Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

1994

I. volební období

1183

Vládní návrh,

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Soulu dne 27. dubna 1992 doplněn nótou ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 18. března 1994 a nótou Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. dubna 1994 a Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsaná dne 30. dubna 1992 v Ankaře, doplněná nótou ministerstva zahraničních věcí ze dne 13. září 1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky ze dne 8. února 1994.


Za bezvadnost:

Vládní návrh,

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Soulu dne 27. dubna 1992 doplněn nótou ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 18. března 1994 a nótou Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. dubna 1994 a Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsaná dne 30. dubna 1992 v Ankaře, doplněná nótou ministerstva zahraničních věcí ze dne 13. září 1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky ze dne 8. února 1994.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s Dohodou mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsanou v Soulu dne 27. dubna 1992 doplněnou nótou ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 18. března 1994 a nótou Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. dubna 1994 a Dohodou mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsanou dne 30. dubna 1992 v Ankaře, doplněnou nótou ministerstva zahraničních věcí ze dne 13. září 1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky ze dne 8. února 1994.


Ministerstvo financí

Č. j. 215/2314/94

Předkládací zpráva

pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.

Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se předkládají k odsouhlasení dvě dohody o ochraně investic podepsané v době existence České a Slovenské Federativní Republiky, u nichž se nepodařilo ukončit do konce r. 1992 ratifikační proces a Česká republika do nich proto nemohla automaticky sukcedovat v souladu s článkem 34 Vídeňské úmluvy o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám z roku 1978. Jde o:

1) Dohodu mezi vládou české a Slovenské Federativní republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsanou dne 27. dubna 1992 v Soulu, doplněnou nótou ministerstva zahraničních věcí České republiky ze dne 18. března 1991 a nótou Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. dubna 1994; a

2) Dohodu mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsanou dne 30.dubna 1992 v Ankaře, doplněnou nótou ministerstva zahraničních věcí České republiky ze dne 13. září 1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky ze dne 8. února 1994.

II.

Obě předkládané dohody byly sjednány podle zásad stanovených vládou ČSFR pro sjednávání těchto dohod jejím usnesením č. 46 ze dne 19. července 1990 a měly být předloženy vládě ČSFR po jejich podpisu.

Česká republika se v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva považuje s účinností od 1. ledna 1993 za vázanou všemi. Mezinárodními smlouvami, které byly k datu rozdělení československé federace platné. Vzhledem k tomu, že předložené dohody nevstoupily do té doby v platnost, Česká republika vyjádřila diplomatickou cestou oběma smluvním stranám svůj zájem na tom, aby se na obě dohody z roku 1992 o podpoře a ochraně investic pohlíželo jako na dohody uzavřené Českou republikou a navrhla, aby byl v původních podepsaných textech dohod pouze změněn název Česká a Slovenská Federativní Republika a nahrazen názvem Česká republika.

Po vzájemných písemných jednáních byly návrhy české strany přijaty.

III.

Dohody zakotvují záruky obvykle poskytované investorům obou smluvních stran v těchto mezinárodních smlouvách a splňují rovněž požadavky stanovené usnesením vlády ČR č. 12 ze dne 6. ledna 1993. Jde zejména o:

- závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu;

- princip národního zacházení a doložku nejvyšších výhod (záruka proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s tuzemskými nebo jinými zahraničními investory);

- záruky proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů výjimkou vyvlastnění na základě zákona, ve veřejném zájmu a proti vyplacení okamžité a adekvátní náhrady;

- záruky volného převodu plateb souvisejících s investicí do zahraničí ve volné směnitelné měně;

- způsob řešení sporů mezi investorem a přijímající smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem, při čemž základním principem vyřešení sporů je smír.

Platnost obou předložených dohod byla sjednána na dobu 10 let s tím, že v případě ukončení jejich platnosti platí sjednal podmínky pro zřízené investice po dobu dalších 10 let.

Záruky zakotvené v těchto dohodách a nároky z nich vyplývající se budou vztahovat na všechny přímě investice vložené investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany po 1. lednu 1950.

Dohoda s Koreou byla s jednána v jazyce českém, korejském a anglickém, Dohoda s Tureckem v jazyce českém, tureckém a anglickém.

IV.

Předkládané dohody nevyžadují změnu v právním řádu České republiky, nedotýkají se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána a nejsou v rozporu s právem Evropské Unie.

Tyto dohody jsou mezinárodní dvoustranné smlouvy, které mají povahu prezidentských smluv. Po jejich odsouhlasení ve vládě jsou předkládány k vyslovení souhlasu Parlamentu ČR podle čl. 19 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky a poté budou předloženy k ratifikaci prezidentovi České republiky.

Předmětné dohody nemají dopad na státní rozpočet.

V Praze dne …………… 1994


Předseda vlády



Dohoda

mezi

vládou České a Slovenské Federativní Republiky

a vládou Korejské republiky

o podpoře a vzájemné ochraně investic

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky a vláda Korejské republiky (dále jen "smluvní strany"),

vedeny přáním rozvíjet hospodářskou spolupráci obou států na základě rovnosti a vzájemného prospěchu,

ve snaze podpořit a vytvořit příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu a

vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic v souladu s touto Dohodou podněcuje podnikatelskou iniciativu v této oblasti,

se dohodly na následujícím:

Článek 1

Definice

Pro účely této Dohody:

1. Pojem "investice" označuje každou majetkovou hodnotu investovanou investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právním řádem druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:

a/ movitý a nemovitý majetek, jakož i jiná věcná práva, jako jsou hypotéky, zástavy, záruky a podobná práva;

b/ akcie, vklady a obligace společností nebo jakékoli jiné formy účasti na společnostech a vládou vydané cenné papíry;

c/ peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoliv plnění mající hospodářskou hodnotu související s investicí;

d/ práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, obchodních známek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a goodwill;

e/ jakékoli právo vyplývající ze zákona nebo ze smlouvy a jakékoli licence nebo povolení vydané podle zákona, včetně koncesí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využití přírodních zdrojů.

Jakákoli změna formy, v které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich hodnocení jako investice.

2. Pojem "investor" znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která investuje na území druhé smluvní strany.

a/ Pojem "fyzická osoba" znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství jedné smluvní strany v souladu s jejím právním řádem;

b/ Pojem "právnická osoba" znamená s ohledem na každou smluvní stranu, jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejím právním řádem a uznanou za právnickou osobu.

3. Pojem "výnosy" znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně, zisky, úroky, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční a jiné poplatky.

4. Pojem "území" znamená s ohledem na každou smluvní stranu území a přímořské pásmo, nad kterými stát vykonává svrchovanost, suverénní práva nebo soudní pravomoc v souladu s mezinárodním právem.

Článek 2

Podpora a ochrana investic

1. Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory z druhé smluvní strany investující na jejím území a bude takové investice připouštět.

2. Investice investorů jedné smluvní strany budou mít vždy zajištěno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.

Článek 3

Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké poskytuje investicím nebo výnosům svých vlastních investorů nebo investicím nebo výnosům investorů jakéhokoli třetího státu.

2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo dispozici s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a ne méně příznivé než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

3. Ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany takové zacházení, výhody nebo výsady, které může jedna smluvní strana poskytovat podle:

a/ jakékoli celní unie nebo zóny volného obchodu nebo společné vnější celní zóny nebo měnové unie nebo podobné mezinárodní dohody nebo jiných forem regionální spolupráce, na které se každá smluvní strana podílí nebo může podílet, nebo

b/ jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění.

Článek 4

Náhrada za škodu nebo ztrátu

1. Jestliže investice investorů jakékoli smluvní strany utrpí škodu následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne smluvní strana, na jejímž území k takovému dotčení investice došlo, investorovi druhé smluvní strany zacházení, pokud jde o restituci, náhradu škody, vyrovnání nebo jiné vypořádání, ne méně příznivé než jaké poskytuje druhá smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku, investorům jedné smluvní strany, kteří při jakýchkoli událostech uvedených v předcházejícím odstavci utrpěli škodu nebo ztrátu na území druhé smluvní strany spočívající v:

a/ zabavení jejich majetku ozbrojenými silami nebo úředními orgány druhé smluvní strany,

b/ zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo úředními orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,

bude poskytnuta spravedlivá a přiměřená náhrada za škodu nebo ztrátu utrpěné během zabírání nebo jako výsledek zničení majetku. Výsledné platby budou volně převoditelné bez prodlení.

Článek 5

Vyvlastnění

1. Investice investorů jakékoli smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen "vyvlastnění") na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude doprovázeno ustanovením o zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada rovnající se tržní hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, včetně úroků od data vyvlastnění, bude uskutečněna bez prodlení, bude proveditelná a volně převoditelná.

2. Dotčený investor má právo požádat o neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany v souladu s principy obsaženými v tomto článku.

3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje i na případy, kdy smluvní strana vyvlastní aktiva společnosti, která byla zaregistrována nebo zřízena v souladu s platným právním řádem v jakékoli části jejího vlastního území a v níž investoři druhé smluvní strany vlastní podíly.

Článek 6

Převody

1. Smluvní strany zajistí převod plateb spojených s investicemi nebo výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně, bez zbytečných omezení a prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoli však výlučně:

a/ kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;

b/ zisky, úroky, dividendy a jiné peněžní příjmy;

c/ částky na splacení půjček;

d/ licenční nebo jiné poplatky;

e/ výnosy z prodeje nebo likvidace investice;

f/ výdělky fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice uskutečněna.

2. Pro účely této Dohody budou použity oficiální kursy platné pro běžné transakce k datu převodu, pokud nebude dohodnuto jinak.

Článek 7

Postoupení práv

Jestliže jedna smluvní strana nebo jí zmocněná agentura provede platbu svému vlastnímu investorovi na základě záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:

a/ postoupení každého práva nebo nároku investora na smluvní stranu nebo jí zmocněnou agenturu, která platbu poskytla, ať k postoupení došlo podle zákona nebo na základě právního jednání v této zemi, jakož i

b/ že smluvní strana nebo jí zmocněná agentura, která platbu poskytla, je z titulu postoupení práv oprávněna uplatňovat práva a vznášet nároky uvedeného investora a převzít závazky vztahující se k investici.

Článek 8

Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany

1. Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu.

2. Jestliže spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou bude trvat i po uplynutí tří měsíců, bude investor oprávněn předložit spor buď:

a/ Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D. C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této Úmluvy; nebo

b/ rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle Rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní. Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel. Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu.

Článek 9

Řešení sporů mezi smluvními stranami

1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této Dohody mohou být, pokud to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními.

2. Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě tří měsíců, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.

3. Rozhodčí soud bude ustanoven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě do dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu (dále jen "předseda"). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.

4. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, může být požádán předseda Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat toto pověření, bude o provedení jmenování požádán místopředseda Mezinárodního soudního dvora. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat toto pověření, bude o provedení nezbytného jmenování požádán nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.

5. Rozhodčí soud přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné. Každá smluvní strana uhradí výlohy svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; výlohy předsedy a ostatní výlohy budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla.

Článek 10

Použití jiných předpisů a zvláštní závazky

1. v případě, že je některá otázka řešena současně touto Dohodu a jinou mezinárodní dohodou, jejíž jsou obě smluvní strany stranami, nic v této Dohodě nebrání, aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany využil jakýchkoli předpisů, které jsou pro něho příznivější.

2. Jestliže zacházení, poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto Dohodou, bude využito toto příznivější zacházení.

Článek 11

Použitelnost této Dohody

Ustanovení této Dohody se použijí na investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany po 1. lednu 1950.

Článek 12

Vstup v platnost, trvání a ukončení

1. Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění ústavních požadavků pro vstup této Dohody v platnost. Tato Dohoda vstoupí v platnost třicet dní po dnu pozdějšího oznámení.

2. Tato Dohoda zůstane v platnosti po dobu 10 let a její platnost bude pokračovat, pokud jeden rok před uplynutím počátečního nebo jakéhokoli následujícího období jedna smluvní strana písemně neoznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit tuto Dohodu.

3. Pro investice uskutečněné před ukončením této Dohody, zůstanou ustanovení této Dohody účinné po dobu dvaceti let od data ukončení.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocnění podepsali tuto Dohodu.


Dáno v Soulu dne 27. dubna 1992

ve dvojím vyhotovení, každé v českém, korejském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě odchylek ve výkladu bude rozhodné anglické znění.


Za vládu
Za vládu
České a Slovenské
Korejské republiky
Federativní Republiky
 
Vladimír Dlouhý
Lee Sang Ock
ministr hospodářství
ministr zahraničních věcí








VELVYSLANECTVÍ KOREJSKÉ REPUBLIKY

PRAHA

KCR 94 - 11

Velvyslanectví Korejské republiky vyjadřuje úctu ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest oznámit příjem nedávné nóty čís.: 8.768/94-MPO ze dne 18. března 1994, která se týká Dohody mezi vládou Korejské republiky a vládou České a Slovenské Federativní republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, jež byla podepsána v Soulu 27. dubna 1992 (dále pouze "Dohoda"), která zní takto:

"Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vyjadřuje úctu velvyslanectví Korejské republiky a na základě pokynu vlády České republiky a s odvoláním na pokyn vlády České republiky a s odkazem na Prohlášení České národní rady všem parlamentům a státům světa má čest sdělit velvyslanectví toto:

V souladu s platnými zásadami mezinárodního práva a v rozsahu, jak jej definuje, se Česká republika jako nástupce České a Slovenské federativní republiky považuje zavázána od 1. ledna 1993 všemi mezinárodními smlouvami mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Korejskou republikou, v nichž byla Česká a Slovenská federativní republika stranou v den rozpuštění České a Slovenské federativní republiky.

/Česká republika má zájem.....

Česká republika má zájem na tom, aby Dohoda mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná v Soulu 27. dubna 1992 jménem České a Slovenské federativní republiky se považovala za dohodu, podepsanou Českou republikou a navrhuje, aby se tato dohoda považovala za uzavřenou mezi Českou republikou a Korejskou republikou ve znění textu, jenž je přiložen k této nót.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest navrhnout, aby za předpokladu, že korejská strana bude souhlasit s tímto návrhem, tvořily tato nóta a nóta s odpovědí velvyslanectví, potvrzující tento návrh, dohodu o této záležitosti mezi oběma vládami - nečitelné -

Dohody.

Ministerstvo zahraničních věci České republiky má čest informovat velvyslanectví současně o tom, že interní projednání Dohody nebylo ještě v České republice dokončeno, a že proto nelze považovat tuto nótu za sdělaní o domácím schválení ve smyslu článku 12 Dohody.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo velvyslanectví Korejské republiky svou nejhlubší úctou."

/Velvyslanectví má dále čest …

Velvyslanectví má dále čest informovat ministerstva, že shora míněný návrh je pro vládu Korejské republiky přijatelný, a že tato nóta společně s nótou ministerstva bude tvořit dohodu o této záležitosti mezi oběma vládami.

Velvyslanectví Korejské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou.

Velvyslanectví Korejské republiky Praha

Praha

11. dubna 1934



DOHODA

mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic

Česká a Slovenská Federativní Republika a Turecká republika, dále jen smluvní strany,

vedeny přáním podporovat větší vzájemnou hospodářskou spolupráci, zejména pokud jde o investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,

uznávajíce, že ujednání o zacházení, které bude přiznáno těmto investicím, bude podporovat tok kapitálu a technologie a hospodářský rozvoj smluvních stran,

souhlasíce, že spravedlivé a rovnoprávné zacházení s investicemi je žádoucí pro zachování stabilního systému pro investování a pro maximálně účinné využívání hospodářských zdrojů, a

rozhodnuty uzavřít dohodu týkající se podpory a vzájemné ochrany investic, dohodly se takto:

Článek I

Definice

Pro účely této Dohody:

1. Pojem "investor" označuje:

a) fyzické osoby, které mají státní občanství jedné smluvní strany podle jejího použitelného zákona,

b) právnické osoby jako korporace, firmy nebo obchodní společnosti, zřízené nebo založené podle platného zákona jedné smluvní strany a mající vedení na území této smluvní strany.

(a) Pojem "investice" označuje všechny druhy aktiv vložených investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany za předpokladu, že investice byla učiněna v souladu s právním řádem druhé smluvní strany a zahrnuje zejména:

(i) akcie a obligace společnosti a jakoukoli jinou formu účasti na společnosti,

(ii) reinvestované výnosy, nároky na peněžitá plnění nebo jiná práva mající finanční hodnotu a vztahující se k investici,

(iii) movitý a nemovitý majetek a všechna ostatní práva jako hypotéky, zástavy, záruky,

(iv) práva duševního vlastnictví a průmyslová práva (jako patenty, obchodní známky, obchodní názvy), technické postupy, průmyslové vzory, know-how a goodwill,

(v) podnikatelská oprávnění vyplývající ze zákona nebo ze smlouvy, včetně oprávnění týkajících se přírodních zdrojů.

(b) Uvedený pojem se týká všech přímých investic vložených investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany po 1. lednu 1950.

3. Pojem "výnosy" znamená částky získané z investice a zahrnuje zejména zisk, úrok a dividendy.

Článek II

Podpora a ochrana investic

1. Každá smluvní strana povolí v souladu se svým právním řádem na svém území investice a činnosti s nimi spojené, na základě ne méně příznivém než jaký je přiznáván v podobných situacích investicím investorů jakéhokoli třetího státu.

2. Každá smluvní strana přizná těmto investicím po jejich založení zacházení ne méně příznivé než jaké je přiznáváno v podobných situacích investicím vlastních investorů nebo investicím investorů kteréhokoli třetího státu, které je nejpříznivější.

3. V souladu s právním řádem smluvních stran, týkajícím se vstupu, pobytu a zaměstnávání cizinců:

a) občané kterékoli smluvní strany budou moci vstupovat a pobývat na území druhé smluvní strany za účelem zřízení, rozvoje, řízení nebo konzultací o provozu investice, do které tito občané, nebo investor smluvní strany, který je zaměstnává, vložili, a/nebo se chystají vložit potřebnou část kapitálu nebo potřebnou hodnotu jiných zdrojů,

b) společnosti zákonně ustavené v souladu s právním řádem jedné smluvní strany, které jsou investicemi investorů druhé smluvní strany budou smět zaměstnávat řídící a technické pracovníky podle své volby, bez ohledu na jejich státní příslušnost.

4. Ustanovení tohoto článku se nebude týkat těchto dohod, uzavřených některou ze smluvních stran:

a) týkajících se již existující nebo v budoucnu založené celní unie, oblastní hospodářské organizace nebo podobných mezinárodních dohod,

b) jakékoli mezinárodní dohody nebo úmluvy týkající se zcela nebo převážně daní.

Článek III

Vyvlastnění a náhrada

1. Investice nebudou vyvlastněny, znárodněny nebo podrobeny přímo či nepřímo opatřením majícím stejný výsledek, s výjimkou opatření provedených ve veřejném zájmu, nediskriminačním způsobem, na základě zaplacení okamžité, adekvátní a efektivní náhrady a v souladu s právním postupem a obecnými principy zacházení, uvedenými v článku II této Dohody.

2. Náhrada musí odpovídat skutečné tržní ceně vyvlastněné investice v době, kdy se vyvlastnění uskutečnilo nebo stalo známým. Náhrada bude zaplacena bez odkladu ve směnitelné měně a bude volně převoditelná. V případě prodlení bude platba úročena.

3. Investorům kterékoli smluvní strany, jejichž investice utrpí na území druhé smluvní strany škody v důsledku války, povstání, občanských nepokojů nebo jiných podobných událostí, bude druhou smluvní stranou poskytnuto zacházení ne méně příznivé, než jaké je poskytováno vlastním investorům nebo investorům jakékoli třetí země, které je nejvýhodnější, pokud jde o opatření přijatá v souvislosti s těmito škodami.

Článek IV

Převody

1. Každá smluvní strana povolí volně všechny převody vztahující se k investici a bez zbytečného prodlení do a ze svého území. Tyto převody budou zahrnovat zejména:

a) výnosy,

b) zisky z prodeje celé nebo části investice,

c) náhrady podle článku III,

d) splátky jistiny a úroků vyplývající z půjček sjednaných v souvislosti s investicemi,

e) platby, mzda jiné náhrady občanům jedné smluvní strany, kteří získali na území druhé smluvní strany odpovídající pracovní povolní v souvislosti s investicí,

f) platby související se sporem z investice.

2. Převody se provádějí ve volně směnitelné měně, v níž byla investice učiněna, nebo ve volně směnitelné měně, kterou investor schválil, kursem platným v den převodu.

Článek V

Subrogace

1. Je-li investice investora jedné smluvní strany pojištěna proti neobchodním rizikům systémem založeným právem, uzná druhá smluvní strana jakoukoli subrogaci pojišťovatele, vyplývající z pojistné smlouvy.

2. Pojišťovatel nemůže vykonávat jiná práva než ta, která příslušení vykonávat investorovi.

3. Spory mezi smluvní stranou a pojišťovatelem budou řešeny v souladu s ustanoveními článku VIII této Dohody.

Článek VI

Daně

Každá smluvní strana bude usilovat, pokud jde o její daňovou politiku, aby zajistila spravedlivé a nestranné zacházení s investicemi investorů druhé smluvní strany.

Článek VII

Konzultace.

Smluvní strany budou souhlasit, na žádost jedné z nich, s okamžitou konzultací k řešení jakéhokoliv sporu týkajícího se Dohody, nebo s diskusí týkající se výkladu nebo použití Dohody.

Článek VIII

Řešení sporů mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany

1. Spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany týkající se investice budou písemně notifikovány, včetně podrobné informace, smluvní straně, na jejímž území se nachází investice. Bude-li to možné, investor a dotyčná smluvní strana vyvinou úsilí, aby tyto spory byly v dobré víře vyřešeny konzultacemi a jednáním.

2. Nemohou-li být spory vyřešeny tímto způsobem, může byt spor předložen podle volby investora:

a) rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc podle Pravidel rozhodčího řízení Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL),

b) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID), zřízenému Úmluvou o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států,

kdykoli po uplynutí jednoroční lhůty od vzniku sporu za předpokladu, že nebyl vynesen rozsudek, pokud dotyčný investor předložil spor k projednání soudu smluvní strany, která je stranou ve sporu.

3. Rozhodčí řízení bude založeno:

a) na ustanovení této Dohody,

b) na vnitrostátním právním řádu smluvní strany, na jejímž území byla investice založena, včetně kolizních norem.

4. Rozhodčí nález je konečný a závazný pro všechny strany ve sporu. Každá smluvní strana se zavazuje vykonat rozhodčí nález v souladu se svým vnitrostátním právem.

Článek IX

Řešení sporů mezi smluvními stranami

1. Smluvní strany budou usilovat podle zásady dobré víry a ducha spolupráce o rychlé a spravedlivé řešení jakéhokoliv sporu týkajícího se výkladu nebo použití této Dohody. V souladu s tím budou smluvní strany souhlasit s přímými a rozumnými jednáními, které povedou k takovému řešení. Nedospějí-li smluvní strany k dohodě ve lhůtě šesti měsíců od zahájení vzájemného sporu na základě jednání uvedeného shora, může byt na žádost kterékoli smluvní strany spor předložen rozhodčímu soudu složenému ze tří členů.

2. Do tří měsíců od obdržení žádosti jmenuje každá smluvní strana jednoho rozhodce. Tito dva rozhodci zvolí jako předsedu třetího rozhodce, který je příslušníkem třetího státu. Nejmenuje-li některá ze smluvních stran rozhodce v uvedené době, může druhá smluvní strana požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování.

3. Nedohodnou-l i se oba rozhodci na volbě předsedy ve lhůtě dvou měsíců po jejich jmenování, bude předseda jmenován na žádost kterékoli smluvní strany předsedou Mezinárodního soudního dvora.

4. Má-li v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku předseda Mezinárodního soudního dvora překážku, která mu brání splnit uvedenou funkci, nebo je-li příslušníkem některé ze smluvních stran, provede jmenování místopředseda a má-li také on překážku, která mu brání vykonat uvedenou funkci, nebo je-li příslušníkem některé ze smluvních stran, provede jmenování služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není příslušníkem žádné smluvní strany.

5. Rozhodčí soud schválí procesní pravidla ve lhůtě tří měsíců od volby předsedy, která budou v souladu s ostatními ustanoveními této Dohody a budou brát v úvahu obecně uznávaná pravidla mezinárodního rozhodčího řízení.

6. Rozhodčí soud přijme rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí bude konečné a závazné pro obě smluvní strany.

7. Každá smluvní strana ponese náklady svého rozhodce a svého zastoupení v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní náklady ponesou smluvní strany rovným dílem. Soud však může ve svém rozhodnutí určit, že větší část těchto nákladů ponese jedna z obou smluvních stran.

8. Spor nebude předložen podle ustanovení tohoto článku mezinárodnímu rozhodčímu soudu, jestliže spor ve stejném případě již byl předložen rozhodčímu soudu podle ustanovení článku VIII a dosud se nachází u tohoto soudu. Tomu nebrání zahájení přímých a rozumných jednání mezi oběma smluvními stranami.

Článek X

Vstup v platnost, trvání a ukončení

1. Tato Dohoda vstoupí v platnost první den druhého měsíce, který následuje po dni, kdy si smluvní strany písemně vzájemně oznámily, že byly splněny ústavní náležitosti, vyžadované v jejich zemích, zůstane v platnosti po dobu deseti let a bude platit nadále, dokud nebude její platnost ukončena v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2. Každá smluvní strana může ukončit tuto Dohodu roční písemnou výpovědí danou druhé smluvní straně na konci prvního desetiletého období nebo kdykoli poté.

3. Tato Dohoda může být změněna písemnou dohodou mezi smluvními stranami. Jakákoli změna vstoupí v platnost poté, kdy si smluvní strany vzájemně oznámí, že byly splněny všechny vnitrostátní požadavky nezbytné pro vstup takové změny v platnost.

4. Na investice uskutečněné před ukončením platnosti této Dohody se budou články I - IX vztahovat ještě deset let po ukončení její platnosti.

NA DŮKAZ TOHO podepsaní zástupci, náležitě k tomu zmocněni, podepsali tuto Dohodu.

Dáno v Ankaře dne 30. 4. 1992

v českém, tureckém a anglickém jazyce, při němž všechna tři znění mají stejnou platnost. V případě rozdílu ve výkladu bude mít přednost anglický text.




TURECKÉ VELVYSLANECTVÍ

178 - 94.

Velvyslanectví Turecké republiky vyslovuje úctu ministerstvu zahraničních věcí České republiky a odvolávaje se na jeho nótu čís. 99.645/93-MPO ze 13. září 1993 má čest informovat z pověření své vlády slovutné ministerstvo, že souhlasí s návrhem vlády České republiky, aby se Dohoda mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Turecké republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná v Ankaře 30. dubna 1992 jménem České a Slovenské federativní republiky považovala za dohodu, podepsanou Českou republikou.

Velvyslanectví Turecké republiky má dále čest informovat slovutné ministerstvo, že souhlasí, aby ve všech ustanoveních dohody, která zmiňují titul "Česká a Slovenská federativní republika", t.j. v názvu dohody, prvním paragrafu preambula a v závěrečných ustanoveních se tento titul nahradil "Česká republika".

Velvyslanectví Turecké republiky má čest informovat ministerstvo zahraničních věcí, že souhlasí, aby shora zmíněná nóta slovutného ministerstva a tato nóta, potvrzující tuto dohodu tvořila dohodu mezi vládami Turecké republiky a České republiky, která vstoupí v platnost v den předání této nóty.

Velvyslanectví Turecké republiky má čest informovat slovutné ministerstvo, že vnitřní projednávání dohody nebylo ještě v Turecké republice dokončeno, a že proto tuto nótu nelze považovat za sdělení o vnitřním schválení ve smyslu článku X dohody.

Velvyslanectví Turecké republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou.

 Praha 3. února 1994
 razítko a parafa
 tureckého velvyslanectví


Ministerstvo zahraničních věcí

PRAHA


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP