Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď
na interpelaci poslance Jana Bláhy dopisem ze dne 25 listopadu
1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jana
Bláhy. Odpověď je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády České republiky
V Praze dne 25. listopadu 1994
Čj. 32475/94-KPV
Vážený pane poslanče,
obrátil jste se na vládu s interpelací ve
věci dalšího vývoje vztahů mezi
německou společností Volkswagen a automobilkou
Škoda as. Mladá Boleslav. K jednotlivým otázkám,
které ve své interpelaci uvádíte,
sděluji:
1. Původním předpokladem výroby v
a.a.s. Škoda podle tzv. Rozvojové studie, zpracované
VW v roce 1990 bylo dosažení výrobních
kapacit cca 390 tisíc vozů za rok v roce 2000. Pokud
se v některých podkladech objevuje údaj 450
tisíc vozů, je to včetně původně
uvažované výroby na Slovensku. Tento rozvoj
měl být financován z části
kapitálovým vkladem VW, z větší
části však z vlastních zdrojů
a.s. Škoda a investičními úvěry,
které má splácet také a.s. Škoda.
První kapitálový vklad VW splnil dle původních
smluv a byl použit zčásti ke krytí nesplacených
úvěrů, které měla Škoda
od doby zavedení výroby vozu Favorit a zčásti
na zavedení výroby modelů Forman a Pick-Up.
Vzhledem k recesi v automobilovém průmyslu, která
postihla všechny světové výrobce, provedl
koncern VW a vedení a.a.s. Škoda analýzu odbytových
možností vozů Škoda. Z analýzy
vyplynulo, že as. Škoda neprodukuje a ani v dalších
Letech nevyprodukuje takový zisk, aby vytvořila
uvažované vlastní zdroje a aby mohly být
splaceny předpokládané úvěry.
Proto VW, v minulém roce zrušil již dohodnuté
úvěry od evropských bank. Tuto změnu
však neprojednala s českou stranou, jak bylo jeho
povinností dle uzavřených smluv.
Koncem minulého a začátkem tohoto roku projednal
a tento vývoj porada ministrů vlády ČR
se závěrem, že je třeba formou dodatku
ke smlouvám z roku 1991 upřesnit některé
sporné body. Porada pověřila skupinu ministrů
ing. Kočárníka, ing. Dlouhého a ing.
Skalického sledováním vývoje v a.
a. s. Škoda a zajištěním dalšího
postupu jednání s VW.
Vlastní jednání s VW probíhala na
úrovni expertní pracovní skupiny, která
připravila návrh dodatku. Za českou stranu
toto jednání vedl předseda výkonného
výboru FNM ing. Češka. Zásadní
problémy byly projednávány na úrovni
mpř. vlády ing. Kočárníka a
ministrů Dlouhého a Skalického s předsedou
představenstva VW AG p. Piechem.
Součástí dodatku je také upravený
program rozvoje as Škoda. Jeho návrh obsahuje postupný
rozvoj výrobních kapacit, které bude možno
při zvýšeném odbytu urychleně
budovat.
Ve své otázce jste nedefinoval, co považujete
za "výrazně nižší" produkci.
Česká strana při jednání s
VW kapacitu cca 340 tis. vozů za rok, které má
a.s. Škoda dosáhnout v roce 1997, za výrazně
nižší nepovažuje a cílová
kapacita, i když s pozdějším náběhem,
zůstává v podstatě nezměněna.
Konkrétní minimální kapacity pro obě
třídy vozů, které bude Škoda
vyrábět, jsou dodatkem potvrzeny. Proti podstatnému
snížení produkce nebo úplnému
zastavení výroby česká strana v dodatku
prosadila právo veta.
Jednání o znění dodatku v minulém
týdnu skončila a dne 18. 11. 1994 byl jeho konečný
text parafován zástupci obou stran. V nejbližší
době bude dodatek projednán poradou ministrů
a ve vládě. Oficiální podepsání
dodatku by se mělo uskutečnit do konce tohoto roku.
2. O komplexním projektu VW pro území ČR
není vládě nic známo. Pod tímto
pojmem bych osobně očekával plán rozvoje
prodejní činnosti, servisu a služeb všech
značek společnosti VW na našem území.
Takové plány jistě mají všechny
velké automobilky, ale v rámci tržního
hospodářství nemají povinnost předkládat
je naší vládě.
Společnost VW ale také koordinuje střednědobé
i dlouhodobé plány rozvoje svých výrobních
závodů. Pokud svým dotazem máte na
mysli tyto plány, týkající se automobilky
Škoda, mohu Vám sdělit, jak VW a Škoda
postupuje. Plán rozvoje, zpracovaný vedením
a.s. Škoda je tzv. plánovacími koly každoročně
upřesňován. Koordinovaný plán
je projednáván dozorčí radou společnosti.
Jelikož jejím členem je ministr ing. Dlouhý,
je jeho prostřednictvím vláda informována.
Poslední jednání dozorčí rady
dne 18. 11. t.r. projednalo tzv. plánovací kolo
43, které je koncipováno v souladu s rozvojovým
programem a.s. Škoda, potvrzeným v dodatku ke smlouvám
z roku 1991.
3. Ve smlouvě tento konkrétní požadavek
garantován není. V současné době
jsou naši dodavatelé hlavním partnerem a.s.
Škoda, neboť na voze Felicia je použito cca 67%
subdodávek v ČR a 14% ze Slovenska. Hlavním
hlediskem pro zařazení subdodavatelů je kvalita
a tu naši subdodavatelé po projednáni se Škodou
v poslední době podstatně zlepšili.
V budoucnu, kdy nové modely vozů Škoda budou
více využívat typové součástky
koncernu VW, bude naše subdodavatele chránit připravovaný
antidumpingový zákon.
4. Dodávky a.a.s. Škoda zadává veřejně
formou výběrového řízení
mezi výrobci, kteří zaslali úplnou
nabídku. To, zda jednotlivé součástky
jsou dodávány přímo výrobcem
nebo přes nějakou prodejní organizaci, českou
stranu zajímá pouze z hlediska celkové efektivnosti,
stejně jako to zajímá VW neboť obě
strany jsou akcionáři a efektivnost přináší
oběma stranám zisk. Pokud je dodávka přes
zprostředkovatele nebo dalšího dodavatele výhodnější,
včetně např. hlediska záruk, nelze
proti tomu nic namítat.
5. Hledisko celkové efektivnosti je rozhodujícím
kriteriem i při této otázce. Cílem
je ušetřit za transport rozměrných nebo
křehkých subdodávek. Jedná se např.
o výfuk, který tvoří prostorově
složitý svařenec, takže je výhodnější
jeho transport v dílech a svaření až
v automobilce. Obdobně přístrojový
panel, který byl u subdodavatele kompletován a pak
halen pro transport tak, aby se přístroje nepoškodily.
V takových případech je výhodné,
aby subdodavatel měl svůj provoz přímo
v automobilce, neboť ušetří náklady
a může zaručit vyšší kvalitní
včasnost dodání. Tak lze dosáhnout
ekonomického přínosu u subdodavatele i u
odběratele.
6. Pásová výroba automobilů si nevyžaduje
vysoce kvalifikované pracovníky. Předpokládáme,
že a.a.s. Škoda bude v budoucnu tak jako všichni
moderní automobiloví výrobci dále
automatizovat výrobu, což bude zase vyžadovat
kvalifikované seřizovače a údržbáře.
Dáváme přednost efektivnímu fungování
závodu před garantováním poměru
kvalifikované a nekvalifikované práce, což
je ukazatel z ekonomického hlediska nepodstatný.
Současně s výrobou budou rozvíjeny
i vývojové kapacity a.a.s. Škoda, které
již v současné době řeší
vývojové úkoly nejen pro závod Škoda,
ale i pro další značky koncernu VW. Tento směr
využívání kvalifikovaných pracovníků
podporujeme.
7. Konkrétně k problematice výroby motoru
a převodovky v a.a.s. Škoda mohu uvést, že
při jednáních s VW o dodatku ke smlouvám
bylo zachování této výroby jedním
z důležitých bodů, které česká
strana prosadila. I když nebude postavena nová motorárna,
výroba hliníkových motorů v a.s. Škoda
bude modernizována a VW předpokládá
použití těchto modernizovaných motorů
Škoda i pro rozšíření nabídky
svých modelů. Výroba převodovek bude
v Mladé Boleslavi obnovena, budou zavedeny nové
typy převodovek na bázi typů koncernu VW
a budou používány nejen pro vozy Škoda,
ale i v rámci koncernu Volkswagen.
8. Záměry a plány firmy Volkswagen, jak jsem
o nich uvedl již k otázkám č. 2 a 7,
předpokládají zachovat výrobu motorů
a převodovek v a.s. Škoda. I když do nových
vozů Škoda budou pro zpestření sortimentu
montovány také motory z koncernu VW, nebude Škoda
pouhým montážním závodem. Zůstane
v něm zachována výroba, ale také vývoj
důležitých komponentů automobilu s uplatněním
v celém koncernu Volkswagen.
9. Metoda fraktalizace výroby je v podstatě metoda
řízeni menších částí
automobilky pomocí ekonomických a finančních
ukazatelů, oproti kvantitativním údajům,
např. počtu vyrobených kusů. Tuto
metodu vítáme, neboť je přínosem
k efektivnosti výroby. Fraktalizace má také
vazby na organizaci práce a pracovních sil, což
je ovlivněno zákonodárstvím příslušné
země. Nepůjde tedy přenést k nám
fraktalizaci v německém pojetí, vedení
a.a.s. Škoda ji bude muset přizpůsobit našim
zákonům a předpisům.
10. Vláda se primárně soustředí
na tvorbu a realizaci hospodářské politiky.
Odvětové politiky jsou podřízeny celkové
a jednotné koncepci hospodářské politiky
jako takové, t.j. zejména zdravou fiskální
a monetární politikou vytvořit transparentní
klíma, příznivé pro soukromé
podnikání a liberální protržní
politikou podpořit soukromopodnikatelskou aktivitu. Je
pak věcí i soukromopodnikatelských rozhodnutí,
nikoli politiky státu, které obory a výroby
se budou více či méně, rychleji či
pomaleji, rozvíjet a jaký bude objem a struktura
investic.
Nejdeme tedy cestou odvětvových politik, které
by pod záminkou "odvětvových specifik"
vytvářely specifická a rozdílná
pravidla pro podnikání v jednotlivých odvětvích.
Naším cílem je vytvářet jasná,
přehledná a jednotná pravidla pro podnikání
a tím omezovat podnikatelská a investiční
rizika.
Vážený pane poslanče, doufám,
že odpovědi na Vaše otázky tentokrát
uspokojivě vyvrátí obavy o další
vývoj a.a.s. Škoda, které jste ve své
interpelaci vyjádřil.
S pozdravem
Vážený pan
Jan Bláha
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky