Místopředseda vlády Jan Kalvoda a ministra
vnitra Jan Ruml zaslali společnou odpověď na
interpelaci poslance Tomáše Štěrby dopisem
ze dne 20. dubna 1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně společnou odpověď
místopředsedy vlády Jana Kalvody a ministra
vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Místopředseda vlády
JUDr. Jan Kalvoda
Ministr vnitra
Jan Ruml
V Praze dne 20. dubna 1995 | |
Č. j.: LG-277/95 |
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci ze dne 16. března 1995 týkající
se evidence přestupků Vám sdělujeme
následující.
Problematika přestupků a řízení
o přestupcích je upravena zejména zákonem
č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů a zákonem
č. 71/1967 Sb., o správním řízení.
Podle této obecné právní úpravy
je vedeno řízení o přestupcích
a tím i shromažďovány údaje o přestupcích
a jejich pachatelích ve spisech orgánů, které
v rozsahu zákonné působnosti na jednotlivých
úsecích státní správy přestupky
projednávají (obce, okresní úřady,
celní orgány, a další). Tyto orgány
vedou zároveň evidenci spisů, týkající
se projednávaných přestupků. Povinnost
spisové evidence vyplývá zejména z
ustanovení § 6 zákona České národní
rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění
pozdějších předpisů, kde se mimo
jiné ukládá státním orgánům
a obcím zajišťovat odbornou správu písemností
vzešlých z jejich činnosti a dbát přitom
o řádnou spisovou evidenci. Uvedená spisová
evidence slouží především k zabezpečení
řádného chodu správního úřadu,
její vedení je časově omezeno skartačními
lhůtami a svým charakterem nevykazuje a ani nemůže
vykazovat znaky uceleného trvale provozovaného informačního
systému. V současné době totiž
neexistuje centrální evidence přestupků
a jejich pachatelů, obdobná Rejstříku
trestů, neboť zatím není významnější
důvod a ani zákonné zmocnění
pro její zřízení a vedení.
Ministerstvo vnitra pro potřeby statistických zjišťování
předkládá roční výkaz
o přestupcích projednávaných orgány
místní správy se zaměřením
zejména na získání přehledu
o počtech a druzích projednávaných
přestupků, rozsahu a způsobu jejich vyřízení
počtu odvolání a podobně. Cílem
výkazu je sumarizace údajů týkajících
se projednaných přestupků. Ani v tomto případě
se nejedná o evidenci, která by shromažďovala
osobní údaje o pachatelích přestupků.
Tato zpravodajská povinnost vyplývá Ministerstvu
vnitra z ustanovení § 28 zákona České
národní rady č. 278/1992 Sb. o státní
statistice a z Opatření Českého statistického
úřadu č. OP 31/1994, kterým se uveřejňuje
na základě zmocnění v § 15 odst.1
citovaného zákona, program statistických
zjišťování na rok 1995. Ke splnění
této povinnosti vytvářejí zpravodajské
jednotky, podle 29 výše uvedeného zákona,
včas potřebné předpoklady zejména
vedením evidence nezbytné pro vykazování
stanovených v programu zjištování.
Poněkud odlišnou úlohu mají evidence vedené na úseku přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Tyto evidence jsou zakládány a využívány výhradně dopravními inspektoráty k plnění úkolů na úseku výcviku řidičů, vydávání a odnímání
řidičských průkazů apod. Opodstatněnost
takových evidencí je obecně dána ustanovením
§ 2 odst. 1 písm. 1) zákona České
národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších
předpisů, které zmocňuje Policii České
republiky k vedení evidencí a statistik potřebných
k plnění jejích úkolů. Důsledně
bude tuto problematiku řešit nově připravovaný
zákon o bezpečnosti silničního provozu.
Moderní úprava provozování informačních
systémů obsahujících osobní
údaje je obecně v českém právní
řádu teprve vytvářena. Tento nedostatek
nelze vyřešit pouze dílčími změnami,
např. novelou zákona o přestupcích.
Problém je potřebné posuzovat komplexně
ve všech věcných i právních souvislostech.
Jde především o celkové posouzení
tvorby informačních systémů soustavy
státní správy, jejich koordinaci a vzájemnou
provázanost při plném respektování
práv občanů, resp. právnických
osob působících na území České
republiky. V tomto směru byly již učiněny
některé legislativní návrhy. Naposledy
v únoru letošního roku Ministerstvo hospodářství,
které navrhlo úpravu informačních
systémů správních úřadů
cestou novelizace kompetenčního zákona č.
2/1969 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. Tato představa nebyla shledána
schůdnou a po projednání problémů
mezi příslušnými orgány (Ministerstvem
vnitra, Ministerstvem hospodářství a Úřadem
pro legislativu a veřejnou správu) se dospělo
k názoru, že nejúčinnějším
způsobem řešení bude provést
novelizaci zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně
osobních údajů v informačních
systémech (případně připravit
novou zákonnou úpravu), která by založila
obecný právní režim pro ochranu údajů
o fyzických a právnických osobách
v informačních systémech soustavy státní
správy.
Bez zřetele na výše uvedené je možno
již na základě platného právního
řádu soudit to, že v oblasti informačních
systémů je důležitou otázkou
nejen zjišťování a shromažďování
dat, ale i jejich předávání do sféry
státní správy a soukromoprávním
subjektům. V těchto případech lze
jednoznačně konstatovat, že zpřístupňování
dat vytvářených v oblasti státní
správy je možné jedině v rozsahu a způsobem,
který stanoví zákon. To samozřejmě
platí.i o poskytování údajů
z přestupkového řízení, včetně
údajů o osobách, které se dopustily
přestupku.
V současné době probíhají přípravné
práce na nové koncepci správního
trestání a správního soudnictví.
Jde o složitou problematiku, kterou je nutno řešit
uceleně a systémově. Tuto novou koncepci
je potřebné sladit s probíhajícími
změnami v oblasti trestního práva a také
s přípravou jeho rekodifikace. V této souvislostí
je nezbytné vyřešit velké množství
otázek, například rozhodnout, zda bude ponecháno
dosavadní dělení na trestné činy
a přestupky, či zda bude potřebné
vyjádřit společenskou nebezpečnost
jednání pachatele ještě dalším
mezistupněm, jakým byly dříve provinění
nebo přečiny, zda případná
časově ohraničena recidiva při páchání
přestupku bude významná pro zvýšení
společenské nebezpečnosti takového
jednání až na úroveň tohoto dalšího
"mezistupně" atd. Podle přijatého
řešení uvedených otázek pak bude
posouzeno,.zda je nutné vytvořit centrální
evidenci přestupků, je ž by sloužila pro
potřeby správního trestání
a správního soudnictví, ale eventuálně
i pro jiné účely (např. k osvědčování
spolehlivosti státních zaměstnanců).
Pokud by zavedení centrální evidence přestupků
bylo shledáno jako důvodné, znamenalo by
to následně též rozhodnout, který
správní úřad by takovou evidenci vedl.
Zároveň by bylo třeba připravit i
příslušnou zákonnou úpravu provozování
této evidence tak, aby byla v souladu s ústavními
požadavky a se shora uvedenými požadavky na inovaci
zákona na ochranu osobních údajů v
informačních systémech.
Předmětná koncepce by měla být
zpracována do konce měsíce května
1995 a poté by měla být posouzena vládou.
S pozdravem
Jan Ruml
Vážený pan
Ing. Tomáš Štěrba
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky