kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Pojem "nominální hodnota" se nahrazuje výrazem "jmenovitá hodnota" a pojem "emise dluhopisů" se nahrazuje výrazem "vydání dluhopisů".
2. § 14 včetně odkazu zní:
(1) Hypotéční zástavní listy jsou dluhopisy, součástí jejichž názvu je označení hypotéční zástavní list a jejichž jmenovitá hodnota je plně kryta pohledávkami z hypotéčních úvěrů
(dále jen "řádné krytí"), popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (dále jen "náhradní krytí").
(2) Hypotéčním úvěrem je úvěr, který byl poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této nebo jiné nemovitosti na území České republiky.
(3) Hypotéční zástavní listy může vydávat pouze banka, která je k této činnosti oprávněná podle zvláštního zákona3a) (dále jen "hypotéční banka").
(4) V názvu dluhopisů, které nesplňují podmínky stanovené pro hypotéční zástavní listy podle tohoto zákona, nesmí být označení hypotéční zástavní list uvedeno.
3a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č.264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.".
3. § 15 včetně odkazů zní:
(1) Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů mohou být použity pouze pohledávky z hypotéčních úvěrů nepřevyšující 60% ceny zastavených nemovitostí.
(2) Cenu podle odstavce 1 stanoví hypotéční banka, která poskytuje hypotéční úvěr. Takto stanovená cena nesmí být vyšší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu3b).
(3) Na nemovitosti podle § 14 odst. 2 nesmí v době uzavření smlouvy o hypotéčním úvěru váznout žádné jiné zástavní právo třetí osoby a ani převod této nemovitosti nesmí být v této době podle dříve platné právní úpravy3c) omezen, pokud pohledávka z hypotéčního úvěru je užita pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů.
(4) Náhradní krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů je možné pouze do výše deseti procent této jmenovité hodnoty, a to jen hotovostí, vklady u České národní banky, státními dluhopisy nebo cennými papíry vydanými Českou národní bankou podle zvláštního zákona3d).
(5) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů nesmí hypotéční banka zastavit.
(6) Hypotéční banka je povinna vést o krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů samostatnou evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak hypotéční banka dodržuje ustanovení tohoto zákona.
3b) Vyhláška č. 178/1994 Sb., o oceňování nemovitostí.
3c) § 58 a § 59 v souvislosti s § 874 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
3d) § 33 a § 36 písm. d) zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.".
4. § 16 zní:
Ministerstvo financí určí v povolení k vydávání hypotéčních zástavních listů uděleném podle § 6, jakým způsobem bude vykonávat dozor nad dodržováním tohoto zákona při vydávání hypotéčních zástavních listů a při výkonu činností s tím souvisejících."
5. § 17 se vypouští.
6. § 22 včetně odkazu zní:
(1) Zjistí-li ministerstvo financí v činnosti emitenta při vydávání dluhopisů nebo v souvislosti s ním porušení nebo obcházení tohoto zákona nebo porušení podmínek povolení uděleného podle tohoto zákona, uloží:
a) opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků, zejména pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo zakáže vydávání dluhopisů, popřípadě přikáže emitentovi, aby předčasně splatil jmenovitou hodnotu vydaných dluhopisů a vyplatil příslušnou část výnosů těchto dluhopisů,
b) pokutu až do výše 5 000 000 Kč.
(2) Pokutu podle odstavce 1 písmeno b) lze uložit též osobám, které vydávají dluhopisy bez povolení podle § 6.
(3) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opakovaně.
(4) Uložením pokut podle odstavců 1 až 3 není dotčena odpovědnost podle zvláštních zákonů4).
(5) Při ukládání opatření a pokut vychází ministerstvo financí zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.
(6) Pokuty podle odstavců 1 až 3 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo financí dovědělo o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let, kdy k těmto skutečnostem došlo.
(7) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 jsou splatné do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o jejich uložení.
(8) Pokuty podle odstavců 1 až 3 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.
4) Např. zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 295/1994 Sb.".
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., a zákona č. 156/1994 Sb., se mění takto:
1. § 297 se vypouští.
2. § 298 se vypouští.
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 32 se za dosavadní odstavec 2 zařazuje nový odstavec 3, který zní:
"(3) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotéčních zástavních listů před pohledávkami uvedenými v odstavci 2. Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně."
2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona ČNR č. 24/1993 Sb., zákona č.171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 152/1994 Sb., se mění takto:
1. V § 337 odst. 1 se vkládá nové písmeno b), které zní:
"b) pohledávky z hypotéčních úvěrů sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů,".
2. V § 337 odst. 1 se v dosavadním písmenu c) vypouštějí slova: "pohledávky založené hypotéčními zástavními listy,".
3. V § 337 odst. 1 se dosavadní písmena b) až f) označují jako písmena c) až g).
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se zařazuje nový odstavec 4, který včetně odkazu zní:
" (4) Vydávat hypotéční zástavní listy podle zvláštního zákona1a) může jen banka, v jejímž povolení působit jako banka je oprávnění k této činnosti výslovně uvedeno.
1a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č.591/1992 Sb.".
2. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
3. V § 1 se do nově označeného odstavce 5 za číslovku 3 vkládají slova " a 4".
4. Za § 11 se zařazuje nový § 11a, který zní:
(1) Banka oprávněná vydávat hypotéční zástavní listy je povinna vydat obchodní podmínky pro poskytování hypotéčních úvěrů podle zvláštního zákona1a). V nich stanoví zejména postup při prodlení dlužníka se splácením úvěrů nebo úroků a případy změn na straně dlužníka, za kterých je banka oprávněna požadovat předčasné splacení úvěru.
(2) Banka si nesmí vymínit předčasné splacení úvěru podle odstavce 1 v případě svého zrušení, následuje-li po něm likvidace banky. "
5. V § 38 se v odstavci 3 doplňuje písmeno d), které včetně odkazu zní:
"d) ministerstva financí při výkonu zákonem stanoveného dozoru9a).
9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.".
6. V § 40 se do odstavce 1 za slova "jako banka" vkládají slova "o jeho změnu".
7. V § 40 se za odstavec 1 zařazuje nový odstavec 2, který zní:
"(2) O změně povolení působit jako banka rozhoduje Česká národní banka v dohodě s ministerstvem financí."
8. V § 40 se dosavadní odstavec 2 označuje jako odstavec 3.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem .
I. Obecná část
Cílem navrhované právní úpravy je vytvoření nezbytného právního rámce pro vznik a rozvoj hypotéčního bankovnictví. Těžištěm materiálu je návrh novely zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů nahrazujících dosavadní nedostatečnou právní úpravu hypotéčních zástavních listů a zavádějící nově pojem hypotéčního úvěru. Institut hypotéčního zástavního listu je základním instrumentem pro financování investic do tuzemských nemovitostí. Novely dalších zákonů odstraňují překážky bránící tomu, aby hypotéční zástavní listy byly skutečně bezpečnou investicí.
II. Zvláštní část
K části první (změna zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech)
Vzhledem k tomu, že z legislativně technického hlediska není vhodné užívat v jednom předpisu synonyma pro označení téhož, resp. zavádět nové označení pro pojmy v zákoně již užívané, doporučuje se místo pojmu "nominální hodnota" užívat výraz "jmenovitá hodnota" a místo pojmu "emise dluhopisů" výraz "vydávání dluhopisů".
K § 14
Zákon zakotvuje hypotéční zástavní list jakožto zvláštní druh dluhopisu, k jehož bezpečnosti výrazně přispívá zákonem stanovená povinnost emitenta, aby hypotéční zásadní listy byly kryty pohledávkami z úvěrů zajištěných zástavním právem k tuzemské nemovitosti. Název hypotéční zásadní list je chráněn a nesmí být použit pro dluhopisy nesplňující požadavky zákona.
Hypotéčním úvěrem rozumí zákon úvěr, který byl poskytnut na investici do tuzemské nemovitosti, což je pojem zahrnující jak nákup pozemku nebo jeho úpravu, tak i stavbu budovy, její rekonstrukci nebo i zbourání.
K § 15
V tomto ustanovení je zakotven základní mechanismus fungování hypotéčního bankovnictví. Hranice 60% ceny nemovitosti odpovídá evropskému standardu při úvěrování nad tuto hranici již nelze pohledávku banky nad tento limit akceptovat jako řádné krytí hypotéčních zástavních listů. Stanovení ceny nemovitosti má v tomto mechanismu přirozeně klíčový význam. Odpovědnost za její stanovení je zákonem přenesena na banku, která není vázána jinými oceněními nemovitosti než těmi, která sama provedla, ale při ocenění musí vycházet z existující právní úpravy. Velmi důležitým ustanovením je omezení, že pro účely řádného krytí hypotéčních zástavních listů lze uznat pouze pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti, která není zatížena dříve vzniklým zástavním právem. Význam tohoto ustanovení je patrný v souvislosti se zněním novely zákona o občanském soudním řádu v části čtvrté tohoto návrhu.
Nelze pochopitelně požadovat, aby zdroje získané prodejem hypotéčních zástavních listů byly v každém okamžiku umístěny v hypotéčních úvěrech. Proto zákon připouští tzv. náhradní krytí hypotéčních zástavních listů, což vlastně znamená, že peníze získané jejich emisí jsou umístěny jinde než v hypotéčních úvěrech. Možnosti náhradního krytí zákon stanoví taxativně, opět s ohledem na zajištění bezpečnosti hypotéčních zástavních listů. Náhradní krytí není povoleno ve větším rozsahu než v rozsahu 10% celkové jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů v oběhu.
Ustanovení zakotvuje povinnost bank řádně evidovat pohledávky sloužící k řádnému krytí hypotéčních zástavních listů a jiné hodnoty sloužící jako krytí náhradní. Cílem ustanovení je usnadnění kontroly, zda je dodržován zákonem stanovený mechanismus fungování hypotéčního bankovnictví.
K § 16
Hypotéční zástavní list je zvláštní druh dluhopisu, na jehož vydávání a oběh jsou kladeny zvláštní požadavky. Proto se dává ministerstvu financí, vedle obecného dozoru nad emisemi dluhopisů, oprávnění stanovit, ukáže-li se to potřebné, podrobněji způsob výkonu státního dozoru.
K § 17
Toto ustanovení je věcně nesprávné a proto se ruší. Řešení priority pohledávek majitelů hypotéčních zástavních listů je řešeno v části třetí návrhu zákona.
K § 22
Nově formulované ustanovení o sankcích se týká obecně všech emitentů dluhopisů a je formulováno obdobně jako v ostatních zákonech upravujících finanční trh (zákon o cenných papírech a zákon o investičních společnostech a investičních fondech).
K části druhé (změna zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku)
Vypuštění § 297 a § 298 je nezbytně nutným zásahem do obchodního zákoníku. V těchto ustanoveních je totiž chybně konstruována vazba mezi majitelem hypotéčního zástavního listu a dlužníkem čerpajícím od banky hypotéční úvěr. Chybná je taktéž zde obsažená dikce, že zástavní právo může vzniknout na základě hypotéčního zástavního listu . Zástavní právo vzniká pouze na základě smlouvy mezi bankou a jejím dlužníkem. Majitel hypotéčního zástavního listu nemá žádný vztah k dlužníkovi ani k nemovitosti, která je předmětem zástavního práva. Má vztah pouze k bance, která mu hypotéční zástavní list prodala. Pouze vůči ní bude uplatňovat veškeré nároky z hypotéčního zástavního listu.
K části třetí (změna zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ve znění zákona č. 122/1993 Sb.)
Novela zákona o konkursu a vyrovnání zabezpečí přednostní uspokojení majitelů hypotéčních zástavních listů v případě, že je banka úpadcem (další posílení bezpečnosti tohoto dluhopisu).
K části čtvrté (změna zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů).
Ustanovení novely tohoto zákona chrání banku v případě neplnění povinností ze strany dlužníka, kterému byl poskytnut úvěr ze zdrojů získaných emisí hypotéčních zástavních listů a předmětná pohledávka banky tedy slouží jako jejich řádné krytí. Při realizaci zástavního práva se banka uspokojí jako první před ostatními zástavními věřiteli. Požadavek na přednostní právo je zapsáno vždy jako první (srov. ustanovení o krytí hypotéčních zástavních listů - § 14 novely zákona o dluhopisech). Jde vlastně o naplnění obecného principu občanského zákoníku, který v § 151c stanoví, že "vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojí se přednostně zástavní právo svým vznikem nejstarší, pokud zákon nestanoví něco jiného". Tento logický princip je však paradoxně popírán dnešním zněním občanského soudního řádu, neboť podle dikce jeho § 337 se uspokojují pohledávky zajištěné zástavním právem poměrně bez ohledu na pořadí vzniku.
K části páté (novela zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů).
K emisi hypotečních listů jsou oprávněny pouze banky, které mají tuto činnost výslovně uvedenou ve své licenci. Z hlediska důvěryhodnosti hypotéčního zástavního listu není totiž žádoucí, aby hypotéční zástavní listy mohla vydávat každá banka. Pro vydávání hypotéčních zástavních listů musí banka vytvořit určité požadavky, zejména oddělenou evidenci od ostatních bankovních aktivit. Jednotlivé emise hypotéčních zástavních listů podléhají povolení podle druhé části zákona o dluhopisech, která není novelou dotčena.
Zařazení nového paragrafu 11a zabezpečí nezbytnou ochranu hypotéčních dlužníků a jejich právní jistotu v případech objektivní změny situace, a to jak na jejich straně, tak na straně banky.
K tomu, aby mohlo ministerstvo financí
při výkonu státního dozoru požadovat
na bankách potřebné informace, je třeba
umožnit bankám tyto informace ministerstvu financí
poskytovat. Proto se ministerstvo financí zařazuje
mezi subjekty, jimž jsou banky povinny sdělit na písemné
vyžádání informace, které jsou
předmětem bankovního tajemství.
Stávající právní úprava vyžaduje při vzniku banky souhlas ministerstva financí. Z tohoto důvodu je třeba souhlasu ministerstva financí i ke změně povolení působit jako banka.
K části šesté (účinnost navrhovaného zákona).
V případě, že návrh zákona bude schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na jeho jarním zasedání, navrhujeme stanovit účinnost dnem 1. 4. 1995.