Předkládám Poslanecké sněmovně
přehled ústních interpelací a otázek
vznesených poslanci na členy vlády České
republiky na 25. schůzi Poslanecké sněmovny.
Texty interpelací jsou převzaty ze stenografických
záznamů.
25. I 01 Interpelace Oldřicha Vrchy na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka a ministra vnitra Jana Rumla ve věci porušení volebního zákona v obci Plumlov, okres Prostějov
Vážené dámy, vážení
pánové, vážený pane předsedající,
staronový starosta obce Plumlov pan Adolf Sušeň
po řádném skončení voleb do
obecního zastupitelstva v Plumlově svolal nově
zvolené zastupitelstvo, aniž by nějak uvědomil
předsedkyni volební komise k vyjádření
správnosti voleb při zahajovacím ceremoniálu
nového zastupitelstva. Podstatná věc je ta,
že nově zvolené zastupitelstvo obce Plumlov
si demokraticky zvolilo svého nového starostu obce
pana Ladislava Otrubu, KDU-ČSL. Místostarostou byl
zvolen pan Vladimír Zlatníček, KSČM.
Na základě této skutečnosti odstoupili
od svých mandátů v obecním zastupitelstvu
obce Plumlov všichni zástupci za ODS a jeden za ČSSD.
I všichni ti, kteří by je mohli nahradit. Z
těchto důvodů měly proběhnout
v obci nové volby, neboť počet členů
v zastupitelstvu obce klesl více než o jednu třetinu.
Tuto skutečnost potvrdil na radnici města Prostějova
i poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky Robert Kolář. Po této skutečnosti
nezvolený a odstoupený ze svého mandátu
v zastupitelstvu obce Plumlov pan Adolf Sušeň ze své
iniciativy svolal zastupitelstvo obce, aby převzalo mandáty
zpět a nechal se jako nový starosta demokraticky
či nedemokraticky navolit do funkce starosty znovu. Jeho
uvolněným zástupcem se stal pan Vladimír
Zlatníček, KSČM. Z těchto závažným
důvodů porušení volebního zákona
a všech demokratických práv, ke kterým
se naše Česká republika zavázala vůči
všem ostatním demokratickým státům
světa, a také přijaté Ústavy
České republiky, žádám pana ministra
spravedlnosti Jiřího Nováka, aby z hlediska
právního vykonal zadostiučinění
vůči těm, kteří se podíleli
ve věci trestní, tj. neoprávněné
manipulace s mandáty zastupitelstva obce.
Pana ministra vnitra Jana Rumla žádám, aby
vyvodil nápravné opatření činných
orgánů zastupitelstva obce Plumlov. Jako důkaz
předkládám fotokopie článků
z tisku Prostějovský týden ze dne 7. 12.
1994 a redakce Zemědělských novin ze dne
1. 12. 1994. (Přílohy jsou k dispozici v organizačním
odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny.)
25. I 02 Interpelace Oldřicha Vrchy na ministra spravedlnosti Jiřího Nováka ve věci usnesení Krajského soudu v Brně k porušení volebního zákona místní volební komisí v Prostějově
Dále podávám interpelaci na ministra spravedlnosti
pana dr. Jiřího Nováka. Na základě
porušení volebního zákona č.
152/1994 Sb. místní volební komisí
v Prostějově, která přijala odvolání
kandidáta v rozporu s § 29 odst. 3 citovaného
zákona, vydal Krajský soud v Brně v usnesení
č. 25 Nc/94 na můj podnět pro porušení
tohoto volebního zákona zamítavé stanovisko.
Krajský soud se vůbec neopírá o zákon,
ale o to, že je nepochybné vzdání se
kandidatury pana Jindřicha Gronycha a tvrdí, že
zaslání jeho odvolání v jednom stejnopise
nemůže samo o sobě znamenat neplatnost tohoto
úkonu. Krajský soud tvrdí v rozporu s citovaným
zákonem, že se pan Jindřich Gronych vzdal své
kandidatury v souladu s platností volebního zákona.
Proto podávám tuto interpelaci na vás, pane
ministře, abyste zdůvodnil, proč zákon
schválený zákonodárným sborem
Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky není ani soudem v naší republice
respektován. Soud uvádí pouze svůj
názor, jak je uvedeno v závěru usnesení
Krajského soudu v Brně, zastoupeného panem
JUDr. Böhmem. Fotokopie mé stížnosti na
porušení volebního zákona a zamítavé
usnesení Krajského soudu v Brně předkládám.
(Přílohy jsou k dispozici v organizačním
odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny.)
25. I 03 Interpelace Vratislava Votavy na místopředsedu vlády Jana Kalvodu a ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece ve věci postoje české vlády k materiálu helsinské komise Kongresu Spojených států amerických, který se týká stavu lidských práv a demokratizace v České republice
Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo; páni ministři,
vážená sněmovno, dovolte, abych vystoupil
s interpelací na místopředsedu vlády
ČR a zároveň předsedu Legislativní
rady vlády ČR pana Jana Kalvodu a zároveň
na ministra zahraničních věcí pana
Josefa Zieleniece ve věci postoje české vlády
k materiálu helsinské komise Kongresu Spojených
států amerických, který se týká
stavu lidských práv a demokratizace v České
republice.
Vážený pane místopředsedo vlády,
vážený pane ministře, rád bych
se vás zeptal, jaký postoj zaujme česká
vláda ke kritice na adresu České republiky,
která byla ve věci dodržování
lidských práv vyslovena helsinskou komisí
Kongresu Spojených států amerických
v zářijové zprávě "Lidská
práva a demokratizace v České republice".
Nebudu polemizovat s povrchní úrovní zpracování
tohoto materiálu ani s tím, do jaké míry
v minulosti samy USA respektovaly doma a v zahraničí
to, co jinde tak rády kritizují, ale závažná
je ta okolnost, že zpráva ukazuje obraz naší
země ve světě západní politiky.
Proto připomínám, že ve zprávě
se jako problematická položka stavu lidských
práv v naší zemi uvádí lustrační
zákon, o němž se výslovně konstatuje,
že kritické stanovisko mezinárodních
organizací na ochranu lidských práv se vůči
němu naprosto nezměnilo, i když nás
česká oficiální místa ujišťují
o opaku. Kongresová zpráva dále vyslovuje
nesouhlas se zákonem, který tato sněmovna
přijala 9. července 1993, o protiprávnosti
komunistického režimu a konstatuje, že není
jasné, zda tento zákon vyjadřuje skutečně
rozchod s minulostí nebo je odrazem společnosti,
která je minulostí stále pronásledována.
Helsinská komise také zpochybňuje oprávněnost
těch částí trestního zákona,
které ponechávají tresty za hanobení
republiky a jejích představitelů. Za zcela
nekompetentní pokládám část
věnovanou sudetoněmeckému problému,
ale otázky růstu netolerance k menšinám
nelze přehlížet a domnívám se,
že by vláda mohla v odpovědi na tuto zprávu
k danému problému zaujmout stanovisko. Připomínám,
že vláda dosud nemá např. ani žádnou
představu o tom, jak se vzájemně vyrovnat
s otázkou života Romů v české
společnosti.
Za nejzávažnější pokládám
tu část zprávy, kde se ostře kritizuje
český zákon o státním občanství.
Přisuzuje se mu retroaktivita, diskriminační
charakter a hovoří se o něm jako o něčem,
co není v souladu se všeobecnou deklarací lidských
práv s doporučeními vysokého komisaře
OSN pro národnostní menšiny, s dokumenty Konference
o bezpečnosti a spolupráci v Evropě atd.
Zpráva výslovně kritizuje Radu Evropy, že
přijala Českou republiku bez splnění
mezinárodních standardů v této otázce.
Domnívám se, že takovýto obraz naší
země v zákonodárném sboru nejsilnější
světové velmoci s nesmírným vlivem
na mezinárodní dění poškozuje
image České republiky a vyžaduje kvalifikovanou
odpověď z české strany, s níž
by byl také přednostně seznámen český
parlament.
Touto cestou vás o ni žádám, pane místopředsedo
vlády Jane Kalvodo a pane ministře zahraničí
Josefe Zieleniece.
25. I 04 Interpelace Ladislava Bodyho na předsedu vlády Václava Klause ve věci rasismu, xenofobie a dalších projevů intolerance vůči občanům tmavé barvy, pleti
Obracím se na předsedu vlády České
republiky s interpelací ve věci, která je
všeobecně známa naší společnosti
- bohužel - rasismu, xenofobie a dalších projevů
intolerance vůči občanům tmavé
barvy pleti.
