Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

E. Kontrola dodržování zákonnosti ve vysílání

Zákony č. 468/91 Sb. a č. 103/92 Sb. ukládají Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání kontrolovat dodržování platných zákonů a licenčních podmínek ve vysílání všech provozovatelů.

Rozsah odvysílaných, rozhlasových a televizních programů veřejnoprávních a soukromých provozovatelů představuje v současnosti přibližně 1 500 hodin denně.

I v roce 1994 byla použita metodika kontroly, vycházející ze standardů zemí Evropské unie aplikovaných na technické a personální možnosti Úřadu Rady. V praxi to znamenalo soustředění se na tyto okruhy činností:

1. Televizní zpravodajství a publicistika

Pravidelné monitorování a vyhodnocování nejsledovanějších televizních zpravodajských a publicistických pořadů podle předem vypracovaných kritérií. Akcentována byla kritéria vztahující se k objektivitě a vyváženosti odvysílaných informací.

2. Monitoring a analýza programů

Namátkové monitorování a kontrola vysílání rozhlasových a televizních stanic z hlediska plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 468/91 Sb.

Analýza vysílání rozhlasových stanic z hlediska plnění zákona a podmínek licence v rámci úkolu budování databáze rozhlasových a televizních stanic.

3. Vysílání reklam a sponzorovaných pořadů

Monitorování plnění povinností provozovatelů při vysílání reklam a sponzorovaných pořadů.

4. Dopisy veřejnosti

Prověřování a vyřizování stížností posluchačů a diváků rozhlasového a televizního vysílání.

Byly získány následující poznatky o dodržování zákonných povinností při rozhlasovém a televizním vysílání jednotlivými provozovateli:

ad 1. Televizní zpravodajství a publicistika

1. 2. - 9. 7. 1994

Na základě denního hodnocení hlavních zpravodajských relací televizních stanic ČT 1 a NOVA (celkem 680 hodin programu) Rada konstatovala, že ve svém souhrnu bylo zpravodajství těchto stanic v souladu se zákonem č. 468/91.

Rada vydala správní rozhodnutí vůči televizní stanici NOVA, ve kterém se konstatovalo, že se stanice, ukázkami rasistických názorů dětí a mladých lidí v pořadu VOX POPULI, dopustila porušení povinností stanovených § 5, písm. a), b) zákona č. 468/91 Sb. a článkem 2 licenčních podmínek.

9. 7. 1994 - 31. 1. 1995

Na základě poznatků z každodenního vyhodnocování televizních zpravodajských a publicistických pořadů (775 hodin programu), Rada neshledala rozpor ve vysílání těchto pořadů na stanicích ČT 1 a NOVA se zákonnými předpisy.

ad 2. Monitoring a analýza programů

Rada se zaměřila zvláště na analýzu vysíláni soukromých rozhlasových stanic.

1. 2. - 9. 7. 1994

Bylo analyzováno vysílání celkem 12 soukromých rozhlasových stanic, tj. 190 hodin odvysílaného programu, Při výběru stanic k analýze se přihlíželo mj. k harmonogramu udělování nových licencí provozovatelům rozhlasového vysílání.

Současně s analýzou programu rozhlasových stanic byla prováděna kontrola dodržování zákonných a licenčních podmínek vysílání. Pokud Rada dospěla k závěru, že stanice tyto podmínky porušila, uplatnila proti ní § 20 zákona č. 468/19 Sb., tj. stanici byla stanovena přiměřená lhůta k nápravě nedostatků.

Z celkového počtu 12 kontrolovaných stanic porušilo zákonné povinnosti při vysílání reklam a sponzorovaných pořadů celkem sedm stanic. Konkrétně se jednalo o stanice Radio Černá Hora (porušení § 6, odst. 1, písm. a) zákona č. 468/91 Sb.), Radioclub, Radio Sprint, Radio Brno (§ 6, odst. 2, písm. a) a Radio Frekvence 1 (§ 6, odst. 2, písm. b). Povinnost vyznačit zřetelně sponzora pořadů porušily stanice Radio Alfa, Radio 21 a Radio Sprint (§ 8, písm, a) zákona č. 468/91,Sb.).

Kontrola plnění licenčních podmínek ukázala, že některé rozhlasové stanice podmínky vztahující se k programu plní jen částečně. Většina soukromých lokálních stanic nedodržuje stanovený podál slova ve vysílání, některé stanice neplní licenčními podmínkami stanovené podíly regionálních informací a složitějších rozhlasových žánrů (publicistika, literární žánry) nebo konkrétních témat ve vysílání (ekologie a životní prostředí, kultura, vzdělávání jiné). Nedostatky se týkaly například stanic Radio Frekvence 1, Radioclub, Radio Černá Hora a Radio Life. Tato zjištění Rada využívá při jednání o prodloužení licencí těmto stanicím.

9. 7. 1994 - 31. 1. 1995

Bylo kontrolováno celkem osm stanic 125 hodin programu). Převážně se jednalo o pražské lokální stanice, kterým končí licence k vysílání koncem roku 1995 a dvě mimopražské, které naopak začaly vysílat teprve v průběhu roku 1994.

Analýza odvysílaného programu těchto rozhlasových stanic ukázala, že většina z nich zákonné povinnosti dodržuje. Zároveň Rada shledala nedostatky ve vysílání reklamy a sponzorovaných pořadů u stanic Radio Bonton a Radio KISS 98 FM. Vysílání Radia Bonton nebylo v souladu s § 6, odst. 2, písm. a) a s § 8, písm. a) zákona č. 468/91 Sb., vysílání Radia KISS s § 6, odst. 1, písm d), odst. 2, písm. a), b) a § 8, písm. a), b). Rada stanice upozornila na uvedené nedostatky a stanovila jim lhůty k jejich odstranění.

Radio Golem a Radia Country byly upozorněny na nedostatky v poskytnutém záznamu vysílání, což by mohlo být kvalifikováno jako porušení povinnosti vyplývající z § 22 zákona č. 468/91 Sb.

Celkem u šesti rozhlasových stanic byly shledány nedostatky v plnění licenčních podmínek vztahujících se k vysílanému programu. Týkalo se to následujících rozhlasových stanic:

Radio Bonton vysílalo přibližně dvakrát méně slova než udává licence, zejména absentovaly informace o veřejném a kulturním životě v hlavním městě.

Radio Country nevysílalo v předpokládaném rozsahu pořady podporující soukromé podnikání, kontaktní besed na aktuální témata, pořady připravované ve spolupráci s organizacemi, jakými jsou Česká tábornická unie, Modrá hvězda života a další. Informační servis stanice se omezoval pouze na propagaci prodejních akci Radia Country. Nedostatkem byla také skutečnost, že vysílání neodpovídalo vysílacímu schematu, který byl publikován v tisku.

Radio Golem nedostatečně plnilo programové záměry poskytovat posluchačům komplexní obraz o pražské kultuře, v cizojazyčných mutacích vysílat informační servis pro návštěvníky Prahy a vysílat náboženské pořady.

Radio KISS 98 FM nevysílalo pravidelný metropolitní servis, vztahující se k historii Prahy, politice a obchodu ani pravidelné programy o historii a současném životě Irska. Radio Triangl se neprofiluje jako informační stanice euroregionu NISA, jak stanovuje licence. Radio oproti licenci vysílalo přibližně třikrát méně slova, zejména regionálního zpravodajství a publicistiky.

Radio Hellax prozatím vysílalo přibližně dvakrát méně zpravodajských a publicistických pořadů než stanovuje licence.

v Bylo zjištěno porušení podmínek licence ve vysílání Radia Ekol. S a Radia 21 tím, ze přejímají program stanice Radio Evropa 2 v rozsahu, ke kterému Rada nedala souhlas. Stanice Ekol. S. své vysílání v prosinci 1994 ukončila.

ad 3. Vysílání reklam a sponzorovaných pořadů

1. 2. - 9. 7. 1994

Kontrola dodržování povinností při vysílání reklamy a sponzorovaných pořadů prokázala obecně rostoucí podíl reklamy ve vysílání televizních programů ČT 1, TV NOVA a Premiéry TV v době mezi 19. a 22. hodinou. Zároveň se objevily první případy odvysílání reklamy na alkoholické nápoje.

I výraznému nárůstu procenta reklamy a k častějšímu nedodržování zákonných předpisů ve vysílání reklamy docházelo i ve vysílání rozhlasových stanic.

Na základě kontrolních zjištění Rada vydala rozhodnutí, adresované stanici Radiožurnál, o porušení § 7, odst. 2 zákona č. 468/91 Sb., v důsledku překročení povoleného limitu odvysílané reklamy dne 3. 5. 1994 o 12 %.

Dále konstatovala porušování § 6, odst. 2, písm, b zákona č. 468/91 Sb. ve vysílání pořadů stanice TV NOVA (nedovolené přerušování pořadů reklamou), upozornila provozovatele na toto porušování zákona a stanovila lhůtu k nápravě do konce roku 1994.

Rada upozornila provozovatele ČT 1 na překročení limitu povolené reklamy ve vysílání o jednu třetinu (porušení ustanovení § 7, odst. 1).

9. 7. 1994 - 31. 1. 1995

Na základě výsledků kontroly vysílání reklamy v rozhlasových a televizních stanicích dne 26. 5. 1994 zaslala Rada upozornění provozovatelům stanic NOVA a Premiéra TV, aby nevysílali reklamy na alkohol.

Rada konstatovala porušení § 6, odst. e, zákona č. 468/91 Sb. ve vysílání stanice Radio Collegium a rozhodla, aby s okamžitou platností nebyly zařazovány do vysílání reklamy, v nichž účinkují hlasatelé a redaktoři zpravodajských pořadů.

Dne 11. 10. 1994 vydala Rada rozhodnutí o udělení pokuty televizním stanicím NOVA a Premiéra za opětovné porušování zákona č. 468/91 Sb. a zákona č. 37/89 Sb. (reklama na alkohol).

Rada upozornila provozovatele stanice TV NOVA na porušení § 6, odst. 1, písm. e) zákona č. 468/91 Sb. o nedovoleném odvysílání reklamy, ve které vystupuje hlasatelka rozhlasových zpráv.

Rada vydala stanovisko k přerušování filmů reklamou v komerčních televizích (viz příloha č. 3).

ad 4. Dopisy veřejnosti

1. 2. 1994 - 9. 7. 1994

Rada obdržela 31 stížností posluchačů, které se převážně týkaly ukončení vysílání stanice Radiožurnál na středních vlnách a přidělení této vysílací frekvence soukromé stanici ECHO. Dále pak stížnosti obsahovaly nespokojenost s technickou kvalitou příjmu stanic v důsledku špatného odstupu frekvencí, dále s vkládáním reklam do pořadů televizní stanice NOVA a obecně s úrovní některých rozhlasových a televizních pořadů.

10. 7. 1994 - 1. 2. 1995

Rada obdržela 29 stížností, ve kterých posluchači vyjadřovali nespokojenost s přesunem stanic Českého rozhlasu do jiných vysílacích pásem, s nevhodným výběrem hostů do diskusních pořadů České televize a televize NOVA. Posluchači se také vyjadřovali k úrovni některých rozhlasových a televizních pořadů a jejich moderátorů a hlasatelů.

Poprvé se vyskytly hlasy odsuzující násilí prezentované na obrazovce.

Stížnosti posluchačů byly v zákonných termínech vyřízeny.

Tabulka č. 3

Přehled kontrolní činnosti v období od 1. 2. 1994 do 31. 1. 1995

Rozsah kontrolovaného programu

Počet upozornění na porušení zákonných a licenčních podmínek a počet stížností diváků a posluchačů na rozhlasové a televizní programy

Vydaná správní rozhodnutí:

F) Stanoviska k návrhům a plnění mezinárodních smluv

Rada sledovala možné dopady zapojení České republiky do evropských struktur na její mediální politiku, získávala a analyzovala příslušné dokumenty zejména z hlediska jejich možného dopadu na legislativu v oblasti vysílání.

Rada opakovaně poukazovala na nezbytnost urychleného přijetí Úmluvy Rady Evropy o televizí přesahující hranice. Požádala resort ministerstva kultury o součinnost v této věci. K 31. 1. 1995 nebyla úmluva předložena vládě České republiky. Česká republika je přitom jednou z posledních evropských zemí, které Úmluvu dosud nepodepsaly.

Rada má za to, že v návaznosti na podpis této úmluvy by měla být, podepsána též Úmluva Rady Evropy o autorských právech a právech příbuzných v satelitním televizním vysílání.

Radě bylo zasláno k připomínkám celkem devět návrhů mezinárodních smluv, z toho osm do 9. 7. 1994, většinou šlo o dohody o kulturní spolupráci.

G. Další činnost Rady

Vztahy Rady k veřejnosti

Rada koná v souladu se svým statutem veřejná slyšení žadatelů o licence, a to i v místech, kde budou držitelé licencí působit (Zlín).

Dále Rada uskutečnila čtyři tiskové konference, z toho dvě po 9. 7. 1994, bylo vypracováno kolem čtyřiceti zpráv tisku. Bylo poskytnuto přes sto rozhovor a sdělení a novinářům.

Rada hodlá obnovit vydávání svého Zpravodaje, je rozpracován informační bulletin Rady a přehled držitelů licencí se základními charakteristikami stanic.

Rada udržuje pracovní styky s Radou České televize a Radou Českého rozhlasu, s A.sociací provozovatelů soukromého vysílání a setkala se i se zástupci Asociace provozovatelů kabelové televize. Jednala se zástupci řady institucí a organizaci - Ochranným svazem autorským, Intergramem, zástupci Bílého kruhu bezpečí, Asociací reklamních agentur, zástupci Rady pro reklamu aj.

Rada se setkala rovněž se zástupci některých politických stran a měst.

Zahraniční styky

Zástupci Rady se jako členové oficiální delegace a experti zúčastnili IV. ministerské konference o politice masmédií Rady Evropy (Praha, prosinec 1994). Podíleli se na zpracování projevu české delegace i na vypracování připomínek k závěrečným dokumentům konference.

Hlavním tématem konference byla média v demokratické společnosti, podtématy budoucnost veřejnoprávního vysílání a novinářské svobody a lidská práva.

Česká delegace uplatnila některé podstatné připomínky k návrhu rezoluce, související zejména s připravovaným tiskovým zákonem. Šlo zejména o výslovné určení rovného práva všech občanů na přístup k informacím a ochranu zdrojů informací.

Zástupci Rady se pravidelně účastní jednání Výboru Úmluvy o televizi bez hranic Rady Evropy (CDTT) a práce na databázi Medialex Rady Evropy. Jednání v dalších výborech a expertních skupinách vztahujících se k masmédiím se dosud neúčastní.

Rada se podílela na aktivitách IV. středoevropské University komunikací v Praze, zvláště v její sekci Regulační instituce.

Rada hodlá usilovat o plné členství v Evropském institutu médií, sdružujícím evropské regulační instituce a řadu soukromých i veřejných médií.

Mezi významné návštěvy Rady patřili např. předseda Kanadské rady pro vysílání p. K. Spicer, zástupci Zemské centrály pro média Porýní - Vestfálska, mediální komise FDP (SRN) aj.

V roce 1994 se uskutečnilo celkem deset zahraničních služebních cest převážně studijního charakteru, z toho po 9. 7. 1994 čtyři.

H. Organizace a fungování Úřadu Rady

Činnost Rady zajišťuje, v souladu se zákonem č. 103/1992 Sb. Úřad Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Úřad"). Úřad je orgánem Rady, plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady a je financován z rozpočtu Rady.

V uplynulých dvou letech se plně potvrdilo pojetí Úřadu jako malé, operativní instituce, která dle potřeb zadává nezávislé expertízy (např. právní a technické povahy), analytické práce a výzkumy vztahující se zvláště k otázkám poslechovosti rozhlasových a televizních stanic a k programovým standardům vysílání. Úřad v zásadě již disponuje odpovídajícím profesním a technickým zázemím.

Rada v návaznosti na dosavadní zkušenosti v červnu 1994 rozhodla o reorganizaci a dalším sníženi počtu zaměstnanců Úřadu z původních 32 na 30. K 31. 1. 1995 bylo v Úřadu zaměstnáno celkem 27 pracovníků.

V březnu 1994 byl na základě dohody uvolněn z funkce vedoucího Úřadu Mgr. Milan Jakobec. Vedením Úřadu byla do doby ukončení výběrového řízení pověřena PhDr. Marína Landová. Na základě výběrového řízení byl do funkce vedoucího Úřadu jmenován v listopadu 1994 Ing. Pavel Gregora. Zástupcem vedoucího Úřadu je nadále PhDr. Marína Landová, která je zároveň tiskovou mluvčí Rady.

Úřad je členěn do pěti odborů a sekretariátu:

1. Licenční odbor

Počet zaměstnanců: plán 6, skutečnost 6, vedoucí odboru PhDr. Helena Havlíková

2. Programový odbor

Počet zaměstnanců: plán 4, skutečnost 4, vedením odboru pověřena Ing. Taťana Košťálová

3. Technický odbor

Počet zaměstnanců: plán 2, skutečnost 2, odbor řídí přímo vedoucí Úřadu

4. právní odbor

Počet zaměstnanců: plán 4, skutečnost 4, vedoucí odboru Mgr. Hana Košťálová

5. Ekonomický odbor

Počet zaměstnanců: plán 5, skutečnost 5, vedoucí odboru Blanka Barcalová

6. Sekretariát Úřadu

Počet zaměstnanců: plán 7, skutečnost 4, sekretariát řídí přímo zástupkyně vedoucího Úřadu.

Financování činnosti Rady:

Činnost Rady a jejího Úřadu byla, podle zákona č. 331/1993 Sb., části sedmé § 15, financována od 1. ledna 1994 do 31, prosince 1994 z 0,7 % výnosu ze sazeb za používání rozhlasových a televizních přijímačů podléhajících evidenci.

Od 1. ledna 1995 je činnost Rady a jejího Úřadu financována ze státního rozpočtu, o čemž rozhodla Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na svém prosincovém zasedání, když přijala v rámci zákona č. 253/1994 Sb., čl. IV; novelu zákona č. 103/1992 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.

V průběhu roku 1994 se zástupci Rady zúčastnili v příslušných parlamentních výborech projednávání závěrečného účtu Rady za rok 1993 a návrhu rozpočtu Rady na rok 1995.

Rada je v souladu se zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích v platném znění, zmocněna k výběru správní poplatků za správní řízení, a to:

- ve věci udělení licence k televiznímu vysílání 100 tis. Kč

- ve věci udělení licence k rozhlasovému vysílání 30 tis. Kč

- za provedené změny udělené licence k TV vysílání 20 tis. Kč

- za provedené změny udělené licence k rozhl. vysílání 6 tis. Kč

Správní poplatky jsou příjmem státního rozpočtu, v roce 1994 bylo vybráno celkem 1 157 tisíc Kč.

Následující text předkládá některé koncepční problémy a otázky vztahující se k rozvoji rozhlasového a televizního vysílání v České republice. K části z nich Rada formuluje své stanovisko, u jiných se názor Rady vyvíjí, stejně jako je tomu v celé společnosti. U některých otázek může politická vůle zákonodárce výrazně převažovat nad odbornými aspekty.

Rada tyto problémy pouze formuluje a ukazuje jako otevřené, neboť ne vždy měla a má k dispozici dostatek informací, zkušeností a nástrojů potřebných k řešení.

Klíčové otázky dalšího vývoje rozhlasového a televizního vysílání se z pohledu Rady soustřeďují do dvou okruhů;

- míra regulace médií a hledání vyváženosti v rozhodování Rady

- multimediální prostředí a funkce Rady v něm.

Společenská reakce na události roku 1989 se vyznačovala důrazem na svobodu slova, přístup k informacím a odstranění bariér jejich naplňování v masmédiích. V praxi, zvláště v rozhodování tzv. meziresortních komisí udělujících první rozhlasové licence, ale i v rozhodování samotné Rady nutně a koneckonců pozitivně došlo k nástupu místy až vypjatého liberalismu jako reakci na předcházející paternalismus a státní dirigismus v oblasti médií. Důsledkem bylo odstátnění televize a rozhlasu a prudký rozvoj soukromého rozhlasového vysílání. Oba tyto procesy provázela jen minimální míra regulace.

Tato etapa charakterizovaná ve své době nutnou a užitečnou živelností umožnila v rekordně krátkém čase vytvořit základy duálního systému vysílání. Situace v České republice se tím značně přiblížila standardnímu evropskému modelu mediální sféry, což vyžaduje i odpovídající vývoj funkcí Rady.

Poslední období signalizuje, že Rada je ve společnosti v rostoucí míře akceptována jako subjekt, který nejen rozhoduje o přidělování licencí, ale také má působit jako regulativ potenciálního konfliktu mezi zájmy společnosti a zájmy provozovatelů vysílání. Jednotlivé subjekty na mediálním trhu, který se postupně stabilizuje, požadují rovněž - z různých důvodů - posílení regulační role Rady a dokonce přistupují k dílčím autoregulačním opatřením.

Nastupuje období uplatňování přiměřené a vyvážené regulace mediálního prostředí, a to i v širším společenském kontextu. Ne vždy jsou tu však k dispozici potřebné právní nástroje.

V konkrétní rovině se výše zmíněné problémy dle názoru Rady soustřeďují na tyto body:

A. Vyváženost duálního systému vyslání - možnosti a cesty

Aktuálním problémem televizního vysílání je budoucnost druhého televizního okruhu České televize. Rada zastává názor, že tento televizní okruh by měl být definitivně vyhrazen České televizi.

Pro zachování stability a vyváženosti televizního vysílání je však nezbytné zákonem nejen přesně mezit pro eskou televizi dva vysílací okruhy, ale také zřetelně definovat roli a odlišnosti veřejnoprávního sektoru vysílání. Rada má za to, že novela zákona by měla mj. přesněji stanovit meze komerčních aktivit veřejnoprávního sektoru (včetně reklamy), určit prostor pro českou nezávislou produkci v České televizi aj. V nových souvislostech je třeba dořešit problematiku regionálního televizního vysílání.

Rozdělení rozhlasových sítí mezi veřejnoprávní a soukromý sektor vysílání považuje Rada za vyhovující, postrádá však neměnnou a ucelenou představu Českého rozhlasu o rozdělení jeho programů do jednotlivých sítí. Úvahy vztahující se k povaze veřejnoprávního vysílání Českého rozhlasu jsou ještě zřetelnější a potřeba definování jeho identity je ještě naléhavější. Rada má mj. za to, že zejména po zvýšení rozhlasových poplatků jsou reklamní aktivity pro Český rozhlas postradatelné. Stupeň rozvoje soukromého rozhlasového vysílání a sdružení stanic do několika sítí zaručují reklamnímu trhu dostatečně diferencované prostředí.

B. Výhledy činnosti Rady

Rada pokládá za nezbytné profilovat se do budoucna jako instituce, která od kvantitativních kroků (masivní rozvoj soukromého sektoru vysílání, udělování licencí) zkoncentruje svou pozornost na kvalitativní otázky. Jde zejména o rozpracování kontrolních a regulačních mechanismů, zvláště metodiky sledování, záznamu, analýzy a hodnoceni programů, zadávání a analýzu nezávislých výzkumů médií, sledování dodržování zákonů a licenčních podmínek a jejich korekce v návaznosti na vývoj v médiích.

Bude nezbytné, aby Rada reflektovala ve své činnosti nové mediální fenomény, na jejichž vzniku se svými rozhodnutími podílela. Musí přitom vystupovat jako aktivní a reálně fungující společenská instituce ovlivňující působení a podobu masmédií.

C. Nové technologie

Očekávaný nástup nových informačních technologií se v České republice prozatím zřetelněji projevuje rozvojem kabelových sítí a intenzivním zájmem zahraničních investorů o oblast telekomunikací. Zájemci o provozování televizního vysílání postupně přesunují pozornost právě na kabelové, případně satelitní vysílání. Vývoj směrem k multimédiím by však mohl být negativně ovlivněn omezením plurality na telekomunikačním trhu.

Je zřejmé, že nové technologie způsobí v nejbližších desetiletích expanzi množství médií i v zemích se slabě a středně rozvinutými mediálními trhy, tedy i v České republice.

Tento nástup, v mnoha důsledcích pozitivní a neodvratný, nemusí však za určitých okolností automaticky znamenat výrazný posun k pluralitě médií. Vlastní tzv. "informačních dálnic" bude moci svým klientům zajistit prakticky neomezené množství televizních kanálů, ale živelné procesy vertikální integrace mohou zlikvidovat princip plurality provozovatelů vysílání, tj. "dodavatelů televizních kanálů".

Úloha Rady v kontextu s nástupem nových technologií spočívá v nutnosti zajistit konkurenční prostředí v nových médiích, prosazovat volný a finančně dostupný přístup k pluralitním médiím a podporovat další existenci veřejnoprávního sektoru médií jako jediného garanta dostatečné plurality programů dostupných široké veřejnosti. Bude nezbytné usilovat o účelnou diverzifikaci vlastníků technologií a programů a sledovat nadnárodní regulace médií vyplývající z nástupu nových technologií. Včasné přijetí nadnárodních regulací a neustálý kontakt s jejich tvůrci považuje Rada za jednu z priorit.

Je zřejmé, že další rozvoj v této oblasti není pouze věcí Rady a je těsně spjat se státní politikou v oblasti telekomunikací.

D. Koncentrace a křížení vlastnictví v médiích

Koncentrace a křížení vlastnictví v médiích jako nadnárodní proces v průběhu uplynulých pěti let bezprostředně ovlivnily i vývoj v České republice. Po expanzi velkých evropských mediálních skupin do českého tisku se stává zřetelným jejich úsilí o výraznou participaci v elektronických médiích.

Pozitivním důsledkem uvedených trendů je zejména razantní nástup nových technologií, možnost vyššího programového standardu a oživení mediálního trhu. Vyvstávají však i negativa, která ve vyhraněné podobě mohou vést až k likvidaci plurality médií a ovládnutí trhu a ovlivnění veřejného mínění) jedním nebo dvěma subjekty.

Za podstatný předpoklad zamezení zmíněných negativních důsledků, případně zabránění dominantnímu postavení považuje Rada v souladu s doporučeními řady evropských mediálních institucí zajištění transparentnosti vlastnických vztahů v médiích.

Reálná situace v ČR v posledních dvou letech byla poznamenána nástupem reklamních sítí s výraznou zahraniční účastí a výrazným nástupem českého i zahraničního bankovního kapitálu. Postupně se projevu je otevřený i skrytý příchod tzv. "velkých" mediálních skupin z Evropy i zámoří.

Možná "velká" mediální spojení nepovažuje Rada nutně za ohrožení nezávislosti českých médií, pokud půjde o dostatečně diverzifikované, transparentní a spolehlivé vlastníky, a bude zajištěn přiměřený prostor pro národní subjekty. Za podstatné považuje Rada rovněž zamezit silné pozici subjektů s majetkovou účastí státu.

E. Vysílání v kontextu Evropy

Česká média tvoří již přirozenou součást evropské mediální scény. Odlišnost je dána zejména obecnými ekonomickými podmínkami a "silou" ekonomiky, které ve svém důsledku přinášejí nižší objem finančních prostředků pro reklamu a média.

Nástup televize Nova jako mimořádně úspěšné soukromé televizní stanice přirozeně podpořil zájem investorů o česká média, a lze očekávat výrazný tlak na uvolnění cesty zahraničního kapitálu do médií. V této souvislosti vyvstává otázka ochrany a podpory domácí audiovizuální produkce a tzv. systému kvót. Rada uplatnila a btde ve smyslu zákona 468/91 Sb. i nadále uplatňovat v licenčních podmínkách pro jednotlivé subjekty vysílání vhodné regulační mechanismy, vedoucí k podpoře domácí, případně evropské produkce. Má za to, že více jak roční zkušenosti s vysíláním komerčních televizí ukazují oprávněnost požadavku na za.jištění dostatečného prostoru pro domácí produkci.

Důsledky deklarované politické vůle být součástí Evropské unie přinesou přitom zcela nepochybně nové prvky do mediální a audiovizuální politiky i legislativy. Ty tvoří v evropském kontextu jeden z velmi citlivých bodů.

Zabezpečení odpovídajícího materiálního a legislativního rámce umožní Radě aktivní reflexi výše naznačených problémů, jejichž postupné řešení s plným využitím vytvořených podmínek pokládá Rada za svůj trvalý úkol.

Příloha č. 1

Řazeno dle oblastí, v rámci oblasti dle lokalit a chronologicky dle udělené licence.

Meziresortní komise vlády ČSFR (dále Mez.k.vlády ČSFR působila do dubna 1991, Meziresortní komise Ministerstva kultury ČR pro výběr uchazečů o nestátní vysílání (dále Mez.k.MK do listopadu 1991, Federální rada ČSFR do prosince 1992. Rada působí od 14. dubna 1992, ke změně ve složení Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (dále Rada ČR rtv) došlo 9. července 1994.

Licence udělené meziresortními komisemi jsou dle § 25 odst. 2 zákona č. 468/91 Sb. platné do 31. 12. 1995.

/* Takto označení držitelé licencí k 31. 1. 1995 vysílání nezahájili.

/+ Znovu udělené licence držitelům licencí, jejichž platnost končí nejpozději k 31. 12. 1995.

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

I. televizní vysílání celoplošné

Pozn.: FTV Premiéra, s.r.o. šíří program zatím pouze z vysílačů v Praze, Liberci, Zlíně a Plzni.

Držitel licence k vysílání teletextu

II. televizní vysílání regionální

III. televizní vysílání lokální

SATELITNÍ VYSÍLÁNÍ

ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ

I. Rozhlasové vysílání celoplošné FM a AM