Parlament České republiky se usnesl na tomto ústavním zákoně:
(1) Vyšší územní samosprávný celek vykonává ve svém územním obvodu samostatnou působnost stanovenou zákonem.
(2) Při výkonu samostatné působnosti se vyšší územní samosprávný celek řídí zákony a právními předpisy vydanými k jejich provedení.
Vyšší územní samosprávný celek zřizuje své orgány; způsob jejich vzniku, působnost, pravomoc a vztahy mezi nimi upraví zvláštní zákon.
Vyšší územní samosprávný celek
a) schvaluje vlastní rozpočet a hospodaří podle něj;hospodaření s rozpočtovými prostředky upraví zvláštní zákon,
b) schvaluje vyúčtování svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok,
c) kontroluje finanční hospodaření právnických osob a zařízení,
jichž je zřizovatelem;
d) přiděluje dotace z vlastních rozpočtových prostředků a kontroluje jejich použití.
Vyšší územní samosprávný celek může vstupovat do mezinárodních sdružení místních orgánů a spolupracovat se samosprávnými regiony jiných států. Činí tak jen v souladu s mezivládními dohodami a po předchozím souhlasu Ministerstva zahraničních věcí.
Vyšší územní samosprávný celek může stanovit své symboly (znak a prapor) a způsob jejich užívání.
Vyšší územní samosprávný celek se pro potřeby rozvoje svého územního obvodu podílí na zajišťování veřejných služeb v oblasti sociální péče, zdravotnictví, dopravy, školství a kultury, zejména zřizováním právnických osob a zařízení podle tohoto ústavního zákona a podle zvláštních zákonů.
Pravomoc zřizovat a rušit právnické osoby a zařízení uvedené v příloze k tomuto ústavnímu zákonu, vykonávaná dosud ministerstvy, okresními úřady a školskými úřady, přechází na vyšší územní samosprávné celky, v jejichž územním obvodu mají tyto právnické osoby a zařízení sídlo. Dnem přechodu je první den kalendářního měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců od nabytí účinnosti ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
Doplnění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě se doplňuje takto:
1. V § 19 odst. 2 se za slovo "obcí" vkládají slova "vyšším územním samosprávným celkem".
2. V § 19 odst. 4 se v první větě za slovo "obec" vkládají slova "vyšší územní samosprávný celek". Ve druhé větě se za slovo "obcí" vkládají slova "vyšších územních samosprávných celků".
Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství se doplňuje a mění takto:
1. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: "vyšší územní samosprávný celek,".
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
2. V § 12 odst. 3 písmeno a) se slova "střední školy" vypouštějí.
3. V § 12 se za odst. 3 vkládá odstavec 4, který zní:
"(4) Ministerstvo může zřizovat a rušit střední odborné školy a gymnázia.".
4. V § 12 dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
5. V § 12 dosavadní odstavec 4 se doplňuje o písmeno f), které zní:
"f) přiděluje vyššímu územnímu samosprávnému celku prostředky na neinvestiční výdaje hrazené státem.".
6. Nadpis nad § 15a zní:
"Působnost vyššího územního samosprávného celku".
7. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:
(1) Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší střední odborné školy a gymnázia.
(2) Vyšší územní samosprávný celek může zřizovat a rušit
a) speciální školy s výjimkou těchto škol při zdravotnických zařízeních, a školská zařízení těmto školám sloužící,
b) základní umělecké školy a školská zařízení těmto školám sloužící,
c) domovy mládeže,
d) dětské domovy,
e) stálé školy v přírodě,
f) pedagogicko-psychologické poradny.".
8. Za § 15a se vkládá § 15b, který zní:
a) spravuje školy a školská zařízení uvedená v § 15a zejména tím, že zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční výdaje kromě mzdových prostředků, popřípadě jiných výdajů hrazených státem,
b) jmenuje a odvolává ředitele škol a školských zařízení uvedených v § 15a. Při jmenování vychází z výsledků konkursního řízení a stanoviska ministerstva a při odvolávání ze stanoviska ministerstva.".
9. V § 23 odst. 1 text první věty za slovy ".uvedené v." se nahrazuje slovy:
"§ 12 odst. 4 a odst. 5 písm. a) až d) a písm. f) a odst. 6 písm. a) a c) a v § 14 odst. 5.".
10. Poslední věta § 24 se doplňuje těmito slovy:
"pokud nejde o školy a školská zařízení zřizovaná vyšším územním samosprávným celkem.".
Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, se doplňuje takto:
V § 10 se za odst. 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Muzea a galerie může zřizovat a rušit i vyšší územní samosprávný celek.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Zákon ČNR č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon) se doplňuje takto:
V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Divadla může zřizovat a rušit rovněž vyšší územní samosprávný celek.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon), se doplňuje takto:
1. Dosavadní text § 2 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
"(2) Součástí jednotné soustavy knihoven jsou rovněž knihovny zřizované vyššími územními samosprávnými celky.".
2. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Lidové knihovny může zřizovat a rušit rovněž vyšší územní samosprávný celek.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení se doplňuje takto:
1. V § 1 odst.2 se za slovo "obce" připojují slova "a vyšší územní samosprávné celky".
2. Nadpis § 4a zní:
"Obce, okresní úřady a vyšší územní samosprávné celky".
3. V § 4a se za odstavec 3 připojuje nový odstavec 4, který zní:
"(4) Vyšší územní samosprávné celky se podílejí na poskytování sociální péče.".
4. V § 44 odst. 1 písm. a) se za slovo "obcemi" vkládají slova "anebo vyššími územními samosprávnými celky".
5. V § 46 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojuje se věta:
"zařízení uvedená v § 45 písm. a) a b) mohou ve svém územním obvodu zřizovat též vyšší územní samosprávné celky."
6. V § 48 se v první větě za slovo "obcemi" vkládají slova "nebo vyššími územními samosprávnými celky."
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, se doplňuje takto:
V § 39 odst. 1 se za první větu vkládá věta, která zní:
"Zdravotnická zařízení může zřizovat rovněž vyšší územní samosprávný celek.".
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se doplňuje a mění takto:
Ustanovení § 26 odst. 1 zní:
"(1) Územní plány a územní projekty velkých územních celků schvalují vyšší územní samosprávné celky.".
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
V Praze dne 24. srpna 1994
místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu
_________________________________________________________________
oblast
__________
dosavadní
zřizovatel právnické osoby a zařízení
_________________________________________________________________
_________________________________________________________________
silniční
hospodářství
_________________________________________________________________
Ministerstvo
dopravy Správy a údržby silnic stanovené
zvláštním zákonem
_________________________________________________________________
kultura
_________________________________________________________________
Ministerstvo
kultury státní vědecké knihovny:
Hradec Králové, České Budějovice, Kladno, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Moravská zemská knihovna v Brně
galerie a muzea:
Galerie Klatovy/Klenová
Galerie Hradec Králové
Galerie výtvarných umění Olomouc
Horácká Galerie
Oblastní galerie Vysočiny
Oblastní galerie Liberec
Orlická galerie Rychnov n/Kněžnou
Státní galerie Zlín
České muzeum výtvarných umění Východočeská galerie Pardubice
Západočeská galerie Plzeň
Alšova jihočeská galerie
Galerie výtvarných umění Ostrava
Galerie výtvarných umění Náchod
Galerie výtvarných umění Litoměřice
Oblastní galerie v Roudnici n/Labem
Galerie výtvarných umění Havlíčkův Brod
Galerie výtvarných umění Cheb
Galerie B.Rejta v Lounech
Galerie výtvarných umění Hodonín
Jihočeské muzeum České Budějovice
Muzeum J.A.Komenského
Muzeum loutkářských kultur Chrudim
Muzeum Východních Čech Hradec Králové
Regionální muzeum Teplice
Severočeské muzeum Liberec
Středočeské muzeum Roztoky
Technické muzeum Brno
Valašské muzeum v přírodě
Vlastivědné muzeum Olomouc
Východočeské muzeum Pardubice
Západočeské muzeum Plzeň
Průmyslové muzeum Ostrava
právnické osoby pro správu hradů, zámků a jiných památkových objektů:
Státní zámek Sychrov
_______________________________________________________________
Okresní úřady divadla:
Krušnohorské divadlo Teplice
Horácké divadlo Jihlava
Slovácké divadlo Uherské Hradiště
Těšínské divadlo Český Těšín
galerie a muzea:
Okresní muzeum Beroun
Okresní muzeum Plzeň-jih, Blovice
Okresní muzeum Praha-východ, Brandýs n.L.
St.Boleslav
Muzeum v Bruntále, Bruntál
Okresní vlastivědné muzeum, Česká Lípa
Okresní muzeum Český Krumlov
Muzeum Těšínska, Český Těšín
Okresní muzeum, Děčín IV
Muzeum Chodska, Domažlice
Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek
Okresní vlastivědné muzeum, Havlíčkův Brod
Muzeum Hodonínska, Hodonín
Chebské muzeum, Cheb
Okresní muzeum Chomutov
Okresní muzeum Chrudim
Muzeum skla a bižuterie, Jablonec n.Nisou
Okresní muzeum a galerie Jičín
Muzeum Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
Regionální muzeum Jílové u Prahy
Okresní muzeum Jindřichův Hradec
Galerie umění Karlovy Vary
Karlovarské muzeum, Karlovy Vary
Okresní muzeum Kladno
Okresní muzeum Klatovy
Regionální muzeum Kolín
Muzeum okresu Plzeň-sever, Kralovice
Muzeum Kroměřížska, Kroměříž
Okresní muzeum Kutná Hora
Okresní vlastivědné muzeum Litoměřice
Okresní muzeum Louny
Okresní muzeum Mělník
Regionální muzeum Mikulov
Okresní muzeum Mladá Boleslav
Okresní muzeum Most
Okresní vlastivědné muzeum Nový Jičín
Okresní muzeum Náchod
Okresní muzeum Pelhřimov
Prácheňské muzeum v Písku, Písek
Polabské muzeum, Poděbrady
Okresní muzeum Prachatice
Muzeum Prostějovska, Prostějov
Okresní muzeum Brno-venkov, Předklášteří
Okresní vlastivědné muzeum, Přerov
Okresní muzeum v Příbrami
Okresní muzeum Rakovník
Rabasova galerie, Rakovník
Muzeum dr. B. Horáka, Rokycany
Okresní muzeum Orlických hor, Rychnov nad Kněžnou
Okresní muzeum Sokolov
Muzeum středního Pootaví, Strakonice
Muzeum Šumavy, Sušice
Okresní vlastivědné muzeum, Šumperk
Muzeum husitského revolučního hnutí, Tábor
Okresní muzeum Tachov
Muzeum Podkrkonoší, Trutnov
Západomoravské muzeum, Třebíč-Podklášteří
Okresní muzeum Českého ráje, Turnov
Slovácké muzeum, Uherské Hradiště
Muzeum Podblanicka, Vlašim
Okresní vlastivědné muzeum Vsetín
Okresní muzeum Vysoké Mýto
Muzeum Vyškovska, Vyškov
Muzeum jihovýchodní Moravy, Zlín
Jihomoravské muzeum, Znojmo
právnické osoby pro správu hradů, zámků a
jiných památkových objektů:
Státní hrad Bouzov
Státní zámek Frýdlant
Správa památkových objektů okresu Litoměřice
(Libochovice, Ploskovice, Házmburk)
Památková správa okresu Uh. Hradiště
(Buchlov, Buchlovice)
Státní zámek Náměšť n/O.
Státní zámek Hradec n/Moravicí
(Hradec n/M., Raduň)
hvězdárny a planetária:
Hvězdárna a planetárium České Budějovice
Hvězdárna a planerárium Hradec Králové
Lidová hvězdárna Prostějov
Hvězdárna Rokycany
Hvězdárna Úpice
Hvězdárna Valašské Meziřičí
Hvězdárna Vsetín
__________________________________________________________________
školství
__________________________________________________________________
Ministerstvo
školství, mládeže
a tělovýchovy střední odborné školy a gymnázia s výjimkou zdravotnických škol, speciální základní školy, a školská zařízení těmto školám sloužící; dětské domovy.
____________________
Ministerstvo
hospodářství střední odborná učiliště stanovená zvláštním zákonem
____________________
Školské úřady speciální základní školy při zdravotnickýchzařízeních, základní umělecké školy a školská
zařízení těmto školám sloužící; domovy mládeže, stálé školy v přírodě a pedagogicko-psychologické poradny.
