kterým se předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou
České a Slovenské Federativní Republiky
a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné
ochraně investic podepsaná v Soulu dne 27. dubna
1992 doplněn nótou ministerstva zahraničních
věcí ČR ze dne 18. března 1994 a nótou
Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. dubna
1994 a Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní
Republikou a Tureckou republikou
o vzájemné podpoře a ochraně investic
podepsaná dne 30. dubna 1992 v Ankaře, doplněná
nótou ministerstva zahraničních věcí
ze dne 13. září 1993 a nótou Velvyslanectví
Turecké republiky ze dne 8. února 1994.
Za bezvadnost:
kterým se předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou
České a Slovenské Federativní Republiky
a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné
ochraně investic podepsaná v Soulu dne 27. dubna
1992 doplněn nótou ministerstva zahraničních
věcí ČR ze dne 18. března 1994 a nótou
Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. dubna
1994 a Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní
Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře
a ochraně investic
podepsaná dne 30. dubna 1992 v Ankaře, doplněná
nótou ministerstva zahraničních věcí
ze dne 13. září 1993 a nótou Velvyslanectví
Turecké republiky ze dne 8. února 1994.
Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky souhlasí
s Dohodou mezi vládou České
a Slovenské Federativní Republiky a vládou
Korejské republiky o podpoře a vzájemné
ochraně investic podepsanou v Soulu dne 27. dubna 1992
doplněnou nótou ministerstva zahraničních
věcí ČR ze dne 18. března 1994 a nótou
Velvyslanectví Korejské republiky
ze dne 11. dubna 1994 a Dohodou mezi Českou a Slovenskou
Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné
podpoře a ochraně investic podepsanou dne 30. dubna
1992 v Ankaře, doplněnou nótou ministerstva
zahraničních věcí ze dne 13. září
1993 a nótou Velvyslanectví Turecké
republiky ze dne 8. února 1994.
Ministerstvo financí
Č. j. 215/2314/94
Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR se předkládají k odsouhlasení
dvě dohody o ochraně investic podepsané v
době existence České a Slovenské Federativní
Republiky, u nichž se nepodařilo ukončit do
konce r. 1992 ratifikační proces a Česká
republika do nich proto nemohla automaticky sukcedovat v souladu
s článkem 34 Vídeňské úmluvy
o sukcesi států
ve vztahu ke smlouvám z roku 1978. Jde o:
1) Dohodu mezi vládou české
a Slovenské Federativní republiky a vládou
Korejské republiky o podpoře a vzájemné
ochraně investic podepsanou dne 27. dubna 1992 v Soulu,
doplněnou nótou ministerstva zahraničních
věcí České republiky ze dne 18. března
1991 a nótou Velvyslanectví Korejské republiky
ze dne 11. dubna 1994; a
2) Dohodu mezi Českou a
Slovenskou Federativní republikou a Tureckou republikou
o vzájemné podpoře a ochraně investic
podepsanou dne 30.dubna 1992 v Ankaře, doplněnou
nótou ministerstva zahraničních věcí
České republiky ze dne 13. září
1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky
ze dne 8. února 1994.
Obě předkládané
dohody byly sjednány podle zásad stanovených
vládou ČSFR pro sjednávání
těchto dohod jejím usnesením č. 46
ze dne 19. července 1990 a měly být předloženy
vládě ČSFR po jejich podpisu.
Česká republika
se v souladu s platnými zásadami mezinárodního
práva považuje s účinností od
1. ledna 1993 za vázanou všemi. Mezinárodními
smlouvami, které byly k datu rozdělení československé
federace platné. Vzhledem k tomu, že předložené
dohody nevstoupily do té doby v platnost, Česká
republika vyjádřila diplomatickou cestou oběma
smluvním stranám svůj zájem na tom,
aby se na obě dohody z roku
1992 o podpoře a ochraně investic pohlíželo
jako na dohody uzavřené Českou republikou
a navrhla, aby byl v původních podepsaných
textech dohod pouze změněn název Česká
a Slovenská Federativní Republika a nahrazen názvem
Česká republika.
Po vzájemných písemných
jednáních byly návrhy české
strany přijaty.
Dohody zakotvují záruky
obvykle poskytované investorům obou smluvních
stran v těchto
mezinárodních smlouvách a splňují
rovněž požadavky stanovené usnesením
vlády ČR č. 12 ze dne 6. ledna 1993. Jde
zejména o:
- závazek umožnit
na svém území a v souladu se svým
právním řádem investice investorů
druhého státu;
- princip národního
zacházení a doložku nejvyšších
výhod (záruka proti diskriminačnímu
zacházení ve srovnání s tuzemskými
nebo jinými zahraničními investory);
- záruky proti vyvlastnění
majetku zahraničních investorů výjimkou
vyvlastnění na základě zákona,
ve veřejném zájmu a proti vyplacení
okamžité a adekvátní náhrady;
- záruky volného
převodu plateb souvisejících s investicí
do zahraničí ve volné směnitelné
měně;
- způsob řešení
sporů mezi investorem a přijímající
smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem,
při čemž základním principem
vyřešení sporů je smír.
Platnost obou předložených
dohod byla sjednána na dobu 10 let s tím, že
v případě ukončení jejich platnosti
platí sjednal podmínky pro zřízené
investice po dobu dalších 10 let.
Záruky zakotvené
v těchto dohodách a nároky z nich vyplývající
se budou vztahovat na všechny přímě
investice vložené investorem jedné smluvní
strany na území druhé smluvní
strany po 1. lednu 1950.
Dohoda s Koreou byla s jednána
v jazyce českém, korejském a anglickém,
Dohoda s Tureckem v jazyce českém, tureckém
a anglickém.
Předkládané
dohody nevyžadují změnu v právním
řádu České republiky, nedotýkají
se závazků obsažených v jiných
mezinárodních smlouvách, kterými je
Česká republika vázána a nejsou v
rozporu s právem Evropské Unie.
Tyto dohody jsou mezinárodní dvoustranné
smlouvy, které mají povahu prezidentských
smluv. Po jejich odsouhlasení
ve vládě jsou předkládány k
vyslovení souhlasu Parlamentu ČR podle čl.
19 ústavního zákona České národní
rady č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky
a poté budou předloženy k ratifikaci prezidentovi
České republiky.
Předmětné
dohody nemají dopad na státní rozpočet.
V Praze dne …………… 1994
Vláda České
a Slovenské Federativní Republiky a vláda
Korejské republiky (dále jen "smluvní
strany"),
vedeny přáním
rozvíjet hospodářskou spolupráci obou
států na základě rovnosti a vzájemného
prospěchu,
ve snaze podpořit a vytvořit
příznivé podmínky pro investice investorů
jednoho státu na území druhého státu
a
vědomy si, že podpora
a vzájemná ochrana investic v souladu s touto Dohodou
podněcuje podnikatelskou iniciativu v této oblasti,
se dohodly na následujícím:
Pro účely této
Dohody:
1. Pojem "investice"
označuje každou majetkovou hodnotu investovanou investorem
jedné smluvní strany na území druhé
smluvní strany v souladu s právním řádem
druhé smluvní strany a zahrnuje zejména,
nikoli však výlučně:
a/ movitý a nemovitý
majetek, jakož i jiná věcná práva,
jako jsou hypotéky, zástavy, záruky
a podobná práva;
b/ akcie, vklady a obligace společností
nebo jakékoli jiné formy účasti na
společnostech a vládou vydané cenné
papíry;
c/ peněžní
pohledávky nebo nároky na jakékoliv plnění
mající hospodářskou hodnotu související
s investicí;
d/ práva z oblasti duševního
vlastnictví včetně autorských práv,
obchodních známek, patentů, průmyslových
vzorů, technických postupů, know-how, obchodních
tajemství, obchodních jmen a goodwill;
e/ jakékoli právo vyplývající
ze zákona nebo ze smlouvy
a jakékoli licence nebo povolení vydané podle
zákona, včetně koncesí k průzkumu,
těžbě, kultivaci nebo využití přírodních
zdrojů.
Jakákoli změna formy,
v které jsou hodnoty investovány, nemá vliv
na jejich hodnocení jako investice.
2. Pojem "investor" znamená jakoukoli fyzickou
nebo právnickou osobu, která investuje na území
druhé smluvní strany.
a/ Pojem "fyzická
osoba" znamená jakoukoli fyzickou osobu mající
státní občanství jedné smluvní
strany v souladu s jejím právním řádem;
b/ Pojem "právnická
osoba" znamená s ohledem na každou smluvní
stranu, jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou
v souladu s jejím právním řádem
a uznanou za právnickou osobu.
3. Pojem "výnosy"
znamená částky plynoucí z investice
a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně,
zisky, úroky, přírůstky kapitálu,
podíly, dividendy, licenční a jiné
poplatky.
4. Pojem "území"
znamená s ohledem na každou smluvní stranu
území a přímořské pásmo,
nad kterými stát vykonává svrchovanost,
suverénní práva nebo soudní pravomoc
v souladu s mezinárodním právem.
1. Každá smluvní
strana bude podporovat a vytvářet příznivé
podmínky pro investory z druhé smluvní strany
investující na jejím území
a bude takové investice připouštět.
2. Investice investorů
jedné smluvní strany budou mít vždy
zajištěno řádné a spravedlivé
zacházení a budou požívat plné
ochrany a bezpečnosti na území druhé
smluvní strany.
1. Každá smluvní
strana poskytne na svém území investicím
a výnosům investorů druhé smluvní
strany zacházení, které je řádné
a spravedlivé a není méně příznivé
než jaké poskytuje investicím nebo výnosům
svých vlastních investorů nebo investicím
nebo výnosům investorů jakéhokoli
třetího státu.
2. Každá smluvní
strana poskytne na svém území investorům
druhé smluvní strany, pokud jde o řízení,
udržování, užívání,
využití nebo dispozici s jejich investicí,
zacházení, které je řádné
a spravedlivé a ne méně příznivé
než jaké poskytuje svým vlastním investorům
nebo investorům jakéhokoli třetího
státu.
3. Ustanovení odstavce
1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že
zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům
druhé smluvní strany takové zacházení,
výhody nebo výsady, které může
jedna smluvní strana poskytovat podle:
a/ jakékoli celní
unie nebo zóny volného obchodu nebo společné
vnější celní zóny nebo měnové
unie nebo podobné mezinárodní dohody nebo
jiných forem regionální spolupráce,
na které se každá smluvní strana podílí
nebo může podílet, nebo
b/ jakékoli mezinárodní
dohody nebo ujednání týkajících
se zcela nebo převážně zdanění.
1. Jestliže investice investorů
jakékoli smluvní strany utrpí škodu
následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného
stavu, nepokojů, povstání,
vzpoury nebo jiných podobných událostí
na území druhé smluvní strany, poskytne
smluvní strana, na jejímž území
k takovému dotčení investice došlo,
investorovi druhé smluvní strany zacházení,
pokud jde o restituci, náhradu
škody, vyrovnání nebo jiné vypořádání,
ne méně příznivé než jaké
poskytuje druhá smluvní strana svým vlastním
investorům nebo investorům jakéhokoli třetího
státu.
2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto
článku, investorům jedné smluvní
strany, kteří při jakýchkoli událostech
uvedených v předcházejícím
odstavci utrpěli škodu nebo ztrátu na území
druhé smluvní strany spočívající
v:
a/ zabavení jejich majetku
ozbrojenými silami nebo úředními orgány
druhé smluvní strany,
b/ zničení jejich
majetku ozbrojenými silami nebo úředními
orgány druhé smluvní strany, které
nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno
nezbytností situace,
bude poskytnuta spravedlivá
a přiměřená náhrada za škodu
nebo ztrátu utrpěné během zabírání
nebo jako výsledek zničení majetku. Výsledné
platby budou volně převoditelné bez prodlení.
1. Investice investorů
jakékoli smluvní strany nebudou znárodněny,
vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím
podobný účinek jako znárodnění
nebo vyvlastnění (dále jen "vyvlastnění")
na území druhé smluvní strany s výjimkou
veřejného zájmu. Vyvlastnění
bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním
základě a bude doprovázeno ustanovením
o zaplacení okamžité, přiměřené
a účinné náhrady. Taková náhrada
rovnající se tržní hodnotě vyvlastněné
investice bezprostředně před vyvlastněním
nebo než se zamýšlené vyvlastnění
stalo veřejně známým, včetně
úroků od data vyvlastnění,
bude uskutečněna bez prodlení,
bude proveditelná a volně převoditelná.
2. Dotčený investor
má právo požádat o neodkladné
přezkoumání svého případu
a ohodnocení své investice soudním nebo jiným
nezávislým orgánem smluvní strany
v souladu s principy obsaženými v tomto článku.
3. Ustanovení odstavce
1 tohoto článku se vztahuje i na případy,
kdy smluvní strana vyvlastní aktiva společnosti,
která byla zaregistrována nebo zřízena
v souladu s platným právním řádem
v jakékoli části jejího vlastního
území a v níž investoři druhé
smluvní strany vlastní podíly.
1. Smluvní strany zajistí
převod plateb spojených s investicemi nebo výnosy.
Převody budou provedeny ve volně směnitelné
měně, bez zbytečných omezení
a prodlení. Takové převody zahrnují
zejména, nikoli však výlučně:
a/ kapitál a dodatečné
částky k udržení nebo zvětšení
investice;
b/ zisky, úroky, dividendy
a jiné peněžní příjmy;
c/ částky na splacení
půjček;
d/ licenční nebo
jiné poplatky;
e/ výnosy z prodeje nebo likvidace investice;
f/ výdělky fyzických
osob podle právního řádu té
smluvní strany, kde je investice uskutečněna.
2. Pro účely této
Dohody budou použity oficiální kursy platné
pro běžné transakce k datu převodu,
pokud nebude dohodnuto jinak.
Jestliže jedna smluvní
strana nebo jí zmocněná agentura provede
platbu svému vlastnímu investorovi na základě
záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území
druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní
strana:
a/ postoupení každého
práva nebo nároku investora na smluvní stranu
nebo jí zmocněnou agenturu, která platbu
poskytla, ať k postoupení došlo podle zákona
nebo na základě právního jednání
v této zemi, jakož i
b/ že smluvní strana
nebo jí zmocněná agentura, která platbu
poskytla, je z titulu postoupení práv oprávněna
uplatňovat práva a vznášet nároky
uvedeného investora a převzít závazky
vztahující se k investici.
1. Jakýkoli spor, který
může vzniknout mezi investorem jedné smluvní
strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí
na území této druhé smluvní
strany, bude předmětem jednání mezi
stranami ve sporu.
2. Jestliže spor mezi investorem
jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou
bude trvat i po uplynutí tří měsíců,
bude investor oprávněn předložit spor
buď:
a/ Mezinárodnímu
středisku pro řešení sporů z
investic s přihlédnutím k použitelným
ustanovením Úmluvy o řešení sporů
z investic mezi státy a občany jiných států,
otevřené k podpisu ve Washingtonu D. C. 18.
března 1965 v případě,
že obě smluvní strany jsou stranami této
Úmluvy; nebo
b/ rozhodci nebo mezinárodnímu
rozhodčímu soudu zřízenému
ad hoc, ustavenému podle Rozhodčích pravidel
Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní
právo obchodní. Strany ve sporu se mohou písemně
dohodnout na změnách těchto pravidel.
Rozhodčí nález bude konečný
a závazný pro obě strany ve sporu.
1. Spory mezi smluvními
stranami týkající se výkladu nebo
použití této Dohody mohou být, pokud
to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo
jednáními.
2. Pokud spor nemůže
být takto vyřešen ve lhůtě tří
měsíců, bude na žádost jedné
ze smluvních stran předložen rozhodčímu
soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.
3. Rozhodčí soud
bude ustanoven pro každý jednotlivý případ
následujícím způsobem. Každá
smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě
do dvou měsíců od obdržení žádosti
o rozhodčí řízení. Tito dva
rozhodci pak vyberou občana třetího státu,
který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován
předsedou soudu (dále jen "předseda").
Předseda bude jmenován do tří měsíců
ode dne jmenování obou rozhodců.
4. Pokud v některé
ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku
nebylo provedeno nezbytné jmenování,
může být požádán předseda
Mezinárodního soudního dvora, aby
provedl jmenování.
Je-li předseda občanem některé smluvní
strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat
toto pověření,
bude o provedení jmenování požádán
místopředseda Mezinárodního soudního
dvora. Je-li také místopředseda občanem
některé smluvní strany nebo nemůže
vykonat toto pověření, bude o provedení
nezbytného jmenování požádán
nejstarší člen Mezinárodního
soudního dvora, který není občanem
žádné smluvní strany.
5. Rozhodčí soud
přijímá svá rozhodnutí většinou
hlasů. Takové rozhodnutí je závazné.
Každá smluvní strana uhradí výlohy
svého rozhodce a své účasti v rozhodčím
řízení;
výlohy předsedy a ostatní výlohy budou
hrazeny smluvními stranami rovným dílem.
Rozhodčí soud určí vlastní
jednací pravidla.
1. v případě,
že je některá otázka řešena
současně touto Dohodu a jinou mezinárodní
dohodou, jejíž jsou obě smluvní strany
stranami, nic v této
Dohodě nebrání,
aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli
její investor, který vlastní investice na
území druhé smluvní strany využil
jakýchkoli předpisů, které jsou pro
něho příznivější.
2. Jestliže zacházení,
poskytnuté jednou smluvní stranou investorům
druhé smluvní strany v souladu s jejím právním
řádem nebo jinými zvláštními
smluvními ustanoveními je příznivější,
než které je poskytováno touto Dohodou, bude
využito toto příznivější
zacházení.
Ustanovení této
Dohody se použijí na investice uskutečněné
investory jedné smluvní strany na území
druhé smluvní strany po 1. lednu 1950.
1. Každá smluvní
strana oznámí druhé smluvní straně
splnění ústavních požadavků
pro vstup této Dohody v platnost. Tato Dohoda vstoupí
v platnost třicet dní po dnu pozdějšího
oznámení.
