Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Dozorčí rada Grantové agentury ČR (dále jen "DR") dospěla na základě své činnosti specifikované v 15 zákona ČNR č. 300/92, Sb. ve znění zákona č. 1 /95 Sb. k poznatkům, které jsou shrnuty v této, v pořadí již druhé zprávě. První zpráva byla Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR předložena v březnu 1994 pod číslem 774.

Činnost Grantové agentury

Grantová agentura ČR (dále jen "GA") zpracovala na počátku roku nové znění pravidel grantového systému, která vymezují postupy při podávání grantových přihlášek a upravují finanční pravidla, podle kterých GA přiděluje účelové prostředky na vědu a výzkum. Pravidla byla uveřejněna ve zvláštním čísle Bulletinu GA v únoru 1994.

GA podporuje především hodnotné projekty základního výzkumu a výzkumné i technologické projekty zásadního významu s důrazem na víceoborové projekty a na společné projekty vysokých škol, ústavů AV ČR i resortních výzkumných pracovišť.

GA vyvolala veřejnou diskusi o návrhu prioritních programů, která byla ukončena v říjnu 1994. Z reakcí respondentů lze vysledovat názor, že není žádoucí formulovat priority v základním výzkumu a tak omezovat svobodu a samoregulaci vědy. Naopak se ukazuje, že je žádoucí mít prioritní směry v oblasti cíleného výzkumu.

GA podnikla řadu kroků k začlenění do existujících evropských struktur v oblasti výzkumu a vývoje. Na počátku roku 1994 byla na základě vzájemných rozhovorů a jednání uzavřena smlouva o spolupráci s grantovou agenturou Rakouska (FWF) týkající se hodnocení, výběru a financování grantových projektů zahrnujících spolupráci českých a rakouských vědeckých pracovišť. GA navštívili zástupci NSF z USA a Číny, kteří měli zájem o informace týkající se činnosti GA. Grantová agentura navázala kontakty s mezinárodním programem FACE a ověřovala si možnost vzájemné spolupráce.

Charakteristika druhého kola grantového řízení

V září 1993 vyhlásila GA druhé kolo grantového řízení, v němž se ucházelo o udělení grantu 1687 žadatelů a finanční požadavky činily 800 mil. Kč. Pro rok 1994 byly zákonem o státním rozpočtu přiděleny finanční prostředky ve výši 450 mil. Kč. Předsednictvo rozhodlo v březnu 1994 o udělení podpory jednak pokračujícím grantům, jednak nově otevřeným projektům podle návrhů oborových komisí a přidělilo finanční prostředky na rok 1994 mezi jednotlivé obory takto:

Nadále přetrvávají problémy s převodem finančních prostředků na pracoviště nositelů grantů. MF ČR musí provést rozpočtovým a příspěvkovým organizacím rozpočtová opatřeni přes jednotlivé resorty, a proto nositelé grantů obdrželi finanční prostředky až se čtyřměsíčním zpožděním. Tento složitý, zdlouhavý a nepřehledný proces je jeden ze základních problémů činnosti GA, který je třeba co nejrychleji vyřešit rozpočtovým opatřením Ministerstva financí. Soukromým organizacím převádí GA prostředky přímo během 10 dní od podepsáni smlouvy o řešení projektu.

Charakteristika třetího kola grantového řízení

Koncem dubna 1994 vyhlásila GA veřejnou soutěž třetího kola na projekty s termínem zahájení v roce 1995, v němž obdržela 1532 žádostí o udělení grantu. Od poloviny června do konce září byly grantové přihlášky posuzovány externími posuzovateli a v říjnu a listopadu podoborovými a oborovými komisemi. 15. prosince rozhodlo předsednictvo GA o udělení nově začínajících grantů pro rok 1995 a přidělilo

finanční prostředky pro jednotlivé obory takto:

Zákon o státním rozpočtu na rok 1995 přiděluje GA 610 mil. Kč na účelové dotace. Předsednicto GA ponechalo, podle doporučení oborových komisí, částku 470 431 tis. Kč pro financování projektů pokračujících z prvního a druhého kola. O přidělení těchto prostředků rozhodlo předsednictvo 3. března 1995.

Pro úplnost informace je uvedena přehledná tabulka s finančními částkami, které udělila GA jednotlivým resortům v letech 1993, 1994 a 1995:

Současný stav a vyhlídky

Ukončením třetího kola dojde v GA k určitému ustálenému stavu. Poněvadž trvání většiny grantů je tříleté, budou ukončené granty nahrazeny novými grantovými projekty, takže celkový počet současně řešených úloh se nebude příliš měnit.

Je třeba konstatovat, že roční částky poskytované na dosud udělené granty prakticky nepřevyšovaly 1 mil. Kč. Tato politika měla své oprávnění. Umožnila, aby se při řešení grantových projektů vytvořily tvůrčí pracovní skupiny, které se vybavily nezbytnou výpočetní technikou, drobným experimentálním zařízením a jimž byly dány finanční podmínky, aby mohly udržovat nezbytné mezinárodní kontakty.

Vzhledem k vysoké finanční náročnosti vydavatelské činnosti bude třeba zavést granty na ediční projekty, které by umožnily vydávat významné vědecké publikace, u nichž nelze očekávat plnou ekonomickou návratnost.

Další oblastí, která není pokryta současnou praxí GA ČR, jsou rozsáhlejší a investičně náročnější projekty, především v oblasti přírodních, technických a také lékařských věd. Je samozřejmé, že unikátní zařízení v hodnotě stovek milionů či miliard Kč budou i v budoucnu dostupná pouze prostřednictvím mezinárodních organizací, resp. v rámci spolupráce s nejvyspělejšími státy. Existuje však kategorie středně velkých projektů v hodnotě jednotek či desítek mil. Kč, které se zpravidla realizují na národní bázi. Takové projekty jsou velmi důležité jako předstupeň přenosu vyspělých technologií, jako prostředek ke skutečně moderní výchově studentů a jako měřítko úrovně stavu vědy, výzkumu a vývoje v té které zemi.

Proto bude zřejmě nanejvýš účelné zavést kategorii investičních grantů v hodnotě nad 5-10 mil. Kč, v rámci níž budou mezi sebou soutěžit pouze investičně náročně projekty. Podobná praxe je běžná v řadě vyspělých zemí. Realizace takových projektů umožní vybavit špičková česká pracoviště moderní experimentální technikou a snížit tak existující zaostávání za světovými standardy. Případný nárůst prostředků pro GA ČR by bylo vhodné směrovat do této kategorie grantových projektů.

Kontrolní mechanismus

GA vypracovala kontrolní systém, který vytváří podmínky pro kontrolu využívání účelových prostředků, zlepšení práce oborových a podoborových komisí při hodnocení grantových přihlášek a při kontrole řešení projektů tak, aby celé grantové řízeni dostalo co nejobjektivnější charakter a aby byla zajištěna kvalita přijatých projektů.

Nositelé grantů jsou smluvně zavázáni podávat GA zprávy o průběhu řešení projektu do 15. ledna následujícího roku. Při zjištění závažných nedostatků přijalo předsednictvo příslušná opatření, ve výjimečných případech zastavilo podporu pro další období.

Hlavními kritérii při hodnocení grantových projektů oborovými komisemi byly vědecká nebo praktická hodnota projektu, způsobilost navrhovatele, jeho kolektivu a pracoviště dosáhnout úspěchu při řešení projektu a přiměřenost požadovaných finančních prostředků. Zejména byly podporovány kvalitní mezioborové projekty za účasti více pracovišť jak vysokých škol, tak ostatních výzkumných ústavů.

Činnost DR

DR zasedala v průběhu roku 1994 jedenkrát měsíčně. Na zasedáních byla pravidelně informována o činnosti a postupu prací v GA při uskutečňování výběrového grantového řízení a o všech dalších aktivitách předsednictva GA. DR úzce spolupracovala s předsednictvem GA, jehož zástupci se pravidelně zúčastňovali schůzí DR. DR předkládala předsednictvu GA náměty pro zvýšení efektivnosti GA a její práce.

Předsednictvo většinu předložených podnětů akceptovalo a přijalo závěry k jejich uskutečnění (práce oborových komisí a jejich odměňování, zadání vypracování analýzy o stavu vědy a techniky s vymezením prioritních směrů, jejich perspektivnosti a efektivnosti, zlepšení kontrolního systému GA). DR iniciovala společné zasedání předsednictva GA, zástupců Rady vlády, Dozorčí rady, zástupce AV ČR, předsedů oborových komisí a pracovníků Kanceláře GA ČR. Toto zasedání se konalo 11.11.1994.

Ve své činnosti dospěla DR spolu se všemi složkami GA k některým závažným poznatkům, které pokládá za potřebné ve své zprávě uvést:

1) Nesporně se projevuje snaha překrýt grantovými prostředky nedostatečné institucionální financování výzkumu a nízké platové hodnocení vědeckých pracovníků, zejména na vysokých školách a v Akademii věd. Principiálně proti tomu nelze nic namítat, pokud by nebyla tato snaha po získání finančních prostředků doprovázena některými negativními jevy - viz dále.

2) V podoborových komisích (POK), stejně jako v okruhu hodnotitelů, se projevuje mnohdy nadmíru nekritická kolegialita při posuzování a hodnocení grantových projektů vedoucí v některých případech až do téměř nesoudného vytváření okruhů spřátelených řešitelů a hodnotitelů. Zjištěné případy řeší předsednictvo GA výměnou některých členů POK, resp. i odvoláním celých podoborových komisí z iniciativy a za podpory DR.

3) Poměrně častým jevem je porušování pravidel grantového systému a uzavřených smluv, např. nevyžádání si souhlasu ke změně investice, neoznámení změny řešitele, zahrnutí drobného hmotného majetku pod položku spotřební materiál. Závažným jevem je obcházení investic rozpisem do věcných nákladů neinvestičního charakteru (např. z jednoho grantu byly tímto způsobem zakoupeny 3 počítače za neúměrně vysokou cenu). Zjištěné případy se řeší pozastavením dalšího financování grantu a podrobným došetřením. U několik případů je v současné době navrženo zastavení financování.

4) Závažné nedostatky byly zjištěny rovněž v evidenci ZP pořízených z grantů. Některé investice nebyly v soupisu ZP příslušné kontrolované instituce evidovány a nebylo rovněž evidováno navýšení ceny ZP přídavnými zařízeními koupenými z prostředků GA. Řeší se rovněž pozastavení dalšího financování.

5) Vyskytují se i případy, kdy jsou financovány výzkumné úkoly ukončené před podáním žádosti o udělení finanční podpory formou grantu. Pak vzniká otázka, jaké práce se ve skutečnosti financují.

Dozorčí radou byly zjištěny případy řešení problémů již dříve vyřešených a v odborné literatuře publikovaných. Byl šetřen i případ, kdy se jednalo dokonce o výzkum zařízení, které je již 15 let sériově vyráběno.

Tyto jevy se obtížné prokazují a odstraňují už proto, že části vědecké obce tento systém zjevně vyhovuje, především z obavy před neúspěchem nových řešení.

6) V prvních letech činnosti GA se vyskytovala tendence uspokojit co nejvíce žadatelů, což vedlo k plošnému krácení prostředků podle zásady všem něco. Tím se do stejné úrovně zařadily projekty vynikající s projekty průměrnými a často i podprůměrnými.

Po vyhodnocení. kola dochází k uplatňování výraznější diferenciace hodnocení. Důkazem tohoto konstatování je návrh oborových komisí na zastavení několika grantů. Otázkou je, jak posílit motivaci k dosažení vynikajících výsledků - např. závěrečným finančním ohodnocením řešitelů, vyhlášením nejúspěšnějšího řešitele grantu a pod.

7) V současné době zatím neplynou pro řešitele, který se dopustí závažného porušení pravidel GA, resp. nedodržení hospodářské smlouvy, větší sankce než ukončení financování grantu. Vzhledem k možnostem zneužití graniových finančních prostředků pro mnohdy soukromé (privátní) účely, které se neslučují se základním zadáním a cílem daného projektu, doporučuje DR zpřísnění kontroly a uplatnění sankcí v souladu s legislativou. Přicházíme s iniciativním návrhem legislativních sankcí i možnosti plného vrácení neoprávněně vynaložených grantových prostředků.

Jednotliví členové DR se pravidelně zúčastňovali zasedání oborových a podoborových komisí, o nichž podávali DR zprávu. DR projednala 8 stížností navrhovatelů proti neudělení grantu předsednictvem GA. Vyžádala si dodatečné nezávislé posudky a na jejich podkladě podala své vyjádření navrhovateli a předsednictvu GA. V žádném případě neshledala rozpor mezi pravidly grantové soutěže a postupem oborových komisí a předsednictva GA. DR pravidelně vyžadovala od Kanceláře GA podklady o rozdělování finančních prostředků a kontrole jejich využit a požadovala od předsednictva GA náležité zdůvodnění. Na společných zasedáních s předsednictvem GA se DR podílela na vytvoření kontrolního systému, který by měl přispět ke zlepšení toků finančních prostředků. Přes značný pokrok, který byl dosažen v této oblasti kapacity kontrolního pracoviště zdaleka nedosahují optimálního stavu.

Dozorčí rada projednala rozpočet kanceláře GA a shledala jej přiměřeným k rozsahu úkolů spojených s administrativním zabezpečováním grantové soutěže a k celkové výši finančních prostředků, kterými disponuje GA ČR. Výše rozpočtu kanceláře nepřekročila 3% celkových finančních prostředků GA, přičemž je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že bylo nutné vynaložit značnou část na pořízení základního vybavení kanceláře. DR konstatovala, že řídící činnost kanceláře byla na výborné profesionální úrovni a kancelář GA zvládla rychle řadu náročných počátečních organizačních úkolů.

V Praze dne 6.4.1995

Seznam členů dozorčí rady:

předseda: Ing. Václav Talíř

místopředseda: Prof. Ing. Jiří Kratochvíl, DrSc.

členové:

Dr. Vladislav Bízek

Ing. Miloš Filip

Ing. Jana Kadeřábková

Ing. Jan Koucký

Ing. Rostislav Mach, CSc.

Ing. Petr Rybář

Dr. Vladimír Svatoň, CSc. Dr. Rudolf Žáček