Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslankyně
Marie Stiborové na předsedu vlády Václava
Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
| Praha, 12.4.1995 |
Vážený pane
premiére,
obracím se na Vás
s interpelací ve věci Statutu Rady Evropy. Poslanecká
sněmovna vyslovila dne 16. června 1994 svým
usnesením č. 144 souhlas s přístupem
České republiky ke Statutu Rady Evropy. Ministr
zahraniční dne 30. června 1993 uložil
u generálního tajemníka Rady Evropy listinu
o přístupu České republiky k uvedenému
Statutu, podepsanou presidentem republiky.
Tím se Česká republika stala stranou Statutu.
Podle paragrafu 3 zákona
č.545/1992 Sb., o Sbírce zákonů se
ve Sbírce zákonů povinně vyhlašují
sdělení ministerstva zahraničí o sjednání
mezinárodních smluv, jimiž je Česká
republika vázána, a to spolu s jejich plným
zněním, jestliže jde o mezinárodní
smlouvu politické povahy. Statut Rady Evropy je mezinárodní
smlouvou, která splňuje požadavky vyhlášení
v plném znění.
Statut Rady Evropy obsahuje ustanovení,
jimiž se Česká republika zavázala, že
bude zaručovat všem osobám pod její
jurisdikcí dodržování lidských
práv a svobod. V článku 8 Statutu je obsažena
sankce za porušení tohoto závazku, spočívající
v pozastavení práva státu na zastoupení
v Radě Evropy. Jak je z výše uvedeného
patrné, je tento Statut
navýsost důležitý pro naše občany.
Od února 1991, kdy se členem
Rady Evropy stala bývalá ČSFR a od 1.ledna
1993, kdy se o členství v Radě Evropy začala
ucházet Česká republika, <uplynula dostatečně
dlouhá doba na to, aby Statut byl vyhlášen
ve Sbírce zákonů a stal se přístupný
všem občanům, právnickým osobám,
soudům a ostatním orgánům státu.
Žádám Vás
proto, vážený pane premiére, o sdělení,
jaké důvody brání tomu, aby Statut
Rady Evropy byl řádně vyhlášen
ve Sbírce zákonů, a do kdy se tak stane.
S pozdravem
| ||
Vážený pan
doc. ing. Václav Klaus, CSc.