Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Příloha č.8

Průměrná doba a věk dožití při dosažení důchodového věku (současný stav) a míra závislosti ve vybraných státech

Průměrná doba a věk dožití při dosažení důchodového věku

a míra závislosti po zvýšení důchodového věku, které navrhují uvedené státy

*) pružná věková hranice od 60 do 65 let pro muže i ženy

Poznámka:

Míra závislosti = počet osob v postproduktivním věku na 1000 ekonomicky aktivních. Průměrnou dobou dožití rozumíme počet let, kterých se v průměru dožijí lidé, kteří již dosáhli uvedeného důchodového věku.

Prameny: Social Security Throughout the World, Social Security Administration, USA Demographic Yearbook 1991

Příloha č. 9

Poměr doby ekonomické aktivity osob a průměrně doby pobírání starobního důchodu ve vybraných státech (současný stav)

Poměr doby ekonomické aktivity osob a průměrné doby pobírání starobního důchodu po zvýšení důchodového věku ve státech, které zvýšení navrhují

*) pružná věková hranice od 60 do 65 let pro muže i ženy

Průměrnou dobou dožití rozumíme počet let, kterých se v průměru dožijí lidé, kteří již dosáhli uvedeného důchodového věku.

Prameny: Social Security Throughout the World Social Security Administration.USA

Demographic Yearbook 1991

Příloha č. 10. 1

Příloha č.10.2

Příloha č.11

PŘEDPOKLADY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ

V propočtech je zohledněn vývoj nezaměstnanosti a dopad změn věkových hranic na počet důchodců se zřetelem i na možné zvýšení invalidních a předčasných důchodů a vychází se z těchto vstupních údajů:

§ 64 návrhu zákona obsahuje zmocnění pro vládu provést zvýšení vyplácených důchodů. Stanovuje podmínky a určuje rozsah tohoto zvyšování.

Odstavec (1) ukládá vládě povinnost zvýšit vyplácené důchody,.jakmile je splněna podmínka vzrůstu úhrnného indexu spotřebitelských cen minimálně o 5 %.

Odstavec (2) určuje minimální výši zvýšení v závislosti na růstu spotřebitelských cen. Navíc stanoví povinnost zvýšit důchod v závislosti na růstu reálné mzdy v případě, že ve dvou po sobě následujících kalendářních rocích předcházejících roku, v němž se důchody zvyšují podle odstavce (1), dosáhne index růstu reálné mzdy za kalendářní rok hodnoty větší než 1.

V této.příloze je uveden modelový příklad výpočtu minimální výše souhrnného zvýšení vyplácených důchodů, který vychází z předpokladů uvedených v Příloze č.11. Příklad ukazuje, kdy a v jaké minimální výši by mohlo probíhat zvyšování v průběhu let 1996 -- 2000.

Zavedeme následující označení:

M_t = průměrná nominální mzda v roce t

I^M_t = M_t/ M_t-1 = index růstu průměrné nominální mzdy v roce t

C_t = úhrnný index meziročního růstu spotřebitelských cen v roce t

C = úhrnný index růstu spotřebitelských cen od posledního zvýšení

R_t= I^M_t / C_t = index růstu reálné mzdy v roce t

Z = index souhrnného zvýšení vyplácených důchodů

Zvýšení důchodů se provede, jestliže C je větší nebo rovno než 1.05.

Minimální výše (v % souhrnného zvýšení vyplácených důchodů je rovna (Z - 1) * 100%, kde Z určíme následujícím způsobem:

Z = C, jestliže R_t-1 je menší než 1 nebo R_t-2 je menší než 1 (nebo platí obojí) nebo při druhém a dalším zvýšení v kalendářním roce;

Modelový výpočet indexu souhrnného zvýšení vyplácených důchodů podle § 64

1) celkové zvýšení v roce 1996 je 1.1 *1.053 = 1.158

2) celkové zvýšení v roce 1999 je 1.062 * 1.05 = 1.115

Návrh zákona o důchodovém pojištění byl zpracován podle zásad, které dne 15.prosince 1993 schválila vláda České republiky.

