PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna 1995

I. volební období

1548

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1995,

kterým se mění a doplňuje zákon č.229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č.229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 4 včetně poznámky č. 1a) zní:

"(4) Jiné osoby, než burzy zřízené podle tohoto zákona, mohou ve svém obchodním jménu, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností použít označení "bur za", "burzovní", nebo jiná označení od těchto slov odvozená nebo s nimi zaměnitelná jen jestliže tak stanoví tento nebo zvláštní zákon 1). Tím není dotčena ochrana a užívání jména fyzické osoby 1a).

1a) § 11 zákona č. 40/64 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a o změně jména a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.".

2. § 1 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

"(5) Označení "burzovní" může být použito

a) v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodů (dále jen "dohodci"),

b) k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení informací, zpráv a publikací o činnosti burz.".

3. § 4 odst. 1 písm. f) zní :

"f) Podrobnější postup při jmenování a odvolávání burzovních dohodců, způsob jejich odměňování, podmínky za nichž mohou soukromí dohodci působit na burze a podmínky za nichž jsou dohodci oprávněni uzavírat burzovní obchody svým jménem,".

4. V § 6 odst. 1 se vypouští slova "České republiky nebo Slovenské republiky (dále jen "příslušný orgán státní správy")". Na konec odstavce se doplňuje poznámka č.3a) která zní:

"3a) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".

5. § 6 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) Příslušný orgán státní správy může v povolení k provozování burzy rozhodnout, že statut obsahuje úpravu odchylnou od § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 písm. b), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 3 až 5 zákona, jestliže by jinak byla znemožněna nebo podstatně ztížena možnost zapojení burzy do mezinárodní organizace burz, organizujících obchod s komoditami, pro něž se burza zakládá; tuto úpravu však nelze povolit, pokud by tím byl omezen výkon státního dozoru nad burzou a činností dohodců. Zakladatelé uvedou návrh na takovou odchylnou úpravu v žádosti o povolení a okolnosti rozhodné pro jeho posouzení doloží při jejím podání. Na udělení povolení podle tohoto ustanovení není právní nárok. Povolení může příslušný orgán státní správy odejmout, jestliže se burza ve lhůtě, jím stanovené při vydání povolení, nestane členem uvedené mezinárodní organizace burz.".

6. V § 11 odst.2 se vypouštějí slova "České a Slovenské Federativní Republiky," a slova "a Slovenské republiky".

7. V § 23 odst. 3 se vypouští věta druhá.

8. V § 29 odst.2 se slova "České a Slovenské Federativní republiky" nahrazují slovy "České republiky".

9. § 29 odst. 3 zní:

"(3) Burzovní dohodci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které jsou předmětem burzovních obchodů, pouze tehdy, jestliže s provozováním jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců souhlasí příslušný orgán státní správy a burzovní komora a je-li to umožněno statutem.".

10. V § 29 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které znějí:

"(4) Burzovní komora nebo příslušný orgán státní správy může udělený souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců písemně odvolat. Důvod odvolání souhlasu musí být uveden v rozhodnutí o odvolání souhlasu. Burzovní dohodce je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit způsobem, vyplývajícím z příslušných právních předpisů.

(5) Statut upraví způsob zveřejnění jmenného seznamu burzovních dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň úplný výčet těchto činností a v jakém postavení výdělečnou činnost provozují.

(6) Burzovní dohodce, který vykonává jinou výdělečnou činnost podle odstavce 3, nemůže být členem burzovní komory a burzovních výborů ani rozhodcem nebo jiným funkcionářem burzovního rozhodčího soudu.".

V § 29 se dosavadní odstavce 4 a 5 označují jako odstavce 7 a 8.

11. V § 29 odst. 8 se slova "podle odstavce 4 písm. a)" nahrazují slovy "podle odstavce 7 písm. a)".

12. V § 33 odst. 2 se vypouštějí slova "České národní rady a Slovenské národní rady9)" včetně poznámky pod čarou.

13. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec, který zní:

"(4) Burzovní komisař odvolá souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovního dohodce, který porušil ustanovení § 25 odst. 3. Odvoláním souhlasu není omezeno oprávnění burzovního komisaře uložit za takové jednání sankce.".

V § 34 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 5.

14. V § 36 odst. 1 písm. a) se za slova "§ 29 odst. 3" doplňuje "4 a 5".

15. V § 36 se za odst. 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Zjistí-li příslušný orgán státní správy, že osoba, které nebylo uděleno povolení používá označení podle § 1 odst. 4 věty první jinak než podle ustanovení § 1 odst. 5, vyzve ji, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila.

(4) Příslušný orgán státní správy může osobám, které po marném uplynutí lhůty, stanovené ve výzvě podle předchozího odstavce, dále používají označení uvedená v § 1 odst. 4, uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Osobám, které do tří let po pravomocném rozhodnutí o uložení pokuty poruší ustanovení § 1 odst. 4 opětovně, může příslušný orgán státní správy uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.".

V § 36 se dosavadní odstavce 3, 4, 5, 6 a 7 označují jako odstavce 5, 6, 7, 8 a 9.

16. V § 36 odst. 5 se na konec odstavce připojuje věta:

"Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do šesti měsíců ode dne, kdy se o neoprávněném používání označení uvedených v § 1 odst. 4 příslušný orgán státní správy dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému jednání došlo.".

17. V § 36 odst. 6 zní:

"(6) Pokuta uložená podle odstavců 2 a 4 je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Opis rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti zašle příslušný orgán státní správy příslušnému finančnímu úřadu."

18. V § 36 odst. 8 se v textu vypouštějí tato slova: "nebo státního rozpočtu Slovenské republiky podle místa burzy.".

Čl.II

Právnické a fyzické osoby, kterým nebylo uděleno povolení a které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona používají označení uvedená v § 1 odst. 4 jinak než podle ustanovení § 1 odst. 5, jsou povinny do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tato označení odstranit a přestat je používat.

Čl.III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.května 1995.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA.

1. Obecná část

Během dvou let platnosti zákona č.229/1992 Sb. o komoditních burzách se objevily tři okruhy problémů, které při současné právní úpravě nelze uspokojivě řešit:

- pokračující zneužívání termínu "burza",

- postavení burzovních dohodců,

- skutečnost, že poměrně přísné požadavky zákona mohou ve specifických oblastech ohrozit zapojení českých burz do mezinárodních organizací.

Vedle řešení těchto tří otázek obsahuje předkládaná novela také změny formulací, související se vznikem samostatné České republiky.

Navrhovaná úprava neklade žádné nároky na státní rozpočet. K otázkám působnosti burz nevydalo Evropské společenství žádné směrnice nebo jiné právní normy.

1.1. Zneužívání termínu "burza".

Podle § 1 odst. (4) zákona č.229/1992 Sb. "jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona mohou ve svém obchodním jménu nebo názvu použít označení "burza", jen stanoví-li tak zvláštní zákon." Podle poznámky 1) k cit. zákonu je takovým zákonem pouze zákon č. 214/1992 Sb. o burze cenných papírů. Podle § 5 odst. 1 zákona pak "Burza může vzniknout jen na základě a v mezích státního povolení."

Stále však přetrvává používání termínu "burza" v názvech akcí, které mají charakter bazaru nebo blešího trhu, jako jsou různé burzy sběratelské, náhradních dílů pro automobily, sportovních potřeb atd. Vedle těchto, většinou jednorázových a až na určité výjimky amatérských a poloamatérských akcí, se vyskytují i firmy, které používají slova "burza" při svém podnikání víceméně systematicky, přičemž jejich činnost sice nemá charakter burzovního podnikání, může však spotřebitele takto poskytovaných služeb uvést v omyl ohledně úrovně poskytovaných záruk a pod. Při obhajobě svého počínání pak takové firmy používají různých konstrukcí, využívajících ne zcela jednoznačného vymezení pojmu "název" a poukazují na rozšířenou praxi burz amatérských. Postižení neoprávněného používání označení "burza" a jeho odvozenin jako nekalé soutěže, tedy soukromoprávní cestou, je v současné době málo pravděpodobné z řady důvodů, jako je nedostatečně rozvinutá soutěž, zaneprázdnění podnikatelů i pomalost soudního řízení. Na druhé straně mají burzy, které splnily podmínky zákona a podřídily se tak státní kontrole, nárok na ochranu termínu "burza" před devalvací. Nemá-li tedy pokračovat zneužívání termínu "burza" a má-li být skutečně zajištěna jeho platným zákonem požadovaná ochrana, je nutné příslušné definice zpřesnit a nezákonné používání chráněných termínů postihovat cestou veřejnoprávní.

Je žádoucí, aby termín "burzovní" mohl být nadále používán pro označení služeb, výrobků a pod., které jsou jednoznačně určeny pro specifické podmínky a potřeby burz (např. speciální počítačové sítě, signalizační označení, programy) a pro publikování zpráv o činnosti burz.

Navržená nejvyšší pokuta 500 tis. Kč při prvním porušení zákona je stejná, jako pokuta pro burzu, která porušila své povinnosti apod. Při opakování neoprávněného používání označení "burza" a jeho odvozenin se navrhuje pokuta do 2 mil. Kč. Burze, zřízené podle zákona, je podle § 35 při porušování zákona možno odejmout povolení k činnosti - a tím ji zrušit.

Lhůta tří měsíců se poskytuje osobám, které dosud uvedená označení neoprávněně používají k provedení nutných technických změn ve firemní dokumentaci, reklamě a pod.

1.2. Postavení burzovních dohodců.

Podle platné úpravy nesmí burzovní dohodce vedle této činnosti jinak podnikat ani být zaměstnancem. Při stávajícím objemu burzovních obchodů na plodinové burze není ekonomicky možné, aby se burzovní dohodce uživil pouze touto činností.

Na Plodinové burze Brno činil v roce 1993 celkový objem burzovních obchodů cca 12 mil. Kč, což při stanoveném dohodném 0,2% představuje maximální celkovou výši dohodného 48000 Kč, pokud by dohodce obdržel vždy dohodné od obou zúčastněných stran. I při např. zpětinásobení dohodného a zdvojnásobení objemu obchodů by byla maximální celková dosažitelná výše dohodného 480 tis. Kč, při čemž by ovšem významnou část této sumy získali členové burzy, působící jako dohodci soukromí. I za těchto hypotetických okolností by tedy vznikly finanční podmínky pro činnost nejvýše jednoho až dvou burzovních dohodců, takže by jejich postavení bylo monopolní a volná soutěž, nezbytná pro rozvoj termínových obchodů, by nevznikla. Navíc by zvýšení ceny burzovních obchodů vedlo k dalšímu odlivu obchodních případů mimo burzu a tím k dalšímu omezení jejího rozvoje.

O funkci burzovních dohodců proto není zájem. Bez nich ovšem není možný plný rozvoj burzy, protože podle § 26 odst. 4 zákona č. 229/92 Sb., termínové obchody mohou být uzavírány pouze prostřednictvím burzovních dohodců, s výjimkou obchodů uzavíraných právnickými osobami, zřízenými zákonem za účelem regulace trhu komodit nebo vytváření a ochraňování hmotných reserv. Na plodinové burze se dnes proto termínové obchody uzavírat nemohou a podobná situace by zřejmě nastala v počátečním období u každé jiné komoditní burzy. Dokud nedojde k plnému rozvoji všech druhů burzovních obchodů, nelze očekávat, že se funkce burzovních dohodců stane plnohodnotným povoláním. Tato situace je zřejmě v rámci stávající právní úpravy neřešitelná a je tedy třeba najít její řešení pro přechodné období.

