Obecná část
1. Současná právní úprava
Zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů nabyl účinnosti dnem 1.1.1992. Zákon převzal koncepci soudních poplatků vybíraných za řízení před občanskoprávními senáty soudů a poplatky za úkony prováděné správou soudů z předchozích právních úprav. Nově bylo v zákoně upraveno přezkoumávání správních rozhodnutí soudy a po zrušení státní arbitráže byla na soudy převedena řízení v obchodních věcech, dále byly promítnuty do právní úpravy soudních poplatků nové právní předpisy (obchodní zákoník a navazující právní předpisy, např. zákon o konkurzu a vyrovnání a zákon o ochraně hospodářské soutěže) a novela občanského soudního řádu a občanského zákoníku.
Zákon ČNR č. 549/1991 Sb., byl změněn a doplněn zákonem ČNR č. 271/1992 Sb., který reagoval na privatizaci státních notářství a upravil splatnost poplatků v obchodních věcech. Tato právní úprava nabyla účinnosti dnem 1.1.1993.
K provedení zákona o soudních poplatcích byla vydána ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti vyhláška MF č. 72/1993 Sb., o osvobození na úseku soudních poplatků, kterou jsou osvobozeny osoby, které se zúčastnily národního odboje a vdovy po těchto osobách.
2. Navrhovaná právní úprava
Předloženým návrhem zákona se mění a doplňuje současně platná právní úprava s cílem
- promítnout do právní úpravy soudních poplatků změny, ke kterým došlo rozpadem federace a vznikem České republiky,
- reagovat na změnu subjektu, který vydává výpisy z rejstříku trestů po zrušení prokuratur; navrhuje se převést zpoplatnění výpisů z úpravy soudních poplatků do právní úpravy správních poplatků,
- zakotvit do zákona placení soudních poplatků na účet státního rozpočtu zřízený Českou národní bankou pro soudy a stanovit i případné vracení poplatků soudem přímo z tohoto účtu, a to včetně vracení soudních poplatků placených kolkovými známkami, a tím zjednodušit dosavadní postup,
- umožnit placení poplatků, jejichž sazba není vyšší než 5 000,- Kč kolkovou známkou i v občanskoprávním řízení a sjednotit způsob s placením v obchodních věcech,
- sjednotit placení poplatků v občanskoprávním řízení s placením poplatků v obchodních věcech,
- zakotvit způsob přepočtu zahraniční měny na české koruny a naopak a stanovit postup pro výpočet poplatku ze základu vyjádřeného v zahraniční měně,
- provést legislativní úpravy za účelem sjednonocení pojmů a legislativních zkratek,
- upravit sazebník soudních poplatků, který
je přílohou k zákonu, a to předměty
poplatků i sazby poplatků; pro větší
přehlednost se navrhuje v příloze k zákonu
nový sazebník. Sazby poplatků jsou stanoveny
tak, aby přiměřeně odpovídaly
částečným nákladům vynakládaným
na soudní řízení státem. Změny
a doplnění předmětů poplatků
a sazeb vyplývají z praktických poznatků
soudů.
Finanční dosah
Výnos ze soudních poplatků činil za rok 1993 cca 1,2 mld Kč včetně výnosu z poplatků placených kolkovými známkami. K 15.9. t.r. bylo na soudních poplatcích (včetně poplatků placených kolkovou známkou) vybráno cca 900 mil. Kč. V důsledku navrhovaných změn lze předpokládat zvýšení výnosu ze soudních poplatků, a to o cca 400 mil. Kč.
Zvláštní část
Čl. I návrhu zákona
K bodu 1 (název zákona)
Z názvu zákona se vypouštějí
slova "a poplatku za výpis z rejstříku
trestů". Důvodem je skutečnost, že
po zrušení prokuratur byl zřízen Rejstřík
trestů, rozpočtová organizace pověřená
ministerstvem spravedlnosti vydáváním výpisů
z rejstříku trestů; navrhuje se však
za výpisy vybírat správní poplatek
podle zákona o správních poplatcích,
který bude za tím účelem upraven.
Účinnost návrhu novely zákona o správních
poplatcích a tohoto zákona by měla být
shodná, aby nevzniklo mezidobí, kdy poplatek nebude
vybírán vůbec.
K bodu 2 až 4 (§ 2)
V případě podávaného odvolání nebo dovolání do rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů se navrhuje
zdůraznit, že poplatníkem je ten, kdo odvolání nebo dovolání podává na rozdíl od řízení v prvním stupni, kdy jsou poplatníky oba účastníci řízení.
Doplňuje se odstavec 2 a mění se odstavec 5 tak, že se navrhuje poplatníkem ten, kdo podal opravný prostředek proti rozhodnutí soudu nebo proti rozhodnutí správního orgánu anebo žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Řízení, při němž se přezkoumává rozhodnutí o nárocích ze zdravotního a sociálního pojištění je osvobozeno podle ustanovení § 11. Dále se stanoví poplatníkem i odpůrce, který se vzájemným návrhem domáhá vyššího nároku, než je cena poplatného úkonu navrhovatele. Odpůrce je poplatníkem jen v rozsahu, který přesahuje cenu poplatného úkonu navrhovatele.
K bodu 5 (§ 3)
Navrhuje se vypustit ustanovení odstavce 1, které je v důsledku zrušení federativního státu nadbytečné. Současně se označení odstavce 2 vypouští.
K bodu 6 a 7 (§ 5)
Navrhuje se legislativní úprava z důvodu sjednocení terminologie. Minimální sazba poplatku za podané dovolání se navrhuje zvýšit z 500,- Kč na 1 000,- Kč s ohledem na navrhované úpravy sazeb v sazebníku poplatků.
K bodu 8 a 9 (§ 6)
Ustanovení odstavce 1 se mění z důvodu sjednocení terminologie, doplňuje se poznámka pod čarou o právní úpravu v oblasti oceňování nemovitostí, která nabývá účinnosti od 1.11. 1994 a podle praktické potřeby soudů se navrhuje, aby cena obvyklá se zjišťovala v době a místě vzniku poplatkové povinnosti, která vzniká u jednotlivých řízení rozdílně.
V odstavcích 3 až 11 se navrhuje zejména zpřesnění současné úpravy. Navrhuje se do základu procentního poplatku v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nepřihlížet ke společným pasivům. Dosavadní absence tohoto ustanovení ztěžuje soudům provedení předmětného řízení. Podle praktických potřeb soudů se upřesňuje základ poplatku v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, aby do základu poplatku nebyl zahrnován podíl navrhovatele na věci. Zpřesňuje se ustanovení, kdy je cena příslušenství základem poplatku i když není samo předmětem řízení. Je to možné jen v navržených případech v obchodních věcech. Ke změně dochází i v základu poplatku, kterým je opětující se plnění. K úpravě a doplnění dochází v návaznosti na obdobnou úpravu, stanovení základu pro daň darovací. V důsledku těchto úprav se doplňuje nové ustanovení odstavce 7. Zaokrouhlování základu poplatku se navrhuje vždy na celé stokoruny nahoru a zaokrouhlování procentního poplatku ze základu se navrhuje zaokrouhlovat na celé koruny dolů. Zakotvuje se postup při přepočtu základu poplatku vyjádřeného v zahraniční měně na českou měnu.
K bodu 10 (§ 6a)
V nově navrženém ustanovení se zakotvuje způsob výpočtu výše poplatku v případě, je-li jedním návrhem uplatněno více nároků z jednoho nebo z různých závazkových vztahů. Nejde o novou úpravu, ale dosavadní ustanovení § 6 odst. 3 zákona vyžaduje pro praktické použití konkrétní specifikaci postupu soudů v jednotlivých případech. Do tohoto ustanovení se přesouvá i dosavadní ustanovení § 7 odst. 4 a § 10 odst. 3, které sem věčně patří.
K bodu 11 až 13 (§ 7)
Rozšiřuje se ustanovení tak, že se upravuje splatnost poplatků obdobně jako ve věcech obchodních obecně, není-li poplatek stanoven v sazebníku pevnou sazbou do výše 5 tis. Kč
včetně (hranice pro placení kolkovou známkou). Úprava ustanovení
odst. 2 navazuje na novelu občanského soudního řádu.
K bodu 14 (§ 8)
Ustanovení se navrhuje nově z důvodů legislativních i věcných. Zvyšuje se hranice pro placení poplatku kolkovou známkou i pro občanskoprávní řízení (z 1 000,- Kč na 5 000,- Kč). Tato hranice platí již pro řízení ve věcech obchodních. Doplňuje se již uplatňovaná skutečnost, že poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro soudy. Ustanovení odstavců 2 až 4 stanoví na účet kterého soudu se platí poplatky s tím, že současný postup se nemění.
K bodu 15 až 18 (§ 10)
Navrhuje se upravit vracení poplatku v návaznosti na úpravu placení poplatku na účet soudu. Poplatek nebo přeplatek na poplatku, popřípadě 50% ze zaplaceného poplatku ve stanovených případech (odst. 2, 3) vrátí soud z účtu, na který byl poplatek placen. Nově se navrhuje, aby soud vracel i poplatky, přeplatky popř. 50% z poplatku (odst. 2,3) placeného kolkovou známkou. Tímto postupem se sníží administrativní zatížení Finančního úřadu pro Prahu 1, který zajišťuje za Českou republiku platby kolkovými známkami. Nově se navrhuje, aby soud vracel pouze 50% ze zaplaceného poplatku při zastavení řízení dříve něž začal jednat ve věci samé a obdobně v případě zpětvzetí návrhu na vydání platebního rozkazu nejpozději poslední den lhůty pro podání odporu a v případě zamítnutého návrhu na povolení obnovy řízení nebo za odvolání, které byly zamítnuty soudem pro opožděnost, nepřípustnost, nebo podal-li je ten, kdo není oprávněn k jejich podání. Dále se navrhuje, aby soud nevracel ani částečně poplatek při zpětvzetí dovolání. Tato úprava je navržena na základě praktických zkušeností soudů.
V rozvodovém řízení se navrhuje při zpětvzetí odvolání nebo v případě zastavení odvolacího řízení vracet pouze 50% z poplatku zaplaceného při podání odvolání. Vracet poplatek i za řízení, které proběhlo u soudu prvního stupně, tak jako dosud, se jeví s ohledem na stoupající náklady řízení, nepřiměřené. Výše poplatku se nenavrhuje měnit.
Ustanovení odstavce 3 se vypouští, protože je nově obsaženo v ustanovení § 6a odst. 3 návrhu.
Ustanovení odstavce 5 se vypouští, protože
obsahuje dosavadní vracení poplatků placených
kolkovou známkou finančním úřadem
pro Prahu 1. Další úpravy provedené
v § 10 jsou jen legislativního charakteru, věcně
se dosavadní úprava němění.
K bodu 19 (§ 11)
Ustanovení odst. 1 obsahuje věcná osvobození od poplatků. Upřesňují se jednotlivá ustanovení, např. se osvobozují všechna řízení ve věcech voleb, ve věcech dědických v prvním stupni řízení a doplňuje se osvobození, které bylo v předchozí právní úpravě (zákon č. 116/1966 Sb.), t.j. řízení ve věcech způsobilosti k právním úkonům a ve věcech výkonu rozhodnutí k vymožení některých pohledávek. Podle předchozí právní úpravy se navrhuje i osvobození v řízení o vyživovací povinnosti.
V odstavci 2 se navrhuje reagovat na vznik České republiky a rozpadu federace a navrhuje se jednotně s úpravou správních poplatků zrušit osvobození rozpočtových organizací proto, že v současných ekonomických podmínkách zajišťují činnosti, které byly specifickou náplní rozpočtových organizací, i jiné instituce, které od poplatku osvobozené nejsou. Navržený postup umožní zprůhlednění použití rozpočtovaných prostředků rozpočtovými organizacemi a umožní i kontrolu nakládání s těmito prostředky. Nelze kvalifikovaně vyčíslit zvýšení rozpočtů těchto organizací. Dále se navrhuje vypustit osvobození nadací, aby nedocházelo k jejich zvýhodnění oproti jiným institucím se stejným zaměřením, např. občanským sdružením. Obdobně se navrhuje vypustit dosavadní osvobození vojáků v základní a náhradní službě a osob vykonávajících civilní službu, dále osvobození navrhovatele v poddlužnické žalobě. Rovněž i tato osvobození pro určité skupiny osob, odůvodňované např. malým příjmem, je zvýhodněním proti ostatním poplatníkům např. studentům, důchodcům nebo matkám samoživitelkám.
Soud má možnost v odůvodněných případech např. ohrožení výživy, popř. z důvodů , kdy zaplacení poplatku by znamenalo likvidaci instituce, přiznat osvobození od poplatku podle o.s.ř. nebo podle zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Upravuje se osvobození diplomatických zástupců ve smyslu Vídeňských úmluv tak, že rozsah osvobození diplomatických misí je podmíněn reciprocitou. Neosvobozuje se řízení v osobním zájmu zástupců diplomatických misí a konzulátů cizích států se sídlem v České republice. Nově se zakotvuje osvobození cizince v řízení o přiznání statutu uprchlíka. Toto osvobození je obvyklé ve všech demokratických státech.
K bodu 20 a 21 (§ 12)
Navrhuje se pouze doplnění stávajícího ustanovení, kterým se soudům ukládá povinnost vrátit poplatek v důsledku nesprávného rozhodnutí o poplatkové povinnosti tak, že ze stejného důvodu soud poplatek i doměří.
K bodu 22 (§ 13)
Navrhuje se legislativní úprava vyplývající ze zákona o správě daní a poplatků.
K bodu 23, 24 až 26 (§ 14, 16 a § 17)
Ustanovení § 14 se ruší v návaznosti na zrušení prokuratur a zřízení rozpočtové organizace Rejstřík trestů ministerstvem spravedlnosti. Další odůvodnění viz k bodu 1. Nově se stanoví soudům povinnost vést evidenci poplatkových povinností podle zákona o správě daní a poplatků, aby územní finanční orgány mohly z této evidence zkontrolovat příjem státního rozpočtu, jehož je soud správcem podle zákona o správě daní a poplatků. Formulace v § 16 odst. 2 se dává do souladu se zákonem o správě daní a poplatků tak, aby bylo zřejmé, že správcem příjmů je soud. Doplňuje se i ustanovení o postupu soudů při řízení ve věcech poplatků. Citace vyhlášky č. 16/1962 Sb., v poznámce pod čarou se nahrazuje platným právním předpisem, t.j. zákonem ČNR č. 337/1992 Sb. Dále se doplňuje ustanovení § 17 o zmocnění pro územní finanční orgány kontrolovat i vracení poplatků soudy z účtu státního rozpočtu.
K sazebníku poplatků
Dosavadní rozsah předmětů poplatků (poplatných úkonů) zůstává v podstatě zachován.
Sazby poplatků se v některých případech přiměřeně zvyšují tak, aby výnos poplatků částečně pokryl náklady na soudnictví, ale přitom byla umožněna všem osobám (fyzickým i právnickým) soudní ochrana jejich zájmů. Výše navržených poplatků je zároveň taková, aby vedla k uvážlivějšímu podávání návrhů soudům a motivovala osoby k řešení sporů mimosoudní cestou.
K položce 1 a k položce 12 (současná právní úprava pol. 1 a pol.2)
V této položce je zakotven předmět poplatku, t.j. poplatný úkon obecně (obdobně i v položce 12 - pro věci obchodní) a postupuje se podle obecných položek v případech, které nejsou konkrétně upraveny v dalších položkách sazebníku. V případech ocenitelného předmětu řízení je v obou položkách ponechána sazba procentního poplatku, ale minimální pevná sazba poplatku se navrhuje zvýšit v položce 1 z 200,- Kč na 500,- Kč, sjednocuje se s obdobným obecně stanoveným poplatným úkonem ve věcech obchodních (pol. 12), kde se minimální sazba nemění. Ve věcech obchodních je nejvyšší pevná sazba zvýšena na 1 mil. Kč. Nejvyšší pevná sazba poplatku uvedená v položce 1 se navrhuje zvýšit ze 100 tis. Kč na 500,- tis. Kč. Úprava maximálních sazeb navržených v položce 1 a v položce 12 se navrhuje podle zkušeností soudů.
Pevná sazba poplatku za návrh na řízení, kde nelze předmět řízení ocenit se v položce 1 navrhuje ve výši 1 000,- Kč (dosavadní 500, Kč) a ve věcech obchodních (položka 12) ve výši 5 000,- Kč (dosavadní 1 000,- Kč), a to na základě praktických zkušeností soudů při uplatňování sazebníku poplatků. Bylo přihlédnuto zejména k nákladům vynakládaným státem na provedení předmětných řízení soudy.
Podle položky 1 a 12 se vybírá poplatek, ve
smyslu poznámky bod 1 k položkám i za návrh
na předběžné opatření
a to ve výši 500,- Kč v občanskoprávním
řízení a ve výši 2 500,- Kč
v obchodních věcech. Dosud nebyly předmětné
návrhy zpoplatňované.
K položce 2 (dosavadní položka 24)
Navrhuje se zvýšení sazby poplatku ze 100,- Kč na 300,- Kč, s ohledem na celkovou úpravu sazeb poplatků tak, aby stanovené poplatky byly částečnou úhradou nákladů vynaložených na řízení u soudů.
K položce 3
Předmět řízení i sazba poplatku byly převzaty z právní úpravy soudních poplatků za řízení před Nejvyšším soudem ČSFR č. 257/1992 Sb
K položce 4 (dosavadní položka 6)
Dosavadní sazby stanovené pevnou částkou se navrhuje nahradit procentním poplatkem ve výši 4% ze základu, kterým je požadovaná finanční částka a současně stanovit i minimální a maximální sazbu pevnou částkou, která činí minimálně 1 000,- Kč a maximálně 100 tis. Kč, dosud činila sazba 4 000,- Kč.
Za řízení ve věci zákona o periodickém tisku apod. se navrhuje zvýšení sazby z 1 000,- Kč na 2 000,- Kč.
K položce 5 (dosavadní položka 7 a 8)
Navrhuje se spojit předměty řízení obsažené dosud v položce 7 a 8. Za schválený smír v případě, že nelze předmět řízení ocenit se navrhuje zvýšení pevné sazby z dosavadních 300,- Kč na 500,- Kč. Poplatný úkon "Návrh na zrušení usnesení o schválení smíru" (dosud položka 8) se nemění.
K položce 6 (dosavadní položka 9)
Předmět poplatku ani sazba se nemění.
Položka 7 a položka 8 (dosavadní položka 4)
Navrhuje se jako samostatný předmět řízení zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů se sazbou 500,- Kč. Za řízení o vypořádání BSM (položka 8) se navrhuje procentní poplatek zvýšit ze 2% na 3% a minimální pevnou částku zvýšit z dosavadních 200,- Kč na 1 000,- Kč. Maximální pevná částka se navrhuje ve výši 200 tis. Kč. Dosud nebyla stanovena. Odůvodněním pro zvýšení sazby poplatku je mimo to, že má jít o částečnou náhradu nákladů řízení i skutečnost, aby výše poplatku vedla účastníky řízení k vypořádání spoluvlastnictví mimosoudní cestou. Za odvolání popř. dovolání (poplatníkem již nejsou oba účastníci, ale ten kdo podává odvolání nebo dovolání § 2 zákona) se vybere 1 000,- Kč a za dovolání 500,- Kč.
K položce 9 a položce 10 (dosavadní položka 5)
Předmět poplatku ani sazba za návrh na rozvod a za návrh na řízení o neplatnosti manželství (písm. a) a b) položky) se nemění. Za návrh na určení nebo popření otcovství se navrhuje zvýšit sazbu poplatku z 300,- Kč na 1 000,- Kč.
Předmět řízení spočívající v určení výživného se přesouvá do samostatné položky 10.
Za návrh na určení výživného se navrhuje snížení procentního poplatku z 2% na 1% a minimální pevná částka se navrhuje zvýšit ze 200,- Kč na 300,- Kč. Maximální pevná částka se navrhuje ve výši 10 tis. Kč. Procentní poplatek se navrhuje snížit s ohledem na konstrukci základu poplatku navrženou v § 6 odst. 6 a 7 návrhu zákona. Navrhovatel řízení o určení výživného je osvobozen od poplatku, osvobozeno věcně je řízení ve věci vzájemné vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi.
K položce 11 (dosavadní položka 10)
Navrhuje se zvýšení sazby ze 100,- Kč na 200,- Kč. V poznámce k položce se navrhuje uvést, že poplatek soud nevybere při poskytnutí pomoci před vymáháním výživného pro nezletilé děti. Dosud je text poznámky uveden v předmětu poplatku.
K položce 13 (dosavadní položka 12)
Za návrh na zápis do obchodního rejstříku se navrhuje stanovit procentní poplatek, jehož základem je zapisované jmění. Minimální pevná částka se navrhuje ve výši 3 000,- Kč a maximální ve výši 20 tis. Kč. Sazba se navrhuje jednotně pro fyzické a právnické osoby zapisující se do obchodního rejstříku. U společností, které nemají povinnost zapisovat do obchodního rejstříku jmění (např. VOS) se navrhuje poplatek stanovený pevnou částkou ve výši 3 000,- Kč. Procentní poplatky z obdobného základu jsou zavedeny i v Rakousku a Maďarsku. Rakouský systém obsahuje poplatek ve výši 2% z kmenového jmění. Zvýšené poplatky by měly pokrýt náklady soudu na provedení zápisů. Dosud činil poplatek 1 000,- Kč pro osoby fyzické a 3 000,- Kč pro osoby právnické.
Dále se navrhuje za výmaz z obchodního rejstříku vybírat jednotně, t.j. od fyzických i právnických osob poplatek ve výši Kč 1 000,- (dosud pro právnické osoby činil 3 000,- Kč).
Ruší se zpoplatňování jen prvních zápisů a výmazů. Poplatku budou podléhat i další zápisy a výmazy. Změny a doplnění se navrhují zpoplatnit pevnou částkou ve výši 500,- Kč, a to za každou měněnou skutečnost v zápise nebo za doplňovanou skutečnost v zápise v obchodním rejstříku. Bude-li změna v zápise spočívat v údaji jmění, vybere se poplatek procentní, aby nedocházelo k obcházení zákona při zápisu do obchodního rejstříku.
K položce 14 (dosavadní položka 13)
Předmět poplatku se rozšiřuje o návrhy ve věcech nekalé soutěže a sazby poplatku se z dosavadních 3 000,- Kč navrhují zvýšit na 5 000,- Kč. Důvody pro zvýšení jsou obecného charakteru, t.j., že poplatek za řízení má být částečnou úhradou nákladů na řízení.
K položce 15 (dosavadní položka 14)
Dosavadní úprava se nemění. Nenavrhuje
se změna ve stávajících předmětech
poplatků, ale maximální výše
sazby se navrhují zvýšit za konkurzní
řízení na 500 tis. Kč z dosavadních
50 tis. Kč, za konkurzní řízení
s nuceným vyrovnáním na 200 tis. Kč
z 20 tis. Kč a za vyrovnací řízení
z 10 tis. Kč na 100 tis. Kč.
K položce 16 (dosavadní položka 15)
Předmět řízení se oproti stávající úpravě rozšiřuje, v návaznosti na zvláštní právní předpisy, i na rozhodce v tuzemském obchodním styku. Navrhuje se zpoplatňovat každé dožádání o provedení úkonu soudem a každý návrh na předběžné opatření.
Procentní poplatek se nemění, ale minimální pevná částka se zvyšuje z 200,- Kč na 500,- Kč a doplňuje se maximální pevná částka ve výši 20 tis. Kč.
Obdobně se navrhuje zvýšení sazby poplatku pod písm. b) z 1 000,- Kč na 2 000,- Kč.
Za návrh na předběžná opatření se navrhuje stanovit poplatek ve výši 50% z pevné sazby poplatku (t.j. ve výši 1 000,- Kč nelze-li předmět řízení ocenit) uvedené v této položce. Jde o obdobný postup jako v položce 1 a 12.
K položce 17 (dosavadní položka 3)
Nemění se předmět poplatku, ale navrhuje se zvýšení sazby z 500,- Kč na 1 000,- Kč s ohledem na náklady řízení.
K položce 18 (dosavadní položka 11)
Navrhuje se zvýšit pevnou částku minimální sazby poplatku, a to ze 100,- Kč na 300,- Kč. Poplatek stanovený pevnou částkou pod písm. b) se navrhuje zvýšit z 250,- Kč na 500,- Kč. Důvodem zvýšení jsou opět zvýšené náklady na provedená řízení soudu oproti roku 1991.
K položce 19 (dosavadní položka 16 a 18)
Dosavadní právní úprava a konstrukce sazby je značně složitá a nepřehledná. Navrhuje se zjednodušení tak, že procentní poplatek se navrhuje ve výši 1% z ceny předmětu navrhovaného řízení, nejméně Kč 500,- a nejvýše Kč 5 000,-.
V případech, kdy nelze ocenit předmět navrhovaného řízení, je navržena jednotná sazba poplatku ve výši 500,- Kč.
K položce 20 (dosavadní položka 20)
Navrhuje se zvýšit poplatek z 20,- Kč na 100,- Kč, neboť pořizování vysvědčení o skutečnostech obsažených ve spisech soudu je poplatným úkonem podstatně náročnějším než pořízení fotokopie nebo opisu listiny atd. ze spisu. Zvýšení poplatku se navrhuje tak, aby i náročnost provedení úkonu byla promínuta v jeho výši.
K položce 21 (dosavadní položka 19, 20, 25)
Navrhuje se vyhotovování opisů, výpisů, kopií atd. ze spisů vedených soudem upravit v jedné položce sazebníku a stanovit jednotnou sazbu obdobně jako v právní úpravě správních poplatků, t.j. ve výši 50,- Kč. Dosud činí sazba 20,- Kč. Jde o kopie atd. v českém nebo slovenském jazyce neověřované. Ověřuje-li se nebo jedná-li se o listiny v cizím jazyce, poplatek se úměrně zvyšuje na úroveň, která je stanovena v právní úpravě správních poplatků. Za fotokopie se navrhuje vybírat 50% stanoveného poplatku a za průklepy vyhotovené při jednání se poplatek nenavrhuje.
K položce 22 (dosavadní položka 22)
Nemění se předmět poplatku ani sazba, neboť odpovídá právní úpravě správních poplatků. Za ověření cizojazyčné listiny předložené osobami, které mají na českém území povolený trvalý pobyt, jde-li o cizí jazyk, který je jejich mateřštinou, se vybere poplatek stanovený pro jazyk český nebo slovenský.
K položce 23 (dosavadní položka 21)
Zvyšuje se sazba poplatku z 20,- Kč na 30,- Kč, t.j. na výši správního poplatku za obdobný úkon.
K položce 24 (dosavadní položka 23)
Navrhuje se zvýšení sazby poplatku z 50,- Kč na 100,- Kč. Důvodem jsou zvýšené náklady na provedení úkonu zejména poštovné.
K položce 25 (dosavadní položka 24 A)
Procentní poplatek se nemění, navrhuje se zvýšení pevné částky (minimální poplatek) z 50,- Kč na 200,- Kč a doplnit maximální pevnou částku ve výši 3 000,- Kč s ohledem na náklady na prováděný úkon.
K položce 26 (dosavadní položka 24 B)
Navrhuje se zvýšení poplatku z 200,- Kč na 350,- Kč z obdobných důvodů jako v položce 25.
K položce 27 (dosavadní položka 25)
Navrhuje se stanovit jako předmět poplatku jmenování
soudním znalcem a tlumočníkem; poplatek se
navrhuje ve výši 300,- Kč. Rozšiřuje-li
se jmenování o další obor nebo jazyk,
navrhuje se výše poplatku 100,- Kč za každý
další obor a jazyk. Za oznámení údajů
o znalcích a tlumočnících se navrhuje
zvýšit poplatek z 20,- Kč na 50,- Kč.
K položce 28
Navrhuje se jako předmět poplatku sepsání věcí soudním vykonavatelem (např. § 672 o.z. - zajištění nájemného) a sazba poplatku se navrhuje ve výši 500,- Kč.
K čl. II
Ustanovení řeší použití právní úpravy soudních poplatků v přechodném období, t.j. po nabytí účinnosti navrhovaného zákona.
K čl. III
Navrhuje se zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona a stanoví se předpokládaná účinnost návrhu zákona ke dni 1.1.1995.