na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č.67/1993 Sb., a zákona č.163/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :
Zákon České národní rady č.553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č.67/1993 Sb., a zákona č.163/1993 Sb., se mění a doplňuje takto :
1. V § 1 odst.3 se slova "pracovníky obecní policie" nahrazují slovy "zaměstnance obce zařazené do obecní policie".
2. V § 2 odst.3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova "za přestupky spáchané stáním vozidla na chodníku, kde to není dovoleno".
3. V § 7 se za odstavec 2 doplňují nové odstavce 3 , 4 a 5 které znění :
"(3) Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením "obecní policie" nebo "městská policie" (§ 1 odst.5). Průkazem obecní policie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí.
(4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. V takovém případě použije před výzvou slov "Jménem obce!".
(5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.".
4. § 13 odst.2 zní :
"(2) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policií, jakož i osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií, neprokáže-li tato osoba hodnověrně svoji totožnost.".
5. V § 14 odst.1 se slovo "zadržuje" nahrazuje slovy "omezuje na osobní svobodě".
6. Za § 17a se vkládají nové § 17b, 17c a 17d, které včetně nových poznámek pod čarou č.15b), 15c) a 15d) znějí:
Strážník je oprávněn zastavit vozidlo, jehož řidič spáchal přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu neuposlechnutím zákazu vjezdu všech vozidel, všech motorových vozidel s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku, nákladních automobilů, autobusů, traktorů, motocyklů, potahových vozidel, ručních vozíků nebo cyklistů, zákazu vjezdu do pěší zóny a zákazu zastavení a zákazu stání, včetně těchto zákazů v zóně s dopravním omezením, vyplývajících z příslušných dopravních značek15b). Při zastavování vozidel postupuje strážník obdobně jako příslušník policie15c).
Strážník je při plnění úkolů obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenských provozovnách15d) v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky. Tím není dotčeno ustanovení § 16, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru.
(1) Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka a nebo poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk a přes výzvu strážníka v takovém počínání pokračuje, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu.
(2) Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, než je tato osoba předána policii nebo upustí od jednání uvedeného v odstavci 1, nejdéle však po dobu dvou hodin.".
7. V § 18 odst.1 se za písmeno
g) doplňuje nové písmeno h), které
zní :
"h) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla (§ 17a).".
8. V § 18 odst.3 se za slova "donucovacích prostředků" vkládají slova "podle odstavce 1 písm.a) až g)".
9. V § 18 odst.2 se slovo "zadržení" nahrazuje slovy "omezení osobní svobody".
10. V § 26 odst.1 za text vkládá nová věta, která zní :
"Obdobně jsou povinni zachovávat
mlčenlivost i starosta obce a další členové
obecního zastupitelstva , kteří jsou s výše
uvedenými skutečnostmi seznamováni.".
11. V § 25 se za odst. vkládají nové odstavce 3,4 a 5 které znějí :
"(3) Obec je povinna k udržování a prohlubování odborných znalostí a dovedností strážníků a pro jejich profesionální růst průběžně zajistit jejich odborné zdokonalovací školení a provádět vždy nejdéle po uplynutí 3 let od doby, kdy získali platné osvědčení, prověrky znalostí k ověření, zda odborné předpoklady pro výkon služby i nadále splňují.
(4) Ověřování odborných předpokladů strážníků pro výkon služby podle odst.3 provádí komise, jejíž složení určí osoba, která obecní policii řídí (§ 3 tohoto zákona). Pokud strážník ani při opakovaném přezkoušení neprokáže splnění stanovených odborných předpokladů, vyrozumí o tom osoba, řídící obecní policii, přednostu okresního úřadu a ten strážníkovi ve smyslu § 5 odst.2 tohoto zákona pozastaví platnost jeho osvědčení.
(5) Ministerstvo spolupracuje s obcemi při zajišťování odborného zdokonalovacího školení strážníků, zejména jim poskytuje jednotné zaměření a metodickou pomoc pro školení a výcvik s cílem sjednotit náplň výuky a výcviku pro všechny útvary obecní policie. Poskytnuté zaměření a metodické pokyny ministerstva jsou pro všechny obce, které si zřídily obecní policii závazné.".
12. Stávající text § 27 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se o nový odstavec 2 který zní :
"(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem shodné prvky stejnokroje závazné pro všechny obce, které zřídily obecní policii.".
13. Tento zákon nabývá účinnosti dne 1.července 1995.
15b) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č.99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů
15c) § 53 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č.99/1989 Sb.
15d) § 17 zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Dosavadní zkušenosti z praxe obecní policie nasvědčují tomu, že obecní policie se stala významným nástrojem obcí na jejich teritoriu a postačuje plnit nejen funkci výkonné složky obcí na úseku místních záležitostí veřejného pořádku, ale i vypomáhat Policii České republiky v boji se stále rostoucí pouliční kriminalitou. Jednoznačně se prokázalo, že z pohledu občanů je obecní policie stabilizačním prvkem, neboť důvěra ve strážníky obecní policie ve zdrcující většině obcí a měst, ve kterých tento institut existuje, stále stoupá. Zároveň se však ukázalo, že zákon o obecní policii je v dosavadním znění koncepčně ne zcela ujasněný a že je nedostatečně vnitřně provázaný, zejména v těch směrech, kdy si naplnění smyslu zákona vynutilo poskytnout obecní policii pomocné funkce nad rámec samostatné působnosti obce.
Již při projednávání zásad tohoto zákona ve výborech Poslanecké sněmovny se ukázalo, že většina poslanců chápe význam a poslání obecní policie především jako útvaru pořádkového. Zároveň však bylo konstatováno, že existují útvary obecní policie, kde výběr budoucích strážníků nebyl proveden kvalitně, a proto by bylo nanejvýš vhodné, aby byla lépe propracována ta část zákona, která hovoří o proškolování strážníků. Též bylo konstatováno, že by měly existovat sjednocující prvky na stejnokrojích obecních policií, shodné pro všechny útvary v rámci České republiky.
Hlavním posláním novelizace je však především lépe a nově upravit ty části zákona, které hovoří o kompetencích obecní policie v oblasti silničního provozu. Současná situace obecní policii v mnoha případech staví do situace, kdy ač přítomna přestupku v uvedené oblasti, musí pouze nečinně přihlížet. Novelizace v žádném případě nechce stavět obecní policii nad Policii České republiky, pouze se snaží o logickou stavbu úpravy v dané oblasti a o zkvalitnění činnosti obecní policie na daném úseku.
Druhým stěžejním místem novelizace je navrhovaný § 17c, který strážníkům dáva obdobnou pravomoc, jako mají policisté České republiky při vstupu do živnostenských provozoven. Uvedené ustanovení podpořila ve svém stanovisku k zásadám i vláda České republiky a většina výborů Poslanecké sněmovny.
V neposlední řadě je třeba vypíchnout navrhované ustanovení nového § 17d, který reaguje na stále větší agresivitu chování určitých osob na veřejnosti. Oprávnění policistů České republiky jsou tomuto stavu přizpůsobena, strážníci obecní policie jsou však dosavadním zněním zákona značně omezeni a znevýhodněni. Jako potřebné se proto jeví doplnění zákona o některá ustanovení, která strážníkům poskytnou potřebná oprávnění při zákrocích proti agresivním osobám, nebo proti těm, které přes výzvu strážníka budou pokračovat v protiprávní činnosti.
k bodu 1
Dosavadní znění § 1 odst.3 zákona bylo nepřesné, neboť obecní policie s přihlédnutím ke znění § 4 odst.2 nemá vlastní právní subjektivitu a strážníci jsou proto nikoli zaměstnanci městské policie, ale obce. V navrhované formulaci, která má nepřesnost napravit, bylo již přihlédnuto k současnému znění zákoníku práce, v němž termín "pracovník" byl nahrazen označením "zaměstnanec". Uvedené znění podpořila i vláda České republiky ve svém stanovisku k zásadám uvedeného zákona.
k bodu 2
Dopravní přestupky, páchané stáním na chodníku, představují porušení obecné nikoli místní úpravy silničního provozu a jsou proto mimo kompetence strážníka, ačkoliv se svou povahou od ostatních přestupků v silniční dopravě liší mnohdy spíše než dopravu narušují veřejný pořádek. K tomu bylo přihlédnuto již při novelizaci zákona o obecní policii zákonem č.67/1993 Sb., který umožnil strážníkům použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, stojícího na chodníku, kde to není dovoleno.
V našem návrhu vycházíme z předpokladu, že orgán, který technický prostředek nasadil, by měl mít možnost též stanovit sankci za přestupek v blokovém řízení přímo na místě, neboť zde nejlépe může posoudit jeho závažnost a vyměřit podle ní odpovídající výši sankce. V opačném případě by kromě toho strážník zahlcoval nadbytečnou administrativou sám sebe i správní orgán t.j. Policii České republiky, které by tyto přestupky předával k řešení.
Pokládáme proto za potřebné uvést stávající úpravu § 17a do souladu s § 2 odst.3 zákona buď navrhovaným rozšířením § 2 odst.3. nebo zúžením oprávnění podle § 17a odst.1. Za vhodnější považujeme první variantu, neboť nedovolené stavění vozidel na chodníky je velmi rozšířeným přestupkem, který Policie České republiky nepostačuje postihnout a který nejen obtěžuje, ale mnohdy i ohrožuje obyvatele obcí a bezprostředně se jich tak dotýká.
Navrhované znění podpořila ve formě zásad i vláda České republiky.
k bodu 3
Při úkonech a zejména zákrocích, prováděných v civilním oděvu v mimopracovní době, může v důsledku agresivity pachatele a zvýšeného ohrožení strážníka vzniknout taková situace, která nedovolí, aby strážník nejprve vyjmul a předložil osobě, proti které zakročuje, svůj služební průkaz. Aby však byla i osoba, která mu přispěje na pomoc, je třeba, aby mu dal zákon možnost prokázat v takovýchto výjimečných případech svou příslušnost k obecní policii ústně.
Obdobná úprava prokazování příslušnosti je zavedena u Policie České republiky a podle našeho názoru není žádného důvodu k tomu, aby ve shodné situaci, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují prokázat příslušnost stejnokrojem či průkazem, byl strážník oproti policistovi znevýhodněn tím, že mu nebylo umožněno prokázat se ústním prohlášením a byl by tudíž zbaven zvýšené právní ochrany veřejného činitele jak on sám, tak i občan, který by mu přišel na pomoc.
V současném znění zákona je strážníkovi dána možnost použít výzvy v souvislosti s některými konkrétními opatřeními (úkony, donucovací prostředky, použití zbraně), chybí však obecné ustanovení o výzvě a zejména o její závaznosti, které by umožnilo postihnout neuposlechnutí výzvy jako přestupek podle § 47 odst.1 písm.a) zákona č.200/1990 Sb. Navrhovaná úprava, která zakotvuje institut závazné výzvy do zákona, by měla zvýšit autoritu strážníka a rozšířit rejstřík jeho prostředků, uplatňovaných při dohledu na veřejný pořádek v obci.
k bodu 4
Podle stávajícího znění § 13 odst.2 strážník osobu, odpovídající popisu osoby hledané policií, může předvést jen v případě, že tato osoba neprokáže věrohodně svou totožnost. Nemůže ji však předvést, jestliže mu tato osoba svou totožnost prokáže, byť by se z předloženého dokladu totožnosti potvrdilo, že jde skutečně o osobu hledanou.
