kterým se mění a doplňuje zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a o opatřeních s tím souvisejících
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se mění a doplňuje takto:
l. v § 1 odst. 1 se na konci připojují slova "a pro oblast ochrany před ionizujícím zářením";
2. v § 2 písm. a) se vypouštějí slova "z jaderných zařízení";
3. v § 2 se na konci doplňují nová písmena d), e) a f), která znějí:
" d) výkon státního dozoru nad vybranými materiály, zařízeními a technologiemi používanými v jaderné oblasti, jakož i materiály a zařízeními dvojího použití 1);
e) výkon státního dozoru v oblasti ochrany před ionizujícím zářením;
f) koordinace činnosti radiační monitorovací sítě na území České republiky a zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci. "
-----------------
1) Vyhláška č. 22/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1992 Sb. "
(1) Každý, kdo používá zdroje ionizujícího záření (dále jen "zdroje") nebo uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavit osoby působení ionizujícího záření je povinen činit taková organizační a technická opatření, aby zdraví lidí a životní prostředí bylo chráněno, zejména nesmí nikoho ozařovat bezdůvodně a nad stanovené limity.
(2) Vybrané zdroje lze vyrábět, dovážet, provozovat a jinak s nimi nakládat jen na základě povolení vydaného Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad").
(3) Právnické osoby, které vyrábějí, dovážejí nebo provozují vybrané zdroje nebo s těmito zdroji nakládají, musí mít odpovědného zástupce, který složil zkoušku znalostí ochrany před ionizujícím zářením před Úřadem a získal od něj oprávnění.
(4) Fyzické osoby, které vyrábějí, dovážejí nebo provozují vybrané zdroje nebo s těmito zdroji nakládají, musí splňovat požadavky na zvláštní způsobilost podle odstavce 3 a nebo musí mít odpovědného zástupce.
(5) Osoby uvedené v odstavcích 3 a 4 jsou povinny vést evidenci dávek ozáření osob a evidenci vybraných zdrojů.
(6) Stavební materiály nesmí obsahovat vyšší množství radionuklidů než stanoví vyhláška. Za dodržení tohoto požadavku odpovídá výrobce popřípadě dovozce. Ve vnitřním ovzduší budov nesmí být překročen vyhláškou stanovený výskyt radonu a jeho dceřiných produktů. Za dodržení tohoto požadavku odpovídá vlastník budovy.
(7) Osobě, která neplní povinnosti ustanovené v odstavcích 1 až 5 může Úřad odebrat vydané povolení, popřípadě pozastavit nebo omezit na dobu nejdéle 1 roku od porušení povinnosti nakládání s vybranými zdroji.
(8) Úřad vydá k provedení ustanovení odstavců 1 až 6 vyhlášku, jíž stanoví limity ozáření, vybrané zdroje, meze pro obsah radionuklidů ve stavebních materiálech, meze pro výskyt radonu a jeho dceřinných produktů v budovách a rozsah staveb, na které se vztahují, a rozsah zkoušky znalosti.
(1) Působnost a pravomoc Ministerstva zdravotnictví, hlavního hygienika České republiky a krajských hygieniků v ochraně zdraví před ionizujícím zářením přechází na Úřad. Zahájená řízení ve věcech výkonu státní správy v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, která nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona ukončena Ministerstvem zdravotnictví a orgány hygienické služby dokončí Úřad.
(2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů a jiných vztahů přecházejí v rozsahu podle § 2 písm. e) zákona č.287/1993 Sb., ve znění zákona č. /199. Sb. z Ministerstva zdravotnictví a příslušných zdravotnických organizací na Úřad.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Obecná část
Svěřit státní dozor v oblasti jaderné bezpečnosti a oblasti ochrany před ionizujícím zářením do působnosti jednoho ústředního orgánu státní správy je cíl zaměřený k racionalizaci státní správy prosazovaný při přípravě tzv. "Atomového zákona" (zákona o mírovém využívání jaderné energie a zdrojů ionizujícího záření).V předstihu před přijetím "Atomového zákona" je navrženo, aby tímto ústředním orgánem byl stávající Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který by se tak již nyní stal úřadem, zabývajícím se komplexně státní správou ve výše uvedených oblastech.
Navrhovaná novela zákona č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,a další opatření s tím související, přenáší na tento úřad působnosti v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, které jsou v současné době svěřeny zdravotnictví. Návrh nového zákona o ochraně veřejného zdraví již nepočítá se státní správou v oblasti radiační ochrany ve zdravotnictví, ani s další existenci krajských hygieniků, jimž tato problematika prvoinstančně náleží.
Novela zákona č. 287/1993 Sb., rozšiřuje kompetence SÚJB na všechny zdroje ionizujícího záření. Ruší se dřívější omezení na odpady z jaderných zařízení a působnost se rozšiřuje i na radioaktivní odpady z jiných pracovišť (nemocnice, výzkumné ústavy, průmyslové aplikace apod.).
Do textu novely zákona je dále doplněno ustanovení o výkonu státního dozoru nad vybranými materiály, zařízeními a technologiemi používanými v jaderné oblasti, včetně materiálů a zařízení dvojího použití. Nutnost jejich kontroly státním dozorem vyplývá z členství ČR v kontrolních režimech navazujících na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.
V novele je výslovně uvedena koordinační činnost SÚJB nad radiační monitorovací sítí na území ČR a zajištění mezinárodní výměny dat o radiační situaci.
V čl.II. novely jsou obsaženy práva a povinnosti subjektů, používajících zdroje ionizujícího záření,a které byly dříve obsaženy ve vyhláškách MZd. SÚJB je zmocněn k vydání vyhlášky k limitům a kritériím v oblasti ochrany před ionizujícím zářením.
V závěrečných ustanoveních novely je legislativně řešeno nástupnictví SÚJB vůči zdravotním orgánům v oblasti ochrany před ionizujícím zářením.
Státní správu v ochraně před ionizujícím zářením nyní prvoinstančně vykonávají krajští hygienici a hygienik hl. m. Prahy. Odvolacím orgánem je hlavní hygienik ČR. Na výkonu státní správy v radiační ochraně se podílí i pracovníci specializovaných zdravotnických zařízení, a to jmenovitě pracovníci odborů hygieny záření Krajských hygienických stanic, Hygienické stanice hl. m. Prahy a Ústavu hygieny práce uranového průmyslu v Příbrami. Uvedení pracovníci připravují podklady pro opatření orgánů hygienické služby a podílejí se na jejich výkonu. Celkem se jedná v ochraně před zářením celostátně o cca 150 odborných pracovníků. Pro hlavního hygienika České republiky plní podobné úkoly Centrum hygieny záření Státního zdravotního ústavu v Praze, s celkem 59 pracovníky. Posledně jmenované pracoviště bylo pověřeno také funkcemi Ústředí radiační monitorovací sítě a koordinuje činnost této sítě na celém území státu a zajišťuje souhrn a vyhodnocení dat o radiační situaci, včetně zajišťování jejich mezinárodní výměny. Na druhé straně ne všechna činnost, kterou příslušné odborné útvary vykonávají je bezprostředně výkonem státní správy a proto se usiluje o vyčlenění vlastní státní správy z dalších podpůrných a technických činností. Do státní správy by přešla maximálně čtvrtina odborných pracovníků nynějšího systému radiační ochrany a zbytek pracovníků by byl začleněn do navrhovaného (zatím státního) Ústavu ochrany před zářením (dále jen "Ústav"), který by SÚJB zřídil jako rozpočtovou organizaci na bázi stávajícího Centra hygieny záření Státního zdravotního ústavu Praha.
Tento Ústav bude mít územně dislokované pracoviště (Praha, Příbram, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava - stávající pracoviště tvarů radiační ochrany krajských hygienických stanic). Předpokládá se, že v budoucnu by tento ústav nemusel být institucí přímo financovanou ze státního rozpočtu. V územních pobočkách Ústavu, které budou prozatímně zajišťovat technické zázemí pro výkon státní správy v oblasti ochrany před ionizujícím zářením budou působit i územní pracoviště SÚJB, tvořené 2 - 4 odbornými pracovníky - inspektory vykonávající státní správu v oblasti radiační ochrany.
Navrhovaná novela zákona č. 287/1993 Sb. řeší nejnutnější organizační otázky a mění hmotněprávní úpravu v oblasti radiační ochrany. Do přijetí Atomového zákona budou zachovány postupy správního řízení podle stávajících předpisů, tj. v oblasti radiační ochrany se ve všech správních řízeních bude i nadále postupovat podle zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Skutečnost, že systém orgánů státní správy bude pro oblast radiační ochrany změněn z dvoustupňového (krajští hygienici - hlavní hygienik) na jednostupňový se projeví pouze tím, že ve všech řízeních ve věcech radiační ochrany bude v první instanci rozhodovat SÚJB a jediným řádným opravným prostředkem bude proto podání rozkladu, o kterém bude rozhodovat předseda SÚJB po projednání ve své rozkladové komisi.
Formální náležitosti a procesní postupy při řízeních týkajících se radiační ochrany se věcně nezmění, pouze budou podávány u jiného státního orgánu
Komentář k jednotlivým ustanovením
K článku I, bod 1, 2 jedná se o rozšíření kompetencí SÚJB o oblast ochrany před ionizujícím zářením a zacházení s radioaktivními odpady i z jiných zařízení než jaderných a to o odpady institucionální (nemocnice, výzkumné ústavy, průmysl, apod.).
K článku I, bod 2, písm. d) specifikace vybraných materiálů, zařízení a technologií používaných v jaderné oblasti, včetně materiálů a zařízení dvojího použití, byla provedena až vyhláškou č. 22/1994 Sb., proto text uvedený pod písmenem c) nebyl zapracován do zákona č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu nad jadernou bezpečností. Nutnost jejich kontroly státním dozorným orgánem vyplývá z členství ČR v kontrolních režimech navazujících na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.
K článku I, bod 2, písm. e) jedná se o rozšíření kompetencí SÚJB přenesením činnosti, které doposud byly vykonávány Ministerstvem zdravotnictví, resp.orgány hygienické služby v oblasti ochrany před ionizujícím zářením.
K článku I, bod 2, písm. f) zde je výslovně uvedena působnost SÚJB při zabezpečení a řízení činnosti radiační monitorovací sítě na území České republiky, včetně zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci. Jde o síť, do které je nyní zapojena řada pracovišť z několika resortů a jejíž koordinaci doposud fakticky zajišťovala hygienická služba. V souvislosti s navrženou reorganizací je však žádoucí systém sjednotit pevněji než jen, jako dosud, metodicky a proto jeho organizování a financování svěřit jednoznačně určenému orgánu.I nadále se počítá se zapojením řady pracovišť, ovšem již na smluvním základě a objednávce prací pro Úřad. Závazky k mezinárodní výměně dat o radiační situaci vyplývají pro Českou republiku z uzavřených multilaterálních smluv i mezivládních dohod s Německem, Rakouskem a Maďarskem. Již nyní jejich plnění zajišťuje SÚJB ve spolupráci se zdravotnickými pracovišti ochrany před ionizujícím zářením.
K článku II.
V tomto článku jsou obsaženy ve stejném rozsahu práva a povinnosti subjektů používajících zdroje ionizujícího záření, které byly dříve obsaženy ve vyhláškách MZd (č.59/1972 Sb., 76/1991 Sb.) a zmocnění pro SÚJB k vydání vyhlášky k limitům a kritériím v oblasti ochrany před ionizujícím zářením.
K článku III.
Článek je přechodným ustanovením k převodu působností a pravomocí a k dokončení již zahájených správních řízení, rovněž odst. 2) je přechodným ustanovením, na základě kterého se realizuje převod práv a povinností z pracovněprávních a jiných vztahů z Ministerstva zdravotnictví na Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Z prostředků Ministerstva zdravotnictví bude v souvislosti s touto reorganizací uvolněno celkem 96,6 mil.Kč, z toho 20,6 mil.Kč mzdových prostředků delimitací ze stávajících Krajských hygienických stanic, které byly nárokovány na státním rozpočtu na rok 1995 pro oblast ochrany před zářením. K tomu bude z úspor kapitoly 335 Ministerstva zdravotnictví uvolněno 3,6 mil. Kč na zvýšení platového tarifu dle paragrafu 6 nařízení vlády č. 253/1992 Sb.