Ve srovnání se zásadami zákona došlo v návrhu zákona k těmto hlavním změnám:

1. Osobní rozsah důchodového pojištění

Podle zásad měly být účastny pojištění osoby pečující o dítě do tří let jeho věku, návrh zákona prodlužuj e dobu účasti při péči do čtyř let věku dítěte; kromě toho zavádí novou náhradní dobu pojištění - pobírání důchodu za výsluhu let - a to i za období před 1. lednem 1996.

Změna je zdůrazněním zájmu o prodlužování mateřské péče; pečující osoba nebude za tuto dobu platit pojistné.

2. Výpočet důchodů

Zásady předpokládaly lineární způsob výpočtu závislý pouze na výpočtovém základu a délce doby pojištění, návrh. zákona obsahuje (kromě terminologických změn) skladbu všech důchodů ze dvou složek.

Důchod se bude skládat ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra bude určena pevnou jednotnou částkou (navrhuje se ve výši 680 Kč; tato částka zohledňuje i předpokládané zvýšení důchodů v roce 1995). Při souběhu nároků na více důchodů bude náležet základní výměra pouze jednou. Procentní výměra bude závislá na délce doby pojištění a výpočtovém základu. U důchodů přiznaných před 1.1.1996 se za procentní výměru bude považovat výše vypláceného důchodu bez zvýšení o pevnou částku (podle zákona č. 183/1994 Sb. a podle zákona o zvýšení důchodů v roce 1995). Zvýšení o tuto pevnou částku se bude považovat za základní výměru důchodu.

Dvousložková konstrukce znamená zvýšení míry sociální solidarity. Součet obou složek bude dostatečný k zamezení chudoby u nízko příjmových kategorií. Po dobu deseti let navíc bude platit ustanovení, že nově přiznaný důchod nesmí být nižší než podle dnešních předpisů. Pro vyšší příjmové kategorie bude důchod mírně výhodnější než v současném systému. V průměru zůstane úroveň důchodů zachována. Úpravami jednotlivých složek důchodů dvousložková konstrukce umožní variabilně reagovat na ekonomické pohyby.

V důsledku dvousložkové konstrukce důchodů byla potřebným způsobem upravena všechna příslušná ustanovení týkající se výše důchodů a výše úhrnu důchodů.

3. Roční vyměřovací základ

Zásady předpokládaly při stanovení indexovaného osobního vyměřovacího základu použití nárůstu všeobecného vyměřovacího základu za dobu mezi rokem, za který byl rozhodný příjem dosažen, a rokem zpravidla předcházejícím roku přiznání důchodu: návrh zákona období pro indexaci o rok zkracuj e. Změna vychází z technických možností Českého statistického úřadu, protože nárůst je možno objektivně zjistit až ve třetím čtvrtletí následujícího kalendářního roku, tedy v době, kdy je již důchod zpravidla přiznán. Tento časový posun však bude vyrovnáván při periodických zvyšováních vyplácených důchodů.

Zásady vázaly omezování průměrného osobního vyměřovacího základu ve vyšších příjmových kategoriích na každoroční vývoj všeobecného vyměřovacího základu a navíc stanovily limit pro zápočet výdělků pro výpočet důchodu. Návrh zákona stanoví jako redukční hranice určité částky.

Při určení výpočtového základu se navrhuje započítávat částku 4500 Kč v plné výši, z částky nad 4500 Kč do 9000 Kč se započte 30 % a z částky nad 9000 Kč se započte 10 %.

Vládě se ukládá za stanovených podmínek tyto částky zvyšovat. Navržený způsob je jednodušší a změna opět respektuje technické možnosti ČSÚ, které by proces zvyšování redukčních hranic zpožďovaly.

4. Předčasné poskytování starobního důchodu

Zásady přejímaly pouze obsah zákona č. 39/1994 Sb., o předčasném pobírání starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti; návrh zákona obsahuje ještě další typ tohoto způsobu poskytování, t.j. až tři roky před dosažením důchodového věku.

Změna umožňuje poskytovat starobní důchod též za podmínek mírnějších než je dosavadní právní úprava, přičemž jsou v jeho výši promítnuty pojistně matematické principy, a to rovněž zmírněně pojaté; určení výše je oproti zásadám koncipováno výhodněji i pro přejímaný typ předčasného poskytování.

5. Poskytování starobního důchodu při další pracovní činnosti

Zásady předpokládaly neposkytovat tento důchod po dobu dvou let od vzniku nároku na něj při příjmu z výdělečné činnosti přesahujícím částku minimální mzdy; návrh zákona toto kritérium nahrazuje částkou životního minima jednotlivce.

Změna je výhodnější nejen z pohledu nominální částky, ale i z hlediska jejího vývoje, protože zvyšování životního minima má vláda zákonem uloženo.

6. Valorizace důchodů

Valorizace důchodů se bude vázat nejen na vývoj cen, ale i na vývoj průměrné mzdy. Vyplácené důchody se budou zvyšovat, jestliže od předchozího zvýšení vzroste úhrnný index spotřebitelských cen aspoň o 5%. Při stanovení částek se přihlédne i k vývoji průměrné mzdy. Částky zvýšení stanoví vláda nařízením. Přitom stanoví i novou částku základní výměry a upraví hranice redukce výpočtu základu tak, aby byl v souladu vývoj nově přiznaných a vyplácených důchodů.

Změna směřuje k zachování přiměřené relace mezi růstem mezd a výší vyplácených důchodů.

7. Trvání nároku na vdovský (vdovecký) důchod

Zásady stanovily jako jednu z podmínek pro trvání nároku na vdovský důchod dosažení důchodového věku, a u vdoveckého důchodu dosažení věku 62 let; návrh na obě tyto hranice snižuje. Změna rozšiřuje okruh těchto osob o generaci "předdůchodového" věku.

8. Úhrnná výše pozůstalostních dávek

Zásady počítaly s tím, že úhrn pozůstalostních dávek nesmí přesáhnout výši důchodu zemřelého, z něhož byly odvozeny; návrh zákona od toho upouští.

Změna zachovává současný právní stav.

9. Přechodná ustanovení

a) Plný invalidní důchod

Zásady předpokládaly zachování tzv. stavovského důchodu za dosavadních podmínek, dosáhne-li jeho poživatel ke dni účinnosti zákona věku 5 let; návrh zákona tuto hranici snižuje v návaznosti na důchodový věk.

Změna spočívá v rozšíření právní ochrany o další generační skupinu.

b) Důchod za výsluhu let

Zásady zrušily nárok i na vyplácené důchody při kompenzaci 12 měsíčními splátkami: návrh zákona mění tento druh důchodu na částečný invalidní se všemi důsledky, přičemž umožňuje volbu mezi touto změnou a výplatou 24 měsíčních splátek.

Změna výrazně posiluje právní záruky nabytých nároků.

c) Vdovsky důchod

Zásady předpokládaly zánik nároku v případech, kdy nebudou splněny podmínky nového zákona; návrh zákona zachovává tyto nároky podle dosavadních předpisů.

Změna rovněž posiluje právní záruky.

d) Důchod manželky a sociální důchod

Zásady předpokládaly ponechání důchodu manželky za dosavadních podmínek a zrušení sociálních důchodů; návrh zákona oba druhy důchodů mění na starobní nebo plné invalidní v závislosti na věku důchodce.

Změna nejen posiluje právní záruky, ale v řadě případů dané důchodce zvýhodňuje zahrnutím těchto důchodů do systému jejich zvyšování.

10. Účinnost

Účinnost zákona o důchodovém pojištění se navrhuje stanovit dnem 1. ledna 1996.