Lze důvodně pochybovat, že již při projednávání zákona České národní rady č.553/1991 Sb., zákonodárci zamýšleli uvedené důsledky, spíše se tedy jedná o legislativní chybu, kterou by mělo napravit nově navrhované znění tohoto ustanovení.
Uvedené znění ve formě zásad schválila též vláda České republiky.
k bodu 5 a 9
Poslední novela trestního řádu změnila úpravu § 76 odst.2 a oprávnění zadržet osobu svěřila pouze vyšetřovateli. Ostatní osoby mohou pachatele přistiženého při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté pouze omezit na osobní svobodě při splnění podmínek, uvedených v § 76 odst.2 trestního řádu. V zájmu zachování jednoty právního řádu je proto třeba upravit i text zákona o obecní policii tak, aby byl v souladu s trestním řádem a tudíž vypustit z něj souvislosti s akty strážníka termín "zadržení" a nahradit jej formulací, odpovídající současnému znění trestního řádu.
k bodu 6
V zájmu bezpečnosti občanů a dodržování veřejného pořádku na místech, do nichž je až na výjimky zakázán vjezd všech vozidel a kde tedy silniční provoz až na výjimky neprobíhá, navrhujeme vybavit strážníka oprávněním vozidla, která takovýto zákaz nerespektují, zastavovat. U řidiče, který zákaz uvedeného druhu poruší, lze legitimně požadovat, aby vedle zásahu Policie České republiky počítal i se zásahem policie obecní. Jedná se o zákazy vyplývající z příslušných dopravních značek, tedy o místní úpravu silničního provozu, za jejíž porušení může strážník přestupce na místě postihnout blokovou pokutou. Způsob zastavování je řešen odkazem na právní předpis. S navrhovanou úpravou vyslovila ve formě zásad vláda České republiky.
Při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku jsou strážníci obecní policie nezřídka nuceni zajišťovat veřejný pořádek též v různých živnostenských provozovnách, zejména v restauracích, kde dochází k podávání alkoholických nápojů mládeži a podnapilým osobám a k drobným výtržnostem, v prodejnách, kde jsou páchány drobné krádeže a pod. Aby mohli na těchto místech své úkoly plnit, je nezbytné, aby byli ze zákona oprávněni do prostor určených pro zákazníky vstupovat a vlastník či provozovatel je nemohl z provozovny libovolně vykázat či jim zamezovat ve vstupu. Oprávnění strážníků je limitováno jednak časově prodejní nebo provozní dobou, jednak prostorově tím, že mohou vstupovat jen do prostor určených pro zákazníky. Toto omezení se však nevztahuje na vstup strážníka do provozovny i v mimopracovní době včetně míst zákazníkům nepřístupných v případě, že je důvodná obava z ohrožení života, zdraví, nebo hrozí-li větší škoda na majetku, tedy za podmínek, uvedených v ustanovení § 16. I s touto navrhovanou úpravou vyslovila souhlas vláda České republiky.
Dočasným připoutáním agresivních osob je v některých případech nezbytným opatřením , pokud má být dosaženo zamezení jejich dalších útoků či jejich útěku. Oprávnění je analogické tomu, které má ve shodných případech Policie České republiky a předpokládá se jeho uplatnění v obdobném rozsahu. Účelem opatření je jednak ochrana strážníka i dalších osob před osobou, jejíž agresivitu nelze jinak zvládnout, jednak zamezení útěku osoby, kterou z objektivních důvodů nemůže ihned předat Policii České republiky.
k bodu 7, 8
K technickým prostředkům obecní policie byly zákonem č.67/1993 Sb., přiřazeny též technické prostředky, které umožňují zabránit v odjezdu vozidla. Ustanovení § 17a tohoto zákona však vylučuje namontovat technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla v případech, kdy by jich bylo třeba použít jako donucovacích prostředků k ochraně života a zdraví osoby nebo majetku, tedy v souladu s § 2 odst. písm.b) tohoto zákona. Tak tomu bude kupříkladu při nálezu zaparkovaného vozidla , o němž má strážník poznatek, aby se pachateli nebo jiné osobě, která by do neuzamčeného vozidla vniknout, zabránilo v opětném odjezdu s tímto vozidlem. Technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla by bylo možné využít kupříkladu i v případě, že s vozidlem zamýšlí odejet osoba zjevně podnapilá, která by jízdou ve vozidle mohla ohrozit sebe i jiné účastníky silničního provozu.
