Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění zákona č.135/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 2 zní:

"(2) Občan vykonává civilní službu formou pomocných a obslužných fyzických prací u právnických osob činných ve zdravotnictví, v sociálních službách, při ochraně životního prostředí, při likvidaci následků živelních pohrom, popřípadě v jiných obecně prospěšných činnostech nebo u fyzických osob činných ve zdravotnictví, v sociálních službách a při ochraně životního prostředí (dále jen "zaměstnavatel").".

2. V § 1 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek č. 3a) až 3f) zní:

"(3) Civilní služba se vykonává u zaměstnavatelů, kteří jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu republiky,^3a) z rozpočtu okresního úřadu^3b) nebo z rozpočtu obce,^3c) a dále též u zaměstnavatelů - občanských sdružení,^3d) kterým jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu republiky;^3e) jde-li o zaměstnavatele činné ve zdravotnictví, je podmínkou, že náklady zdravotní péče jimi poskytované jsou hrazeny na základě smluv uzavřených s příslušnou zdravotní pojišťovnou.^3f)

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

^3a) § 5 odst. 1 písm.a) a d) zákona České národní rady č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

§ 1 odst.4 zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1995.

§ 73a zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.180/1990 Sb.

^3b) § 28 odst.5 písm.a) zákona České národní rady č.576/1990 Sb.

^3c) § 24 písm.a) a b) zákona České národní rady č.576/1990 Sb.

^3d) Zákon č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č.300/1990 Sb., zákona č.513/1991 Sb. a zákona č.68/1993 Sb.

^3e) § 5 odst.3 písm.c) zákona České národní rady č.576/1990 Sb.

^3f) § 13 zákona České národní rady č.550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č.161/1993 Sb.".

3. § 1 odst. 4 zní:

"(4) Délka civilní služby činí pro odvedence⁴⁾ dvojnásobek délky vojenské základní (náhradní) služby⁵⁾ a pro vojáky v záloze dvojnásobek délky nevykonaných vojenských cvičení.⁶⁾".

4. V § 1 odst. 5 a v § 11 odst. 1 se vypouštějí slova "České a Slovenské Federativní Republiky" a v § 14 odst. 1 se vypouštějí slova "České republiky a vláda Slovenské republiky".

5. Název části první zní: "Postup při určení k výkonu civilní služby".

6. § 2 včetně poznámek č. 7 až 9 zní:

(1) Občan může být určen k výkonu civilní služby, jen jestliže podal ve lhůtě stanovené v odstavci 2 písemnou žádost o určení k výkonu civilní služby (dále jen "žádost") u okresní nebo jí na roveň postavené vojenské správy příslušné podle místa jeho trvalého pobytu (dále jen "vojenská správa").

(2) Žádost podává

a) odvedenec do 30 dnů ode dne oznámení odvodního rozhodnutí,⁷⁾

b) odvedenec, jemuž byl povolen odklad vojenské základní (náhradní) služby, do pěti dnů ode dne pominutí důvodu, pro který mu byl odklad povolen,

c) odvedenec nebo voják na trvalé dovolené ze zdravotních důvodů, u něhož bylo přezkumným řízením⁸⁾ rozhodnuto o schopnosti k výkonu vojenské základní (náhradní) služby, do pěti dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí,

d) voják na trvalé dovolené z jiných než zdravotních důvodů do pěti dnů ode dne pominutí důvodu, pro který byl na trvalou dovolenou propuštěn,

e) voják v záloze⁹⁾ do 31. ledna kalendářního roku.

(3) V žádosti je občan povinen uvést důvody a skutečnosti, pro které odmítá vykonat vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenská cvičení.

(4) Vojenská správa je povinna do pěti dnů ode dne doručení žádost postoupit okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu občana (dále jen "okresní úřad"). V hlavním městě Praze vykonávají působnost okresního úřadu podle tohoto zákona městské části, ve kterých působí obvodní úřad. Se žádostí vojenská správa okresnímu úřadu poskytne též údaj o délce nevykonané vojenské základní (náhradní) služby a u vojáků v záloze o délce nevykonaných vojenských cvičení; spolu s tím poskytne i osobní údaje a údaje o zdravotním stavu občana.

(5) Vojenská správa je povinna občana písemně vyrozumět o přijetí žádosti a jejím postoupení okresnímu úřadu.

⁷⁾ § 16 odst.9 branného zákona.

⁸⁾ § 23 odst. 1 branného zákona.

⁹⁾ § 38 vládního nařízení č. 21/1958 Sb.".

7. Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2d, které včetně poznámek č. 9a) až 9h) znějí:

(1) O určení občana k výkonu civilní služby rozhoduje komise pro civilní službu (dále jen "komise"), kterou zřizuje přednosta okresního úřadu jako zvláštní orgán.^9a) Komise posuzuje, zda jsou dány důvody k odmítnutí vojenské služby uvedené v § 1 odst.l.

(2) Předsedu komise, jeho zástupce a ostatní členy komise jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu z odborníků zejména v oboru práva, teologie a medicíny. Tajemníkem komise je určený zaměstnanec okresního úřadu.

(3) Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda komise nebo jeho zástupce, nejméně tři další členové komise a dále tajemník komise. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise a v jeho nepřítomnosti hlas jeho zástupce. Tajemník nemá hlasovací právo.

(4) Členové komise a tajemník komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli, a to i po skončení členství v komisi; tajemník komise je povinen zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být členové komise a tajemník komise zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(5) Údaje týkající se jednotlivých občanů, které se komise při svém jednání dozví, sděluje jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon;^9b) v ostatních případech může komise tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana.

(6) Účast člena komise na jednání je jiným úkonem v obecném zájmu,^9c) při kterém se zaměstnanci poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy v nezbytně nutném rozsahu. Náhradu mzdy uhradí zaměstnavateli, u něhož byl člen komise v době uvolnění v pracovním poměru, okresní úřad.

(7) Výše náhrady výdělku člena komise, který není v pracovním nebo obdobném poměru, avšak je výdělečně činný, se stanoví tak, že částka základu daně z příjmů fyzických osob^9d) se dělí počtem pracovních hodin stanovených zvláštním předpisem^9e) připadajících na týž kalendářní rok. Výši základu daně z příjmů fyzických osob prokazuje člen komise posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně ze dne, jenž předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován; pokud nelze výši ušlého výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší náhrada v částce 17 Kč za hodinu, nejvýše však 136 Kč za jeden den.

(8) Členům komise náleží cestovní náhrady podle zvláštního předpisu.^9f)

(1) a opravném prostředku proti nepravomocnému rozhodnutí komise rozhoduje soud;^9g) podání opravného prostředku má odkladný účinek.

(2) Pravomocné rozhodnutí se doručuje též vojenské správě.

Vojenská správa propustí občana z vojska^9h) ke dni, kdy nabude právní moci rozhodnutí o určení k výkonu civilní služby,. a zašle o této skutečnosti do deseti dnů písemné vyrozumění občanu a okresnímu úřadu.

Občana nelze povolat k výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení s nástupem v době, kdy běží lhůty podle § 2 odst.2 a v době řízení podle § 2a a 2b.

^9a) § 9 odst. 3 zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České národní rady č.321/1992 Sb.

^9b) Např. § 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. a § 8 odst. 1 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č.178/1990 Sb. a zákona č.292/1993 Sb.

^9c) § 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.

^9d) § 5 odst. 1 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

^9e) § 83 odst. 1 zákoníku práce.

^9f) Zákon č.119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č.44/1994 Sb. § 2501 občanského soudního řádu.

^9h) § 22 odst. 1 písm.e) branného zákona.".

8. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Občané určení k výkonu civilní služby jsou povinni dostavit se na základě předvolání k okresnímu úřadu ve stanoveném termínu k ověření skutečností souvisejících s výkonem civilní služby, pokud jim v tom nebrání vážný důvod; za vážný důvod se považuje zejména dočasná pracovní neschopnost občana potvrzená lékařem, pobyt občana v cizině z pracovních nebo studijních důvodů, zajištění, zadržení, vazba a výkon trestu odnětí svobody.".