Navržená právní úprava umožňuje burzám toto omezení statutem zmírnit nebo zcela zrušit a předpokládá se, že burzy budou tuto možnost využívat až do plného rozvinutí burzovního trhu. Současně je využívání této možnosti podmíněno souhlasem příslušného orgánu státní správy. Cílem této úpravy je umožnit odnětí souhlasu v případě, kdy by t.zv. "inside-obchody", tedy obchody založené na využívání informací dosud veřejně nedostupných, vedly k významné nerovnosti podnikatelských subjektů a tím k omezování hospodářské soutěže. Burzovnímu dohodci, který se takového obchodu dopustí, je burzovní komisař povinen odvolat souhlas k vedlejší činnosti.

Je žádoucí vyloučit z konkrétního obchodního případu burzovního dohodce, jehož výdělečná činnost se dostává do rozporu s nestrannou ochranou zájmů klienta. Protože je však obtížné zformulovat neformální a přitom dostatečně operativní kritérium, kdy k takovému konfliktu zájmů dochází tak, aby jím bylo lze vázat dohodce, a vzhledem k možnosti, že zájmy obou stran mohou být společné, se stanoví povinnost zveřejnit seznam burzovních dohodců, kteří provozují vedlejší výdělečnou činnost včetně úplného výčtu všech těchto činností. Rozhodnutí o konfliktu zájmů je pak ponecháno na klientovi.

1.3. Doplnění dalších kompetencí příslušného orgánu státní správy

Možnost stanovit ve zdůvodněných případech statutem úpravu odchylnou od § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 písm. b), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 3 až 5 zákona, a umožnit tak zapojení českých burz do mezinárodních organizací dává příslušnému orgánu státní správy prostředek, jak ve zvláštních případech operativně předejít znevýhodnění českých burz. Takové problémy se již vyskytly v případě Diamantové burzy. Formulace tohoto oprávnění váže stanovení odchylné úpravy na prokázání příslušných mezinárodně běžných omezení, umožňuje vázat je i na dosažení uvažovaného členství v mezinárodní organizaci v přiměřeném termínu a omezuje jeho možnost zachováním podmínek pro účinný státní dozor nad činností burzy.

2. Zvláštní část.

K § 1:

Zpřesňují se podmínky pro používání označení "burza", "burzovní". Úprava se vztahuje i na označení od těchto slov odvozená nebo s nimi zaměnitelná, ale nedotýká se ochrany a užívání jména fyzické osoby.

Cílem úpravy je stanovení přesných kritérií pro používání termínu "burza" a termínů souvisejících.

K § 4:

Legislativní zkratka "dohodci" se přesunuje do § 1 odst. 5 písm. a), kde je poprvé použita. V zájmu přehlednosti se do § 4 odst. 1 písm. f) přesunuje povinnost upravit statutem podmínky činnosti soukromých dohodců, dosud uvedená ve druhé větě § 23 odst. 3.

K § 6:

V zájmu zapojení českých burz do mezinárodních burzovních organizací může příslušný orgán státní správy stanovit úpravu statutu burzy odchylnou od vyjmenovaných ustanovení tohoto zákona, jestliže by jinak bylo jejich zapojení do takových organizací znemožněno nebo podstatně ztíženo. Návrh na takovou odchylnou úpravu předloží a a její potřebu doloží zakladatelé.

Aby bylo možno vyloučit zneužití této možnosti, stanoví se, že odchylná úprava nesmí ohrozit výkon státního dozoru nad burzou a činností burzovních dohodců, a že příslušný orgán státní správy může povolení k odchylné úpravě zrušit, nestane-li se burza ve stanovené lhůtě členem mezinárodní organizace.

Pro lepší srozumitelnost zákona se v poznámce doplňuje odkaz na definici "příslušného orgánu státní správy".

K § 11:

Změna formulace souvisí se vznikem samostatné České republiky.

K § 23:

Povinnost upravit statutem podmínky činnosti soukromých dohodců uvedená ve druhé větě odst. 3 se pro přehlednost přemisťuje do § 4 odst. 1 písm. f), k ostatním požadavkům na statut.

K § 29:

Burzovním dohodcům se umožňuje vykonávat jinou výdělečnou činnost, jestliže je to povoleno statutem burzy a jestliže s tím souhlasí burzovní komora i příslušný orgán státní správy. Jiná výdělečná činnost burzovních dohodců je chápána jako obecně negativně působící faktor, který může narušit nestrannost dohodců. Ukazuje se však, že v počátečním období burz je činnost burzovního dohodce jako jediný zdroj příjmů nepostačující a tato skutečnost rozvoj burzy podvazuje, zejména proto, že bez burzovních dohodců nelze uzavírat termínové obchody. Je tedy především na burze, aby posoudila, zda je souhlas s takovou činností při zvážení všech pro i proti v zájmu burzy. Vazba na souhlas příslušného orgánu státní správy a zejména jeho právo tento souhlas odvolat pak umožňuje řešit situace, kdy by v důsledku konfliktu zájmů docházelo na burze k narušení volné soutěže.

Pro případ, kdy se jiná výdělečná činnost burzovního dohodce dostává do rozporu s nestrannou ochranou zájmů klienta, se pro zajištění dostatečné informovanosti klientů stanoví, že statut upraví způsob zveřejnění jmenného seznamu burzovních dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň úplný výčet všech těchto činností a informaci, v jakém postavení tuto činnost provozují.

V zájmu nezávislosti posuzování důsledků jiné výdělečné činnosti burzovními orgány se zakazuje aby burzovní dohodci, kteří tuto činnost provozují, byli členy uvedených orgánů, s výjimkou valné hromady.

K § 33:

Změna formulace souvisí se vznikem samostatné České republiky.

K § 34:

Burzovnímu dohodci, který v obchodě využil informací dosud veřejně nedostupných, může být zakázána účast na burzovních obchodech až na dobu jednoho roku a uložena pokuta do 500 tis. Kč. Tato možnost se v zájmu udržení čestnosti burzovních obchodů doplňuje povinností odvolat v takovém případě souhlas burzovního komisaře k jeho jiné výdělečné činnosti, která může být významným zdrojem takových informací.

K § 36:

Ustanovení umožňuje postih neoprávněného používání chráněného označení "burza" a souvisejících označení, dosud postižitelné pouze soukromoprávně podle ustanovení Obchodního zákoníku o nekalé soutěži.

Příslušný orgán státní správy fyzické nebo právnické osobě, která neoprávněně používá uvedená zákonem chráněná označení, stanoví k nápravě lhůtu, určenou k odstranění a změně technických zařízení (reklamy, firemní označení atd.), tiskopisů a pod. Po jejím marném uplynutí může příslušný orgán státní správy uložit pokutu do výše 500 000 Kč, při opakování takového jednání do výše 2 000 000 Kč.

Výše pokut, lhůty splatnosti i promlčecí lhůty jsou stanoveny tak, aby umožnily postihovat neoprávněné používání označení "burza" a označení souvisejících ve výši a za podmínek blízkých těm, jimiž je postihováno porušování právních předpisů na řádných burzách. Při opakování tohoto jednání je stanovena sankce vyšší.

Pokuty vybírá a vymáhá Finanční úřad, příslušný podle sídla burzy nebo podle sídla pokutované osoby.

K čl. II:

Právnickým a fyzickým osobám, které ke dni účinnosti tohoto zákona neoprávněně používají výše uvedená chráněná označení se stanoví k nápravě lhůta tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta je stanovena k odstranění technických zařízení, změně písemností a pod. shodně jako v § 33 odst. 3.

V Praze, dne 31.ledna 1995

Doc. Ing. Václav Klaus CSc. v.r.

předseda vlády

Ing. Vladimír Dlouhý CSc. v.r.

ministr průmyslu a obchodu

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP