Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Vlčka dopisem ze dne 25. května 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Vlčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

ve své písemné interpelaci, ve které se zabýváte problematikou jaderné elektrárny Temelín, jste mi položil několik konkrétních otázek. Dovolte mi proto, abych ve své odpovědi postupoval podle těchto otázek.

1. Kdy bude jaderná elektrárna Temelín dokončena podle stávajících jednání se subdodavateli?

Za dostavbu jaderné elektrárny je odpovědný její stavebník ČEZ, a. s., který je zároveň jejím investorem i budoucím provozovatelem. Ten uzavírá smlouvy s generálním dodavatelem stavební části (Vodní stavby Bohemia, a. s.) a generálním dodavatelem technologie (Škoda Praha, a. s.) na dodávku a uvedení do provozu celého díla. Tito generální dodavatelé dále uzavírají smlouvy s dalšími dodavateli. V částí technologie uzavírá Škoda Praha, a. s., další smlouvy s cca dvaceti tzv. finálními dodavateli. V současné době probíhá transformace celého smluvního systému, který byl konstruován ještě na základě původního hospodářského zákoníku, na smlouvy o dílo podle obchodního zákoníku.

Celý proces transformace smluv s jednotlivými finálními dodavateli bude uzavřen do konce června letošního roku podpisem smlouvy o generální dodávce technologie mezi ČEZ, a. s., a Škodou Praha, a. s. Teprve termín, který bude uveden v takto uzavřeném smluvním aktu, bude z právního hlediska závazný..

Vláda uložila ministru průmyslu a obchodu, aby ji do konce června předložil informaci o výsledcích transformace smluvních vztahů, kde bude uveden i smluvně potvrzený termín zavezení paliva do reaktoru 1. bloku JE Temelín. Z průběžných výsledků jednáni je zřejmé, že se bude jednat o druhé pololetí roku 1997.

V současné době tedy nelze jednoznačně sdělit, jaký termín z jednání vyplyne, ale průběžné výsledky jednáni ukazuji, že se bude jednat zřejmě o druhé pololetí roku 1997.

2. O kolik stoupnou náklady na dostavbu oproti plánované výši z roku 1994 a jaké tedy budou celkové náklady na dokončení.TETE?

Na problematiku nákladů se v plném rozsahu vztahují informace uvedené v odpovědi na předcházející otázku. Definitivní údaje o aktuálních nákladech bude možné poskytnout až po dokončení transformace systému smluv, tedy začátkem července letošního roku. Platný souhrnný rozpočet činí v současné době 71 mld. Kč (z toho 6, 2 mld. Kč na úroky z úvěrů). Z údajů, které jsou k dispozici z probíhajících jednání o transformaci smluv lze usuzovat, že v důsledku zmiňovaného prodloužení termínu dostavby a změny smluvních vztahů může dojít k nárůstu nákladů maximálně do 10% předpokládané částky.

3. Jaké bloky (o jakém výkonu) tepelných elektráren v severních Čechách budou odstaveny a v jakém časovém harmonogramu po spuštění JETE?

Průběh odstavování bloků tepelných elektráren v severních Čechách je určován plněním požadavků zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, jehož platnost není ovlivňována termínem uvedení, JE Temelín do provozu. Z tohoto důvodu nebude po roce 1998 v severních Čechách provozován žádný blok, který by nesplňoval předepsané limity emisí škodlivin do ovzduší. V souladu s programem výstavby nových zdrojů ČEZ, a. s., jehož nedílnou součástí je výstavba JE Temelín, jsou postupně utlumovány všechny bloky, u kterých není uvažováno s výstavbou odsiřovacích zařízení.

Přechodné snížení tuzemské spotřeby elektřiny v letech 1990 - 1994 umožnila vyřazovat tyto zdroje již v předstihu, tj. před dokončením výstavby JE Temelín. Dále je uveden stručný přehled ekologického programu a vyřazování bloků ČEZ, a. s. v severních Čechách:

Elektrárna Počerady, 6 x 200 MW

1 blok odstaven, 2 bloky odsířeny, na 3 blocích odsíření budováno,

Elektrárna Ledvice, 1 x 200 MW, 4 x 110 MW

2 bloky po 110 MW již byly odstaveny, blok 200 MW bude odstaven v roce 1997, dva bloky po 110 MW budou odsířeny v roce 1996, předpokládá se vybudování fluidního kotle 110 MW

Elektrárna Tušimice 1, 4 x 110 MW

2 bloky již odstaveny, 2 bloky budou odstaveny v roce 1997, Elektrárna Tušimice 2, 4 x 200 MW všechny bloky zůstávají v provozu, probíhá výstavba odsíření,

Elektrárna Prunéřov 1, 6 x 110 MW

2 bloky odstaveny, u 4 bloků probíhá výstavba odsíření,

Elektrárna Prunéřov 2, 5 x 210 MW

všechny bloky zůstávají v provozu, probíhá výstavba odsíření.

4. Kolik bude stát vybudování systémů úložišť jaderného odpadu atomových elektráren (Temelín. Dukovany). Mám na mysli úložiště 1. stupně až po 3. stupe (trvalé úložiště).

Úvodem odpovědi na tuto otázku považuji za účelné vyjasnit používanou terminologii. Do tří etap, či stupňů, je členěno vyřazování jaderných elektráren z provozu. Přitom lze celý proces orientačně rozdělit tak, že v první etapě jsou odstraněna radioaktivní média vzniklá při provozu, ve druhé je provedena dekontaminace elektrárny a stavba je uvolněna k případnému jinému využití a ve třetí etapě je stavba odstraněna až "na zelenou louku". Radioaktivní odpady vznikají.v prvních dvou etapách. Možnost realizace celého postupu až do třetí etapy byla prokázána např. u JE Niederaichbach u německého Landshutu, kde nyní probíhají závěrečné práce třetí etapy.

Úložiště radioaktivních odpadů jsou obvykle členěna na úložiště středně a nízkoaktivních odpadů, která jsou budována jako povrchová, a úložiště vysoceaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva, která jsou připravována jako hlubinná. Členění úložišt na stupně se nepoužívá.

Úložiště nízko a středněaktivních odpadů pro celou produkci tohoto druhu odpadů z JE Dukovany i JE Temelín je již vybudováno v areálu JE Dukovany a je v provozu ad počátku letošního roku. Podle údajů ČEZ, a. s., byly náklady na jeho vybudování nižší než 250 mil. Kč.

Celkové náklady na vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů je velmi obtížné v dnešní době stanovit. Souhrnné číslo nemá navíc dobrou vypovídací hodnotu, neboť práce budou probíhat řadu let, část prostředků určená na výzkum, vývoj a přípravu bude čerpána průběžně a podstatná část až po roce 2020.

Finanční prostředky na tyto účely budou vytvářeny formou pravidelných odvodů do speciálního fondu, spravovaného organizací zřízenou k tomu státem. Tento způsob bude umožňovat pružně reagovat na eventuální změny a modifikovat cílovou částku v návaznosti na postupující poznáni. Horní odhad částky, potřebné pro akumulaci prostředků pro krytí nákladů na vybudování úložiště a na uložení veškerého předpokládaného množství vyhořelého jaderného paliva z jaderných elektráren Dukovany a Temelín a ostatních vysoceaktivních odpadů, včetně odpadů vzniklých při vyřazování těchto elektráren z provozu, činí cca 8 hal. z každé kWh elektrické energie vyrobené těmito elektrárnami. Akciová společnost ČEZ již nyní analogický fond vytváří ze svého zisku, a proto existence takovéhoto odvodu ani v budoucnosti, po jeho očekávaném uzákonění, nebude důvodem ke změnám cen elektřiny.

5. Kolik bude stát umrtvení JE Dukovany a Temelín a případné vybudování sarkofágů?

Úvodem odpovědi opět považuji za účelné upřesnit používanou terminologii. Pro formulaci odpovědi je výraz "umrtvení" považován za synonymum "vyřazení JE z provozu". Budování sarkofágu se v souvislosti s budoucím ukončením provozu českých jaderných elektráren nepředpokládá v žádném případě.

Konkrétní hodnota očekávaných nákladů na vyřazení, JE z provozu nemá rovněž v současné době potřebnou vypovídací schopnost zejména vzhledem k tomu, že se jedná o náklady, které budou vynakládány v relativně vzdálené budoucnosti. I v tomto případě budou prostředky vytvářeny odváděním prostředků na zvláštní fond. Je předpoklad, že tento fond si bude vytvářet sám provozovatel a stát bude pouze kontrolovat, zda naplňování tohoto fondu a jeho velikost odpovídá aktuálním předpokladům očekávaných nákladů na vyřazení JE z provozu. Stát bude kontrolovat vytváření prostředků pouze na první dvě etapy vyřazování JE z provozu podle výše uvedeného členění, tj. do etapy úplného odstranění radioaktivních médií a kontaminovaných látek a předmětů ze všech objektů. Pro tyto účely se předpokládá, že výše odvodu do speciálního fondu bude tvořit cca 3 hal. na 1 kWh vyrobené elektrické energie.

6. Jak velké plochy půdy budou tímto zakonzervováním jaderných elektráren natrvalo zabrány?

Na příkladech již provedeného vyřazení JE z provozu ve světě (např. již zmiňovaná JE Niederaichbach) lze dokumentovat, že vyřazení elektrárny z provozu nemusí být spojeno s žádným trvalým záborem půdy. Ale již po ukončení druhého stupně vyřazování (odstranění všech radioaktivních mědí a kontaminovaných látek a předmětů) je možné využívat veškeré zbylé objekty k jakýmkoliv účelům a s výhodou použít i vybudovanou infrastrukturu (silniční i železniční komunikace, inženýrské sítě atd.).

Je však nutné rovněž uvést, že některé postupy používané ve světě předpokládají relativně dlouhý časový prostor mezi jednotlivými etapami (např. ve Velké Británii je předpokládána prodleva mezi prvním a druhým stupněm až l00 let).

7. Jaká je cena roční ho provozu a paliva pro TE Dukovany a Temelín?

Podle informací poskytnutých provozovatelem dosáhly vlastní měrné náklady na dodávku elektřiny z JE Dukovany v roce 1993 cca 31 hal./kWh, z čehož palivové náklady činily cca 30% K tomu je nutné připočíst vytvářené rezervy na generální opravy, likvidaci odpadu a ukončení provozu, které v tu dobu tvořily cca 14 hal./kWh. I po započtení těchto nákladů jsou měrné náklady na dodávku elektřiny z JE Dukovany nižší než u klasických zdrojů.

Pro JE Temelín jsou v současné době zpracovávány doplňující ekonomické rozbory, které budou zahrnovat i skutečnosti, které jsou rozebírány v odpovědích na první dvě otázky.

Podrobnější údaje o cenách paliva jsou předmětem obchodního tajemství kupujícího i prodávajícího a nelze je zveřejňovat. Proto lze pouze uvést, že dodavatel paliva pro JE Temelín byl vybrán z řady renomovaných nabídek ve výběrovém řízení a cena byla důležitým výběrovým kritériem. Palivo pro JE Dukovany doposud dodává ruský dodavatel, ale v současnosti probíhá výběrové řízení na další budoucí dodávky.

8. Staneme-li se členy NATO, je případně i možné, že u nás budou umístěny jaderné zbraně. Z toto vyplývá, že případný útočník či obránce musí v případě konfliktu v prvé řadě zaútočit na ty země, které mají na svém území jaderné zbraně a jak je připravena specielní ochrana, v tomto případě našich jaderných energetických zařízení a úložišť jaderného vyhořelého paliva, které se tak mohou stát cílem zlomyslného útoku?

Pro případ válečného konfliktu, nezávisle na tom, zda je naše republika členem nějakého konkrétního vojenského uskupení, je pro ochranu jaderných zařízení připravena řada opatření. Opatření respektují jak skutečnost, e tato zařízení představují důležitý průmyslový objekt a vel.m.i podstatný zdroj elektrické energie, tak i specifické rysy vyplývající z "jaderného" charakteru objektů.

Vojenská ochrana těchto zařízení je v případě válečného konfliktu zabezpečována Ministerstvem obrany a konkrétní údaje o způsobu zajišťování takovéto ochrany jsou předmětem utajení.

Pro případ možné havárie na jaderných zařízeních jsou zpracovány tzv. vnitřní a vnější havarijní plány, které. velmi přesně specifikují, jaké akce je nutné podniknout, aby bylo zabráněno vzniku nežádoucích dopadů na personál JS, na okolní obyvatelstvo i na životní prostředí. Tyto havarijní plány jsou projednávány a schvalovány řadou orgánů státní správy a je předpoklad, že by se jim i přiměřeně řídily postupy i v případě vzniku havárie na JS v důsledku vojanského napadení.

Věřím, Vážený pane poslanče, že pro Vás bude moje odpověd` uspokojivá.

S pozdravem Václav Klaus

Vážený pan

RNDr. Jaroslav Vlček

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha