Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr dopravy Jan Stráský zaslal odpověď na interpelaci poslanců Pavla Hirše, Pavla Kuličky, Miroslava Kašpárka, Vítězslava Valacha a Jaroslava Ungera dopisem ze dne 17. března 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslanců Pavla Hirše, Pavla Kuličky, Miroslava Kašpárka, Vítězslava Valacha a Jaroslava Ungera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

na základě Vaší interpelace č. 1555 uplatněné v I. volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 28. 2. 1995 spolu s poslanci Miroslavem Kašpárkem, Pavlem Kuličkou, Jaroslavem Ungrem a Vítězslavem Valachem ve věci ručení za škody způsobené v železniční dopravě, uvádím následující:

Podstatou Vaší interpelace je obava z neschopnosti subjektů - provozovatelů drah hradit škody vzniklé provozováním dráhy třetím osobám. Přitom nerozlišujete škody vzniklé na základě činnosti provozovatele dráhy a škody způsobené provozováním drážní dopravy, které navíc mohou být dvojího charakteru, a to škody vzniklé z přepravní smlouvy a škody vzniklé z provozu dopravních prostředků. Vedle těchto škod vyplývajících ze specifického charakteru podnikání na dráhách a při provozování drah mohou vznikat samozřejmě i škody, jejichž odpovědnost je řešena obecným režimem podle občanského zákoníku. Současně k tomu poznamenáváte, že žádná pojišťovna neprovede v železniční dopravě povinné pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám.

Vážený pane poslanče, jsem nucen konstatovat, že Vaše interpelace vychází z úplně jiné myšlenky, než která byla rozhodující pro tvorbu nového zákona o dráhách. Cílem tohoto zákona bylo v první řadě umožnit státu ustoupit od státního monopolu nad provozováním železničních drah a vytvořit podmínky pro možné podnikání na dráhách pro soukromé subjekty. Místo státního monopolu nastupuje ze zákona regulace nejenom podnikání na dráhách a s dráhami, ale jakéhokoliv provozování drah a provozování drážní dopravy. Při regulaci je rozhodující důraz kladen na zajištění bezpečného provozování drah a drážní dopravy. Nebylo úmyslem stanovovat při regulaci provozování drah a drážní dopravy vedle bezpečnostních podmínek podmínky, jejichž naplnění by nebylo v reálných možnostech potencionálních podnikatelů v podmínkách České republiky a které by je spíše odradilo než povzbudilo.

V této souvislosti je nutné upozornit, že výkon samotné činnosti provozování dráhy či drážní dopravy ve své podstatě vylučuje uchazeče bez potřebného technického, ekonomického, organizačního či jiného potřebného zázemí. Je tudíž absurdní vůbec připustit myšlenku totálně nemajetného "podnikatele", když tento budoucí podnikatel musí kupříkladu svoji žádost o vydání licence k provozování drážní dopravy doložit údajem o počtu a druhu drážních vozidel, které bude provozovat.

Dále upozorňuji, že celý systém regulace provozování drah i drážní dopravy je postaven ne na "přidělování" úředního povolení či licence, ale na "rozhodování" o udělení úředního povolení či licence, v čemž je zásadní rozdíl. Rozhodování podléhá správnímu řízení, na kladné rozhodnutí o udělení licence není právní nárok a kladné rozhodnutí o udělení úředního povolení může být vydáno pouze za předpokladu, že žadatel kromě jiného předloží doklad o technické způsobilosti dráhy, kterou chce provozovat. Při rozhodovacím procesu se musí brát v úvahu skutečnost, o jakou dráhu vůbec jde, zda se jedná o významnou železniční dráhu nebo naopak o lanovou dráhu místního významu.

Vezmeme-li si tedy z tohoto pohledu Vámi kritizovanou sféru finanční garance za náhrady případně vzniklých škod z provozu především u fyzických osob a společností s ručením omezeným jako provozovatelů dráhy, musím připomenout zásadní všeobecně uznávaný platný právní princip odpovědnosti všech účastníků právních vztahů k dodržování zákonem stanovených povinností a tu skutečnost, že i tyto osoby odpovídají za každou škodu celým svým majetkem.

Vytvoření prostoru pro přístup soukromých provozovatelů drah a soukromých dopravců nesporně nese s sebou čitelnější odpovědnostní vztahy za veškerou jimi vykonávanou činnost vůči všem zúčastněným subjektům. Je všeobecně známo, že z tohoto hlediska "odpovědněji" jedná soukromý provozovatel než státní provozovatel, za kterým stojí stát - státní rozpočet.

Rovněž je zřejmé, že dopravce musí mít poměrně vysoký majetek a při abnormálně vysoké škodě může být tento majetek předmětem výkonu rozhodnutí.

Jsem přesvědčen, že nastolení podmínky finančního jištění provozované činnosti by vedle dalšího požadavku potřebného finančního zajištění znamenalo v současných podmínkách v lepším případě jednoznačné znevýhodnění tuzemské kapitálové fronty oproti zahraniční a v horším případě pak úplné znemožnění nastíněné cesty podnikání na dráhách. statně v řadě dalších významných odvětví snad vyjma obchodování s vojenským materiálem nebylo přistoupeno na stanovení takovýchto limitujících podmínek podnikání, které uchazeče předem eliminovaly.

Chci Vás ubezpečit, vážený pane poslanče, že Ministerstvo dopravy i já osobně se při veškeré uvedené činnosti účinně zasadíme o to, aby budoucí vývoj podnikání na dráhách prokázal, že současně vyslovované obavy z nedostatečného finančního jištění této činnosti směrem k zabezpečení náhrad škod se ukážou jako zbytečné.

S pozdravem

Vážený pan

Dr. Ing. Pavel Hirš

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha