Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Jiřího Vyvadila dopisem ze dne 19. října 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Jiřího Vyvadila. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministr vnitra České republiky

Jan RUML

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci ze dne 20. září 1994, ve které popisujete své osobní zkušenosti z návštěvy v Itálii a žádáte o informaci, jaká systémová opatření přijalo MV proti krádežím osobních aut.

Domnívám se, že jednou z hlavních příčin "nepochopitelné bezstarostnosti občanů jiných států při opouštění svého vozidla" je odlišnost v systému pojišťování vozidel. Ve většině států přechází vlastnické právo k vozidlu (po odškodnění v rámci pojistné události) na danou pojišťovnu a původní vlastník nemá s krádeží další starost, což v ČR zatím není. Neméně důležitou příčinou bezstarostnosti je hodnota motorových vozidel pro jednotlivé občany. Zatímco v zemích Evropské unie lze tuto hodnotu vyjádřit několika průměrnými měsíčními platy a auto je prakticky spotřebním zbožím, tak v dalších státech mezi které patří i ČR, je situace podstatně jiná.

V příloze zasílám stručnou zprávu o situaci na úseku krádeží a vykrádání motorových vozidel v České republice roce 1993 s návrhy na řešení. Z již realizovaných opatření je možné uvést úpravy interních norem, vytvoření specializovaných týmů, které se zabývají krádežemi motorových vozidel, propojení databází odcizených motorových vozidel s informačními systémy na dopravních inspektorátech, vývoj a výrobu nových identifikačních karet motorových vozidel a státních poznávacích značek s prvky, které znemožňují jejich falzifikaci. Další opatřeni budou průběžně plněna v závislosti na materiálních a technických podmínkách.

S pozdravem

Vážený pan

JUDr. Jiří VYVADIL

Poslanec Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Negativní vývoj trestné činnosti, který je zaznamenáván od roku 1990 se projede zejména u majetkové trestné činnosti.

Dynamiku uvedené trestné činnosti lze dokumentovat při porovnání stavu roku 1992 a 1993. V roce 1992 bylo spácháno celkem 87.059 trestných činů, v roce 1993 již 327.183, což představuje nárůst o 40.124 skutků. Objasněnost v roce 1993 i s nárůstem tohoto druhu trestné činnosti se zvýšila, ale pouze v absolutních číslech tj. o 7.040 skutků. Celková objasněnost se snížila v roce 1993 o 0,5% proti stejnému období 1992. Podíl majetkové kriminality na celkové kriminalitě obecné povahy činí 91,39%. U krádeží prostých, kam je zahrnuta i problematika motorových vozidel je situace obdobná jako u celkové majetkové kriminality a nárůst představuje ve sledovaném období 27.633 trestných činů, tj. 18,1%.

Problematika motorových vozidel, která zahrnuje krádeže vozidel,součástek a věcí z nich se podílí na celkové majetkové trestné činnosti 25,23%, na krádežích prostých 45,89%.

1. jednostopá vozidla

Nárůst byl zaznamenán v letech 1990 a 1992 kdy bylo těchto vozidel odcizeno 2.298 a 3.136. V roce 1993 došle k mírnému poklesu na 2.800 vozidel. Tato skutečnost byla zapříčiněna především změnou orientace pachatelů na drahé, zejména zahraniční motocykly. Škody v těchto letech představovaly částky 6,8/20,5/41,3 milionů korun. Za prvé čtvrtletí 1994 bylo odcizeno 263 motocyklů, což značí pokles na třetinu oproti stejnému období v roce 1993.

V roce 1990 objasněnost výrazně poklesla na 38,5% a tento negativní trend pokračoval i v následujících letech následovně:

1991 (34,14%),

1992 (29,34%).

V roce 1993 se tento negativní jev podařilo stabilizovat na 29.71%.

2. dvoustopá vozidla

Obdobná situace je i u krádeží dvoustopých motorových vozidel i když oproti jednostopým je daleko dramatičtější. Od roku 1983 do roku 1989 neustále narůstal tento druh trestné činnosti řádově po stovkách. Výrazný nárůst se projevil až v roce 1990 kdy z 4.561 spáchaných trestných činů v roce 1989 se nápad zvýšil o 7.097 na 11.658 a od této doby dramaticky roste. To dokumentuje situace v letech 1992 (20.829 případů) a 1993 (25.522 případů). Za prvé čtvrtletí 1994 bylo odcizeno 4349 dvoustopých vozidel (4001 os. aut), což značí pokles téměř o třetinu proti roku 1993.

Ke značnému nárůstu škod došlo v roce 1990, kdy dosáhly výše 347,9 milionů korun. V roce 1992, škody přesáhly 1 miliardu korun a dá se říci, že kritická situace byla v roce 1993, kdy škody dosáhly již částky 3,7 miliardy korun. Objasněnost se pohybovala ve sledovaném období okolo 75% a po otevření hranic prudce poklesla až na 20,0% v roce 1993.

3. krádeže věcí z motorových vozidel

Situace na úseku krádeží věcí z motorových vozidel koresponduje s vývojem u jiné majetkové trestné činnosti. V letech 1983-1989 vzrostl nápad cca o 2.000 skutků z 3.956 na 6.172 a škody v této době byly řádově od 10 do 23 milionů korun ročně. V roce 1990 škody vzrostly 5x na 130 milionů, v roce 1993 již 20x na 494 milionů a v roce 1993 dosáhly hranice 794,1 milionů korun. Počet spáchaných skutků odpovídá i škodám způsobeným v letech 1990 1993. V roce 1990 bylo spácháno 19.763, 1991 23.034, 1992 32.700 a v roce 1993 47.122 trestných činů.

Příčiny a podmínky krádeží motorových vozidel a věcí z nich

Příčiny a podmínky rozmachu této trestné činnosti lze spatřovat zejména v tom, že od roku 1990, došlo k uvolnění hraničního režimu. Možnosti svobodného pohybu osob jednotlivých evropských zemí využívají kriminální živly k internacionalizaci této trestné činnosti. Dochází k využití převyšující poptávky po všech druzích zahraničních vozidel ve východoevropských zemích.

Při porovnání prvních čtvrtletí roků 1993 a 1994 celkově došlo k poklesu krádeží osobních aut o téměř třetinu. U vybraných typů aut však došlo u všech k nárůstu. BMW 250%, Peugeot 194%, Renault 175%, Opel 139%, Audi 134%, Volkswagen 126%.

Skupiny pachatelů odcizují uvedená vozidla na území České republiky a tato jsou známými cestami dále distribuována do třetích zemí (jde o tzv. balkánskou, severozápadní a východní cestu). Na straně druhé jsou vozidla odcizována v západních zemích a po vybavení falšovanými doklady pak distribuována na našem území a v řadě případů jde o tranzit do zemí bývalého východního bloku končící v Turecku, Albánii, bývalé Jugoslávii a v zemích bývalého SSSR.

Nezanedbatelný podíl na krádežích vozidel má také podvodné jednání ze strany majitelů, kteří předstírají krádež a vozidlo prodají zejména zahraničním zájemcům.

Pozitivním přínosem řešení problematiky krádeží motorových vozidel v oblasti pátrání je zavedení celostátního pátracího systému, kdy dnem 21. 6. 1993 byla zahájena závěrečná etapa zkušebního provozu pátracích systémů. V současné době je prováděno vyhodnocení účinnosti uvedeného systému a lze předpokládat, že rutinní provoz bude zaveden do konce roku 1994.

Stav na úseku krádeží věcí z motorových vozidel je v současné době (od roku 1990) ovlivněn změnou sortimentu skladby převážených věcí a také souvisí s rozvojem podnikatelských aktivit při přepravě a distribuci zboží všeho druhu. V minulosti byly odcizovány převážně věci osobní potřeby náhodně odložené ve vozidlech jako fotoaparáty, oděvní svršky, videotechnika apod. V současné době pachatelé využívají nepozornosti majitelů, nebo získaných informací a odcizují z osobních vozidel finanční hotovosti (podnikatelé převážejí i milionové částky na hotovostní platby), počítačovou techniku, ale i jiné zboží sloužící jako předmět podnikání a běžné věci, které i v minulosti byly v zájmu pachatelů.

Do popředí zájmu pachatelů přichází vykrádání odstavených nebo zaparkovaných kamionů a prioritu má individuálně neidentifikovatelné, nebo těžce identifikovatelné zboží jako např. cigarety, alkohol, drogistické zboží apod.

Činnost kriminální policie na tomto úseku

A. Odbor obecné kriminality ÚKP:

- analytická, koordinační, kontrolní a metodická činnost ve vztahu ke správám jednotlivých krajů,

- úkoly vyplývající z požadavků národních ústředen Interpolu ve vztahu ke krádežím motorových vozidel,

- úkoly při spolupráci s ostatními subjekty (výrobci vozidel, pojišťovnami a jejich sdruženími, s jednotlivými pátracími službami oblastních úřadů cel s cizineckou a pohraniční policií a pod.).

B. Odbory obecné kriminality jednotlivých správ a oddělení kriminální police OŘ PČR

Činnost těchto subjektů je determinována výší nápadu majetkové trestné činnosti daného teritoria a omezených možností určovaných zejména počtem pracovníků a materiálně technickým zabezpečením.

Vzhledem k těmto omezeným možnostem je situace na úseku krádeží motorových vozidel řešena zejména u sériově páchané trestné činnosti zřizováním pracovních týmů a skupin k realizaci konkrétní trestné činnosti, což přináší zjevně dobré výsledky. Nepopiratelnou výhodou takto ustanovených skupin při jednotlivých odděleních správ krajů je daleko větší prostor pro analytickou činnost a možnost na základě každodenních analýz zřizovat krátkodobé pracovní skupiny či týmy k řešení sériové trestné činnosti v omezeném čase i prostoru za efektivního využití sil a prostředků. Tím se i zlepší koordinační činnost mezi jednotlivými kraji a v návaznosti na zřízení takovéto skupiny na ÚKP i množnost operativního řešení sériové trestné činnosti přesahující více krajů.

Základní teze směřující k řešení krádeží motorových vozidel.

1. Legislativní oblast

- novelizace Občanského zákoníku - posílení práv vlastníků,

- novelizace Policejního zákona rozšíření pravomocí při zajišťování vozidel,

- novelizace Celního zákona - úprava individuálního dovozu aut

- úprava činnosti všech služeb policie při řešení této problematiky,

- realizovat právní i technické možnosti při propojení pátracích systémů našich a zahraničních.

2. Kriminální policie ČR (všechny služby)

- na vybraných útvarech kr. policie ustanovit skupiny k řešení problematiky motorových vozidel,

- usilovat o vytvoření one line systému PATRMV, řešit napojení na hraniční přechody.

3. Kriminalistický ústav

- spolupodílet se na vývoji a tvorbě identifikačních karet mot. vozidel (náhrada OTP), jejichž falzifikace by byla podstatně ztížena.

4. Dopravní služba

- zabezpečit rutinní provoz úplného a jednotného počítačového informačního systému evidence motorových vozidel v ČR,

- podílet se na tvorbě bezpečné identifikační karty vozidla.

5. Pořádková služba a Úřad vyšetřování

- ujednocení právní kvalifikace tr. činnosti na motorových vozidlech.

6. Cizinecká a pohraniční policie

- vytvoření společného systému kontroly vozidel na hraničních přechodech za využití pátr. systémů policie.

7. Ostatní služby (např. Železniční policie apod.)

- zabezpečit efektivní kontrolu kontejnerové i jiné přepravy vozidel.

8. Interpol

- zajištění nepřetržitého a kvalitního servisu při vytěžování jak pátracích, tak i evidenčních systémů jednotlivých národních ústředen z hlediska informací k motorovým vozidlům

9. "Opatření ke zlepšení spolupráce"

- zajistit potřebnou součinnost s ministerstvem financí ČR, pojišťovnami a jejich sdruženími, výrobci motorových vozidel, autorizovanými dovozci aut, Generálním ředitelstvím cel a pod.