Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období

1354

Zásady

zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, předložené poslancem R. Opatřilem a dalšími

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

I. volební období

NÁVRH ZÁSAD ZÁKONA

kterým se mění Zákon o trestním řízení soudním (Trestní řád), zákon číslo 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů

podaný

poslancem Ing. Rudolfem Opatřilem a dalšími.

NÁVRH ZÁSAD ZÁKONA, KTERÝM SE MĚNÍ A DOPLŇUJE ZÁKON O TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM (TRESTNÍ ŘÁD), ZÁKON ČÍSLO 141/1961 SB. VE ZNĚNÍ ZÁKONŮ Č. 558/1991 SB., 25/1993 SB., 115/1993 SB., 292/1993 SB., 154/1994 SB. A NÁLEZU ÚSTAVNÍHO SOUDU ZE DNE 12. 10. 1994.

Zásada číslo 1

Navrhuje se do § 314 e odst. 2 Trestního řádu doplnit text označený novými písmeny e a f. Ustanovení § 314 e upravuje institut trestního příkazu. Jeho odstavec druhý stanovuje tresty, které lze v rámci tohoto zkráceného trestního řízení uložit. Pod nově navrhovanými písmeny e) a f) by měl být okruh trestů, které je možné uložit v rámci trestního příkazu, rozšířen o vyhoštění a zákaz pobytu.

Odůvodnění: Trestní příkaz je formou tzv. zkráceného řízení, kdy se věc neprojednává v hlavním líčení a o uložení trestu rozhoduje samosoudce. Podmínkou vydání trestního příkazu je, aby byl skutkový stav spolehlivě zjištěn a prokázán opatřenými důkazy. Zároveň je omezen okruh trestů, které lze trestním příkazem uložit. V současné době se jedná o trest odnětí svobody` do jednoho roku, trest zákazu činnosti do pěti let, peněžitý trest a trest propadnutí věci. Smyslem návrhu novely je, aby takto úzce vymezený okruh trestů byl rozšířen ještě o možnost uložení trestu vyhoštění a zákazu pobytu. Hlavním důvodem tohoto návrhu je skutečnost, že tyto dvě formy trestů se do zákona nedostaly v podstatě omylem. Praxe ukazuje, že v případě drobné trestné činnosti cizinců páchané na území naší republiky by právě tyto tresty vykazovaly největší míru efektivity. Znamenaly by podstatné ulehčení celému justičnímu systému, protože by nebylo nutné v těchto případech konat hlavní líčení. V současné době je totiž, při úmyslu uložit právě doplňované formy trestu, hlavní líčení nezbytné. Samozřejmě že i při doplnění by byla zachována veškerá procesní práva obžalovaného, neboť podle § 314 g je možné podat proti trestnímu příkazu odpor a v případě, že je odpor podán, věc se automaticky projednává v hlavním líčení.

Zásada číslo 2

Navrhovatelé považují za optimální, aby účinnost tohoto zákona nastala dnem jeho vyhlášení.

Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že trestná činnost charakterizovaná v tomto návrhu zásad je velmi frekventovaná a ulehčení justičnímu systému obdobným způsobem je nanejvýš žádoucí, bylo by vhodné zajistit, aby případná novely vstoupila v účinnost co nejdříve.

V Praze dne 16.1 1. 1994

Navrhovatelé:

R. Opatřil v. r. F. Trnka v. r.
J. Křížek v. r. V. Procházka v. r.
M. Skočovský v. r. J. Jegla v. r.
J. Sýkora v. r. 



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP