kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 5 písm. a) zní:
"a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními;".
2. § 5 písm. d) zní:
"d) náklady na činnost Pojišťovny v rámci schváleného zdravotně pojistného plánu;"
3. § 6 odst. 2 včetně poznámky pod čarou zní:
"(2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora2) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů2) (dále jen "auditor"),
a) ověření účetní závěrky Pojišťovny;
b) ověření výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.
2) Zákon České národní rady č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.".
4. V § 6 se za odst. 2 vkládají nové odst. 3 až 6, které včetně poznámek pod čarou znějí:
"(3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora3).
(4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 3 s přihlédnutím k vyjádření Ministerstva zdravotnictví schvaluje Ministerstvo financí. Pro rozhodování Ministerstva financí podle předchozí věty platí obecné předpisy o správním řízení4). Rozhodnutí ministra financí o rozkladu nepodléhá přezkoumání soudem. Schválenou výroční zprávu Pojišťovna vhodným způsobem uveřejní.
(5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizóriem stanoveným Ministerstvem financí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Základem pro stanovení provizória je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok. Na rozhodování podle tohoto odstavce se nevztahují obecné předpisy o správním řízení4).
(6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně v členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené Pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými Pojišťovna uzavírá smlouvu o financování zdravotní péče.
3) § 14 odst. 5 a 6 zákona České národní rady č. 524/1992 Sb.
4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7.
5. § 7 včetně poznámek po čarou zní:
(1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:
a) základní fond zdravotního pojištění, který slouží k úhradě zdravotní péče plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného;
b) rezervní fond. Minimální výše rezervního fondu činí 10 procent průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30 procent finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna k doplnění základního fondu zdravotního pojištění v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši.
c) další účelové fondy podle rozhodnutí Správní rady Ústřední pojišťovny.
(2) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance5). Finanční prostředky nesmí Pojišťovna investovat s výjimkou koupě a údržby provozních budov v rozsahu podle schváleného zdravotně pojistného plánu.
(3) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení6) a podnikat7) s výjimkou smluvního zdravotního pojištění a připojištění za podmínek stanovených zvláštními předpisy8).
5) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.
6) Zákon České národní rady č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
8) Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.".
6. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
(1) Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem;
b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.
(2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánů Pojišťovny a právní úkony ředitele Pojišťovny a prokuristy Pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatné.
(3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení4), pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
(4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo Ministerstva zdravotnictví. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy.".
7. § 8 odst. 1 zní:
"(1) V případě zjištění bilanční nerovnováhy je Pojišťovna povinna předložit prostřednictvím ministra zdravotnictví návrh opatření vládě.".
8. § 8 odst. 3 zní:
"(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu České republiky může činit nejvýše 50% prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb vzniklých nárůstem nemocnosti v důsledku prokázaného výskytu hromadných onemocnění. Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout až po vyčerpání prostředků rezervního fondu. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je zdravotně pojistný plán schválený ministerstvem financí. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda České republiky.".
9. V § 14 odst. 1 se slova "podle § 12" nahrazují slovy "podle § 13 odst. 2".
10. V § 14 odst. 2 se na začátku věty a v části věty za středníkem vypouštějí slova "sídla a".
11. V § 15 odst. 4 se slova "Česká národní rada" nahrazují slovy "Poslanecká sněmovna".
12. V § 18 odst. 1 se slova "České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy "České republiky", slova "s trvalým bydlištěm" se nahrazují slovy "s trvalým pobytem" a na konci se připojuje tato věta: "Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.".
13. V § 20 odst. 6 se slova "Česká národní rada" nahrazují slovy "Poslanecká sněmovna".
14. § 24 odst. 2 zní:
"(2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.
15. V § 24 se vypouštějí odst. 3 až 5.
16. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámek pod čarou zní:
(1) Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.
(4) Pojišťovna je povinna na žádost bezúplatně poskytnout
a) resortní, oborové, podnikové nebo další zdravotní pojišťovně9) informace získané při výběru pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy u ní byli pojištěni;
b) správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a osob s příjmy z pronájmu, o výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění zaplaceného jednotlivými osobami a výši přeplatků na tomto pojistném, které byly jednotlivým osobám vráceny;
c) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a o výši vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění jednotlivých zaměstnavatelů;
d) informace získané při výběru pojistného na všeobecné zdravotní pojištění rozhodčímu orgánu10) nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci pojistného, nebo vede-li se trestní řízení v souvislosti s placením pojistného nebo projednává-li se návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vede-li se řízení o konkursu nebo vyrovnání plátce pojistného;
e) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů;
f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákonall) ke kontrole činnosti Pojišťovny informace potřebné k provádění této kontroly.
9) § 18 odst. 2 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb.
11) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.".
17. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
(1) Za porušení povinností uvedených v § 6 odstavci 4 může Ministerstvo financí uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500.000,- Kč. Za porušení povinnosti uvedené v § 24 odstavci 4 může Ministerstvo zdravotnictví uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500.000,-Kč.
(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti. Na rozhodování o pokutách se vztahují obecné předpisy o správním řízení4).
(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem ministerstva, které ji uložilo; toto ministerstvo pokutu též vybírá.
(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí Pojišťovna hradit z prostředků základní fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.".
Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 3 včetně poznámky pod čarou zní:
(1) K založení zaměstnanecké pojišťovny je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí; na rozhodování se vztahují obecné předpisy o správním řízení 9), není-li dále stanoveno jinak.
(2) Na udělení povolení podle odstavce 1 není právní nárok. Při rozhodování se posuzuje, zda je založení zaměstnanecké pojišťovny pro systém zdravotního pojištění potřebné a zda jsou dány věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké pojišťovny.
9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).".
2. § 4 včetně nadpisu zní:
Žádost o povolení
(1) Žadatelem o povolení podle § 3 může být právnická osoba se sídlem na území České republiky.
(2) V žádosti o povolení žadatel uvede:
a) předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny; z názvu musí být zřejmé, že jde o zaměstnaneckou pojišťovnu,
b) prohlášení žadatele, že zaměstnává nebo že právnické osoby jím založené nebo zřízené zaměstnávají nejméně 50 000 zaměstnanců; z jedné poloviny může být tento počet tvořen registrovanými zájemci o zdravotní pojištění mimo okruh zaměstnanců žadatele,
c) rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny,
d) závazek žadatele, že uhradí náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny s uvedením způsobu zajištění splnění tohoto závazku,
e) věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké pojišťovny,
f) banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční prostředky,
g) závazek, že zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do 1 roku od založení počtu nejméně 50 000 pojištěnců,
h) způsob likvidace v případě nesplnění závazků podle písm. d), e) nebo g).
(3) K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu.
(4) O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí povolení podle § 3 je schválení návrhu statutu zaměstnanecké pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného rozhoduje Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zdravotnictví; ustanovení § 15 odstavec 3 se použije přiměřeně.
(5) Povolení podle § 3 se uděluje na dobu neurčitou; povolení není převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce 2 písm. a), f) nebo h) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny podléhají schválení Ministerstvem zdravotnictví.".
3. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
Statut zaměstnanecké pojišťovny obsahuje zejména rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny, obecné zaměření zdravotní politiky, zásady hospodaření a způsob zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny.
4. V § 6 písm. a) se slovo "zřizovatele" nahrazuje slovem "Ministerstva zdravotnictví".
5. Dosavadní text § 6 se označuje jako odst. 1 a doplňuje se nový odst. 2, který zní:
"(2) Nesplněním závazku podle § 4 odstavce 2 písm. g) se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a vstupuje do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví může v případě opakovaného neschválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky nebo výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny rozhodnout o zrušení zaměstnanecké pojišťovny a vstupu do likvidace.".
6. § 7 se vypouští.
7. V § 8 odst. 1 se slovo "pojistném" nahrazuje slovy "zdravotně pojistném".
8. V § 9 se slovo "zřizovatel" nahrazuje slovy "Ministerstvo zdravotnictví".
9. § 10 odst. 3 zní:
"(3) Zástupce státu jmenuje a odvolává Ministerstvo zdravotnictví.".
10. V § 10 se doplňuje nový odst. 4, který zní:
"(4) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Pro účely tohoto zákona se bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.".
11. § 13 odst. 1 písm. a) zní:
"a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními.".
12. V § 13 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova "minimálně v rozsahu, jaký bude hradit Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky".
13. § 15 včetně poznámky pod čarou zní:
(1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora10) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů10) (dále jen "auditor")
a) ověření účetní závěrky Pojišťovny;
b) ověření výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok.
(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditorall).
(3) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 2 s přihlédnutím k vyjádření Ministerstva zdravotnictví schvaluje Ministerstvo financí. Pro rozhodování Ministerstva financí podle předchozí věty platí obecné předpisy o správním řízení9). Rozhodnutí ministra financí o rozkladu nepodléhá přezkoumání soudem.
(4) Zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny obsahuje plán příjmů a výdajů včetně v členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o financování zdravotní péče.
10) Zákon České národní rady č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
11) § 14 odst. 5 a 6 zákona České národní rady č. 524/1992 Sb.".
14. V § 16 odst. 2 se vypouštějí slova "a fondy připojištění".
15. V § 17 odst. 1 věta první se vypouští slovo "potřebné" a na konci se připojují slova "plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění".
16. § 18 odst. 1 zní:
"(1) Minimální výše rezervního fondu činí 10 procent průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 procent finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá zaměstnanecká pojišťovna k doplnění základního fondu v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši.
17. V § 18 odst. 2 se slovo "zřizovateli" nahrazuje slovy "Ministerstvu zdravotnictví".
18. V § 18 odst. 3 se slovo "zřizovatel" nahrazuje slovo "Ministerstvo zdravotnictví".
19. V § 19 odst. 1 se vypouštějí slova "základního a rezervního fondu".
20. V § 19 se připojují nové odst. 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou znějí:
"(4) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance7). Finanční prostředky nesmí zaměstnanecká pojišťovna investovat, s výjimkou koupě a údržby provozních budov v rozsahu podle schváleného zdravotně pojistného plánu.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat nestátní zdravotnické zařízení12) a podnikat13) s výjimkou smluvního zdravotního pojištění a připojištění za podmínek stanovených zvláštními předpisy14).
7) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.
12) Zákon České národní rady č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
14) Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.".
21. § 21 včetně poznámky pod čarou zní:
(1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny.
(2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3) Zaměstnanecké pojišťovna je povinna na žádost bezúplatně poskytnout
a) jiné zaměstnanecké pojišťovny a Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky15) informace získané při výběru pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy u ní byli pojištěni;
b) správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a osob s příjmy z pronájmu, o výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění zaplaceného jednotlivými osobami a výši přeplatků na tomto pojistném, které byly jednotlivým osobám vráceny;
c) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a o výši vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění jednotlivých zaměstnavatelů;
d) informace získané při výběru pojistného na všeobecné zdravotní pojištění rozhodčímu orgánu16) nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci pojistného, nebo vede-li se trestní řízení v souvislosti s placením pojistného nebo projednává-li se návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vede-li se řízení o konkursu nebo vyrovnání plátce pojistného;
e) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů;
f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona16) ke kontrole činnosti Pojišťovny informace potřebné k provádění této kontroly.
15) Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
16) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.".
22. § 22 zní:
(1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.".
23. V § 23 odst. 1 se vypouští slovo "potřebné".
24. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:
(1) Za porušení povinností uvedených v § 15 odstavci 2 může Ministerstvo financí uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500.000,- Kč. Za porušení povinnosti uvedené v § 21 odstavci 3 může Ministerstvo zdravotnictví uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500.000,-Kč.
(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinností, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti.
(3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem ministerstva, které ji uložilo; toto ministerstvo pokutu též vybírá.
(4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí zaměstnanecká pojišťovna hradit z prostředků základní fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.".
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 548/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 34 odst. 2 zní:
"(2) Krajské hygienické stanice jsou řízeny Ministerstvem zdravotnictví; jsou právnickými osobami. Ministerstvo zdravotnictví určuje, která hygienická stanice je rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací. Okresní hygienické stanice jsou zařízení okresních úřadů.".
2. V § 75 odst. 5 ve větě druhé se slova "území města" nahrazují slovy "spádová území dalších hygienických stanic sídlících ve městě, kde".