2. Tato Dohoda zůstane
v platnosti po dobu 10 let a její platnost bude pokračovat,
pokud jeden rok před uplynutím počátečního
nebo jakéhokoli následujícího období
jedna smluvní strana písemně neoznámí
druhé smluvní straně svůj úmysl
ukončit tuto Dohodu.
3. Pro investice uskutečněné
před ukončením této Dohody, zůstanou
ustanovení této Dohody účinné
po dobu dvaceti let od data ukončení.
Na důkaz toho níže
podepsaní, řádně zmocnění
podepsali tuto Dohodu.
Dáno v Soulu dne 27. dubna 1992
ve dvojím vyhotovení,
každé v českém, korejském a anglickém
jazyce, přičemž všechna znění
mají stejnou platnost. V případě odchylek
ve výkladu bude rozhodné anglické znění.
KCR 94 - 11
Velvyslanectví Korejské
republiky vyjadřuje úctu ministerstvu zahraničních
věcí České republiky a má čest
oznámit příjem nedávné nóty
čís.: 8.768/94-MPO ze dne 18. března 1994,
která se týká Dohody mezi vládou Korejské
republiky a vládou České a Slovenské
Federativní republiky o podpoře a vzájemné
ochraně investic, jež byla podepsána v Soulu
27. dubna 1992 (dále pouze "Dohoda"), která
zní takto:
"Ministerstvo zahraničních
věcí České republiky vyjadřuje
úctu velvyslanectví Korejské republiky a
na základě pokynu vlády České
republiky a s odvoláním na pokyn vlády České
republiky a s odkazem na Prohlášení České
národní rady všem parlamentům a státům
světa má čest sdělit velvyslanectví
toto:
V souladu s platnými zásadami
mezinárodního práva a v rozsahu, jak jej
definuje, se Česká republika jako nástupce
České a Slovenské federativní republiky
považuje zavázána od 1. ledna 1993 všemi
mezinárodními smlouvami mezi Českou a Slovenskou
federativní republikou a Korejskou republikou, v nichž
byla Česká a Slovenská federativní
republika stranou v den rozpuštění České
a Slovenské federativní republiky.
/Česká republika
má zájem.....
Česká republika
má zájem na tom, aby Dohoda mezi vládou České
a Slovenské federativní republiky a vládou
Korejské republiky o podpoře a vzájemné
ochraně investic, podepsaná v Soulu 27. dubna 1992
jménem České a Slovenské federativní
republiky se považovala za dohodu, podepsanou Českou
republikou a navrhuje,
aby se tato dohoda považovala za uzavřenou mezi Českou
republikou a Korejskou republikou ve znění textu,
jenž je přiložen k této nót.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest navrhnout, aby za předpokladu, že korejská strana bude souhlasit s tímto návrhem, tvořily tato nóta a nóta s odpovědí velvyslanectví, potvrzující tento návrh, dohodu o této záležitosti mezi oběma vládami - nečitelné -
Dohody.
Ministerstvo zahraničních
věci České republiky má čest
informovat velvyslanectví současně o tom,
že interní projednání Dohody nebylo
ještě v České republice dokončeno,
a že proto nelze považovat tuto nótu za sdělaní
o domácím schválení ve smyslu článku
12 Dohody.
Ministerstvo zahraničních
věcí České republiky využívá
této příležitosti, aby znovu
ujistilo velvyslanectví Korejské republiky svou
nejhlubší úctou."
/Velvyslanectví má
dále čest …
Velvyslanectví má
dále čest informovat ministerstva, že shora
míněný návrh je pro vládu Korejské
republiky přijatelný, a že tato nóta
společně s nótou ministerstva bude tvořit
dohodu o této záležitosti mezi oběma
vládami.
Velvyslanectví Korejské
republiky využívá této příležitosti,
aby znovu ujistilo ministerstvo zahraničních věcí
České republiky svou nejhlubší úctou.
Velvyslanectví Korejské republiky Praha
Praha
11. dubna 1934
Česká a Slovenská
Federativní Republika a Turecká republika, dále
jen smluvní strany,
vedeny přáním
podporovat větší vzájemnou hospodářskou
spolupráci, zejména pokud jde o investice investorů
jedné smluvní strany na území druhé
smluvní strany,
uznávajíce,
že ujednání o zacházení, které
bude přiznáno těmto investicím, bude
podporovat tok kapitálu a technologie a hospodářský
rozvoj smluvních stran,
souhlasíce, že
spravedlivé a rovnoprávné zacházení
s investicemi je žádoucí pro zachování
stabilního systému pro investování
a pro maximálně účinné využívání
hospodářských zdrojů, a
rozhodnuty uzavřít
dohodu týkající se podpory a vzájemné
ochrany investic, dohodly se takto:
Pro účely této
Dohody:
1. Pojem "investor"
označuje:
a) fyzické osoby, které
mají státní občanství jedné
smluvní strany podle jejího použitelného
zákona,
b) právnické osoby
jako korporace, firmy nebo obchodní společnosti,
zřízené nebo založené podle platného
zákona jedné smluvní strany a mající
vedení na území této smluvní
strany.
(a) Pojem "investice"
označuje všechny druhy aktiv vložených
investorem jedné smluvní strany na území
druhé smluvní strany za předpokladu, že
investice byla učiněna v souladu s právním
řádem druhé smluvní strany a zahrnuje
zejména:
(i) akcie a obligace společnosti
a jakoukoli jinou formu účasti na společnosti,
(ii) reinvestované výnosy,
nároky na peněžitá plnění
nebo jiná práva mající finanční
hodnotu a vztahující se k investici,
(iii) movitý a nemovitý majetek a všechna ostatní
práva jako hypotéky, zástavy, záruky,
(iv) práva duševního
vlastnictví a průmyslová práva (jako
patenty, obchodní známky, obchodní názvy),
technické postupy, průmyslové vzory, know-how
a goodwill,
(v) podnikatelská oprávnění
vyplývající ze zákona nebo ze smlouvy,
včetně oprávnění týkajících
se přírodních zdrojů.
(b) Uvedený pojem se týká všech přímých
investic vložených investorem jedné smluvní
strany na území druhé smluvní strany
po 1. lednu 1950.
3. Pojem "výnosy"
znamená částky získané z investice
a zahrnuje zejména zisk, úrok a dividendy.
1. Každá smluvní
strana povolí v souladu se svým právním
řádem na svém území investice
a činnosti s nimi spojené, na základě
ne méně příznivém než
jaký je přiznáván v podobných
situacích investicím investorů jakéhokoli
třetího státu.
2. Každá smluvní
strana přizná těmto investicím po
jejich založení zacházení ne méně
příznivé než jaké je přiznáváno
v podobných situacích investicím vlastních
investorů nebo investicím investorů kteréhokoli
třetího státu, které je nejpříznivější.
3. V souladu s právním
řádem smluvních stran, týkajícím
se vstupu, pobytu a zaměstnávání cizinců:
a) občané kterékoli
smluvní strany budou moci vstupovat a pobývat na
území druhé smluvní strany za účelem
zřízení, rozvoje, řízení
nebo konzultací o provozu investice, do které tito
občané, nebo investor smluvní strany, který
je zaměstnává, vložili, a/nebo se chystají
vložit potřebnou část kapitálu
nebo potřebnou hodnotu jiných zdrojů,
b) společnosti zákonně
ustavené v souladu s právním řádem
jedné smluvní strany, které jsou investicemi
investorů druhé smluvní strany budou smět
zaměstnávat řídící a
technické pracovníky podle své volby, bez
ohledu na jejich státní příslušnost.
4. Ustanovení tohoto článku
se nebude týkat těchto dohod, uzavřených
některou ze smluvních stran:
a) týkajících
se již existující nebo v budoucnu založené
celní unie, oblastní hospodářské
organizace nebo podobných mezinárodních dohod,
b) jakékoli mezinárodní
dohody nebo úmluvy týkající se zcela
nebo převážně daní.
1. Investice nebudou vyvlastněny,
znárodněny nebo podrobeny přímo či
nepřímo opatřením majícím
stejný výsledek, s výjimkou opatření
provedených ve veřejném zájmu, nediskriminačním
způsobem, na základě zaplacení okamžité,
adekvátní a efektivní náhrady a v
souladu s právním
postupem a obecnými principy zacházení, uvedenými
v článku II této Dohody.
2. Náhrada musí
odpovídat skutečné tržní ceně
vyvlastněné investice v době, kdy se vyvlastnění
uskutečnilo nebo stalo známým. Náhrada
bude zaplacena bez odkladu ve směnitelné měně
a bude volně převoditelná. V případě
prodlení bude platba úročena.
3. Investorům kterékoli
smluvní strany, jejichž investice utrpí na
území druhé smluvní strany škody
v důsledku války, povstání, občanských
nepokojů nebo jiných podobných událostí,
bude druhou smluvní stranou poskytnuto zacházení
ne méně příznivé, než
jaké je poskytováno vlastním investorům
nebo investorům jakékoli třetí země,
které je nejvýhodnější, pokud
jde o opatření přijatá v souvislosti
s těmito škodami.
1. Každá smluvní
strana povolí volně všechny převody
vztahující se k investici a bez zbytečného
prodlení do a ze svého území. Tyto
převody budou zahrnovat zejména:
a) výnosy,
b) zisky z prodeje celé nebo části investice,
c) náhrady podle článku III,
d) splátky jistiny a úroků vyplývající z půjček sjednaných v souvislosti s investicemi,
e) platby, mzda jiné náhrady občanům jedné smluvní strany, kteří získali na území druhé smluvní strany odpovídající pracovní povolní v souvislosti s investicí,
f) platby související se sporem z investice.
2. Převody se provádějí
ve volně směnitelné měně, v
níž byla investice učiněna, nebo ve
volně směnitelné měně, kterou
investor schválil,
kursem platným v den převodu.
1. Je-li investice investora jedné
smluvní strany pojištěna proti neobchodním
rizikům systémem založeným právem,
uzná druhá smluvní strana jakoukoli subrogaci
pojišťovatele, vyplývající z pojistné
smlouvy.
2. Pojišťovatel nemůže
vykonávat jiná práva než ta, která
příslušení vykonávat investorovi.
3. Spory mezi smluvní stranou
a pojišťovatelem budou řešeny v souladu
s ustanoveními článku VIII této Dohody.
Každá smluvní
strana bude usilovat, pokud jde o její daňovou politiku,
aby zajistila spravedlivé a nestranné zacházení
s investicemi investorů druhé smluvní strany.
Smluvní strany budou souhlasit,
na žádost jedné z nich, s okamžitou konzultací
k řešení jakéhokoliv sporu týkajícího
se Dohody, nebo s diskusí týkající
se výkladu nebo použití Dohody.
1. Spory mezi jednou smluvní
stranou a investorem druhé smluvní strany týkající
se investice budou písemně notifikovány,
včetně podrobné informace, smluvní
straně, na jejímž území se nachází
investice. Bude-li to možné, investor a dotyčná
smluvní strana vyvinou úsilí, aby tyto spory
byly v dobré víře vyřešeny konzultacemi
a jednáním.
2. Nemohou-li být spory
vyřešeny tímto způsobem, může
byt spor předložen podle volby investora:
a) rozhodčímu soudu
zřízenému ad hoc podle Pravidel rozhodčího
řízení Komise OSN pro mezinárodní
právo obchodní (UNCITRAL),
b) Mezinárodnímu
středisku pro řešení sporů z
investic (ICSID), zřízenému
Úmluvou o řešení sporů z investic
mezi státy a občany jiných
států,
kdykoli po uplynutí jednoroční
lhůty od vzniku sporu za předpokladu, že nebyl
vynesen rozsudek, pokud dotyčný investor předložil
spor k projednání soudu smluvní strany, která
je stranou ve sporu.
3. Rozhodčí řízení
bude založeno:
a) na ustanovení této Dohody,
b) na vnitrostátním
právním řádu smluvní strany,
na jejímž území byla investice založena,
včetně kolizních norem.
4. Rozhodčí nález
je konečný a závazný pro všechny
strany ve sporu. Každá smluvní strana se zavazuje
vykonat rozhodčí nález v souladu se svým
vnitrostátním právem.
1. Smluvní strany budou
usilovat podle zásady dobré víry a ducha
spolupráce o rychlé a spravedlivé řešení
jakéhokoliv sporu týkajícího se výkladu
nebo použití této Dohody. V souladu s tím
budou smluvní strany souhlasit s přímými
a rozumnými jednáními,
které povedou k takovému řešení.
Nedospějí-li smluvní strany k dohodě
ve lhůtě šesti měsíců
od zahájení vzájemného sporu na základě
jednání uvedeného shora, může
byt na žádost kterékoli smluvní strany
spor předložen rozhodčímu soudu složenému
ze tří členů.
2. Do tří měsíců
od obdržení žádosti jmenuje každá
smluvní strana jednoho rozhodce. Tito dva rozhodci zvolí
jako předsedu třetího rozhodce, který
je příslušníkem třetího
státu. Nejmenuje-li některá ze smluvních
stran rozhodce v uvedené době, může
druhá smluvní strana požádat předsedu
Mezinárodního soudního dvora, aby provedl
jmenování.
3. Nedohodnou-l i se oba rozhodci
na volbě předsedy ve lhůtě dvou měsíců
po jejich jmenování, bude předseda jmenován
na žádost kterékoli smluvní strany předsedou
Mezinárodního soudního dvora.
4. Má-li v případech
uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku
předseda Mezinárodního soudního dvora
překážku, která mu brání
splnit uvedenou funkci,
nebo je-li příslušníkem některé
ze smluvních stran, provede jmenování místopředseda
a má-li také on překážku, která
mu brání vykonat uvedenou funkci, nebo je-li příslušníkem
některé ze smluvních stran, provede jmenování
služebně nejstarší člen Mezinárodního
soudního dvora, který není příslušníkem
žádné smluvní strany.