Vážený pane premiére, s touto vážnou
problematikou se na Vás obracím již pravidelně
od Vašeho nástupu do funkce předsedy vlády
České republiky. Vždy jsem obdržel odpověď,
že Vám je tato problematika známa, že
ji konzultujete s vládou i s ministrem vnitra i s každým
ministrem, který má co do činění
s bezpečností v tomto státě a že
Vás to osobně velice trápí. Vaše
poslední odpověď vyzněla v tom smyslu,
že tento problém Vás trápí více,
než kohokoliv jiného. Nebudu zde vyjmenovávat
konkrétní případy, ale jde mně
o zdůraznění faktu, který je celospolečensky
znám, a to přístup orgánů spadajících
do kompetence resortu Ministerstva vnitra a především
Ministerstva spravedlnosti. Tento přístup a jeho
hodnocení občanskou veřejností je
znám, je odmítavý. Jistě, pane premiére,
víte, že ve společnosti se dělají
různé výzkumy a průzkumy, které
kladou na první místo ohrožení v našem
státě, to je otázku bezpečnosti našich
občanů.
Vždycky zde vystupuji s požadavky, které jsou
známé a přístupné všem
občanům. Jsou to požadavky slušných
občanů, kteří se obávají
o svoji bezpečnost nejen v noci, ale už i ve dne,
kdy jsou lidé vražděni za bílého
dne, jsou okrádání, napadáni a zabíjeni
a jsou samozřejmě souzeni takovým způsobem,
že dochází k zesměšňování
justice u nás. Poslední případ odsouzení
skinheadů v Písku je toho zářným
příkladem, jak si u nás představujeme
nezávislost justice, kde došlo k vraždě
mladého člověka a lidé, kteří
ho zavraždili, z toho vyšli se směšným
rozsudkem. Jistě víte, že šlo o podmíněný
trest v délce jednoho roku.
Domnívám se, že je zbytečné zde
předkládat jakékoliv interpelace na vládu,
konkrétně na ministra vnitra či ministra
spravedlnosti. Zde je možné jenom jedno řešení,
pane předsedo vlády. Domnívám se,
že v zájmu lidí, kteří sledují
dění v tomto státě, by bylo nanejvýš
vhodné, abyste učinil rázná opatření
a s tím související opatření
ve funkci Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.
Proto Vás veřejně žádám,
abyste využil svého postavení a pravomoci předsedy
vlády a odvolal jste z funkce ministra vnitra Rumla a ministra
spravedlnosti Jiřího Nováka.
25. I 05 Interpelace Květoslavy Čelišové na předsedu vlády Václava Klause ve věci prošetření správnosti rozhodnutí komise Fondu národního majetku ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí účastníků veřejné soutěže vyhlášené na státním podniku Chemofarma v Ústí nad Labem
Pane místopředsedo, dámy a pánové,
omlouvám se, že vystupuji ještě jednou.
Chtěla jsem celou záležitost projednat s panem
premiérem. Není zde ale přítomen,
proto tedy předkládám svoji interpelaci sněmovně.
Moje interpelace se týká prošetření
správnosti rozhodnutí komise Fondu národního
majetku ze dne 4. 11. 1993 o stanovení pořadí
účastníků veřejné soutěže
vyhlášené na státním podniku
Chemofarma v Ústí nad Labem.
Tuto interpelaci jsem podávala panu premiérovi 11.
11. 1993. Žádám o prošetření
záhadných okolností kolem rozhodnutí
komise Fondu národního majetku. Upozorňuji
na nesolventnost vítězné firmy Tronic. Pan
premiér mi v jeho odpovědi sděluje, že
v mé žádosti je zcela opomíjena skutečnost,
že prvním kritériem soutěže byla
výše nabídnuté ceny bez jakýchkoliv
podmínek. V závěru své odpovědi
mně konstatuje, že schválení správnosti
postupu hodnotící komise je zcela v kompetenci Fondu
národního majetku, kterým byla jmenována.
Závěrem - cituji - bych chtěl podotknout,
že jsem byl ujištěn Ministerstvem průmyslu
a obchodu, že další vývoj výroby
lékařských náplastí i ostatní
produkce v podniku Chemofarma bude tímto ministerstvem
nadále pozorně sledováno.
Situace k dnešnímu dni je taková, že firma
Tronic dodnes dluží Fondu národního
majetku 395 miliónů korun. Chtěla bych slyšet
dnes odpověď pana premiéra na celou tuto záležitost,
na kterou jsem upozorňovala a v momentě, kdy jsem
s jeho odpovědí souhlasila, věřila,
že opravdu celý vývoj výroby lékařských
náplastí bude sledován. Pravda je někde
jinde.
25. o 01 Otázka Jiřího Vačkáře na ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku a místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka ve věci ústavů sociální péče a dalších zařízení umístěných v objektech, jež byly restituovány a na něž je uvalen nucený nájem po dobu deseti let
Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, chtěl bych
se obrátit s otázkou na pana ministra Vodičku
a pana místopředsedu vlády Kočárníka
k otázce řešení problému, který
vyvstal podle zákona 403 a 229, jež se týká
především otázek ústavů
sociální péče, léčeben
dlouhodobě nemocných, domovů důchodců
a dalších zařízení umístěných
v objektech, jež byly restituovány a na něž
je uvalen nucený nájem po dobu 10 let.
Zakladateli těchto zařízení jsou především
okresní úřady a pravděpodobně
budou i nadále, tak jak to bylo přijato v zákoně
o okresních úřadech. Podle mého názoru
tento problém je třeba svým způsobem
upravit vzhledem k tomu, že zbývá ještě
přibližně 7 let na dořešení
a předpokládané náklady jdou skutečně
do miliard korun.
Byl bych rád, kdyby bylo možné zejména
pro rozpočet 1996 a dále s těmito věcmi
počítat a tento problém řešit.
Znovu opakuji, jedná se o otázky spojené
s umístěním těchto ústavů
do budoucna a řešením tohoto problému,
protože skutečně si myslím, že
to není tak jednoduché, jak se může
v některých případech zdát.
25. o 02 Otázka Zdeňka Vlčka na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého ve věci nápravy nesprávného postupu Ministerstva průmyslu a obchodu při likvidaci státního podniku ZPA Nový Bor
Pane předsedající, pane předsedo,
pane ministře, dámy a pánové, v prvé
řadě bych chtěl přednést, že
má interpelace neměla vinit likvidátora z
nezákonnosti. Měla ukázat stav věcí
ve vašem resortu, kdy případ, kterým
jsem se zabýval, není určitě jediný
v této republice. Chtěl jsem, aby si likvidátoři
uvědomili, že oni, kteří pracují
s informacemi, jsou zvýhodněni před občany,
kteří na rozdíl od nich mají minimální
přístup k informacím. Občané
jsou proto zcela odkázáni na přístup
ze strany úředníků, kteří
jsou vázáni předpisy zaručující
serióznost, a občané s nimi takto vstupují
v úřední jednání.
Námět ke své odpovědi jste jistě
čerpal na svém ministerstvu a ve své dobré
mře - jak věřím - jste podepsal odpověď,
která je pro mne nepřijatelná. Především
z morálního hlediska, a proto s ní z tohoto
důvodu nemohu souhlasit.
Jedním ze závažných argumentů,
na který mohu poukázat, je porušení
živnostenského zákona, kdy firma s.r.o. Cobra-Car
uvádí jako sídlo firmy Nádražní
ulici v Mladé Boleslavi. Osobně jsem celou tuto
ulici kontroloval a na uvedené adrese se firma Cobra-Car
nenalézá. Mohu to doložit např. korespondencí,
kterou mám u sebe, kdy obyvatelé obytných
domů v Sadové č. p. 748 a 749 v Novém
Boru posílají firmě Cobra-Car korespondenci,
která se jim vrací z důvodu "adresát
neznámý".
Další, co mne zaráží, je, jak může
ministerstvo, resp. likvidátor uzavřít tak
nedokonalou smlouvu, která v podstatě daruje nemovitost.
V této souvislosti, pane ministře, kladu tuto otázku.
Jak se zodpovědní postarají o nápravu
svého nesprávného postupu, který má
přímý dopad na obyvatele uvedených
objektů, kteří podle mých informací
ani nemají možnost domáhat se nápravy
u soudu. Dále žádám o sdělení,
jaké důsledky i pro budoucnost byly či budou
z tohoto případu vyvozeny.