Ustanovení přechodná a závěrečná
1. Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona. Tyto pojišťovny musí dosáhnout počtu nejméně 50 000 pojištěnců nejpozději do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona; nesplněním této povinnosti se zrušují a vstupují do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví rozhodne v takovém případě o způsobu převodu pojištěnců do Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny. Rezortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny uvedou svou činnost do souladu s tímto zákonem do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
2. Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb. se mění takto:
Vypouští se § 23.
Tento zákon nabývá účinnosti dne . (nejdříve 1 měsíc ode dne vyhlášení).
Obecná část
Návrh se předkládá ke splnění usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny č. 124 ze dne 30. září 1993 a usnesení rozpočtového výboru sněmovny č. 64 ze dne 29. září 1993 k pojistným plánům zdravotních pojišťoven.
Jde o dílčí změnu zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů; cílem novely je sblížit právní rámec činnosti subjektů, které provozují všeobecné zdravotní pojištění.
Účelem navrhovaných změn je zvýšit váhu schvalovací procedury pojistných plánů a ostatních dokumentů zdravotních pojišťoven. Jde o odborně náročnou činnost a navrhuje se proto svěřit ji orgánům exekutivním. Stávající posuzování, resp. schvalování pojistných plánů Poslaneckou sněmovnou není dostatečně funkční. V zájmu efektivního vynakládání prostředků všeobecného zdravotního pojištění je totiž nezbytné posuzovat pojistné plány zdravotních pojišťoven, které významně ovlivňují strukturaci výdajů veřejných rozpočtů ve vzájemných souvislostech. Současná právní úprava postrádala odpovídající sankční ustanovení porušení jednotlivých povinností, vyplývajících ze zákonů. Zákonodárný sbor nedisponuje dostatečným informačním zázemím a s ohledem na skutečnost, že se jedná o výhradně exekutivní činnosti podřizuje se rozhodovací režim výkonné složce státu. Nedochází však v žádném případě k omezení obecné kontrolní funkce parlamentu. Současně se sjednocuje schvalování základních dokumentů u Všeobecné zdravotní pojišťovny a u ostatních zaměstnaneckých pojišťoven.
Novým způsobem se upravuje vznik dalších zdravotních pojišťoven; stávající formální zřizování Ministerstvem práce a sociálních věcí se jako nefunkční a vymykající se působnosti tohoto ústředního správního úřadu nahrazuje povolení k založení zdravotní pojišťovny a zakládá se působnost ministerstva zdravotnictví.
Změny zásadního charakteru v právní úpravě zdravotních pojišťoven jsou provázeny dílčími změnami, které odstraňují některé nepřesnosti, jež vyplynuly z aplikační praxe anebo které reagují na změny v právní úpravě všeobecného zdravotního pojištění.
Provádí se dílčí změna postavení hygienických stanic v zájmu racionálního vynakládání finančních prostředků na zajištění výkonu státní správy v oboru ochrany veřejného zdraví.
Navrhované změny přinesou úsporu finančních prostředků, pokud jde o činnosti v oblasti ochrany veřejného zdraví.
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1
Jde o úpravu navazující na změny v zákonu ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění provedenou zákonem č. 161/1993 Sb.
K bodu 2
S ohledem na nový režim základních dokumentů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR budou její provozní výdaje plánovány jako součást jejího zdravotně pojistného plánu.
K bodům 3 a 4
Nově se zavádí proces ověřování bilance a výroční zprávy, která obsáhne údaje o výsledcích hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR auditorem, aby byla posílena kontrola hospodaření této pojišťovny.
Podle současné právní úpravy pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR schvaluje Ministerstvo financí a projednává Poslanecká sněmovna, které se předkládají rovněž bilance a zpráva o výsledku hospodaření. S ohledem na výrazný odborný prvek v posuzování klíčových dokumentů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR se působnost nově zakládá Ministerstvu financí. Zdravotně pojistný plán, jehož základní náležitosti stanoví zákon, bude obsahovat část finanční a část upravující zdravotní politiku Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Ministerstvo zdravotnictví bude v souladu se svou působnosti posuzovat především jeho zdravotně politickou část, Ministerstvo financí posléze jeho část finanční; to platí i o ostatních dokumentech této pojišťovny. Rozhodnutí ústředních správních úřadů nebudou podléhat přezkumné pravomoci soudu, neboť jde o posuzování ryze odborných, především finančních a zdravotnických otázek a přezkum soudu by byl formální; přitom opravný prostředek podle předpisů o správním řízení zůstává pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR nedotčen. Připomíná se, že pro racionální nakládání s vybraným pojistným na všeobecné zdravotní pojištění je významné posuzovat všechny zdravotně pojistné plány všech zdravotních pojišťoven ve vzájemné souvislosti.
Návrh upravuje rovněž dosud neřešený případ neschválení zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Vzhledem k tomu, že jde o instituci nakládající s povinným pojistným, které ukládá platit stát, zakládá se příslušným orgánům státu právo určit pro přechodnou dobu způsob hospodaření s inkasovaným pojistným.
K bodu 5
Podrobnějším způsobem se upravuje režim rezervního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Součástí tohoto fondu již nebude majetek pojišťovny, neboť šlo o naprosto nefunkční úpravu; navíc by tato pojišťovna mohla prostředky rezervního fondu čerpat teprve po realizaci veškerého svého majetku. Omezují se možnosti nakládání s prostředky rezervního fondu tak, aby byla zajištěna v rozumné míře jejich rychlá likvidita. Prostředky rezervního fondu nebude možné použít v případě, že nebude řádně vybráno pojistné na všeobecné zdravotní pojištění; pojišťovna musí být motivována k tomu, aby dlužné pojistné řádně vymáhala.
Současně se upravuje dosud sporná otázka možných podnikatelských aktivit Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (podle stávajícího právního stavu nebylo lze najít legální oporu pro podnikatelské výdaje pojišťovny; zákon totiž nestanovil jiné možné okruhy jejích výdajů než přímé financování zdravotní péče). Pojišťovna hospodaří s prostředky veřejného rozpočtu a je státem zřízena pro správu vybraného pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Povinnost platit pojistné stát neukládá se záměrem umožnit s jeho inkasem podnikat. Aktivity pojišťovny ve zdravotnictví, konkrétně spojení plátce zdravotní péče s jejím poskytovatelem je nepřípustné především proto, že se tím zakládá nerovné postavení zdravotnických zařízení, na jejichž provozování má pojišťovna účast a těch, která jsou odkázána na pouhý smluvní vztah s touto finanční institucí.
K bodu 6
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR spravuje finanční prostředky, které jsou součástí soustavy veřejných rozpočtů (povinnost platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění je povinností stanovenou zákonem a slouží k financování zdravotní péče, za jejíž poskytování odpovídá stát). Podle stávající úpravy nemá stát dostatek možností ovlivnit chování této pojišťovny a naplnit tak svou ústavní odpovědnost za zdravotnictví. Upravuje se proto kontrolní pravomoc Ministerstva financí a umožňuje se zavést nucenou správu spočívající v supervizi rozhodnutí orgánů pojišťovny správcem jmenovaným Ministerstvem financí.
K bodům 7 a 8
I nadále bude stát ručit v rámci své globální odpovědnosti za financování zdravotnictví za platební schopnost Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Nadále stát nebude podle zvláštní úpravy odpovídat za nedostatky v inkasu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění; platební morálka plátců pojistného neohrožuje významnou měrou příjmy pojišťovny, která navíc současnou právní úpravou není nikterak motivována, aby účinným způsobem vymáhala dlužné pojistné. Nenárokový vztah pojišťovny a státního rozpočtu daný v obecné poloze platnými rozpočtovými pravidly republiky zůstává nedotčen.
K bodům 9,10, 11 a 13
Jde o nápravu legislativně technických chyb v zákonu a o reakci na změnu ústavního stavu.