5. Rozhodčí soud
schválí procesní pravidla ve lhůtě
tří měsíců od volby předsedy,
která budou v souladu s ostatními ustanoveními
této Dohody a budou brát v úvahu obecně
uznávaná pravidla mezinárodního rozhodčího
řízení.
6. Rozhodčí
soud přijme rozhodnutí
většinou hlasů. Takové rozhodnutí
bude konečné a závazné pro obě
smluvní strany.
7. Každá smluvní
strana ponese náklady svého rozhodce a svého
zastoupení v rozhodčím řízení;
náklady předsedy a ostatní náklady
ponesou smluvní strany rovným dílem. Soud
však může ve svém rozhodnutí určit,
že větší část těchto
nákladů ponese jedna z obou smluvních stran.
8. Spor nebude předložen
podle ustanovení tohoto článku
mezinárodnímu rozhodčímu soudu, jestliže
spor ve stejném případě již byl
předložen rozhodčímu soudu podle ustanovení
článku VIII a dosud se nachází u tohoto
soudu. Tomu nebrání zahájení přímých
a rozumných jednání mezi oběma smluvními
stranami.
1. Tato Dohoda vstoupí
v platnost první den druhého měsíce,
který následuje po dni,
kdy si smluvní strany písemně vzájemně
oznámily, že byly splněny ústavní
náležitosti, vyžadované v jejich zemích,
zůstane v platnosti po dobu deseti let a bude platit nadále,
dokud nebude její platnost ukončena v souladu s
odstavcem 2 tohoto článku.
2. Každá smluvní
strana může ukončit tuto Dohodu roční
písemnou výpovědí danou druhé
smluvní straně na konci prvního desetiletého
období nebo kdykoli poté.
3. Tato Dohoda může
být změněna písemnou dohodou mezi
smluvními stranami. Jakákoli změna vstoupí
v platnost poté, kdy si smluvní strany vzájemně
oznámí, že
byly splněny všechny vnitrostátní požadavky
nezbytné pro vstup takové změny v platnost.
4. Na investice uskutečněné
před ukončením platnosti této Dohody
se budou články I - IX vztahovat ještě
deset let po ukončení její platnosti.
NA DŮKAZ TOHO podepsaní
zástupci, náležitě k tomu zmocněni,
podepsali tuto Dohodu.
Dáno v Ankaře dne 30. 4. 1992
v českém, tureckém
a anglickém jazyce, při němž všechna
tři znění mají stejnou platnost. V
případě rozdílu ve výkladu
bude mít přednost anglický text.
TURECKÉ VELVYSLANECTVÍ
178 - 94.
Velvyslanectví Turecké
republiky vyslovuje úctu ministerstvu zahraničních
věcí České republiky a odvolávaje
se na jeho nótu čís. 99.645/93-MPO ze 13.
září 1993 má čest informovat
z pověření své vlády slovutné
ministerstvo, že souhlasí s návrhem vlády
České republiky, aby se Dohoda mezi vládou
České a Slovenské federativní republiky
a vládou Turecké republiky o podpoře a vzájemné
ochraně investic, podepsaná v Ankaře 30.
dubna 1992 jménem České a Slovenské
federativní republiky považovala za
dohodu, podepsanou Českou republikou.
Velvyslanectví Turecké
republiky má dále čest informovat slovutné
ministerstvo, že souhlasí, aby ve všech ustanoveních
dohody, která zmiňují titul "Česká
a Slovenská federativní republika", t.j. v
názvu dohody, prvním paragrafu preambula a v závěrečných
ustanoveních se tento titul nahradil "Česká
republika".
Velvyslanectví Turecké
republiky má čest informovat ministerstvo zahraničních
věcí, že souhlasí, aby shora zmíněná
nóta slovutného ministerstva a tato nóta,
potvrzující tuto dohodu tvořila dohodu mezi
vládami Turecké republiky a České
republiky, která vstoupí v platnost v den předání
této nóty.
Velvyslanectví Turecké
republiky má čest informovat slovutné ministerstvo,
že vnitřní projednávání
dohody nebylo ještě v Turecké republice dokončeno,
a že proto tuto nótu nelze považovat za sdělení
o vnitřním schválení ve smyslu článku
X dohody.
Velvyslanectví Turecké
republiky využívá této příležitosti,
aby znovu ujistilo ministerstvo zahraničních věcí
České republiky svou nejhlubší
úctou.
Praha 3. února 1994 | |
razítko a parafa | |
tureckého velvyslanectví |
Ministerstvo zahraničních
věcí