Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslance Miloše
Skočovského na ministra kultury Pavla Tigrida. Interpelace
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Vážený pan
Pavel Tigrid,
ministr kultury
V Brně dne 12. 4. 1995 |
Vážený pane
ministře,
Technické muzeum v Brně
je jedním ze dvou technických muzeí v ČR
Zabezpečuje dokumentaci a prezentaci vývoje vědy
a techniky na území Moravy a Slezska, u některých
oborů i na území celé ČR. Spravuje
řadu objektů technických památek,
jako je větrný mlýn v Kuželově,
kovárna v Těšanech, vodní mlýn
ve Slupi, sázavský hamr ve Šlakhamrech, Starou
huť u Adamova, areál muzea MHD v Líšni,
depozitáře se 40 tis. sbírkových předmětů,
knihovny atd.
Hlavním sídlem muzea je objekt bývalého
kláštera v centru Brna. Do jeho oprav a přizpůsobování
prostor pro muzejní účely se investovalo
v posledních letech hodně přes 10 mil. Kč.
Podle zákona 338/91 Sb. objekt v roce 91 přešel
do vlastnictví řádu sv. Voršily a do
roku 2001 musí tedy být novému
majiteli předán. Technické muzeum tak přichází
nejen o své sídlo, ale i o cca 3 mil. Kč
vlastních příjmů a 1,5 mil Kč
(po valorizaci) nájemného za částečné
využívání objektu kláštera,
kde se nyní nachází mj. 11 stálých
expozic, výstavní a přednáškové
sály, laboratoře,
dílny, kanceláře, knihovny a depozitáře.
Uvedené finanční ztráty vzniklé
vlivem privatizačního procesu již nezohledňují
roční příspěvek na činnost
cca 12 mil. Kč. Vytváření rezerv na
stěhování a úpravy nějakých
nových prostor je pak zcela iluzorní,
zvlášť když v současné době
radikálních změn výrobních
programů, změn majitelů a vedení podniků
dochází k nenahraditelným ztrátám
technických památek často proto, že
Technické muzeum nemá prostředky na jejich
zakoupení ani za cenu šrotu. Tak třeba
mizí 100 let staré funkční parní
stroje, sbírky z historie podniků atd.
Brněnská privatizační
komise a následně i vládní dislokační
komise jako náhradu za ztracené prostory dala resortu
kultury pro Technické muzeum v Brně bývalou
panelárnu na okraji Brna v Bohunicích. Nehledě
na méně výhodnou polohu (asi jako kdyby Pražské
technické muzeum bylo na vzdálenějším
kraji Jižního města) jsou zde některé
finanční problémy, o jejichž vyřešeni
patrně zatím nikdo vážně neuvažoval.
Management panelárny stačil
ještě před privatizací vyrobit desetimiliónový
dluh, o kterém se patrně předpokládá
jeho převzetí novým majitelem. Nejnutnější
náklady na likvidaci stávající technologie
panelárny a jejího energetického hospodářství,
na plynofikaci, přestavbu a úpravu hal a pomocných
provozů, sociálních zařízení,
kotelny, venkovních ploch pro expozice i komunikace, na
likvidaci stávajícího vybaveni technického
muzea, na stěhová.ní a reinstalaci expozic,
sbírkových fondů, odborného zázemí
a podobně, na vybudování bezpečnostního
systému takto odlehlého
a otevřeného areálu a další výdaje
spojené s komplexním přemístěním
činí v současných cenách nejméně
80 mil. Kč. Roční náklady tedy včetně
úroků a penále za úvěry činí
téměř 100 mil. Kč v cenách
roku 1995. Pokud jde o stávající objekt
Technického muzea (klášter Voršilek),
je třeba konstatovat, že bez brzkých investic
nelze vyloučit i případné předčasné
uzavření muzea z bezpečnostních důvodů.
Jakékoliv odkládání značí
jen přibývání problémů
a nárůst finančních nároků
na přemístění muzea
(min. cca 10% ročně).
1) Hodlá ministerstvo kultury
zachovat Technické muzeum v Brně?
2) Má-li toto muzeum dále
existovat, jakým způsobem se budou řešit
finanční problémy spojené s jeho přemístěním?
3) Kdy a za jaké prostředky
bude zpracován podrobný věcný, finanční
a časový projekt nového Technického
muzea v Brně i jeho komplexního přestěhování?
4) Kdy se uvažuje se zahájením
a ukončením přestavby nových objektů?
5) Zahrnují se náklady na projekt Technického
muzea do rezerv MK v roce 1995?
6) Jsou zahrnuty náklady
na první etapu přestavby v návrhu nového
rozpočtu MK na rok 1996?
7) Jak je zajištěno
v ČR to, aby vzácné technické památky
nekončily ve šrotu proto, že Technická
muzea (ať pražské či brněnské)
na to nemají, nebo se o nich nedovědí?
Ing. Miloš Skočovský,
poslanec PS PČR ČMUS |