Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 13. ledna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

v úvodu Vaší písemné interpelace ve věci dodatku smlouvy o společném podniku Škoda Volkswagen, jste vyjádřil znepokojení nad skutečností, že text Dodatku k transakčním dokumentům o založení společného podniku ŠKODA, a.a.s. Mladá Boleslav nebyl zveřejněn. Je tomu tak proto, že Dodatek váže na dokumenty, které v roce 1991 podepsala vláda premiéra P. Pitharta a o kterých bylo již tehdy dohodnuto, že nebudou zveřejněny. Dodatek jako text navazující na dohody z roku 1991 také neměl být (na přání VW) zveřejněn. Jestliže určité údaje pronikly do tisku, nemusí se vždy jednat o důvěryhodné zdroje a rozbory.

Při jednání o Dodatku bylo nutné respektovat uzavřené smlouvy o založení společného podniku Škoda - VW a jeho podpis v dohodnutém rozsahu lze považovat za úspěch české strany. Zástupci koncernu VW uznali nedokonalost některých pasáží původních smluv a jako solidní partneři souhlasili s jejich úpravou ve formě citovaného Dodatku.

Ve své interpelaci jste mi položil několik otázek a dovolte tedy, aby se k nim postupně vyjádřil.

Pokud jde o Vaši první otázku, týkající se majoritního vlastnického podílu, důvodem postoupení majoritního podílu v a.a.s. ŠKODA koncernu VW nebyly investiční záměry, ale, jak jsem uvedl výše, získání zodpovědného, ekonomicky a obchodně zkušeného vedení automobilky pro podnikání v systému tržního hospodářství. Je skutečností, že došlo k určitému omezení programu rozvoje a.a.s. ŠKODA, které však nelze charakterizovat jako ústup od původních investičních záměrů. Ekonomické rozbory, které VW doložil, ukazuji, že by se ŠKODA dostala do ekonomických problémů a nebyla by schopna splácet rozsáhlé úvěry, pokud by postupovala dle původních plánů. Proto byl plán investic na roky 1991 - 20 00 z původního rozsahu cca 8,7 mld. DM (156 mld. Kč) omeze n. Dodatkem byl dohodnut úsporný rozvojový program v rozsahu cca 3,7 mld. DM (66 mld. Kč), při kterém zatím nebudou likvidovány (a nahrazeny novými) starší výrobní haly, ale použijí se pro první etapu zavedení výroby nové třídy vozů Škoda. Rozvojový program je zaměřen na vybudování roční výrobní kapacity pro 340 tis. vozů dvou typových řad do konce roku 1997 s možností dalšího rozšíření na 390 tis. ks za rok podle původní rozvojové studie, pokud to vývoj trhu bude vyžadovat.

VW i přes omezení programu rozvoje svůj vklad do a.a.s. ŠKODA splácí v původně dohodnuté výši a termínech. Omezeny byly vzhledem k celosvětové recesi automobilového průmyslu plánované vlastní vklady ze zisků automobilky ŠKODA a předpokládané úvěry evropských. bank. V současné době investiční činnost v a.a.s. ŠKODA představuje denně cca 20 mil. Kč a nynější vklad VW bude rovněž využit k další investiční činnosti. V roce 1994 bylo celkem investováno cca 5,5 mld. Kč a v roce 1995 to bude asi 7,2 mld. Kč.

V případě automobilky ŠKODA Mladá Boleslav byl původní smlouvou dohodnut postup převedení majority na koncern VW, který trval od dubna 1991 do prosince 1994. Uzavřeným Dodatkem byla kontrola rozvoje ponechána české straně ve formě práva veta do roku 2000. Pokud bychom nepovolili VW navýšení kapitálu a tím získání majoritního podílu, nedostala by automobilka ŠKODA prostředky, které jsou na výstavbu v roce 1995 plánovány a investiční proces by se přerušil. Takový krok by byl také porušením původních smluv z roku 1991, které by VW mohl předložit Arbitrážnímu soudu Mezinárodní obchodní komory a do doby rozhodnutí blokovat případná jednání s jinými partnery.

Jako reakci na Vaší druhou otázku, musím v prvé řadě odmítnout Vaše tvrzení o nekompetentním uplatňování majority české strany. Vedení a.a.s. ŠKODA od roku 1991 prokázalo, že rozvoj automobilky je jeho prvořadým cílem. Zavedení výroby vozů Forman a Pick-up a zvýšení výroby v letech 1992-93 je toho dokladem. Také důraz na kvalitu výroby a subdodávek při přípravě Felicie i nového modelu střední třídy v souladu s celosvětovým trendem odpovídá záměrům, které byly s koncernem VW dohodnuty při zakládání společného podniku. Proto dospěla vláda ČR k závěru, že a.a.s. ŠKODA bude po dohodnuté modernizaci a investičním zajištění výroby nového modelu schopna další úspěšné existence a dala přednost dohodě se stávajícím partnerem před konfrontačním postupem, který by rozvoji automobilky jen uškodil.

Pokud se týká otázky ochrany minoritního podílu (práva veta) české strany ve vztahu k budoucnosti, je třeba konstatovat, že si vyžádalo nemalé úsilí tuto klauzuli do Dodatku prosadit. VW namítal, že jíž při původních jednáních v letech 1990 - 1991 bylo právo veta odmítnuto jako podstatný zásah do kompetence vlastníka. Nakonec bylo jako kompromis dohodnuto právo veta s časovým omezením.

Jestliže bude zajištěn rozvoj a.a.s. ŠKODA do roku 2000 tak, jak Dodatek předpokládá, t.j. bude vybudována nová moderní linka na výrobu vozů střední třídy a stávající výroba modernizována, nebude již důvod trvat na právu veta, jelikož nově zavedenou výrobu žádné ekonomicky myslící vedení nezruší. Automobilka pak bude mít celkovou výrobní kapacitu 340.000 vozů za rok s moderním vybavením. Pokud bude vývoj trhu příznivý, bude možno kapacitu rychle, bez větších nákladů zvýšit, neboť je projektována s možností modulového rozšíření.

Pokud se týká ochrany subdodavatelů, byla již tato otázka mnohokrát projednávána. Jedná se o zajištěni technické úrovně, kvality, ceny a režimu dodávek komponentů pro montáž osobních automobilů.

Důrazné působení a.a.s. ŠKODA na portfolio subdodavatelů zejména po stránce kvality a požadavků na certifikaci výrobků způsobilo procitnutí ze sebeuspokojení, které v minulých letech ovládlo řadu našich podniků. Výsledkem je rozvoj úrovně výroby u řady českých výrobců i mimo obor automobilového průmyslu. Současná zvýšená četnost přihlášek o přidělení certifikací na normy ISO z různých odvětví průmyslu jsou příznivým signálem, že dochází ke zlepšení situace ve kvalitě. To je výhodné nejen pro odběratele, ale zejména pro zákazníky, kteří ztrácí méně času opakovanými návštěvami servisů, což ve srovnání s dřívějšími zkušenostmi majitelů automobilů Škoda nelze opomenout.

Kvalitu některých českých výrobců ocenil i koncern VW a zařadil je do svého celosvětového systému zásobování.

V roce 1994 byly uzavřeny kontrakty na subdodávky pro vozy koncernu VW v hodnotě cca 9 mld. Kč.

V závěru bych Vás, pane poslanče, chtěl ujistit, že i Vaše dřívější interpelace byly bedlivě posuzovány také z hlediska rizik i prospěchu pro českou ekonomiku.

Pro uplatnění českých výrobků na vyspělých trzích se jeví dosud realizované kroky jako věcně správné. Bez zkušeností přenesených z koncernu VW, zejména v oblasti kvality, bychom ještě dlouhou dobu museli řešit otázku, zda technická úrovni, vozu Škoda bude dostatečně stimulující i pro zahraniční odběratele. Rovněž otázka konsolidace finančních toků by zřejmě negativně limitovala rozvoj automobilky ŠKODA, jak jsme tomu svědky u našich výrobců nákladních automobilů.

Byl jsem informován, že odpovědi na Vaše předešlé interpelace jste projednal přímo s ministrem průmyslu a obchodu panem ing. Dlouhým, CSc. a některé otázky, týkající se Dodatku k transakčním dokumentům, byly projednány na zasedání hospodářského výboru PSP ČR dne 14. 12. 1994. Doufám proto, že tato doplňující odpověď na Vaši interpelaci bude dostačující pro ujasnění postupu, který vláda ČR v otázce společného podniku ŠKODA, a.a.s. zvolila.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Michal Kraus

poslanec PSP ČR

Praha