Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslance Jozefa Wagnera
na ministra práce a sociálních věcí
Jindřicha Vodičku. Interpelace je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Praha,14. listopadu 1994 |
na ministra práce a sociálních
věcí pana J.Vodičku
Vážený pane
ministře,
v době Vašeho působení v tomto odpovědném úřadě dochází k mnoha koncepčním změnám v systému,který ve svých důsledcích ovlivní život milionů občanů. Dovoluji si proto vyslovit pochybnosti o potřebě i tady provádět systémové změny na účet občana. Mám za to, že máte a měl jste Vy i vláda historickou příležitost řešit starobní důchody občanů nikoliv cestou jejich minimalizace jak činíte, ale cestou jejich optimalizace za použití zdrojů, které ekonomická transformace přímo nabízí. Místo toho hodláte prodlužovat dobu pracovní aktivity u mužů až do 65-ti let za situace, že střední délka života těchto mužů bude jen 68,5 roku podle statistického údaje za rok 1992. Jen 3,5 roku by čekalo průměrného muže odpočívat po celoživotní práci. Takováto jen úvaha je nepřijatelná a Vy ji hodláte uzákonit. V období transformace je velmi obtížné již pro občana blížícího se k věku padesáti let při ztrátě práce najít novou. Jak obtížné to bude o deset let později? To současně postihne i občany mladší i vstupující do pracovního procesu. Bude obtížné najít práci. Chce-li vláda zvýšit nezaměstnanost na úroveň jiných zemí a tak učiní raději tím, že přestane bránit uplatnění zákona o konkurzu a vyrovnání.
Pane ministře transformační období umožňovalo v podstatě dvě řešení. Jedno kapitalizovat důchodové nároky občanů a odčinit tak důsledky komunistického znárodnění příslušných pojistných fondů. Druhé řešení rovněž předpokládá oddělení fondů od státního rozpočtu a je jich urychlené posílení majetkem podle 12 odst. 2 d zákona 92/91 Sb. První postup, kapitalizace řešil problém pravděpodobně beze zbytku. Druhý kdyby vláda dala k dispozici na tyto účely jen čtvrtinu účetní hodnoty majetku, který dala do kupónové privatizace byl by k dispozici kapitál v hodnotě cca 100 milionů Kč, což v tržní hodnotě může být až dva i mnohokrát víc. Z výnosu tohoto kapitálu by byla možno posilovat zdroje na které příspěvky nestačí a to částkou cca rovnou ročnímu zisku. Tím by byla kryta nejen situace v níž někdy po roce 2000 za nepříznivého demografického vývoje by mohlo dojít k neřešitelnému nedostatku zdrojů, ale též situace v níž je třeba odstraňovat důsledky transformace na sociálně nejcitlivější skupiny občanů.
Vážený pane
ministře, moje otázka je prostá,jednoduchá
a účelná, účel je nabídnout
Vám variantu, která umožní vládě
oddělit fondy důchodového zabezpečení
od státního rozpočtu, uskutečnit komplexní
důchodové pojištění, splnit programové
prohlášení vlády a zbavit se výčitky,
že vláda neodpovědně utrácí
peníze důchodového pojištění
na jiné státní výdaje.
S úctou