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

9. V § 3 odst. 3 se slova " v určené organizaci" nahrazují slovy "u určeného zaměstnavatele".

10. V § 3 odst.4 se slova "příslušný úřad" nahrazují slovy "okresní úřad" a slovo "prohlášení" slovem "žádosti".

11. V § 3 odst.5 se nahrazují slova "v příslušné organizaci" slovy " u určeného zaměstnavatele", slova "příslušný úřad" slovy "okresní úřad", slova " v této organizaci" slovy " u tohoto zaměstnavatele" a slova "příslušného úřadu" slovy "okresního úřadu".

12. V § 3 odst. 7 se slova "organizace, ve které" nahrazují slovy "zaměstnavatel, u kterého".

13. V nadpisu § 4 se slova "do jiné organizace" nahrazují slovy "k jinému zaměstnavateli".

14. § 4 odst.2 zní:

"(2) Okresní úřad může na žádost zaměstnavatele z důvodů hodných zřetele nástup do civilní služby odložit, její výkon přerušit, popřípadě převést občana k výkonu civilní služby k jinému zaměstnavateli.".

15. V § 4 odst. 4 až 6, § 6 odst. 2 a § 11 odst.2 se slova "příslušný úřad" nahrazují slovy "okresní úřad".

16. § 4 odst.10 zní:

"(10) Občané povinní vykonat civilní službu, kteří se zdržují v cizině nebo tam pobývají z pracovních nebo studijních důvodů, se po dobu pobytu v cizině k výkonu civilní služby nepovolávají jsou však povinni vykonat civilní službu po návratu z ciziny.".

17. § 4 se doplňuje odstavcem 11, který zní:

"(11) Odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu o odkladu nebo přerušení výkonu civilní služby nebo o převedení občana k výkonu civilní služby k jinému zaměstnavateli nemá odkladný účinek.".

18. V § 5 odst.2 se slovo "organizace" nahrazuje slovem "zaměstnavatele", slova "v organizaci" se nahrazují slovy "u zaměstnavatele" a na konci se připojuje tato věta: "Dále je občan povinen podrobit se lékařským prohlídkám a vyšetřením nezbytným pro zjištění jeho zdravotní způsobilosti k výkonu civilní služby.".

19. V § 5 odst.3 se slova "vedoucího organizace" nahrazují slovem "zaměstnavatele" a vypouštějí se slova "nebo jeho statutárního zástupce".

20. § 5 odst.4 včetně poznámky č.9i) zní:

"(4) Občan konající civilní službu nesmí být činný v pracovněprávních vztazích, vykonávat činnosti, které se podle zvláštních předpisů považují za samostatnou výdělečnou činnost,⁹ⁱ⁾ ani být členem orgánů společností založených za účelem podnikání.

⁹ⁱ⁾ § 2 odst.3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č.37/1993 Sb. a zákona č.307/1993 Sb.".

21. V § 5 odst. 5 se slovo "pracovníků" nahrazuje slovem "zaměstnanců" a na konci se připojuje tato věta: "Občan je povinen podrobit se nezbytné přípravě pro výkon civilní služby, a to neprodleně po nástupu této služby.".

22. V § 6 odst. 1 se slova "vedoucí organizace" nahrazují slovem "zaměstnavatel", slova "příslušnému úřadu" slovy "okresnímu úřadu" a slova "příslušný úřad" slovy "okresní úřad".

23. Nadpis § 7 zní: "povinnosti zaměstnavatele".

24. V 7 odst.l ve větě první se slova "Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna" nahrazují slovy

"Zaměstnavatel, u něhož se vykonává civilní služba, je povinen", a ve větě druhé se slovo "Organizace" nahrazuje slovem "Zaměstnavatel". Na konci se připojuje tato věta: "Zaměstnavatel je povinen zabezpečit přípravu občana pro výkon civilní služby.".

25. V § 7 odst.2 se slovo "organizace" nahrazuje slovem "zaměstnavatel".

26. V § 7 odst. 3 se slovo "organizace" nahrazuje slovem "zaměstnavatel" a slova "u ní" se nahrazují slovy "u něho".

27. §? odst.5 zní:

"(5) Pokud zaměstnanci náleží při výkonu práce podle mzdových předpisů příplatky za práci ve ztíženém nebo ve zdraví škodlivém pracovním prostředí nebo pokud má zaměstnanec z tohoto důvodu nárok na dodatkovou dovolenou, je zaměstnavatel povinen poskytnout tyto příplatky nebo dodatkovou dovolenou za stejných podmínek i občanu vykonávajícímu u něj civilní službu ve stejných podmínkách.".

28. § 7 se doplňuje odstavci 6 a 7, které znějí:

"(6) Zaměstnavatel zastaví poskytování požitků podle odstavců 1, 3 a 5 po dobu zaviněné nepřítomnosti občana ve výkonu civilní služby; o tom je povinen písemně informovat občana a okresní úřad.

(7) Proti postupu podle odstavce 6 může ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, uplatnit do 30 dnů ode dne doručení písemné informace zaměstnavatele námitky u okresního úřadu. Okresní úřad rozhoduje na základě podaných námitek o poskytování požitků podle odstavců 1, 3 a 5 za dobu nepřítomnosti občana ve výkonu civilní služby.".

29. V § 8 odst.l se slova "Vedoucí organizace" nahrazují slovem "Zaměstnavatel".

30. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č.13 zní:

(1) Občané vykonávající civilní službu mají nárok na řádnou dovalenou a lze jim poskytnout zvláštní dovolenou a dovolenou bez nároku na peněžité náležitosti za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako vojákům v základní (náhradní) službě. ¹³⁾

(2) Doba řádné dovolené a zvláštní dovolené se započítává do doby výkonu civilní služby. Dovolená bez nároku na peněžité náležitosti se do doby výkonu civilní služby nezapočítává.

(3) Nástup dovolené určuje zaměstnavatel s tím, že poslední datum nástupu na dovolenou musí být nejpozději měsíc před ukončením civilní služby.

(4) Poskytnutí dovolené bez nároku na peněžité náležitosti je povinen zaměstnavatel oznámit do pěti dnů ode dne jejího nástupu okresnímu úřadu.

¹³⁾ § 12 zákona č. 76/1959 Sb.,o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 77/1992 Sb. a zákona č. 226/1992 Sb.".

31. Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které včetně nadpisů a poznámky č. 13a) znějí:

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřady (dále jen "orgán kontroly") jsou oprávněny provádět kontrolu dodržování tohoto zákona u zaměstnavatelů, u kterých je civilní služba vykonávána, a na místech výkonu civilní služby.

(2) Zaměstnanci orgánu kontroly pověření provedením kontroly jsou oprávněni vstupovat do objektů a zařízení, v nichž je civilní služba vykonávána, požadovat od zaměstnanců zaměstnavatele předložení potřebných dokladů a podání potřebných informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených.

(3) Zjistí-li zaměstnanci orgánu kontroly pověření provedením kontroly porušení tohoto zákona, jsou oprávněni vyžadovat na zaměstnancích zaměstnavatele odstranění zjištěných nedostatků a podání zprávy o přijatých opatřeních ve lhůtě k tomu určené.

(4) Zaměstnancům zaměstnavatele, kteří v určené lhůtě zaviněně nesplní povinnost, která je jim uložena podle odstavců 2 a 3, může orgán kontroly pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 1000 Kč, a to i opětovně, nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově určené lhůtě. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(5) orgán kontroly je oprávněn uložit zaměstnavateli za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona pokutu až do výše 100 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se orgán kontroly dozvěděl o porušení těchto povinností, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinností došlo.

(6) Při ukládání pokuty podle odstavce 5 se přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo.

(7) Pokutu nelze uložit, byla-li zaměstnavateli za totéž porušení povinnosti již pokuta uložena jiným orgánem.

(8) Pokuty podle odstavců 4 a 5 jsou příjmem státního rozpočtu.

(1) Na poskytování zdravotní péče občanům vykonávajícím civilní službu se vztahují obecně závazné předpisy upravující péči o zdraví občanů s tím, že výběr lékaře je možný jen v rámci územního obvodu okresního úřadu, ve kterém je civilní služba vykonávána.^13a)

(2) Trvá-li pracovní neschopnost občana vykonávajícího civilní službu déle než tři měsíce, je zaměstnavatel povinen na základě doporučení ošetřujícího lékaře podat okresnímu úřadu návrh na přerušení, popřípadě na zproštění výkonu civilní služby. Okresní úřad rozhodne o způsobilosti občana k výkonu civilní služby na základě posouzení jeho zdravotního stavu lékařem, kterého určí okresní úřad.

^13a) § 10 odst.3 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 15/1993 Sb.".

32. V § 12 se slovo "prohlášení" nahrazuje slovem "žádost".

33. Za § 12 se vkládají nové § 12a a 12b, které znějí:

(1) Okresní úřady vedou evidenci občanů povinných civilní službou.

(2) Občané určení k výkonu civilní služby nebo vykonávající civilní službu jsou povinni písemně do deseti dnů hlásit okresnímu úřadu skutečnosti rozhodné pro evidenci, zejména změny místa trvalého nebo přechodného pobytu, zaměstnavatele, u něhož jsou v pracovním nebo obdobném poměru, druh zaměstnání, úrazy a onemocnění potvrzené lékařem mající vliv na výkon civilní služby, přijetí ke studiu, jeho přerušení nebo ukončení, pobyt v cizině z pracovních nebo studijních důvodů, nastoupení a ukončení výkonu trestu odnětí svobody.

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí může osobám, které nabyly státní občanství České republiky, na jejich žádost započítat do celkové doby výkonu civilní služby dobu civilní, popřípadě obdobné služby, kterou vykonaly v cizině.

(2) Na zápočet podle odstavce 1 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.¹⁵⁾".

34. V § 13 se slova "postupují příslušné úřady" nahrazují slovy "se postupuje".

35. V § 14 odst.2 se slovo "organizaci" nahrazuje slovem "zaměstnavateli" a slovo "organizace" slovem "zaměstnavatele".

(1) Postup při odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení a délka civilní služby se řídí dosavadními předpisy, pokud občan podal před dnem účinnosti tohoto zákona prohlášení o odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení.

(2) Pokud je civilní služba vykonávána ke dni účinnosti tohoto zákona, lze ji dokončit na dosavadním místě výkonu; délka civilní služby se řídí dosavadními předpisy.

(3) Pokuty podle tohoto zákona nelze ukládat za porušení povinností, k němuž došlo před dnem účinnosti tohoto zákona.

(4) Vojenská správa propustí z vojska i občana, který podal před dnem účinnosti tohoto zákona prohlášení o odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení a před nástupem do civilní služby byl civilní služby zproštěn nebo mu byl její výkon prominut, a to ke dni zproštění civilní služby nebo prominutí jejího výkonu, nejdříve však ke dni účinnosti tohoto zákona; o propuštění z vojska zašle vojenská správa občanu do deseti dnů písemné vyrozumění.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995.

Obecná část

Zákon č.18/1992 Sb., o civilní službě, umožňuje občanům, kterým jejich svědomí nebo náboženské vyznání nedovoluje konat vojenskou službu, odmítnout vykonávat vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenská cvičení. Realizace uvedeného zákona v konkrétních podmínkách okresních úřadů a jednotlivých subjektů, kde občané civilní službu vykonávají, ukázala nutnost novelizace některých ustanovení tohoto zákona.

Zákon vymezuje důvody, pro které může občan vojenskou službu odmítnout a místo ní vykonat civilní službu, ale neumožňuje prověřit závažnost, přesvědčivost a věrohodnost těchto občanem uváděných důvodů. Dosavadní praxe ukazuje, že u odvedenců i u vojáků v základní službě skutečná motivace k podání prohlášení o odmítnutí vojenské služby v řadě případů neodpovídá důvodům uvedeným v zákoně. Před vydáním zákona o civilní službě byl počet občanů v bývalé České a Slovenské Federativní Republice odmítajících výkon vojenské služby ročně průměrně 130. V současné době je na území České republiky evidováno cca 30.000 občanů, kteří svým prohlášením odmítli výkon vojenské služby a jsou povinni vykonat službu civilní. Jen za rok 1993 podalo prohlášení 7.170 občanů. (Přehled o vývoji počtu občanů konajících civilní službu v roce 1994 je uveden v přílohách č. 1 a 2).

Ve většině evropských států je zaveden institut přezkoumávání důvodů pro odmítnutí vojenské služby. Například v SRN působí výbor pro otázky odpírání vojenské služby. V Rakousku byly k tomuto účelu zřízeny komise. Na příkladu Rakouska lze dostupnými číselnými údaji dokumentovat skutečnost, že přezkoumávání důvodů odmítnutí výkonu vojenské služby komisí snižuje počty občanů určených k výkonu civilní služby. Ročně v této zemi odmítá výkon vojenské služby 10000 - 12000 občanů. Z tohoto počtu je 32 žádostí po přezkoumání důvodů uznáno jako neodůvodněných, tzn. zamítnuto.

Z uvedených důvodů se navrhuje včlenit do zákona o civilní službě takové mechanismy, které by zabraňovaly jeho zneužívání. Navrhuje se změnit institut podání prohlášení o odmítnutí výkonu vojenské služby na institut podání žádosti o určení k výkonu civilní služby, o níž by rozhodovala komise zřízená pro tyto účely příslušným okresním úřadem. Komise fungující jako nestranný a nezávislý rozhodovací orgán by posoudila, zda je v konkrétním případě důvod pro zproštění výkonu vojenské služby a určení k výkonu služby civilní.

Nově se vymezuje okruh činností, které mohou být v rámci civilní služby vykonávány. Rovněž se upřesňuje okruh subjektů, u nichž se civilní služba vykonává. Civilní služba by měla být podle návrhu zákona konána pouze u subjektů, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu republiky, z rozpočtu okresního úřadu nebo z rozpočtu obce, a dále u občanských sdružení, kterým jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu republiky.

Navrhovanou úpravou se prodlužuje délka civilní služby pro odvedence na dvojnásobek délky vojenské základní (náhradní) služby a pro vojáky v záloze na dvojnásobek délky nevykonaných vojenských cvičení.

Nově se v zákoně zavádí institut ohlašovací povinnosti a evidence občanů povinných civilní službou. Nedostatečný přehled o místě pobytu těchto občanů, stejně tak jako o dalších skutečnostech, které brání okamžitému nástupu k výkonu civilní služby (při studiu, vzetí do vazby, pobytu v cizině apod.), brání okresním úřadům v povolávání občanů k výkonu civilní služby.

V zájmu ochrany občanů povinných výkonem civilní služby se nově navrhuje do zákona zařadit ustanovení upravující kontrolní činnost dodržování předpisů souvisejících s výkonem civilní služby ze strany subjektů, u nichž je služba vykonávána.

Do zákona se novelou navrhuje včlenit též některá ustanovení obsažená dosud v nařízení vlády č.372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti k výkonu civilní služby, týkající se stanovení příslušnosti, poskytování dovolené, zdravotní péče apod.

Právo Evropských společenství tuto problematiku neupravuje.

Ekonomicky dopad

Odhaduje se, že okresní úřady vyplatí zaměstnavatelům členů komisí na náhradách mezd částku cca 1 mil. Kč ročně. Lze předpokládat, že tyto výdaje budou vzhledem k jejich objemu pokryty v rámci dotace státního rozpočtu na výkon státní správy u územních orgánů.

Zvláštní část

K Čl. I:

K bodu 1

Civilní služba je vykonávána formou pomocných činností. S ohledem na nejasnosti pojmu "pomocná činnost" se upřesňuje charakter vykonávaných činností tak, aby byl přesněji vyjádřen záměr umožnit výkon civilní služby jen formou aktivit fyzického charakteru, tzn. jde o vyloučení činností spojených zpravidla s dlouhodobou odbornou přípravou.

Pokud jde o možnost vykonávat civilní službu u fyzických osob, je omezena na oblast zdravotnictví, sociální služby a ochranu životního prostředí.

K bodu 2

Navrhovaným ustanovením dochází k upřesnění subjektů u kterých může být civilní služba vykonávána; navrhuje se, aby civilní služba byla napříště vykonávána pouze u zaměstnavatelů, kteří jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu republiky, z rozpočtu okresního úřadu nebo rozpočtu obce. Dále bude možné vykonávat civilní službu též u občanských sdružení, ovšem jen za podmínky, že se jedná o sdružení, kterému jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu republiky. V případě, že bude civilní služba vykonávána u zaměstnavatelů činných ve zdravotnictví, je podmínkou, že zaměstnavatel má uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

K bodu 3

Prodlužuje se délka civilní služby; podle dosavadní právní úpravy je civilní služba pro odvedence o polovinu delší než vojenská základní (náhradní) služba a pro vojáky v záloze o polovinu delší než nevykonaná vojenská cvičení.

K bodům 4, 5, 9 až 13, 15, 18, 19, 21 až 26, 29, 32, 34, 35

Do uvedených ustanovení se promítají změny vyplývající z upřesnění výčtu subjektů, u nichž je civilní služba vykonávána, dochází k nahrazení pojmu "organizace" pojmem "zaměstnavatel", k zavedení žádosti namísto prohlášení a k dalším navazujícím terminologickým změnám.

K bodu 6

K zamezení možnosti obcházení zákona o civilní službě se navrhuje změnit institut podání prohlášení o odmítnutí vojenské služby na institut podá.ní žádosti o určení k výkonu civilní služby, o níž by měla rozhodovat zvláštní komise. V žádosti musí být uvedeny konkrétní důvody vedoucí k odmítnutí výkonu vojenské služby, aby komise mohla objektivně posoudit jejich oprávněnost.

Úprava umožní požádat o výkon civilní služby i těm odvedencům (vojákům na trvalé dovolené ze zdravotních důvodů), u nichž po odvodu (v průběhu této služby) došlo ke změně zdravotního stavu a dočasné neschopnosti k výkonu vojenské činné služby. Po dobu dočasné neschopnosti k výkonu vojenské činné služby, která může trvat až tři roky, není občan způsobilý plnit služební povinnost.

K bodu 7

Navrhovaná právní úprava vychází z rezoluce Centra pro lidská práva OSN č. 1993/94 nazvané "Odmítnutí výkonu vojenské služby z důvodu svědomí", která vyzývá členské státy, aby zřídily v rámci svých národních právních systémů nezávislé a nestranné orgány, jejich úkolem bude rozhodovat v jednotlivých případech, zda jde o odmítnutí výkonu vojenské služby z důvodu svědomí.

V zájmu právní jistoty občana se navrhuje, aby komise rozhodovala o žádosti, kterou občan žádá o určení k výkonu civilní služby, ve správním řízení.

Z důvodů zachování objektivity řešení se zároveň upravuje institut opravného prostředku proti rozhodnutí komise, a to možnost přezkoumání rozhodnutí soudem podle části páté hlavy třetí (§ 250 1) občanského soudního řádu.

Navrhovaná právní úprava vylučuje možnost povolání občana k výkonu vojenské základní služby nebo vojenských cvičení do doby pravomocného rozhodnutí o žádosti.

Upravuje se nárok členů komise na náhradu mzdy (výdělku) a na cestovní náhrady.

K bodu 8

Uvedené ustanovení ukládá občanům povinným výkonem civilní služby povinnost dostavit se k okresnímu úřadu na základě předvolání k jednání ve věci nástupu výkonu civilní služby. Účelem tohoto jednání je získání nezbytných osobních informací o občanu, které mají význam při výběru pomocné činnosti tak, aby co nejlépe odpovídala zdravotnímu stavu, fyzickým i psychickým schopnostem občana, ale též potřebám subjektů, u nichž má být civilní služba vykonávána. Ověření těchto skutečností má zvláštní význam zejména v souvislosti s výkonem civilní služby zdravotnictví a sociálních službách, kde dochází při výkonu civilní služby k přímému kontaktu se zdravotně postiženými občany.

K bodu 14

Ustanovení umožňuje, aby okresní úřad po zvážení důvodů sdělených zaměstnavatelem odložil nebo přerušil výkon civilní služby, popřípadě převedl občana k výkonu civilní služby k jinému zaměstnavateli. Důvodem mohou být např. překážky na straně zaměstnavatele, ale též změna způsobilosti občana k určitému konkrétnímu druhu činnosti.

K bodu 17

Stanovuje se, ve kterých případech nemá odvolání proti rozhodnutí v řízení o civilní službě odkladný účinek. V ostatních případech odvolání odkladný účinek má (§ 55 správního řádu).

K bodu 24

Záměrem upřesnění dosavadní úpravy je, aby občané vykonávající c.vilní službu nemohli souběžně s výkonem civilní služby být činní v pracovněprávních vztazích ani vykonávat činnosti podnikatelského charakteru.

K bodu 28

Navě se navrhuje odejmout požitky za dobu zaviněné nepřítomností při výkonu civilní služby s cílem motivace těchto občanů k řádnému plnění povinností. Podle dosavadní právní úpravy požitky náležejí jak po dobu zaviněné nepřítomnosti při výkonu civilní služby, tak i v době prodloužení služby z důvodu zaviněné nepřítomnosti. Tím vznikají subjektům, u nichž se civilní služba vykonává, další neodůvodněné výdaje.

K bodu 34

Dovolenou se navrhuje poskytovat občanům vykonávajícím civilní službu za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako vojáků.m v základní vojenské službě. Odlišností je pouze termín, ve kterém nejpozději tito občané musejí dovolenou nastoupit - měsíc před skončením civilní služby, aby mohla být civilní služba řádně skončena. Do zákona se zároveň přebírají potřebná navazující ustanovení obsažená dosud v nařízení vlády č.372/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 31

Zkušenosti s dosavadním výkonem civilní služby svědčí o nezbytnosti vytvořit kontrolní mechanismus pro orgány státní správy na úseku civilní služby. Navrhovaná úprava by měla přispět ke zkvalitnění kontrolní činnosti a zároveň i k dodržování předpisů upravujících výkon civilní služby ze strany subjektů, u nichž je civilní služba vykonávána.

Do zákona se rovněž přebírá z nařízení vlády č.372/1992 Sb. právní úprava řešící poskytování zdravotní péče občanům ve výkonu civilní služby včetně možnosti zproštění povinnosti výkonu civilní služby při nepříznivém zdravotním stavu.

K bodu 33

Evidence občanů v civilní službě byla doposud upravena v nařízení vlády č.372/1992 Sb. Ustanovení se upřesňuje a přesouvá do zákona.

Obdobně jako v § 82 odst. 6 branného zákona, na jehož základě je možno započítat osobám dobu vojenské služby, kterou vykonaly v cizině, do celkové doby základní (náhradní) služby, se umožňuje postupovat v případě zápočtu doby výkonu civilní služby v cizině. Vychází se z poslání civilní služby jako alternace vojenské služby.

K Čl. II:

Přechodná ustanovení v odstavcích 1 až 3 stanovují, ve kterých případech se bude i po nabytí účinnosti zákona postupovat podle dosavadních předpisů.

Podle dosavadní právní úpravy mohla vojenská správa propustit občana z vojska ke dni jeho nástupu do civilní služby. Vzhledem k tomuto ustanovení nemohlo dojit k propuštění z vojska a vyjmutí z vojenské evidence u občanů, kteří byli zproštěni civilní služby nebo jimž byla civilní služba prominuta dříve, než k jejímu výkonu nastoupili. Přechodné ustanovení v odstavci 4 řeší tyto případy.