Vzhledem k tomu, že povinnost, uvedenou v § 18 odst.3 je třeba vztáhnout pouze na dosavadní výčet donucovacích prostředků, je třeba tuto skutečnost výslovně v uvedeném ustanovení vyjádřit způsobem navrženým v bodě 8 zákona.
k bodu 10
Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech , uvedených v § 25 odst.1 má podle dosavadního znění zákona pouze strážník. Přitom se ale s těmito skutečnostmi seznamuje i starosta jakožto osoba řídící obecní policii a případně i další členové obecního zastupitelstva, na které se povinná mlčenlivost dosud nevztahovala.
V zájmu utajení takovýchto skutečností před nepovolanými osobami proto navrhujeme rozšířit okruh osob, kterým je uložena povinná mlčenlivost, i na starostu a členy obecního zastupitelstva.
k bodu 11
Podmínkou pro výkon funkce strážníka je splňování kvalifikačních předpokladů, uvedených v § 4 odst.4. Praxe ale ukazuje, že vstupní proškolení strážníků, po kterém získávají osvědčení o odborné způsobilosti, není dostatečnou zárukou získání trvalých znalostí a dovedností, které je třeba dále prohlubovat. Při rychlých změnách právních předpisů je též nutné průběžně strážníka seznamovat s jejich aktuálním zněním.
Vzhledem k tomu, že udržování profesionální úrovně a další profesní růst strážníka jsou v zájmu obce, ale ne každá obec na ně náležitě dbá, pokládáme za vhodné uložit obcím zajišťování odborného zdokonalovacího školení strážníků jako povinnost. S ní by bylo současně spjato právo obce provádět prověrky znalostí strážníků ke zjištění, zda jejich odborné předpoklady pro výkon služby trvají. Obci by byla dána možnost lhůtu prověrek si zvolit tak, aby byly konány alespoň jedenkrát za dobu, na kterou bylo strážníkovi osvědčení vydáno (§4 odst.5).
Smyslem prověrky, která bude prováděna komisí sestavenou osobou řídící obecní policii, je ověření odborných předpokladů strážníka. Na základě zjištění komise o nezpůsobilosti strážníka dá osoba řídící obecní policii návrh na pozastavení platnosti osvědčení. Do procesu prohlubování kvalifikace strážníka by mělo být zapojeno i ministerstvo vnitra, které by v rámci sjednocení výuky a výcviku poskytovalo závazné zaměření a metodické pokyny.
k bodu 12
V současné době jsou obecními policiemi užívány nejednotné stejnokroje a při pestrosti stejnokrojů různých bezpečnostních služeb by mohlo docházet k záměnám, vyvolávajícím určitou právní nejistotu občana při jeho kontaktech se strážníky obecní policie. Nejednotnost v barvě, střihu a doplňcích stejnokrojů u různých obecních policií by mohla být na závadu hlavně v souvislosti s oprávněním strážníků zastavovat motorová vozidla. Z těchto důvodů považujeme za vhodné, aby ministerstvo vnitra bylo zákonem zmocněno stanovit určité sjednocující prvky pro stejnokroje všech útvarů obecních policií v celé republice. Takovéto opatření bezesporu přispěje k větší jistotě občanů.
Oba poslední dva body jsou zařazeny
do novely na základě připomínek a
doporučení všech výborů, které
navrženou novelu projednávaly ve formě zásad.