kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 2 se vypouští věta třetí.
2. V § 2 odst. 3 věta prvá zní: "Zdravotní řád vydá po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen "Pojišťovna"), ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákoneml a odborných vědeckých společností vláda České republiky nařízením.".
3. V § 2 odst. 4 se za slovy "léčebný účel" připojuje odkaz na poznámku pod čarou č. 16 a na konci se připojují tyto věty: "Zdravotní péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním dále nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí, ve výši stanovené seznamem výkonů s bodovými hodnotami (§ 13 odst. 3) a platnými cenovými výměry.
__________________
16) § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu."
4. § 3 odst. 1 písm. b) zní:
"b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci (§ 6a) zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky.".
5. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova "dnem nástupu do pracovního nebo obdobného poměru" nahrazují slovy "dnem vstupu do zaměstnání (§ 6b odst. 3)".
6. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova "pracovního nebo obdobného poměru" nahrazují slovy "zaměstnání (§ 6b odst. 3)".
7. Nad § 6 se vkládá nadpis
"Plátci pojistného zdravotního pojištění".
8. § 6 zní:
Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen "plátci pojistného") jsou:
a) pojištěnci uvedení v § 6a;
b) zaměstnavatelé;
c) stát.".
9. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6c, které včetně poznámek pod čarou znějí:
Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud
a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") dále považují:
1. zaměstnanci činní v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru;
2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;
3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;
4. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;
5. poslanci zákonodárného sboru;
6. členové obecních zastupitelstev, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva;
7. členové vlády a vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky;
8. soudci;
9. státní zástupci;
10. prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky;
11. vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb;
12. interní vědečtí aspiranti;
13. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
14. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;
15. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
16. osoby se změněnou pracovní schopnosti připravující se na pracovní uplatnění,
pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění,
b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:
1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách17;
2. osoby provozující živnost18;
3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů19;
4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých20;
5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností21;
6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů22;
7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, za něž se pro účely zdravotního pojištění považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených pod bodem 1. až 3., jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah,
c) pronajímá:
l. nemovitosti (jejich části) nebo byty (jejich části);
2. movité věci, kromě příležitostného pronájmu23,
d) má na území České republiky trvalý pobyt avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát (§ 6c).
__________________________
17) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
18) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
19) Např. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.
20) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb.
21) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
22) § 7 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
23) § 9 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
(1) Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 7 odst. 4.
(2) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
(3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí výkon činností podle § 6a písm. a).
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
a) nezaopatřené děti3;
b) poživatele důchodů z důchodového zabezpečení4, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky;
c) příjemce rodičovského příspěvku5;
d) ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění;
e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání6;
f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti7;
g) osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu8, anebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě;
h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;
i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,
j) osoby, které jsou odkázány na poživatele důchodu a jimž byl z tohoto důvodu upraven důchod jako jediný zdroj příjmů10;
k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti, z pronájmu a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdyll;
1) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů12, pokud nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu.
(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až j) příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.
________________________
3) § 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.
4) § 7 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb.
5) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.
6) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
§ 3 odst. 4 zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 92 odst. 5 zákona č. 100/1988 Sb.
Zákon České národní rady č. 482/1991 Sb.
8) § 36 odst. 2 a 3 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.
9) § 37 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.
10) § 54 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.
11) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
12) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb.".
10. § 7 odst. 1 zní:
"(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně u které je pojištěnec pojištěn (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna"). Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:
a) vstupu do zaměstnání;
b) zahájení samostatné výdělečné činnosti;
c) zahájení pronájmu;
d) kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. d);
e) návratu do České republiky, pokud pojištěnec postupoval podle § 7 odst. 4;
f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 31. prosinci 1994; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen zdravotní pojišťovně doložit;
g) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 31. prosinci 1994, jestliže pojištěnec
1. byl v cizině zdravotně pojištěn,
2. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče plně nebo částečně hrazená podle tohoto zákona,
3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle § 7 odst. 4.
Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.".
11. § 7 odst. 2 zní:
"(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za zaměstnance vzniká dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání, s výjimkou stanovenou v § 6b odst. 1. Tato povinnost zaniká dnem skončení zaměstnání.".
12. V § 7 odst. 3 se slova "podle § 6 odst. 4" nahrazují slovy "podle § 6c".
13. § 7 odst. 4 zní:
"(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve, než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne, až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu péče plně nebo částečné hrazené zdravotním pojištěním podle tohoto zákona. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.".
14. V § 7 odst. 5 se slova "a má nárok na penále" nahrazují slovy "včetně penále".
15. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou zní:
Oznamovací povinnost plátců pojistného
(1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:
a) vstupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 3 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,
b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,
c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.
O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.
(2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil.
(3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ji ukončil.
(4) Pojištěnec, který pronajímá nemovitosti nebo byty, anebo movité věci je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení pronájmu nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy pronájem zahájil nebo ukončil.
(5) Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. d), oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně.
(6) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 6c. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce.
(7) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození.
(8) Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého je povinen oznámit Centrálnímu registru pojištěnců24 do osmi dnů od zápisu do matriky příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky.
_____________________________
24) § 27 zákona České národní
rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, ve znění
zákona České národní rady č.
15/1993 Sb.".
16. § 10 odst. 1 písm. a) zní:
"a) na výběr pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za dvanáct měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Žádost musí pojištěnec u vybrané pojišťovny podat nejméně dva měsíce přede dnem stanoveným v předchozí větě. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům žádost podává jejich zákonný zástupce. Při zániku zdravotní pojišťovny se ustanovení předchozí věty nepoužije. Právo na výběr zdravotní pojišťovny se též nepoužije při narození dítěte. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. O změnu zdravotní pojišťovny dítěte lze požádat až po přiděle2ní jeho rodného čísla; pro podání této žádosti platí lhůta stanovená ve větě třetí. Žádosti pojištěnce podané ve lhůtách podle tohoto ustanovení je zdravotní pojišťovna povinna vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn; rovněž není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit.".
17. V § 10 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: "Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny24 jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny.".
18. § 11 písm. b) zní:
"b) sdělit v den vstupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem.".
19. § 11 se doplňuje novými písmeny h) až m), která zní:
"h) vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví,
i) prokazovat se při poskytování zdravotní péče, s výjimkou poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou,
j) oznámit do 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce,
k) vrátit do 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při:
1. zániku všeobecného zdravotního pojištění podle § 5 odst. 2 písm. b) a c);
2. změně zdravotní pojišťovny;
3. dlouhodobém pobytu v zahraničí (§ 7 odst. 4),
1) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo,
m) při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacícho základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o osobu s příjmy z pronájmu,
n) při poskytnutí zdravotní péče, kterou zdravotní pojišťovna v souladu se Zdravotním řádem (§ 2 odst. 2) hradí jen částečně, uhradit zdravotnickému zařízení rozdíl mezi cenou poskytnuté zdravotní péče stanovenou podle seznamu zdravotních výkonů a cenového výměru a výší úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou (§ 13 odst. 3). Úhrada se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem dolů; úhrada však činí nejméně 10 Kč. Zdravotnické zařízení je povinno o druhu a rozsahu poskytnuté zdravotní péče a o výši přijaté finanční úhrady vystavit účetní doklad,
o) při výdeji léčiv a prostředků
zdravotnické techniky, které zdravotní pojišťovna
hradí jen částečně, uhradit
rozdíl mezi cenou léčiva nebo prostředku
zdravotnické techniky stanovenou podle cenových
předpisů a výší úhrady
příslušnou zdravotní pojišťovnou,
v souladu se seznamem léčiv a prostředků
zdravotnické techniky (§ 13 odst. 5).".
20. § 12 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci.".
21. V § 13 odst. 3 věta první a věta poslední znějí: "Příslušná zdravotní pojišťovna poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony zdravotnickým zařízením podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami vydaným ministerstvem vyhláškou po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákoneml a odborných vědeckých společností." "Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví na návrh zdravotních pojišťoven cenovým výměrem maximální cenu bodu.".
22. V § 13 odst. 4 písm. b) se vypouští bod 3. a vkládá se nové písmeno c), které zní:
"c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky.".
23. V § 13 odst. 5 se slova "s Českou lékárnickou
komorou, Pojišťovnou a zástupci zdravotních
pojišťoven" nahrazují slovy "se zástupci
Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních
zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických
zařízení, profesních organizací
zřízených zákoneml a odborných
vědeckých společností.".
24. § 13 se doplňuje novým odstavcem 7, který zní:
"(7) Příslušná zdravotní pojišťovna zajišťuje půjčování prostředků zdravotnické techniky takto označených v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky a vede o tom evidenci. Vydání prostředků zdravotnické techniky nebo jejich zapůjčení zaznamená předepisující lékař do zdravotní dokumentace nemocného.".
25. § 14 se doplňuje novým odstavcem 6, který zní:
"(6) Revizní lékaři nesmějí vykonávat kontrolní činnost ve zdravotnickém zařízení, jehož jsou zaměstnanci, vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně, pro kterou vykonávají kontrolní činnost.".
26. § 16 odst. 4 zní:
"(4) Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce podle § 11 písm. f), nebo při porušení povinností podle § 11 písm. j), k) a l) nebo byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Zdravotní pojišťovna může dále uložit pokutu až do výše 5 000 Kč pojištěnci, který se při poskytování zdravotní péče prokázal jejím průkazem pojištěnce, přestože v té době již jejím pojištěncem nebyl. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.".
27. § 17 odst. 1 včetně poznámky pod čarou zní:
"(1) Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin25 a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob.
_________________________
25) Příloha č. III odst. 3 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 274/1990 Sb.".
28. § 17 odst. 3 zní:
"(3) Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny.".
29. V § 17 odst. 4 se za slovo "záznamů" připojuje odkaz na poznámku pod čarou č. 26, která zní:
"26) Příloha č. I vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 274/1990 Sb.".
30. § 17 se doplňuje novým odstavcem 6, který zní:
"(6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného.".
31. § 18 odst. 1 věta prvá včetně poznámky pod čarou zní: "Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému a pokut a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se vztahují obecné předpisy o správním řízení27.
____________________
27) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).".
32. V § 18 odst. 2 se ve větě prvé nahrazují slova "dvou zástupců" slovy " jednoho zástupce".
33. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec, který zní:
"(3) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty nebo vyměření penále nebo přirážky k pojistnému. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti není přípustný opravný prostředek.".
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
34. V § 2Oa odst. 2 se ve větě druhé nahrazuje slovo "prokuratury" slovy "státní zastupitelství" a na konci se připojuje tato věta: "Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do jednoho měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.".
35. § 2Oa se doplňuje novými odstavci 3 až 5, které znějí:
"(3) Pro účely náhrady škody jsou orgány hygienické služby povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů.
(4) Pro účely náhrady škody jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technickými zařízeními a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání.
(5) Pro účely náhrady škody se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.".
36. V § 2Ob odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Toto ustanovení se nevztahuje ode dne přerušení studia na studenty, kteří studium na vysoké škole přerušili.".
Čl. II
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Nad § 3 se vkládá nadpis
2. § 3 včetně poznámek pod čarou zní:
(1) Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob2;
b) náhrady škody3;
c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích4;
d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob5.
(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění:
a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6 a náhrady poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance;
b) odměny za pracovní pohotovost7;
c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy s výjimkou věrnostního přídavku horníkům8 a náborových příspěvků doosídlencům9; za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni;
d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.
(3) Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.
(4) V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (dále jen "minimální mzda")10. Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy, připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Podle předchozích vět se nepostupuje, jestliže bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, který:
a) vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
b) je uveden v odstavci 6 nebo 7,
c) zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákonal.
(5) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.
(6) Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného i stát13, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77% minimální mzdy; ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
(7) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení12;
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů14;
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo má příjmy z pronájmu a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné nebo pro osoby s příjmy z pronájmu,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.
(8) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci15,
c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát13 nebo osobou uvedenou v odstavci 7 písm. a) až c).
(9) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace16 je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
_______________________________
2) Např. § 6 odst. 7, 8, 9 písm. f) a odst. 11 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb.
3) § 187 až 206 zákoníku práce.
4) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.
6) § 125 zákoníku práce.
7) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům.
9) Vyhláška MPSV ČSR a MZV ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.
10) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
11) § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. ./1994 Sb.
12) § 31 vyhlášky MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení.
13) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. ./1994 Sb.
14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.
15) § 127 zákoníku práce.
16) § 129 a 130 zákoníku práce.".
3. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3d, které včetně poznámek pod čarou znějí:
(1) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35% příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti17 po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení18. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech19; u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech19. U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví20, společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu21 z této činnosti.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší, než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč.
(3) Je-li osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát13, je u ní vyměřovacím základem 35% částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu dvanáctinásobek 77% minimální mzdy, pokud tyto skutečnosti současně trvají po celé rozhodné období. Pokud samostatná výdělečná činnost netrvala po celé rozhodné období, nebo jestliže se osoba samostatně výdělečně činná stala, popřípadě přestala být osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát13 v průběhu rozhodného období, je vyměřovacím základem 35% částky, přesahující po odpočtu výdajů takový násobek 77% minimální mzdy, který odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc trvaly uvedené skutečnosti současně. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
(4) Minimální vyměřovací základ neplatí dále pro osobu
a) uvedenou v § 3 odst. 7 písm. a) až c),
b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nebo má příjmy z pronájmu, a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby s takovými příjmy,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem.
(5) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná
a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období,
b) byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,
c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3 nebo 4
pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
(1) Vyměřovacím základem u osoby, která pronajímá nemovitosti nebo byty anebo movité věci (dále jen "osoba s příjmy z pronájmu") je 35% příjmu z pronájmu po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení22.
(2) Pro osobu s příjmy z pronájmu se použijí ustanovení § 3a odst. 2 až 5 obdobně.
(1) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti, z pronájmu a není za ni plátcem pojistného stát37 (dále jen "osoba bez zdanitelných příjmů") je minimální mzda.
(2) Vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, netrvaly-li skutečnosti uvedené v odstavci l po celý kalendářní měsíc.
Vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát37, je 65% minimální mzdy.
_____________________________
17) § 7 odst. 1 a 2 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) § 7 odst. 8 a § 24 odst. 1 a 2 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) § 13a zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. ./1994 Sb.
20) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
21) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22) § 9 a § 24 odst. 1 a 2 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37) § 6c zákona České národní
rady č. 550/1991 Sb., ve znění zákona
č. ./1994 Sb.".
4. V § 4 odst. 2 se slova "s vlastními příjmy"
nahrazují slovy "s příjmy z pronájmu".