K bodu 12
Definuje se pro účely zákona pojem bezúhonnost jako jeden z předpokladů důvěryhodnosti rozhodnutí orgánů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
K bodům 15 a 16
Dosavadní právní úprava ochrany údajů v informačním systému VZP ČR formou služebního tajemství neodpovídá veřejnoprávnímu postavení této pojišťovny a není adekvátní významu chráněných údajů. Nahrazuje se proto povinnou mlčenlivostí. Současně se zpřesňuje úprava možností poskytovat údaje z informačního systému pojišťovny a upravuje se povinnost pojišťovny poskytovat Ministerstvu zdravotnictví údaje potřebné pro řízení zdravotnictví a zdravotnického pojišťovnictví. V zájmu kontroly čerpání prostředků ze všeobecného zdravotního pojištění se umožňuje, aby si Všeobecná zdravotní pojišťovna mohla vyměňovat údaje s ostatními zdravotními pojišťovnami, a to včetně údajů, které se týkají jednotlivého pojištěného a konkrétního zdravotnického zařízení. Jde především o to, zamezit duplicitnímu čerpání finančních prostředků, vykazování zdravotní péče, která nebyla poskytnuta atd. V souladu se širším záměrem vytvořit institucionální předpoklady pro zvýšení platební morálky plátců všech druhů veřejných dávek (daní, povinně placených pojistných především) se prolamuje dosavadní informační bariéra ve prospěch správců ostatních veřejných dávek.
K bodu 15
Zákon ukládá Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR řadu povinností aniž by upravil následky jejich nesplnění. Tento nedostatek se odstraňuje úpravou příslušných sankcí, které bude VZP ČR hradit ze svých provozních prostředků.
K čl. II
K bodům 1, 2 a 3
Dosavadní formální zřizování zaměstnanecké zdravotní pojišťovny se nahrazuje povolovacím režimem. Zdravotní pojišťovna hospodaří s prostředky všeobecného zdravotního pojištění, jde o činnost, která vyžaduje splnění určitých odborných předpokladů. Zdůrazňuje se, že principem činnosti všech zdravotních pojišťoven je správa pojistného na všeobecné zdravotní pojištění; nelze proto připustit, aby správa veřejných prostředků /svého druhu zdravotní daně/ byla předmětem svobodné a ničím neregulované soutěže.
Nenárokový charakter k povolení založení zaměstnanecké zdravotní pojišťovny je dán rovněž tím, že v případě nekontrolovatelného zvyšování počtu zdravotních pojišťoven se zvyšují celkové provozní výdaje na činnost zdravotních pojišťoven a správu pojištění, které jsou hrazeny z vybraného pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Navíc nově vznikající pojišťovny, v zájmu získání pojištěnců, nabízejí svým klientům stále výhodnější a výhodnější podmínky, což vede k další expanzi a nehospodárnosti výdajů na zdravotnictví. Při získávání dalších klientů se totiž nově vznikající pojišťovny orientují na nabídku činností, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí. Připomíná se, že počet zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven je regulován i v jiných státech.
Stanoví se náležitosti žádosti a statutu tak, aby bylo možné posoudit, zda jsou reálně dány předpoklady fungování nové pojišťovny a upravuje se režim rozhodování o žádosti.
Žadatel, existující právnická osoba bude žádat o povolení založit nový právní subjekt - zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnu. Zachovává se stávající právní stav, kdy zaměstnanecké zdravotní pojišťovny jsou právnickými osobami sui generis (nejsou tedy ani obchodními společnostmi podle obchodního zákoníku).
K bodu 4
Jde o změnu navazující na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.
K bodu 5
Stanoví se následek pro případ, že pojišťovna do doby stanovené zákonem nedosáhne počtu alespoň 50 000 pojištěnců a pro případ, že nebudou schváleny opakovaně t.j. nejméně 2x základní dokumenty pro činnost pojišťovny.
K bodům 6 až 8
Jde o změny navazující na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.
K bodům 9 a 10
Upřesňují se podmínky členství v orgánech zaměstnanecké pojišťovny.
K bodům 11 a 12
Jde o úpravu navazující na změny v zákonu ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění provedenou zákonem č. 161/1993 Sb., a o formulační upřesnění.
K bodu 13
Podle současné právní úpravy pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven schvaluje Poslanecká sněmovna, které se předkládají rovněž bilance a zpráva o výsledku hospodaření. S ohledem na výrazný odborný prvek v posuzování klíčových dokumentů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se působnost nově zakládá Ministerstvu financí. Zdravotně pojistný plán bude obsahovat část finanční a část upravující zdravotní politiku příslušné zdravotní pojišťovny. Nově se zavádí proces ověřování dokumentů o výsledcích hospodaření auditorem, aby byla posílena kontrola hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven.
