Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslanců Josefa Valenty a Milana Loukoty na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane ministře,

Svojí interpelací se na Vás obracíme ve věci "neadekvátního" přístupu zaměstnance Vámi řízeného ministerstva vůči poslancům Parlamentu ČR.

Dnes t. j. 10. 2. 95, zhruba okolo 10.30 hod., jsme z důvodu služebního jednání navštívili Vaše ministerstvo, jelikož zde nejsme až tak častými hosty, použili jsme vchod z Dražického náměstí, aniž bychom tušily, že tento je v současné době vyhrazen zaměstnancům Ministerstva financí ČR. Pan službu konající vrátný se nás, po té, nežli nás vpustil, optal zda víme, že tento vchod je zaměstnanecký a pro příště budeme muset použít hlavní vchod. Na to jsme mu řekli, že nejsme tak častými hosty na MF a poděkovali za jeho ochotu vyjít nám vstříc, na to nám umožnil vejít. Do této chvíle probíhalo vše běžně.

Zřejmě ze zvědavosti se nás, když jsme procházeli kolem něho, ještě zeptal za jakou stranu jsme byli zvoleni. Protože jste byli zvoleni za SPR-RSČ, jsme jejími členy a domníváme se, že se za to nemusíme stydět a nejsme zvyklí se tímto nikdy tajit, jsme mu toto řekli. Po té se nám dostalo, velice zarážejícím způsobem, od tohoto pána, kterého bohužel neznáme jménem, neboť nebyl nijak označen, takové spršky invektiv a vulgarismů na hlavu našeho pana předsedy, předsedy poslaneckého klubu a na naší stranu, že by nás tyto nepřekvapily v hospodě nejnižší kategorie, avšak domníváme se, že na úřadě státní správy jsou poněkud nevhodné.

Vážený pane ministře, ujišťujeme Vás, že jsme toto chování v prvé chvíli přešli mlčením a nehodlali jej nijak komentovat, protože nám připadá vedení polemiky s nějakým vrátným hloupé. Ovšem při odchodu se toto celé zopakovalo navíc v tom duchu, že nás pan vrátný ještě poučil, jak bychom měli politiku dělat. Nemáme ve zvyku někoho poučovat, jak se má v rámci své práce chovat, zvláště neměl-li s námi tento nic společného. Musíme však konstatovat, že za dobu výkonu svého mandátu jsme se s podobným excesem na žádném úřadě nesetkali. Proto Vás, vážený pane ministře, na tuto skutečnost upozorňujeme. Současně si Vás dovolujeme požádat, abyste vyvodil z chování svého zaměstnance takové důsledky, aby se toto v budoucnu již neopakovalo. Myslíme si, že to skutečně na ministerstvo nepatří.

S pozdravem

Vážený pan

Ivan Kočárník

Ministr financí ČR