Předseda vlády Václav
Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava
Nováka dopisem ze dne 21. listopadu 1994.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď předsedy vlády
Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Nováka.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády
České republiky
Praze dne 21. listopadu 1994
Čj.: 31 246/94 - KPV
Vážený pane
poslanče,
v souvislosti s Vaší
interpelací na téma životního prostředí,
zdravotnictví, školství, vědy a kultury
mi dovolte sdělit následující.
Životní prostředí
bezesporu patří mezi úkoly, kterými
se vláda seriózně a pravidelně zabývá.
Mezi hlavní aktivity v tomto resortu patří
- dobudování a optimalizace systému právních
nástrojů ochrany životního prostředí.
Mezi konkrétními zákony byl např.
zákon č.
211/1993 Sb., o zákazu výroby a užívání
látek poškozujících ozónovou
vrstvu Země; novela zákona o ovzduší,
právní předpisy o nakládání
s odpady. Další legislativní normy jsou připravovány.
Výše zmíněné
zákony a dále nařízeni vlády,
týkající se ochrany životního
prostředí již přinášejí
konkrétní výsledky. V poslední době
došlo prokazatelné ke snížení procenta
výskytu znečišťujících látek
v ovzduší, stejně tak poklesla spotřeba
látek, poškozujících ozónovou
vrstvu Země.
Existuje racionální systém kontroly
kvality ovzduší, vod (stejně jako pitné
vody a půdy).
Za nejvýznamnější
pokládám systémovou změnu v přístupu
vlády k životnímu prostředí a
nastoupený trend jeho postupného zlepšování,
jehož příčinou je kromě nápravných
opatření a přímých výdajů
také proces restrukturalizace národního hospodářství,
změna struktury základních energetických
zdrojů, útlum výrob s nepříznivým
dopadem na životní prostředí a transformace
zemědělství, včetně zavádění
pokročilých technologií.
Celkové výdaje na
ochranu životního prostředí činily
v roce 1993 více než 20 mld. Kč (z toho státní
rozpočet 8,1 mld. Kč a státní fond
životního prostředí 3,4 mld. Kč).
Nejvýznamnější podíl investic
byl realizován v oblastech ochrany vod a ovzduší.
V roce 1994 je předpokládán značný
nárůst investic
do této oblasti, zejména v nestátním
sektoru v souvislosti s náběhem účinnosti
právních předpisů (ochrana ovzduší,
nakládání s odpady atd.).
Pokud se týká zdravotnictví,
chci Vás ujistit, že patří tato oblast
skutečně k prioritám vlády. Dokazují
to následující údaje.
Od r. 1991 do r. 1994 došlo
k nárůstu výdajů na zdravotnictví
z veřejných rozpočtů z 38,2 mld. na
předpokládaných 72 mld.
Transformace v tomto resortu probíhá
bez výpadků v dostupnosti zdravotní péče
a v mnoha případech vedla ke zvýšení
její kvality.
Za poslední 3 roky vzniklo
více než 20 000, v naprosté převaze
privátních zdravotnických zařízení,
která poskytují péči na základě
svobodné volby občana v systému zákonného
pojištění.
Podle platných i připravovaných
zákonů, garantuje stát dostupnost péče
bez ohledu na vlastnický charakter subjektu, který
ji poskytuje.
Oddělení fondu zdravotního
pojištění od státního rozpočtu
bylo dokončeno v roce 1992. Po jeho vybudování
se vláda dále soustředí na zvýšení
jeho efektivity a zamezení neodůvodněného
růstu nákladů.
Pokud se týká obnovy
důstojného postavení lékařů
a ostatních pracovníků ve zdravotnictví,
vláda vytvořila obecně podmínky pro
vznik nových privátních praxí, postupně
se zlepšující systém odměňování
a nový systém postgraduálního vzdělávání,
který umožňuje lékařům
další zvyšování jejich kvalifikace.
Proces transformace ve školství
otevřel prostor pro vznik různých druhů
nestátních škol (zatím s výjimkou
vysokého školství). Stát zajišťuje
všem těmto školám srovnatelné podmínky
rozvoje. Podařilo se uvolnit uniformitu učebních
plánů a osnov a učitelé mají
větší svobodu volby pedagogických metod
postupů a mohou uplatňovat i alternativní
přístupy ve výuce.
Vláda v těchto dnech
projednala legislativní úpravy zákonů
o soustavě základních a středních
škol (školský zákon), o státní
správě a samosprávě ve školství,
o předškolních a školských zařízeních.
Dalšími návrhy, vedoucími mj. k prohloubení
spoluúčasti rodičů, žáků,
pracovníků školy a dalších osob
na řízení školy, se bude v blízké
době vláda znovu zabývat.
Mezi úspěchy školství
v posledních dvou letech patří výrazné
rozšíření možností studia
především na středních, ale i
na vysokých školách a větší
míra uspokojování vzdělávacích
aspirací mladých lidí v souladu s jejich
poptávkou po vzdělání.
Poslední oblastí,
do které směřovaly Vaše otázky,
je oblast kultury. V této souvislosti je třeba konstatovat,
že celkové úsilí vlády směřuje
v této oblasti k zásadnímu přehodnocení
role centrální státní moci. Základním
principem je výrazný přechod kompetencí
v oblasti kultury na samosprávu, a to jak na úrovni
obecní, tak na připravovanou úroveň
vyšších územně správních
celků. Tento přechod kompetenci je postupně
promítán do legislativy a rovněž do
způsobu alokace rozpočtových prostředků.
Již dnes je podíl
financování kultury z místních a obecních
rozpočtů podstatné vyšší
než podíl výdajů z centrálních
zdrojů (cca 1,8:1). Tento trend chce vláda do budoucna
dále posilovat. V návrzích zákonů,
které vláda předkládá Parlamentu,
v souvislosti s územně správní
reformou, je připravena výrazná transformace
sítě kulturních institucí, veřejně
přístupných památkových objektů,
knihoven, muzeí, galerií, atd., dosud zřizovaných
státem, na vyšší územně
správní celky, nebo na obce.
Vláda přijala zákon
o prodeji a vývozu předmětů kulturní
hodnoty a byla předložena též novela památkového
zákona. Obě tyto normy reagují především
na zásadní změnu vlastnických vztahů
ve sféře kulturního dědictví,
kde ve vlastnictví státu zůstává
pouhých 7 % kulturních památek movité
i nemovité povahy.
Byla prakticky dokončena
privatizace tzv. kulturního průmyslu. Nakladatelská,
vydavatelská činnost, kinematografie, umělecké
agentury, tedy ty oblasti, které mají obchodně-podnikatelský
charakter jsou již plně privátní.
Demokratická pluralita
šířeni informací je dnes již nezpochybnitelným
faktem jak v oblasti tisku, který je dnes již zcela
privátní, tak i v oblasti rozhlasového a
televizního vysílání, kde funguje
duální systém.
Vláda je připravena
do konce tohoto roku projednat zásady nového zákona
o hromadných sdělovacích prostředcích
(tiskový zákon).
Na závěr mi dovolte,
pane poslanče, poznámku. Jsem si vědom, že
moje odpovědi na Vaši tematicky velice rozsáhlou
interpelaci není a nemůže být stoprocentně
vyčerpávající. Obsahuje však
zásadní body vládní politiky ve výše
zmíněných oblastech.
S pozdravem
Vážený pan
MUDr. Jaroslav Novák
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky