Předseda vlády Václav
Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava
Nováka dopisem ze dne 15. listopadu 1994.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď předsedy vlády
Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Nováka.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády
České republiky
V Praze dne 15.11.1994
Č. j.: 31246/94 - KPV
Vážený pane
poslanče,
v úvodu mojí odpovědi
na Vaši interpelaci na téma sociální
politiky vlády, bych chtěl konstatovat, že
šíře otázek, které ve své
interpelaci vznášíte překračuje,
podle mého názoru, obvyklou podobu interpelací.
Proto se ve své odpovědi soustředím
na několik nejdůležitějších
oblastí sociální politiky vlády, které
také Vy pokládáte za důležité.
Hospodářská
politika vlády, včetně využívání
forem aktivní politiky zaměstnanosti se dlouhodobě
pozitivně projevuje nízkou mírou nezaměstnanosti,
která se od června 1992 zvýšila z 2,7
pouze na 3,1%, v říjnu letošního roku.
Přitom je potřeba připomenout, že v
národním hospodářství
došlo v tomto období k výrazným strukturálním
změnám.
Chtěl bych Vás v
této souvislosti informovat o tom, že vláda
v období od června 1992 do září
tr. prostřednictvím úřadů práce
finančně podpořila vznik 49 tisíc
nových pracovních míst u zaměstnavatelů
nebo zahájením individuálního podnikání.
Touto nepřímou cestou dále dala podnět
ke vzniku více jak 31 tisíc míst ve veřejně
prospěšných pracích, přes 15
tisíc míst pro odbornou praxi absolventů
škol a 2 353 míst pro občany se změněnou
pracovní schopností.
Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti bylo
od června 1992 do konce září tr. vynaloženo
přes 1,9 mld Kč; na podporách nezaměstnaným
bylo vyplaceno přes 3,4 mld Kč.
Přitom zvýšená
pozornost byla věnována okresům s nezaměstnaností
vyšší než 5; pro čtyři okresy
s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
vláda usnesením č. 148 z března tr.
přijala soubor speciálních opatření,
která se postupné realizují.
V návaznosti na daňovou
reformu byl od počátku roku 1993 zaveden příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti, placený
zaměstnavateli, zaměstnanci a osobami samostatně
výdělečně činnými. Tím
se oddělilo financování zaměstnanosti
od ostatních zdrojů státního rozpočtu
a stalo průhlednějším.
Pokud se týká novelizace
Zákoníku práce, vláda splnila příslib,
že navrhne úpravy pracovněprávního
zákonodárství které budou podporovat
rozvoj trhu práce a budou odpovídat privatizaci
podnikatelské sféry. Z těchto důvodů
byl zákoník práce celkem třikrát
novelizován. K projednání ve vládě
připravena nová koncepce úpravy pracovněprávních
vztahů, která nahradí dosavadní úpravu
Zákoníkem práce a dalšími právními
předpisy.
V souvislosti s Vašimi dalšími
otázkami, bych Vás chtěl informovat o tom,
že v uplynulém období mezi základní
úkoly vlády patřily koncepční
práce na transformaci současného sociálního
systému.
Byly zpracovány a vládou
projednány zásady tří základních
zákonných úprav, a to důchodového
pojištění, státní sociální
podpory a sociální pomoci. Zásady prvních
dvou úprav byly již posouzeny v orgánech Poslanecké
sněmovny. Paragrafované znění návrhu
zákona o důchodovém pojištění
bylo vládou posouzeno 26. října t.r. a předpokládáme,
že bude Parlamentu předloženo v prosinci.
Rovněž návrh
zákona o státní sociální podpoře
i způsobu jeho organizačního zajištění
je již připraven. Komplexně upravuje poskytování
dávek hrazených ze státního rozpočtu
směřujících především
k podpoře rodin s dětmi, jako jsou dosavadní
přídavky na děti, výchovné,
rodičovský příspěvek, státní
vyrovnávací příspěvek, porodné
apod. Zásadní charakteristikou návrhu
je upuštění od plošnosti a jednoznačný
přístup k diferenciaci, s ohledem na příjmovou
situaci občana a jeho rodiny.
Třetím připravovaným
zákonem bude zákon o sociální pomoci,
jehož zásady rovněž vláda projednala
a v nejbližší době je mohou posoudit orgány
Parlamentu. Jde o soubor služeb a dávek zajišťovaných
především obcemi a nestátními
subjekty pro občany, kteří se octnou ve stavu
hmotné a sociální nouze, kterou ani s pomocí
své rodiny nemohou překonat.
V návaznosti na daňovou
reformu bylo zavedeno placení pojistného na důchodové
a nemocenské zabezpečení. Tím se zpřehlednily
finanční toky. Vláda po důkladném
zvážení zkušeností s vytvořením
zdravotních pojišťoven a s předáním
správy pojistného na zdravotní pojištění
veřejnoprávním subjektům, ponechala
pojistné na důchodové a nemocenské
pojištění jako příjem státního
rozpočtu. Považujeme tento postup za optimální,
jak pro občany z hlediska záruky výplaty
těchto dávek, tak v zájmu finanční
stability státního rozpočtu.
K rozšíření
sociální jistoty občanů ve stáří
vláda zároveň zajistila přípravu
zákona o penzijním připojištění
se státním příspěvkem, podle
něhož již zahájily svou činnost
první penzijní fondy.
Chtěli bychom, aby náš
základní důchodový systém byl
kombinací obou systémů - a byl tedy založen
jak na solidaritě občanů, tak na osobním
rozhodnutí. o připojištění.
Souběžně s
přípravou těchto základních
transformačních norem, vláda pravidelně
hodnotila vývoj příjmů a výdajů
obyvatelstva, spotřebitelských cen a životních
nákladů a přijímala opatření,
jimiž se v rámci stávajícího
legislativního rámce tlumily možné nepříznivé
sociální důsledky. V rámci těchto
opatření byly zejména realizovány
dvě úpravy důchodů a třetí
se uskuteční v prosinci tr. a byly upraveny i další
sociální dávky. V souladu s příslibem
vlády byl letos zaveden příspěvek
na nájemné pro sociálně slabé
rodiny. Vláda svým nařízením
zvýšila též částky životního
minima, na jehož úrovni žije asi 3,5% rodin.
Na závěr bych Vás
rád, pane poslanče ujistil o tom, že sociální
politika patří mezi priority současné
vlády a domnívám se, že uplynulé
období prokázalo, že vládou deklarovaný
přístup k sociální politice se plně
osvědčil.
S pozdravem
Vážený pan
MUDr. Jaroslav Novák
poslanec PSP ČR