Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Václava Exnera na předsedu
vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Václav Exner
poslanec
Praha
V Praze, dne 26. října 1994
Pan
doc. ing. Václav Klaus, CSc.
předseda vlády ČR
Praha
prostřednictvím
předsedy Poslanecké sněmovny
parlamentu České republiky
pana PhDr.. Milana Uhdeho
zde
Věc: Interpelace v záležitosti pronajmutí
budovy bývalého Federálního shromáždění
ČSFR radiostanici Svobodná Evropa.
Vážený pane předsedo vlády,
obracím se na Vás s žádostí o
podání informace, jakým způsobem postupovala
vláda České republiky ve věci pronájmu
budovy bývalého Federálního shromáždění
ČSFR radiostanici Svobodná Evropa.
K předmětné věci uvádím,
že dosavadní informace o podmínkách
pronájmu budovy, prezentované zejména ve
sdělovacích prostředcích i v podání
pana Igora Němce, se rozcházejí. Převážně
se hovoří o symbolickém pronájmu budovy.
Vzhledem k tomu, že § 40a občanského zákoníku
stanoví, že smlouva je neplatná, je-li v rozporu
s cenovým předpisem a § 589 stejného
zákoníku, pojednávající o cenách,
má na mysli nejen případy koupě, ale
i pronájmu, žádám o zodpovězení
níže uvedených otázek. Pochybnosti o
ústavnosti a zákonnosti pronájmu předmětné
budovy umocňují i příslušná
ustanovení zákonů o nekalé soutěži
i spekulaci, zejména ve vazbě na cenové předpisy.
Vláda si rozhodně nemůže dovolit uzavřít
neplatnou smlouvu.
1. Jak zní rozhodnutí americké strany ve
věci přemístění sídla
radiostanice Svobodná Evropa do prahy a jaké závazky
z toho vyplývají pro českou stranu?
2. Jak zní rozhodnutí české vlády
ve věci přijetí sídla radiostanice
Svobodná Evropa v Praze a jaké podmínky se
zavázala vláda splnit ve věci předmětné
nemovitosti i z hlediska zabezpečení personálu
a technické vybavenosti, případně
v jakém stadiu je příprava příslušného
rozhodnutí?
3. Jak byla stanovena nebo připravována výše
nájemného a výpovědní lhůty
k pronájmu nemovitosti, případně další
podmínky smlouvy? Jaké je znění nájemní
smlouvy?
4. Jsou nebo budou vládou i jiným subjektům
v oblasti sdělovacích prostředků vytvářeny
srovnatelné podmínky?
5. Jak vláda vzala v úvahu názory nesouhlasící
s touto transakcí? Jaké konkurenční
návrhy byly posuzovány v přípravném
řízení, případně při
jednání vlády, jaký je nebo byl postoj
k návrhu využít budovu v oblasti kulturních
institucí, např. pro Národní muzeum?