K bodům 14 a 15
Jde o úpravu navazující na změny v zákonu ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění provedenou zákonem č. 161/1993 Sb., a o formulační upřesnění.
K bodům 16 a 19
Podrobnějším způsobem se upravuje režim rezervního fondu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Součástí tohoto fondu již nebude majetek pojišťoven, neboť šlo o naprosto nefunkční úpravu. Omezují se možnosti nakládání s prostředky rezervního fondu tak, aby byla zajištěna jejich rychlá likvidita.
K bodům 17, 18 a 23
Jde o změny navazující na změny v podmínkách vzniku zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.
K bodu 20
Upravuje se výslovně dosud sporná otázka možných podnikatelských aktivit zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (podle stávajícího právního stavu nebylo lze najít legální oporu pro podnikatelské výdaje zaměstnaneckých pojišťoven; zákon totiž nestanovil jiné možné okruhy jejich výdajů než přímé financování zdravotní péče). Tyto pojišťovny hospodaří s prostředky veřejného rozpočtu. Povinnost platit pojistné stát neukládá se záměrem umožnit s jeho výnosem podnikat. Aktivity pojišťoven ve zdravotnictví, konkrétně spojení plátce zdravotní péče s jejím poskytovatelem jsou nepřípustné především proto, že se tím zakládá nerovné postavení zdravotnických zařízení, na jejichž provozování má konkrétní pojišťovna účast a těch, která jsou odkázána na pouhý smluvní vztah s touto finanční institucí; tato nerovnováha je předpokladem pro ohrožení dostupnosti zdravotní péče. Ke snížení kvality zdravotní péče navržená úprava vést nemůže, i nadále mohou zdravotní pojišťovny (včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR) provozovat smluvní zdravotní pojištění a připojištění, v jehož rámci je dostatek prostoru pro jejich soutěž o pojištěnce. Solidaritu, na které je systém všeobecného zdravotního pojištění založen, není absolutní; není její součástí hrazení nákladů, které bezprostředně nesouvisejí s poskytováním zdravotní péče (např. ozdravné pobyty).
K bodům 21 a 22
Zpřesňuje se úprava možností poskytovat údaje z informačního systému zdravotní pojišťovny a upravuje se její povinnost poskytovat Ministerstvu zdravotnictví údaje potřebné pro řízení zdravotnictví a zdravotnického pojišťovnictví. V zájmu kontroly čerpání prostředků ze všeobecného zdravotního pojištění se umožňuje, aby si Všeobecná zdravotní pojišťovna mohla vyměňovat údaje se zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami, a to včetně údajů, které se týkají jednotlivého pojištěného a konkrétního zdravotnického zařízení. V souladu se širším záměrem vytvořit institucionální předpoklady pro zvýšení platební morálky plátců všech druhů veřejných dávek (daní, povinně placených pojistných především) se prolamuje dosavadní informační bariéra ve prospěch správců ostatních veřejných dávek.
K bodu 24
Zákon ukládá zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám řadu povinností, aniž by upravil následky jejich nesplnění. Tento nedostatek se odstraňuje úpravou příslušných sankcí, které bude zaměstnanecká zdravotní pojišťovna hradit ze svých provozních prostředků.
K čl. III
K bodu 1
Dosavadní rozpočtová forma krajských hygienických stanic je nevyhovující pro organizace s diversifikovanými příjmy. Většina těchto stanic provádí řadu úkonů hrazených fyzickými a právnickým osobami nebo zdravotními pojišťovnami. Sleduje se rovněž zajištění lepší využití finančních prostředků především k obnově přístrojového vybavení. Zjednodušuje se systém finančních toků a administrativní náročnost správních úřadů.
K bodu 2
Navrhuje se umožnit racionalizaci v uspořádání soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví.
K čl. IV
S ohledem na změnu ve způsobu vzniku zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven je potřebné upravit postavení zaměstnaneckých pojišťoven zřízených ministerstvem práce a sociálních věcí podle dosavadní právní úpravy. Zřízení ministerstvem nahrazuje v těchto případech povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny. V souvislosti s novou úpravou ochrany údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven se zrušuje příslušné ustanovení zákona ČNR č. 592/1992 Sb., v platném znění.
K čl. V
Účinnost zákona je třeba stanovit s dostatečnou legisvakancí.