_________________________________________________________________
Obecná část
Navrhovaný ústavní zákon o působnosti vyšších územních samosprávných celků patří, spolu s ústavním zákonem o jejich vytvoření, k základním právním předpisům, kterými je realizována reforma územní správy v České republice.
Návrh zásad ústavního zákona o působnosti vyšších územních samosprávných celků schválený usnesením vlády ČR č. 219 z 27. dubna 1994 byl projednán výbory Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, konkrétně ústavně-právním výborem, výborem pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, výborem petičním, pro lidská práva a národnosti, výborem pro sociální politiku a zdravotnictví, branným a bezpečnostním výborem, zahraničním výborem, zemědělským výborem, hospodářským výborem a rozpočtovým výborem. V předkládaném návrhu bylo přihlédnuto k doporučení použít pro vymezení povinnosti zřizovat právnické osoby a zařízení formulaci "zřizuje" a stanovenímožnosti zřizovat právnické osoby a zařízení vyjádřit obratem "může zřizovat" (zásada č. 11 - 16, tj. čl. 9 - 14 návrhu ústavního zákona).
V návrhu ústavního zákona není uváděna působnost vyšších územních samosprávných celků, která je zakotvena v Ústavě a v dalších zákonech:
- rozhodnout o názvu vyššího územního samosprávného celku (čl.103 Ústavy),
- podávat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (čl.41 odst. 2 Ústavy),
- vydávat obecně závazné vyhlášky (čl. 104 odst. 3 Ústavy),
- předkládat Ústavnímu soudu návrhy týkající se nezákonnostiprávních předpisů a kompetenčních sporů mezi státema samosprávnými celky navzájem (zákon č. 182/1993 Sb.,o Ústavním soudu - § 64 odst. 2 písm. e), odst. 3 a § 120).
Ústavní zákon neřeší soustavu orgánů, které budou výkon působností svěřených těmto celkům zajišťovat. O tomto zúženém pojetí právní úpravy rozhodla vláda na svém jednání dne 13. dubna (bod 2 a/aa/ Záznamu z jednání schůze vlády ČR z 13.dubna 1994). Podle Seznamu základních doprovodných legislativních dokumentů, které bude nutné vydat v souvislosti s vytvořením vyšších územních samosprávných celků (schváleného vládou usnesením č. 384 4.července 1994), se předpokládá vydání samostatného zákona o orgánech vyšších územních samosprávných celků a jejich působnosti ve státní správě.
Navrhovaný ústavní zákon se předkládá za situace, kdy dosud neexistují dvě důležité související právní normy, a to ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků. Vládní návrh cit. ústavního zákona byl předložen Parlamentu ČR 30.června 1994 a k jeho projednávání dosud nedošlo. Návrh zákona, jímž bude vymezen majetek vyšších územních samosprávných celků, připraví Ministerstvo financí v souladu s cit. Seznamem základních doprovodných legislativních dokumentů.
Předkládaný návrh ústavního zákona stanoví vyššímu územnímu samosprávnému celku působnost dosud nezajišťovanou jiným subjektem, jako je schvalování vlastního rozpočtu, účast na mezinárodních sdruženích apod. Vedle této působnosti vymezuje ústavní zákon další působnost, která přechází na vyšší územní samosprávné celky ze státu, resp. z příslušných orgánů státní správy. S decentralizací této působnosti souvisejí i změny a doplnění právních předpisů, které jsou uvedeny ve druhé části předloženého návrhu a v příloze k tomuto ústavnímu zákonu.
Přijetí navrhovaného ústavního zákona nevyvolá nároky na zvýšení celkového objemu souhrnu státního rozpočtu a rozpočtů místních. Přesun působností z centra na vyšší územní samosprávné celky bude provázen přesunem prostředků do jejich rozpočtů v objemu nezbytně nutném na výkon této působnosti. Prostředky rozpočtu vyšších územních samosprávných celků tedy nebudou získány zavedením nových daní nebo zvýšením sazeb existujících daní ve prospěch vyšších územních samosprávných celků.
Zvláštní část
Část první
Čl. 1
Ústavní zákon upravuje pouze samostatnou působnost vyšších územních samosprávných celků, kterou vykonávají ve svých územních obvodech. Při výkonu stanovených působností jsou vyšší územní samosprávné celky povinny řídit se pouze zákony a právními předpisy, které byly vydány k jejich provedení.
Čl. 2
Vyššímu územnímu samosprávnému celku se svěřuje působnost vytvářet si orgány pro zajištění svých úkolů. Soustavu orgánů vyššího územního samosprávného celku, způsob jejich vytváření, jejich působnost a pravomoc, jakož i vztahy mezi nimi však tento návrh ústavního zákona neupravuje a budou řešeny zvláštním zákonem.
Čl. 3
Vymezuje se působnost vyššího územního samosprávného celku na úseku rozpočtového hospodaření. Tvorbu a funkci rozpočtu vyššího územního samosprávného celku, vyúčtování hospodaření, jakož i příjmy a výdaje tohoto rozpočtu stanoví zvláštní zákon.
Příjmy vyšších územních samosprávných celků budou tvořit zejména vlastní příjmy, jako jsou podíly na daních stanovené zvláštním zákonem, příjmy vyplývající z majetkové účasti vyššího územního samosprávného celku na podnikání jiných právnických osob, příjmy z hospodaření s vlastním majetkem, půjčky, dary a dotace ze státního rozpočtu.
Výdaje vyššího územního samosprávného celku budou tvořit zejména výdaje spojené se zabezpečováním úkolů plynoucích z působností vyššího územního samosprávného celku, poskytování příspěvků např. jiným nestátním provozovatelům sociálních služeb, příspěvků na rozvoj zásobování pitnou vodou, na rozvoj čištění a odvádění odpadních vod, na protipovodňová a protierozní opatření, příspěvků obcím na kulturní akce zajišťované obcemi či jinými subjekty v případech, kdy obce nemají dostatečné finanční zdroje, a dotace poskytované z vlastních prostředků.
Čl. 4
Návrh umožňuje, aby vyšší územní samosprávné celky, obdobně jako je tomu u obcí, působily jako členové v mezinárodních sdruženích místních orgánů. Může jít např. o Pracovní sdružení evropských příhraničních regionů, Stálou konferenci evropských
obcí a regionů při Radě Evropy, příp. jiná sdružení.
Vzhledem k tomu, že jde o vztahy překračující hranice státu, a tedy součást zahraniční politiky státu, je nezbytné, aby při této spolupráci bylo zajištěno respektování státních zájmů České republiky. Proto se vyžaduje soulad s příslušnými mezivládními dohodami uzavíranými v této oblasti a souhlas Ministerstva zahraničních věcí před navázáním spolupráce.
Čl. 5
Umožňuje se, aby si vyšší územní samosprávné celky mohly stanovit vlastní symboly (znak, prapor) a určit způsob jejich užívání. Důvodem je snaha posílit vědomí sounáležitosti občanů k určitému vyššímu územnímu samosprávnému celku.
Čl. 6
Vymezují se oblasti, v nichž se vyšší územní samosprávný celek podílí na zajišťování veřejných služeb. Pro plnění tohoto úkolu se zakládá možnost vyššího územního samosprávného celku podle tohoto ústavního zákona a podle zvláštních zákonů zřizovat (rušit) potřebné právnické osoby a zařízení, jako jsou ústavy sociální péče, zdravotnická zařízení, některé druhy škol, právnické osoby ke správě a údržbě silnic, které budou ve vlastnictví vyššího územního samosprávného celku, muzea, galerie, divadla a jiná kulturní zařízení. V oblastech, kde je vyšším územním samosprávným celkům dána možnost zřizovat právnické osoby a zařízení, je zachována primární odpovědnost státu za zajišťování těchto veřejných služeb.
Část druhá
Čl. 7
Tímto ústavním zákonem se převádí z orgánů státu na vyšší územní samosprávné celky zřizovatelská funkce k právnickým osobám a zařízením, poskytujícím veřejné služby, které napříště mají spadat do působnosti vyšších územních samosprávných celků. Tyto právnické osoby a zařízení jsou uvedeny v příloze k návrhu ústavního zákona, která je nedílnou součástí tohoto ústavního zákona.
Navrhuje se, aby působnost přešla na vyšší územní samosprávné celky po uplynutí šesti měsíců od jejich vzniku. Umožňuje se tím, aby se mohly na převzetí této působnosti připravit.
V souvislosti s převedením zřizovatelské funkce se předpokládá i převedení majetku, k němuž mají tyto právnické osoby a zařízení právo hospodaření. Převedení majetku upraví zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků.
Část třetí
Čl. 8
Oprávnění vyššího územního samosprávného celku uzavírat dohodu s dopravcem v linkové osobní dopravě se zakládá novelou zákona o silniční dopravě. Účelem úpravy je umožnit vznik závazků veřejné služby mezi vyšším územním samosprávným celkem a právnickými osobami veřejného i soukromého sektoru (závazky provozní, přepravní a tarifní) ve prospěch pohybu obyvatelstva daného regionu.
Část čtvrtá až devátá
Čl. 9 - 14
Upřesňuje se, jaké právnické osoby a zařízení v příslušných oblastech veřejné správy vyšší územní samosprávné celky mohou zřizovat (rušit) tak, aby mohly v rámci svého územního obvodu zajišťovat veřejné služby. Zároveň s tím se navrhují změny zákonů upravujících dotčené oblasti veřejné správy.
Část čtvrtá
Čl. 9
Bod 3
Zřizování (rušení) středních odborných škol a gymnázií se vyšším územním samosprávným celkům stanoví jako povinnost. Zřizovatelskou funkci k nim nebude nadále povinně zajišťovat stát; stejně je tomu u základních škol. Státu se však ponechává v těchto případech možnost takové školy zřizovat s ohledem na jeho povinnost zajišťovat právo na vzdělání.
Podle vlastního uvážení mohou vyšší územní samosprávné celky zakládat jiné školy a školská zařízení, které jsou uvedeny v § 15a odst. 2 zákona ČNR č. 564/1990 Sb. (čl. 9 bod 3 tohoto návrhu ústavního zákona).
Část pátá až sedmá
Čl. 10, 11 a 12
V oblasti kultury se vyšší územní samosprávný celek bude podílet na kulturním rozvoji svého území; v rámci svých možností a potřeb daného územního obvodu může zřizovat (rušit) kulturní zařízení, např. divadla, muzea a galerie.
Část osmá
Čl. 13
Zakládá se oprávnění vyšších územních samosprávných celků zřizovat podle svého uvážení zařízení sociální péče, např. domovy důchodců, ústavy sociální péče pro zdravotně postižené občany pro poskytování speciálních poradenských služeb a jiná zařízení podle § 45 zákona ČNR č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení (ve znění pozdějších předpisů). Půjde zejména o taková zařízení, jejichž zřízení přesahuje kapacitní možnosti jednotlivé obce.
Pro poskytování specializovaných poradenských služeb mohou vyšší územní samosprávné celky zřizovat další zařízení, např. manželské a předmanželské poradny (§ 45 zákona ČNR č.114/1988 Sb.).
Část devátá
Čl. 14
V rozsahu stanoveném zvláštním zákonem mohou vyšší územní samosprávné celky zřizovat zdravotnická zařízení.
Část desátá
Čl. 15
Důležitým nástrojem pro zajištění rozvoje vyššího územního celku je územně plánovací dokumentace velkých územních celků, která řeší funkční využití území a stanoví zásady jeho rozvoje. Územně plánovací dokumentace zahrne i řešení využití rozvoje regionálních zdrojů zásobování pitnou vodou a regionálních systémů odpadních vod.
Podle navrhovaného ústavního zákona přísluší vyššímu územnímu samosprávnému celku schvalování územně plánovací dokumentace velkého územního celku. Pořizování této územně plánovací dokumentace zůstává v působnosti státní správy. Toto řešení zajišťuje ochranu zájmů státu při využívání území.
Příloha k návrhu ústavního zákona o působnosti vyšších územních samosprávných celků (čl. 7)
Příloha obsahuje výčet
již existujících právnických
osob a zařízení, k nimž se převádí
zřizovatelská funkce z dosavadních zřizovatelů
na vyšší územní samosprávné
celky.