Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Tento zákon upravuje důchodové pojištění (dále jen "pojištění") pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele (§ 4 odst.1 písm.d) a e)).
(2) Organizaci a provádění pojištění, povinnosti pojištěných osob, příjemců dávek a zaměstnavatelů a jejich odpovědnost v pojištění a pojistné na pojištění (dále jen "pojistné") upravují zvláštní zákony. [Zákon ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálníhozabezpečení, ve znění zákona ČNR č.590/1992 Sb., zákona ČNRč.37/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb.,zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. .../1995 Sb. a zákonač. .../1995 Sb.
Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečenía příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákonaČNR č.10/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb.zákona č.42/1994 Sb., zákona č.241/1994 Sb., zákona č. .../1995Sb. a zákona č. .../1995 Sb.]
(1) Účast na pojištění je povinná pro fyzické osoby (dále jen "osoby") uvedené v § 5. Pojištění se mohou dobrovolně účastnit též osoby uvedené v § 6.
(2) Pojištěncem se pro účely pojištění rozumí osoba, která je nebo byla účastna pojištění.
(1) Způsobilost osoby mít v právních vztazích pojištění práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.
(2) Způsobilost osoby vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích pojištění práv a brát na sebe povinnosti vzniká dosažením zletilos6ti, [§ 8 odst.2 občanského zákoníku.] pokud se dále nestanoví jinak. Způsobilost k uplatnění nároku na plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod (§ 4 písm.b) a c)) vzniká ukončením povinné školní docházky; přiznáním tohoto důchodu vzniká způsobilost podle věty první.
(3) Osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům podle odstavce 2, musí být zastoupena zákonným zástupcem; kdo je zákonným zástupcem nezletilých, stanoví zvláštní zákon. [Zákon č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č.132/1982 Sb. a zákona č.234/1992 Sb.]
(1) Z pojištění se poskytují tyto důchody:
a) starobní,
b) plný invalidní,
c) částečný invalidní,
d) vdovský a vdovecký,
e) sirotčí.
(2) Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví pevnou částkou a procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm.a) až c), nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm.d) a e).
(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) osoby ve služebním poměru,
c) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
d) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
e) osoby samostatně výdělečně činné,
f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
g) soudci,
h) členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, [Nařízení vlády č.262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích.]
ch)poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby,
j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
1) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních pěti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
n) osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
o) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
p) osoby konající vojenskou službu v Armádě České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, [§ 37 odst. 2 písm. b) branného zákona.]
q) osoby konající civilní službu,
r) osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
s) osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,
t) poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění,a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32,
u) osoby pobírající dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny.
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru (odstavec 1 písm.a)) se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
(3) Osobou uvedenou v odstavci 1 písm.r) se rozumí rodič dítěte, osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo jíž bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, a manžel (manželka) rodiče dítěte, jestliže rodič zemřel nebo opustil domácnost; rodičem se zde rozumí též osvojitel dítěte. Muž se považuje za osobu uvedenou v odstavci 1 písm.r), jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě; nepodal-li v této lhůtě tuto přihlášku, nelze ho považovat za osobu uvedenou v odstavci 1 písm.r).
(4) Účast na pojištění osoby uvedené v odstavci 1 písm.s) vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o blízkou osobu; ustanovení odstavce 3 části věty druhé za středníkem platí zde přiměřeně.
(1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich
a) vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
b) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních pěti let tohoto studia po dosažení věku 18 let (§ 5 odst. 1 písm. m) ),
c) výdělečné činnosti v cizině po 31.prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v § 5 odst.1 písm.a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.
(2) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto osob podle § 11 a § 13 odst.1 trvala aspoň jeden rok. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem.
Podle tohoto zákona se přiznává plný invalidní důchod též osobám, které nebyly účastny pojištění, avšak splňují podmínky stanovené tímto zákonem (§ 42 odst.1).
Osoby uvedené v § 5 odst.1 písm.a) až d) a f) až l) a odst.2 jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny
nemocenského pojištění (péče) podle zvláštních předpisů. [Zákon č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, veznění zákona č.16/1959 Sb., zákona č.58/1964 Sb., zákoníkupráce č.65/1965 Sb., zákona č.67/1965 Sb., zákona č.87/1968Sb., zákona č.88/1968 Sb., zákonného opatření PředsednictvaFederálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č.73/1982 Sb.,zákona č.148/1983 Sb., zákona č.109/1984 Sb., zákona č.51/1987Sb., zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákonač.306/1991 Sb., zákona ČNR č.550/1991 Sb., zákona ČNRč.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákonač.308/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb., zákona č.241/1994 Sb.,zákona č..../1995 Sb. a zákona č. .../1995 Sb.
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách,ve znění zákona č.58/1964 Sb., zákona č.87/1968 Sb., zákonnéhoopatření Předsednictva Federálního shromáždění č.8/1982 Sb.,zákona č.109/1984 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona ČNRč.37/1993 Sb., zákona č.308/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb.a zákona č. .../1995 Sb.]
(1) Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné (§ 5 odst.1 písm.e)), pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky.
(2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která
a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. [§ 13 zákona ČNR č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zněnízákona č. 259/1994 Sb.]
(3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm.a) se rozumí
a) provozování zemědělské výroby, hospodaření v lesích a na vodních plochách, je-li osoba provozující tuto výrobu a hospodaření zapsána do evidence podle zvláštního zákona, [§ 12a a § 12b zákona č.105/1990 Sb., o soukromém podnikáníobčanů, ve znění zákona č.219/1991 Sb.]
b) provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona, [§ 10 a 13 zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).]
c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost, [§ 76 a násl. a § 93 a násl. obchodního zákoníku.]
d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, [Zákon č.35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č.89/1990 Sb., zákona č.468/1991 Sb. a zákona č.318/1993 Sb.] pokud se podle prohlášení osoby konající tuto činnost jedná o soustavný výkon,
e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, [Například:
Zákon ČNR č.128/1990 Sb., o advokacii.
Zákon č.358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
Zákon ČNR č.524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
Zákon ČNR č.523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky.
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích.
Zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb.] která není uvedena v písmenech a) až d); podmínkou zde je, že tato činnost je konána mimo pracovněprávní nebo obdobný vztah,
f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu [§ 7 odst.2 písm.b) zákona ČNR č.586/1992 Sb.]; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí. [§ 9 odst.1 písm.a) a b) zákona ČNR č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.323/1993 Sb. a zákona č.259/1994 Sb.] Podmínkou zde je, že podle prohlášení osoby konající tyto činnosti se jedná o soustavný výkon.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v odstavci 3, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně koná činnosti podle odstavce 2 písm.a) a písm.b).
(5) Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti (odstavec 2 písm.b)).
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň šestinásobku částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu (§ 15 věta první a § 107 odst.2); přitom je rozhodná výše částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu, která platí k 1.lednu kalendářního roku, za který se posuzuje účast na pojištění. Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se posuzují podle zvláštního zákona. [Zákon ČNR č.586/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č.35/1993 Sb., zákona č.96/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.85/1994 Sb., zákona č.114/1994 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.]
(2) Šestinásobek uvedený v odstavci 1 se sníží o polovinu částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu (odstavec 1 část věty první za středníkem), za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Kalendářními měsíci, v nichž podle věty první po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost, se rozumí kalendářní měsíce před měsícem, v němž byla zahájena samostatná výdělečná činnost, a kalendářní měsíce po měsíci, v němž byla ukončena samostatná výdělečná činnost.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která nesplňuje podmínky účasti na pojištění podle odstavců 1 a 2, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se přihlásila k účasti na pojištění za tento rok; lhůty pro podání přihlášky
k účasti na pojištění stanoví zvláštní zákony.1) Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž účast na pojištění vznikla nebo zanikla podle odstavců 4 nebo 5.
(4) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění vzniká dnem 1.ledna kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 3, nejdříve však dnem, v němž začala vykonávat (znovu vykonávat) samostatnou výdělečnou činnost; účast na pojištění nemůže přitom vzniknout přede dnem, od kterého je oprávněna samostatnou výdělečnou činnost vykonávat.
(5) Účast na pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 3. Účast na pojištění osoby samostatně výdělečně činné však zaniká nejpozději dnem,
a) kterým osoba samostatně výdělečně činná ukončila samostatnou výdělečnou činnost. Za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje též přerušení této činnosti, pokud toto přerušení trvalo aspoň šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích; to neplatí, byla-li samostatná výdělečná činnost přerušena z důvodů uvedených v odstavci 2 větě první,
b) kterým zaniklo osobě samostatně výdělečně činné oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
c) od kterého osoba samostatně výdělečně činná podle svého prohlášení přestala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost soustavně, pokud jde o osoby uvedené v § 9 odst.3 písm.d) a f),
d) od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti, nebo
e) od kterého se osoba samostatně výdělečně činná odhlásila z účasti na pojištění z důvodu přerušení samostatné výdělečné činnosti na dobu aspoň dvou kalendářních měsíců po sobě jdoucích po dni, ve kterém se odhlásila, ne však dříve než dnem, který bezprostředně předchází dni, ve kterém se odhlásila z této účasti.
(1) Dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění
a) osob uvedených v § 5 odst.1 písm.a) až l) a odst.2, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst.1 písm.m) a n),
b) osob uvedených v § 6, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného.
(2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm.a) se u osob uvedených v § 5 odst.1 písm.a) až d) a f) až l) a odst.2 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona [Zákon ČNR č.589/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. .../1995 Sb. a zákona č. .../1995 Sb.] proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění ani nepobíraly dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem. Podmínka zaplacení pojistného uvedená v odstavci 1 písm.a) se považuje za splněnou,i když zaměstnavatel pojistné na pojištění neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést; zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající pojištěnce v pracovním poměru a dalších pracovních vztazích nebo k níž je pojištěnec v jiném právním vztahu zakládajícím účast na pojištění podle tohoto zákona.
(3) Dobou pojištění osob uvedených v § 5 odst.1 písm.e) je též
a) v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod (dále jen "rok přiznání důchodu"), doba před tímto dnem, jestliže tyto osoby zaplatily do dne podání žádosti o přiznání důchodu zálohy na pojistné splatné do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána tato žádost,
b) kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud byly za tento kalendářní rok zaplaceny zálohy na pojistné splatné za tento rok a doplatek na pojistném ještě nebyl splatný přede dnem podání žádosti o přiznání důchodu.
(1) Náhradní dobou pojištění je po 31.prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst.1 písm.o) až u); podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. U doby uvedené v § 5 odst.1 písm.r) se nevyžaduje péče o dítě na území České republiky.
(2) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, hodnotí se pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu náhradní doba pojištění stejně jako doba pojištění.
(1) Za dobu pojištění se považují též doby zaměstnání získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem; jde-li však o dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 1990, hodnotí se tato doba, jen pokud bylo za ni zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného.
(2) Za náhradní dobu pojištění se považují též náhradní doby získané před 1.lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem a doba pobírání důchodu za výsluhu let.
(1) Kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější; totéž platí, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění.
(2) Tutéž dobu péče o dítě podle § 5 odst.1 písm.r) nelze započítat současně více osobám; pečovalo-li o dítě současně více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění té osobě, která pečovala v největším rozsahu. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i při péči o blízkou osobu podle § 5 odst.1 písm.s).
Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ (§ 16), pokud nepřevyšuje částku 4500 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 4500 Kč , stanoví se výpočtový základ tak, že částka 4500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 4500 Kč do 9000 Kč se počítá 30% a z částky osobního vyměřovacího základu nad 9000 Kč se počítá 10%.
(1) Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 až 6), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
(2) Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst.1).
(3) Vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po 31.prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona16) a za dobu před 1.lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1.lednem 1996. Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31.prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) [§ 195 a § 206 odst.2 zákoníku práce.] a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě. [Například:
§ 92 odst.2 zákona ČNR č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
§ 106 odst.2 zákona č.154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.]
(4) Vyloučenými dobami jsou, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst.1 písm.e) a dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, a dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst.3 větě druhé, doby
a) pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazujících příjem z výdělečné činnosti,
b) pobírání plného invalidního důchodu,
c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,
d) výkonu vojenské služby v Armádě České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5)a výkonu civilní služby,
e) péče o osoby uvedené v § 5 odst.1 písm.r) a s),
f) studia uvedené v § 5 odst.1 písm.m),
g) vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání po dobu, po kterou mu náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
h) přípravy pro pracovní uplatnění osob se změněnou pracovní schopností,
ch)ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst.2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst.2.
(5) Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 písm.e), f) a h) více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu.
(6) Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst.1 písm.e) uvedená v § 11 odst.3 písm.b) se považuje za vyloučenou dobu do zjištění výše pojistného podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (§ 10 odst.1).
(1) Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu činí vždy nejméně hodnotu 1.
(2) Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok; výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok nesmí být přitom nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.
(3) Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu vždy hodnotu 1.
(1) Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku, a kalendářní roky předcházející.
(2) Pokud roku přiznání důchodu bezprostředně předchází kalendářní rok, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, jsou rozhodným obdobím tyto dva kalendářní roky. Přiznává-li se důchod ode dne, který spadá do kalendářního roku, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Podle předchozích vět se postupuje, pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, přesahuje 30 dnů a není-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou.
(3) Pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, nepřesahuje 30 dnů nebo je-li celá doba mezi 18.rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou anebo přiznává-li se důchod pojištěnci mladšímu 18 let, jsou rozhodným obdobím rok přiznání důchodu a předcházející kalendářní roky, v nichž měl pojištěnec vyměřovací základ.
(4) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Není-li však v takovém rozhodném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem pojištěnce (§ 16 odst.3), prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok, nejvýše však kalendářní rok bezprostředně následující po roce, v němž pojištěnec dosáhl věku 18 let.
(5) Pokud počet kalendářních roků zahrnutých do rozhodného období podle odstavců 1 a 4 je nižší než se stanoví v odstavci 1 větě první, je rozhodným obdobím tento nižší počet kalendářních roků.
(1) Starobní, plný invalidní a částečný invalidní důchod pojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl vyměřen dřívější důchod, vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází rok přiznání důchodu, a všeobecného vyměřovacího základu za předposlední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud rozhodné období, z něhož byl vyměřen dřívější důchod, nečiní aspoň dva kalendářní roky, stanoví se tento koeficient jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází rok přiznání důchodu, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářní rok, v němž byl dřívější důchod přiznán. Pokud pojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně v případě, že dřívější důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996 s tím, že průměrný měsíční výdělek se považuje za osobní vyměřovací základ; rozhodující je přitom průměrný měsíční výdělek neomezený podle těchto předpisů a rozhodné období podle těchto předpisů, z něhož byl tento průměrný měsíční výdělek zjištěn.
(1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí dítě vlastní nebo osvojené a pokud se dále nestanoví jinak, též dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
(2) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, a dítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám.
(3) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23),
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, s výjimkou případu, kdy mu hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nenáleží z důvodů uvedených v § 14 odst.1 písm.d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č.578/1991 Sb.
(5) Za povinnou školní docházku [§ 34 zákona č.29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č.171/1990 Sb.] se pro účely tohoto zákona považuje též
a) docházka do desátého ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy,
b) období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje
a) studium na středních a vysokých školách v České republice [Zákon č.29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č.188/1988 Sb., zákona č.171/1990 Sb., zákona č.522/1990 Sb., zákona č.134/1993 Sb., zákona č.190/1993 Sb., zákona č.331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č.49/1994 Sb. a zákona č.256/1994 Sb.
Zákon č.172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č.216/1993 Sb., zákona č.46/1994 Sb. a zákona č.192/1994 Sb.],
s výjimkou studia při zaměstnání a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil,
b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností a ve speciálních školách.
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 21 písm.a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy.
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 21 písm.a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo vysokoškolské studium, pokud dítě nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 20 odst.1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoli z manželů.
(1) Pracovním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí úraz, který se za pracovní nebo služební považuje podle pracovněprávních předpisů nebo předpisů upravujících služební poměry. Za pracovní úraz se považuje též úraz, který pojištěnec utrpěl při přípravě k obraně České republiky nebo pojištěnec, který není vojákem z povolání ani vojákem v další službě,5) při výkonu služby v Armádě České republiky anebo pojištěnec při výkonu činnosti prováděné v rámci civilní služby podle pokynů osoby, u níž se koná civilní služba, nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem; to platí obdobně pro onemocnění vzniklé při výkonu těchto služeb.
(2) Kde se v tomto zákoně dále hovoří o pracovním úrazu, rozumí se tím též nemoc z povolání. Prováděcí předpis stanoví, které nemoci se považují za nemoci z povolání.
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.
Výdělečnou činností se rozumí
činnost osob uvedených v § 5 odst.1 písm.a)
až l) vykonávaná v rozsahu, který zakládá
účast na pojištění.