Ve smyslu § 9 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jiřího Vyvadila na místopředsedu
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka.
Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
JUDr. JIŘÍ VYVADIL
poslanec PS
Staropramenná 25
150 00 PRAHA 5
Tel./fax: 54 12 72
Vážený pan | |
PhDr. Milan Uhde | |
předseda Poslanecké sněmovny | |
Parlamentu ČR | |
Sněmovní 4 | |
Praha 1 |
Praha, dne 3.1.1994
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám zasílám naléhavou
interpelaci na ministra financí pana Ivana Kočárníka
ve věci likvidace firem, provozujících taxislužbu
v důsledku novely zákona o dani z přidané
hodnoty.
S pozdravem
JUDr. Jiří Vyvadil
poslanec PS
Příloha dle textu
JUDr. JIŘÍ VYVADIL | Vážený pan |
poslanec PS | Ing. Ivan Kočárník, CSc., |
Staropramenná 25 | ministr financí ČR |
150 00 PRAHA 5 | cestou předsedy Poslanecké sněmovny |
Tel./fax: 54 12 72 |
Praha, dne 2.1.1995
Vážený pane ministře,
vždy jsem byl přesvědčen, že základní
podmínkou stability nového politického systému
je mimo jiné i vytváření podmínek
pro existenci středního stavu, přičemž
tento střední stav bych chápal v měřítku
co nejširším a platí, že ve vyspělých
demokraciích střední stav, nebo chcete-li
střední vrstvy, představují více
než 60 % populace. Součástí těchto
středních vrstev jsou pochopitelně též
podnikatelé a krvi nového ekonomického systému
by měli být především drobní
a střední podnikatelé. Mám pocit,
že tyto podmínky se rok od roku zhoršují.
Otřesným příkladem je novela zákona
č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,
která změnila rázem podmínky firem,
provozujících autodopravu a to tak, že jsou-li
plátci daně, mění se tato daň
z 5% na 22%.
Přiznávám, že prvotní můj
dojem byl takový, že ve své podstatě
se jedná pouze o jakýsi omyl, nebo jinak řečeno
o celkový záměr snížení
daně o 1 % kompenzovat zvýšením daně
z 5 na 22 % v jednotlivých položkách. Bohužel
mnohé indicie mne vedou k tomu, že zřejmě
nejde o omyl, ale nelze vyloučit přímo záměr
likvidovat postavení těchto firem. O likvidaci půjde
v každém případě, neboť
přijetí novely daňových zákonů
v prosinci prakticky znemožňovalo jakoukoli možnou
přípravu a přizpůsobení se
změněným.tvrdým podmínkám.
V běžných demokraciích platí,
že pokud zákonodárce chce změnit pravidlo
chování, umožní adresátům,
t.j. právním subjektům, aby se přizpůsobili
a proto účinnost zákona je zpravidla víceměsíční.
Situace, která byla provedena tímto způsobem,
dle mého soudu, nemá obdoby a nelze ji chápat
než jako zřejmý úmysl záměrně
likvidovat tyto firmy. V této souvislosti mi tane na mysli
razantní a navíc silně populistická
aktivita primátora hlavního města Prahy pana
dr. Koukala, zaměřená proti taxikářům,
která vycházela z faktu, že občané
Prahy si neuvědomují, že základní
problém taxislužby nejsou taxikáři sami,
ale neexistence komplexního přístupu k této
problematice ze strany radnice. Nemohu se ubránit dojmu,
že toto je patrně onen impuls, který podmínil
změnu zákona v tomto bodu.
Dovolím si Vám nyní vyčíslit
předpokládané důsledky tohoto kroku,
a prosím Vás o poctivou odpověď, zda
tento stav jste si přáli.
Především lze mít za to, že, s
ohledem na tzv. regulované ceny, nemohou firmy - plátci
daně z přidané hodnoty, zabývající
se provozováním taxislužby, navýšení
o 12 % promítnout do zvýšení ceny. Pod
tlakem magistrátu a jeho podmínek pro provozování
taxislužby P, byly tyto firmy donuceny uzavřít
úvěrové a leasingové smlouvy na získání
nových automobilů a lze mít za to, že
leasingovým společnostem se bude muset vrátit
řádově 1.000 vozů během dvou
měsíců. Finanční rozdíl
pak bude přirozeně naúčtován
nájemci. Navíc vzniká pochybnost, zda leasingové
firmy vůbec připustí odstoupení od
leasingových smluv. Pokud jde o vozy, získané
na úvěry, tyto budou muset být prodány,
nicméně jejich hodnota nikdy nemůže
dosáhnout nedoplatku úvěru. Na doplnění
úvěru bude nutno si vzít nový úvěr
a zpravidla propadně zástava na původní
úvěr, což jsou většinou rodinné
domky. Je třeba si rovněž uvědomit,
že tyto firmy zaměstnávají zaměstnance,
kterým bude nutné okamžitě dát
výpověď.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že
tyto firmy rovněž uzavřely celou řadu
smluv pro své zaměstnance, týkající
se rozvozu tisku, reklamy na vozidlech, reciproční
jízdy novinářů a reportérů
zdarma, přičemž v objemu ceny je zahrnuto 5
% DPH a není možné tyto ceny zvýšit
směrem nahoru, neboť jde o smlouvy na jeden rok.
Domnívám se, vážený pane ministře,
že moudrý vládce nad daněmi musí
dbát o to, aby daně byly únosné. Z
tohoto úhlu pohledu však stát nepochybně
ztratí daň z přidané hodnoty u těchto
firem, neboť jejich zánik je neodvratný.
Sečteno a podepsáno - změna DPH z 5 na 22
% u provozovatelů taxislužby bude mít tyto
důsledky:
1) likvidace majitelů firem - finanční, majetková,
existenční a možná i lidská;
2) zvýšení nezaměstnanosti obyvatel;
3) vrácení aut leasingovým společnostem;
4) nesplacení úvěrů;
5) při rozpadu firem totální anonymita řidičů
taxislužby - soukromníků;
6) nabourání ekonomické rozvahy prodejcům
vozů pro taxislužby (úvěry, obrat aj.);
7) žádný přínos do státního
rozpočtu - nebude nikoho, kdo by mohl platit daň;
8) větší čerpání prostředků
pro nezaměstnané, leasing apod.
Vážený pane ministře, žádám
Vás, abyste pokládal tuto interpelaci za naléhavou
a sdělil mi, zda jste ochoten v rámci případné
novely se osobně zasadit o změnu tohoto nedobrého
stavu. Zároveň Vás žádám
o sdělení, zda jste ochoten využít možností,
daných § 60 o posečkání daně
a § 55 a) o prominutí příslušenství,
ohledně těchto plátců, kteří
se nepochybně dostanou do katastrofické situace
bez vlastního zavinění.
V Praze dne 3.1.1995
JUDr. Jiří Vyvadil