstavce 9 a 10.
(13) Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo.
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku rozvodného zařízení zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení po provedení přeložky
se nemění.
Při styku rozvodných zařízení s komunikacemi, vodními toky, drahami a jinými zařízeními všeho druhu, jsou vlastníci nebo provozovatelé rozvodných zařízení povinni provádět ve vzájemné spolupráci dostupná technická opatření k zabezpečení spolehlivosti a bezpečnosti jejich provozu a možnosti řádného udržování.
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je:
a) odběr bez uzavřené smlouvy,
b) odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
c) odběr bez měřícího zařízení nebo měřícím zařízením, které v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
d) odběr měřícím zařízením, které nebylo připojeno dodavatelem nebo na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku plynu každému odběrateli, který:
a) má zřízenou plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,
c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
(2) O dodávce plynu uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) množství a časový průběh odběru plynu (dále jen
"odběrový diagram") a to i pro stavy nouze,
b) cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně záloh,
c) dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu dodavatele k měřícímu zařízení.
(3) Plynem se pro účely tohoto zákona rozumí zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou přepravovány v lahvích.
(4) Odběrným plynovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu až k zařízení pro konečné využití plynu.
(5) Dodavatel nepřipojí plynovou přípojku či odběrné plynové zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(6) Vlastník připojeného odběrného plynového zařízení je povinen udržovat je ve stavu, který odpovídá příslušným technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(7) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele s výjimkou uzavření hlavního uzávěru plynu v případě hrozící nebo vzniklé havárie.
(8) Odběratel se podílí podle množství odebíraného plynu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.
(9) Při změně tlaku nebo druhu plynu prováděné v zájmu technického rozvoje jsou vlastníci připojených plynových zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.
(10) Podrobnější úpravu dodávek plynu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Plynovodní přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení a končí hlavním uzávěrem plynu, jímž je připojeno odběrné plynové zařízení v jednom objektu.
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.
(3) Vlastníkem plynovodní přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(4) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
(5) Dodavatel je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník po§
žádá.
(1) Odběr plynu měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřícího zařízení (dále jen "plynoměr"), které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření, nebo zjistí-li na plynoměru závadu, má právo nechat jej přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu plynoměr do 15 dnů vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně plynoměru nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na plynoměru zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do plynoměru bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.
(5) Dodavatel má právo plynoměr včetně jeho připojení zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
(2) Plynárenskými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí plynovody, přípojky a technologické objekty.
(3) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.
(4) Ochranná pásma činí:
a) u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně 4 m
b) u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm
včetně 8 m
c) u plynovodů a přípojek nad průměr 500 mm 12 m
d) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek,
jimiž se rozvádějí plyny v zastaveném území obce 1 m
e) u technologických objektů 4 m
(5) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebných objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.
(6) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.
(7) U vysokotlakých a velmivysokotlakých plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.
(1) Plynová zařízení jsou chráněna bezpečnostními pásmy.
(2) Plynovými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení na výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky, tlakové zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresorové a regulační stanice, vysokotlaké a velmivysokotlaké plynovody.
(3) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynového zařízení, vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na obrys, určený k zamezení či zmírnění účinků případných havárií a k ochraně života, zdraví či majetku osob.
(4) Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu či zřizovat plynová zařízení, jejichž bezpečnostní pásmo zasahuje do stávajících staveb, lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.
(5) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění rozvodného zařízení nebo některých jeho prvků.
(2) Přeložky zajišťuje vlastník rozvodného zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky nemění.
(1) Neoprávněným odběrem plynu je:
a) odběr bez uzavřené smlouvy,
b) odběr bez plynoměru nebo s plynoměrem, který v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamená vá nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
c) odběr s plynoměrem, který nepřipojil dodavatel či na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné
manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé
dodavateli neoprávněným odběrem stanoví
ministerstvo vyhláškou.