Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1995

I. volební období

1646 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Oldřicha Vrchy

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci požadavků občanů obce Těchlovice - Přední Lhota na zastavení fyzického, psychického teroru a diskriminace, zasahování do vlastnického

práva občanů a devastace životního prostředí v prostoru okolí kamenolomu "Severokámen" Těchlovice - Přední Lhota

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy dopisem ze dne 11. května 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 18. května 1995

Milan Uhde v. r.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

V Praze dne 11. května 1995

Čj. 25102/95 OVA


Vážený pane poslanče,

na základě Vaší písemné interpelace, podané ve věci porušování práv občanů, zasahování do jejich vlastnických práv a devastace životního prostředí v prostoru kamenolomu Těchlovice, jsem požádal ministry hospodářství, zdravotnictví a životního prostředí o prošetření celé záležitosti. Po zváženi jejich stanovisek k obsahu otevřeného dopisu občanů obce Těchlovice - Přední Lhota, který však vládě doručen nebyl, Vám sděluji následující.

Kamenolom je v současné době majetkem firmy KBW, s.r.o. - Obalovna Dobkovice. Prostor pro dobývání čediče byl v obci Přední Lhota stanoven v roce 1972 a následně v roce 1983 byl stanoven dobývací prostor Přední Lhota 1. Hornická činnost v této lokalitě probíhá v současné době na základě povolení Obvodního báňského úřadu v Mostě, stanoveného na období let 1992 - 1996. V souladu s ním jsou trhací práce velkého a malého rozsahu prováděny podle povolení vydaných příslušnou báňskou správou.

Těžební práce započaly v dobývacím prostoru Přední Lhota, který se v jižní části skutečně přibližuje k nemovitostem stěžovatelů, ale přímo se jich nedotýká.

Kamenolom nemá v současné době pásmo hygienické ochrany, protože původní ochranné pásmo, vyhlášené v roce 1984 vyhlásil tamní stavební úřad chybně. Rodinný domek pana Turčínka, který je hlavním iniciátorem Vámi presentovaného dopisu občanů proti provozu kamenolomu, se nachází uvnitř tohoto původního pásma hygienické ochrany. Domek tedy stoji na dopravné velice exponovaném místé a je proto pochopitelné, že si jeho majitelé stěžují na negativní důsledky těžby, zejména na velkou prašnost a hluk způsobený dopravou těženého kameniva z kamenolomu.

Na základě studií provedených Ministerstvem zdravotnictví byla prokázána oprávněnost a objektivita těchto stížností a na návrh Ministerstva zdravotnictví a z iniciativy okresního hygienika v Děčíně, bylo navrženo nové pásmo hygienické ochrany, které však zatím nebylo stavebním úřadem Městského úřadu v Děčíně vyhlášeno.

Negativní působení provozu samotného kamenolomu řeší i závazný pokyn okresního hygienika v Děčíně, kterým je uložen Zákaz provozu drtiče kameniva o víkendech a v době od 17,00 do 6,00 ráno. Dále bylo provozovatelům uloženo pravidelně provádět určitá provozní opatření, která mají snížit negativní dopad těžby na občany obce.

Další možnosti jak odstranit nebo alespoň zmírnit nepříznivou situaci při stávajícím provozu kamenolomu, je výstavba nové příjezdové komunikace, která by zcela vyloučila průjezd těžkých automobilů obcí. Tato varianta řešení závisí na výsledku jednání o odkoupení pozemků pro tuto komunikaci.

Těžební práce nyní pokračují severním směrem - v dobývacím prostoru Přední Lhota 1 a vzdalují se tedy od obce samotné. Byl stanoven závazný maximální limit roční těžby, přičemž práce v dobývacím prostoru Přední Lhota byly již zastaveny úplně.

Lze tedy počítat s tím, že se budou nepříznivé dopady těžby, způsobené střelnými pracemi, přesunem těžby k severu postupné snižovat. Pokud však budou občané obce považovat zátěž, kterou způsobují těžební práce i nadále za neúměrnou, je třeba, aby se obrátili na příslušnou státní báňskou správu se žádosti o revizi vydaného povolení hornické činnosti. Účastníkem takového správního řízení je každý občan, jehož práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být dotčeny a obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.

Pokud jste se, pane poslanče, ve své interpelaci zmiňoval o devastaci životního prostředí v této lokalitě, konstatuji, že ze stanoviska Ministerstva životního prostředí vyplývá, že provozem tohoto kamenolomu nedochází ani k zásadním změnám terénu ani k vážnému ohrožení fauny a flóry v daném území a že těžba tedy není v zásadním rozporu s ochranou pří rody.

S pozdravem Václav Klaus

Vážený pan

Oldřich Vrcha

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

PRAHA


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP