Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpověď na otázku poslance Jana Jegly dopisem ze dne 13. února 1995.

Podle § 90 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.; o jednacím řádu české národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na otázku poslance Jana Jegly. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Místopředseda vlády

a ministr zemědělství

České republiky

Ing. Josef Lux

V Praze dne 13.2.

Č.j.: 364/98 - 10

Vážený pane poslanče,

souhlasím s Vámi, že privatizace státních statků je jednou z nejsložitějších majetkových transformací v naší ekonomice. Nemůžu však souhlasit s konstatováním, že stav privatizace státních statků je nejasný.

Privatizace, a to nejen státních statků, je procesem probíhajícím ve více etapách a to od poměrně složitého schvalovacího řízení až po vlastní realizaci, kterou provádí příslušný fond (převážně Pozemkový fond ČR). Vzhledem k tomu hodnocení stavu privatizace je třeba posuzovat z hlediska té které etapy.

Postup privatizace státních statků a ostatních obdobných organizací (dále jen "státních statků") byl zejména negativně ovlivněn počtem a objemem uplatněných restitučních nároků (více jak 21 mld. Kč) a jejich postupným vydáváním. V době, kdy byla většina privatizačních projektů státních statků vypracována a předkládána, nebyly uplatněny všechny restituční nároky podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. a 195/1993 Sb. Termín uplatňování těchto restitučních nároků byl prodloužen do 31.3.1993. V důsledku toho státní majetek určený k privatizaci v původních projektech doznal značných změn a proto bylo nutno přikročit v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 334 ze dne 23.6.1993 k vypracování zakladatelských projektů. Většina privatizačních projektů mohla být schvalována až po vypracování zakladatelských projektů, t.j. v roce 1994. Z hlediska nedořešených restitučních nároků se v současné době bude řešit teprve privatizace např. Státního statku Třeboň, Statku Nové Hrady a Státního statku Karviná.

Přes složitost transformace státních statků se podařilo MZe po řadě přijatých opatření zpracovat a MSNMP ČR předložit zakladatelské projekty na všechny státní statky, které nebyly privatizovány podle povinného nebo konkurenčních projektů.

Z 316 státních statků bylo do konce roku 3994 vydáno rozhodnutí MSNMP ČR, resp. vládou ČR ve 276 případech (t.j. cca 87), realizováno PF ČR je 215 privatizačních projektů (t.j. cca 78%), z hlediska hodnoty privatizovaného majetku to představuje více jak 61%. Realizováno bylo za 10 947 mld. Kč majetku z toho připadá cca 8 910 mld: Kč na majetek zemědělské prvovýroby prodávaný formou splátkového režimu pro zemědělskou prvovýrobu (t.j. cca 81%).

V návaznosti na uvedené lze konstatovat, že většina státních statků je zprivatizována a že Ministerstvo zemědělství svoji úlohu splnilo.

Současně považuji za vhodné připomenout, že kompetentním orgánem ke schválení privatizačních projektů je Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, resp. vláda ČR a orgánem pro realizaci Fond národního majetku ČR.

Privatizace státních statků by měla být dokončena z podstatné části do poloviny tohoto roku. Zbudou pouze případy, které jsou ještě restitučně nevyjasněné - v řešení soudu.

Státní půda se bude privatizovat až po přesném vyčíslení restitučních nároků a to včetně náhradních restitucí. Při privatizací zbylé státní půdy budou mít přednost nájemci této půdy.

Zpráva o stavu privatizace státních statků MZe ze dne 23.1.1995 č.j. 374/95-10 byla předána Zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Tato zpráva byla v Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR projednána dne 26.1.1995.

S pozdravem

Vážený pan

JUDr. Ing. Jan Jegla

Poslanecký klub

Českomoravská unie středu

Praha