Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Stanislava Grosse dopisem ze dne 12. září 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Stanislava Grosse. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministr vnitra České republiky

Jan RUML

Vážený pane poslanče,

zasílám Vám odpověď na Vaši interpelaci ze dne 18. srpna 1994, č.j. 2961/94, kterou jste podal, cituji: " v souvislosti s materiálem týkajícím se personálního obsazení řady důležitých postů jak na ministerstvu vnitra tak i na policejním prezídiu".

Předtím než odpovím na Vaše otázky, dovolte mi. Vážený pane poslanče, vyslovit údiv, nebo lépe řečeno roztrpčení a zklamání z toho, že podkladem pro Vaši interpelaci jsou dva anonymní dopisy, mimochodem již staršího data, které vznosně nazýváte "materiálem" a k jejichž mnoha bodům jsme se já i moji kolegové již opakovaně vyjadřovali ve sdělovacích prostředcích.

Na některé z Vašich otázek vznesených pod čísly 1 - 26 Vám nemohu odpovědět, neboť mi to výslovně zakazuje ustanovení § 19 zákona č. 451/1991 Sb. a § 10 zákona ČNR č. 279/1992 Sb. Dále sděluj i:

Pan Saveljev byl zařazen na katedře dějin státu a práva VŠ SNB.

Pánové Pikna, Saksa, Matejčík, Komárek, Skluzáček, Ergersdorf a paní Vinická nikdy nebyli zařazeni v útvaru, který patřil ke státobezpečnostním složkám SNB.

Pánové Balík a Flekal nestudovali vysokou školu v bývalém SSSR, nikdy nebyli zařazeni v útvaru, který patřil ke státobezpečnostním složkám SNB.

Pan Felcman nebyl dlouholetým kádrovákem FMV, na FMV nikdy nepracoval.

Pánové Sekyra a Hanzl byli jako referenti zařazeni v kádrové správě FMV a MV ČR. Jsou fundovanými právníky, o které je v současnosti, jak jistě i Vy sám dobře víte, veliká nouze.

Pan Pešina nebyl kádrovák, čtyři roky pracoval v oblasti vzdělávání policistů, kde spravoval evidence zaměstnanců studujících ve školách.

Pan Faltus nikdy nebyl členem CÚV KSČ.

Pan Hron nebyl "dlouholetým velitelem kádrovky úřadu vyšetřování", do funkce vedoucího personální skupiny byl ustanoven v roce 1991.

Pan Karafiát byl politickým vězněm v padesátých letech a nikdy nebyl, ani nemohl být spolupracovníkem agenturní sítě vězeňské služby. Navíc podotýkám, že tato si se začala vytvářet až po jeho propuštění z vězení.

Jak vidíte, Vážený pane poslanče, 65% Vašich otázek je zcela absurdních. Pokud jde o ostatní Vámi uváděné osoby, mohu Vás ubezpečit, že pokud jsou zařazeny ve funkcích, pro jejichž výkon se posuzují předpoklady podle zákona č. 451/1991 Sb. čí podle zákona ČNR č. 279/1992 Sb., pak tyto předpoklady splňují.

Jsem hluboce přesvědčen, že anonymním dopisům chybí podpis autora právě proto, že obsahují informace buď zcela lživé a liché, nebo pouhé polopravdy.

K otázce č. 27. Ke dni 31.7.1994 bylo z celkového počtu zaměstnanců resortu Ministerstva vnitra 1,8 % těch, kteří byl, v minulosti zařazeni v StB. Podotýkám ovšem, že jde o pracovníky, kteří byli doporučeni k setrvání v resortu prověrkovými komisemi a následně obdrželi kladné vyjádření občanských komisí. Pro úplnost dodávám, že od 1.1.1990 bylo uvolněno nebo propuštěno ze služebního poměru celkem 7590 bývalých příslušníků StB. Ze stávajícího celkového počtu zaměstnanců v resortu (tj. policistů a občanských zaměstnanců) celých 39 % tvoří ti, kteří byli do služeb resortu Ministerstva vnitra přijati po 1.1.1990. Pokud jde o zaměstnance v pracovním poměru, pak v bezpečnostním úseku MV tzv. "polistopadoví lidé" tvoří v současnosti 47 % a v Policejním prezídiu ČR dokonce 78 % zaměstnanců. V řídících funkcích na ministerstvu i v Policii ČR došlo od roku bylo téměř ke stoprocentní personální obměně. Považoval bych za seriózní, Vážený pane poslanče, kdybyste v budoucnosti informoval veřejnost rovněž o těchto početních údajích.

K Vaší otázce č. 28. Krátce po mém nástupu do funkce ministra vnitra jsem stanovil základní krátkodobé úkoly pro oblast personální práce. Šlo zejména o kontrolu dodržování tzv. lustračních zákonů, důsledné dodržování doporučení prověrkových a občanských komisí, zdravou stabilizaci personální situace v policii (ukončení období existenční nejistoty ve služebním poměru po prověrkách odborných a občanských komisí a lustracích, zlepšení sociálního zabezpečení a platů), přepracování kritérií výběru nových policistů, posouzení personálních zdrojů, vyvinutí maximálního úsilí v náboru a výběru nových policistů i ostatních pracovníků, změnu obsahu a systému základní odborné přípravy policistů a zahájení prací na nové celkové koncepci vzdělávání v resortu, zahájení prací na nové, komplexní a dlouhodobé koncepci personální práce v resortu. To vše za situace, kdy v důsledku zániku ČSFR došlo k výraznému rozšíření kompetencí ministerstva i policie a byl započat rozsáhlý proces organizačních změn, který ani v současnosti není zcela ukončen. Uvedené úkoly byly splněny, resp. se průběžně plní. Analýza personálního složení zaměstnanců v pracovním poměru a policistů v resortu Ministerstva vnitra, na kterou se dotazujete, je zpracována. Je součástí analytické části návrhu nové koncepce personální práce v mnou řízeném resortu na období příštích dvou až pěti let. Návrh této koncepce je v současnosti v připomínkovém řízení a v měsíci říjnu bude posouzen poradou vedení Ministerstva vnitra. V této souvislosti podotýkám, že jedním ze stěžejních úkolů personální práce v Ministerstvu vnitra je a bude kromě výběru nových policistů a řídících pracovníků, STABILIZACE POLICIE. Tento záměr je jasně vyjádřen i v materiálu "Koncepce Ministerstva vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a doktrína Policie ČR", který je Vám znám.

Vaše interpelace, široce publikovaná ve sdělovacích médiích, působí zcela protichůdně k uvedenému koncepčnímu záměru. V situaci, kdy Policie ČR s úsilím na hranici svých možností čelí se slušnými výsledky nebývalé explozi kriminality, bych od poslance, člena branného a bezpečnostního výboru, očekával spíše podporu, než nepodloženou destrukci uvedeného koncepčního záměru.

Odpovědí na Vaši otázku č. 29 je můj rozkaz č. 25 ze dne 11,2.1993 ve znění novel. Uvedený rozkaz upravuje personální pravomoci služebních funkcionářů, přičemž rozhodovací pravomoc při příjímání nových policistů mají příslušní funkcionáři podle jednotlivých úrovní řízení v příslušném teritoriu (např. ředitelé správ Policie ČR v krajích, ředitelé okresních ředitelství PČR apod.). V souladu s citovaným předpisem výhradně tito policejní funkcionáři s personální pravomocí rozhodují o obsazování funkci a doplňování početních stavů v jimi řízených útvarech podle konkrétních potřeb a požadavků policejní služby.

Pokud jde o Vaši otázku ohledně tzv. personální banky (otázka č. 30): součástí personálního informačního systému v resortu ministerstva vnitra je centrální evidence policistů s poměrně širokou položkovou skladbou. Na základě zadaných kritérií (např. věk, vzdělání, další kvalifikace - např. absolvování speciálních kurzů v USA, nebo speciálního studia pro mladé policisty na Středoevropské policejní akademii, atd., zvláštní dovedností, praxe aj.) lze kdykoliv vytipovat skupinu policistů, splňujících požadované předpoklady. Tento postup je běžně využíván. Zařazení příslušného policisty do takovéto skupiny je však pouze jedním z předpokladů pro rozhodnutí o ustanovení do uvažované funkce. Častěji než tento postup je v současné době využíván institut konkursního, resp. výběrového řízení. Podotýkám, že v souladu s výše uvedenou novou koncepcí personální práce je již v současné době rozpracováván nový systém hodnocení policistů a pracovníků, který bude organicky propojen se systémem plánování a řízení profesní dráhy zaměstnanců. Po zavedení těchto systémů do praxe (což nemůže být krátkodobou záležitostí), lze předpokládat další podstatné zkvalitnění a stabilizaci personální situace v resortu.

K otázce č. 31 především sděluji, že současná podoba resortního školství není ve stacionární poloze. Počátkem roku 1993 byl zahájen proces radikální transformace policejního vzdělávání, což je úkol dlouhodobý nejen z resortního pohledu,;ale obecně. Školství - a civilní nebo policejní - je velmi citlivým a složitým mechanismem, jehož vývoj nemůže probíhat náhlými, nedostatečně promyšlenými zvraty. Proto jsme volili Strategii postupných kroků. Prioritně bylo přikročeno k zásadním změnám v základní odborné přípravě příslušníků Policie ČR, zařazovaných do základních výkonných funkcí v pořádkové, dopravní, ochranné, imigrační a pohraniční službě (dále jen "ZOP"). Jejich cílem bylo odstranit existující negativa a na základě "objednávky" policie, vytvořit podmínky pro kvalitnější výcvik a výchovu policistů. ZOP byla proto nově koncipována jako pomaturitní kvalifikační studium, zakončené maturitní zkouškou z odborných předmětů. Na základě požadavků výkonných útvarů policie na kvalitnější přípravu policistů byla prodloužena na 18 měsíců, což odpovídá evropskému standardu. Výrazně se změnila nejen organizace (byl zaveden modulový systém), ale i obsah ZOP. Vzdělávání se zaměřuje na prosazování takových metod a forem práce, které zefektivňují přípravu policistů a odstraňují pouhé memorování a prezentování teoretických postulátů. Důraz je kladen na praktickou aplikaci všech nabytých vědomost.. Celý systém Z.OP je neustále dotvářen ve spolupráci s výkonnými policejními útvary. Představuje pružný, variabilní model, schopný rychle saturovat požadavky policejní praxe, např. zcela nově budovanou hranici mezi ČR a SR. K základní odborné přípravě nejsou zásadní připomínky ze strany policejních útvarů a tento typ vzdělávání je pozitivně hodnocen i zahraničními experty. Vedle relativně samostatné koncepce ZOP byla zpracována a vedením resortu schválena i komplexní rámcová koncepce resortního školství, ke které jsou v současné době dopracovávány konkrétní projekty jednotlivých stupňů, druhů a forem vzdělávání. Věřím, že rozvoj resortního školství ve smyslu uvedených koncepčních materiálů povede k efektivnímu řeše,ní zvyšování profesní způsobilosti policistů v přímém výkonu služby i v řídících funkcích všech úrovní.

S pozdravem

Vážený pan

Stanislav GROSS

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

PRAHA