Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona GNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jaroslava Broulíka na ministra hospodářství Karla Dybu. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Doc. Ing. Karel Dyba,CSc.

ministr hospodářství ČR

prostřednictvím

PhDr. Milana Uhdeho

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Vážený pane ministře,

V souvislosti s výběrem strategického partnera pro SPT-Telekom a.s. se objevují různé názory, které vyvolávají zejména u odborně veřejnosti zneklidňující otázky.Proto se obracím s následující interpelací na ministra hospodářství ČR Karla Dybu ve věci telekomunikací v České republice.

Jedním z velice často užívaných argumentů pro odůvodnění postupu ministerstva hospodářství ČR při výběru strategického partnera je údajný naprostý nedostatek nejkvalitnějších telekomunikačních odborníků v naši republice.Údajně by neuměli zvládnout očekávaný rozvoj telekomunikací v patřičné rychlosti a kvalitě. Přes různá technická embarga a zákazy vzájemných styků, prosazovaná před rokem 1989 vládnoucí mocí, bylo u nás značné množství nejkvalitnějších odborníků v mnoha výzkumných ústavech a na vysokých školách. Někteří z nich emigrovali do zahraničí.Postavení kterého potom dosáhli ve svém oboru ukazuje, že teoretické zaostávání v oblasti telekomunikací u nás nebylo tak velké, jak se v současné době prezentuje na veřejnosti.Odborníci na telekomunikace si plně uvědomují význam spojů a jejich provázanost se všemi odvětvími společenského života a průmyslu. Schopnost některých českých manažerů, kteří realizují program transformace hospodářského systému naznačuje, že v mnoha případech předčí zkušené manažery ze zahraničí.Zde bych chtěl připomenout případ automobilky Tatra, kde se ukazuje značný kvalitativní posun od nástupu nového vedení složeného z našich odborníků pod vedením ředitele ing.Benedy. Úspěch ředitele Škody Plzeň a.s. ing.Soudka ve zlepšení situace v jednom z nejvýznamějším strojírenském podniku je též nepopiratelný. V poslední době se veřejně postavil na obhajobu českého manegmentu. Dle jeho názoru je velice urážející, zejména od některých státních úředníků, že pro odůvodnění svých zahraničních cest používají záminku vyhledávání poradců pro naši zemi, pro údajný nedostatek kvalitních odborníků u nás. Pravděpodobně je tento postup pro ně méně náročný, jednodušší a výhodnější, než vyhledat kvalitním výběrovým řízením naše odborníky a vytvořit jim dobré pracovní podmínky a to rozhodně nemusí být jenom finanční.

První otázka, kterou si dovoluji Vám pane ministře položit, souvisí s personální situací v oblasti spojů.Jste přesvědčen, že u nás neexistují vlastní špičkoví odborníci v oblasti telekomunikací, kteří by byli schopni realizovat potřebný rozvoj telekomunikací, nebo je nedokáže ministerstvo nalézt a pověřit je přesně definovanými úkoly v oblasti strategického rozhodování?

V roce 1992 byly vydán předpis "Hlavní zásady přestavby veřejné telekomunikační sítě na ISDN " (Integrated services digital network) na základě řady předcházejících ročních zpráv vypracovaných v roce 1992 pro ministerstvo hospodářství ČR v jehož čele jste tehdy též stál.Vydání předpisů bylo jistě připomínkováno a jejich tvorba vycházela z poznatku několika studii v oboru telekomunikací.Dle mých informací tento materiál byl hodnocen i zahraničními experty kladně a to zejména po odborné stránce. Předpis přesně definoval technický postup zkvalitnění naši telekomunikační sítě na úroveň standartu průmyslově vyspělých států.Od té doby uplynuly několik let, které umožňují zhodnocení tehdy předloženého předpisu.Protože se jednalo o závazný předpis pro projektanty v oblasti spojů, je více než pravděpodobné, že mnoho telefonních ústředen se bude realizovat dle tohoto dokumentu i v nejbližší době. Tento dokument je možno považovat za významnou část tzv.know-how.Dle argumentů i toho se u nás nedostává a údajně by je měl přinést strategický partner jako nefinanční "věno" do podniku SPT-Telekomu.

Druhá otázka pane ministře zní: Výše uvedený předpis definoval postup rozvoje a zejména kvalitativní změny v rozvoji telekomunikační sítě. Kde byly hlavní koncepční a technické nedostatky tohoto dokumentu ze současného pohledu, které by nám bránily přejít na technicky kompaktibilní standard v telekomunikacích vlastními silami?

Dle mých informací v posudcích o koncepčních směrech rozvoje telekomunikací, které ministerstvo mělo k dispozici v době klíčového rozhodnutí o dalším postupu, nebyly zásadní výtky k navržené technické úrovni řešení problému. Zásadní věcí se jevilo zajištění potřebného objemu financí pro rozvoj spojů. Tehdy se jevilo nemožné zajistit toto množství prostředků z vnitřních zdrojů v České republice. Dle vyjádření z finančních kruhů, tyto zdroje nyní v České republice v existují. A co je nejdůležitější, banky se stavějí příznivě k zafinancování rozvojového programu telekomunikací. Faktem zůstává, že tyto hlasy nebylo dříve dostatečně slyšet.

Třetí otázka na kterou neznám odpověď a doufám, že mi ji předložíte, pane ministře zní: Uvažuje se o aktualizaci podmínek výběrového řízení, když jeden z hlavních důvodů, proč by měl být vybírán zahraniční partner se výrazně změnil?

Po dobu transformace hospodářského systému došlo již k několika velice významným vstupům klíčového partnera do odvětví nebo podniku. Je možné ukázat kladné, ale i varující příklady.Dovolím si vyjmenovat několik těch nepovedených.Prvním je výběr firmy Air France pro naše ČSA.Stačí si zalistovat v novinových zprávách a zápisech z různých jednání, jaké argumenty se užívali k odůvodnění postupu a výběru.Výsledek je znám.Dalším příkladem jsou dlouhá neúspěšná jednání ve Škodě Plzeň, která se nacházela v té době v nelehké hospodářské situaci, kterou také měl zahraniční partner řešit.Když se připravoval vstup Volkswagenu do automobilky Škoda, tak také byly naprosto jiné představy. Smlouva se musela několikrát aktualizovat a je veřejným tajemstvím, že se pouze napravovaly velké chyby v základní smlouvě a nad výsledkem těchto dalších jednání nemůžeme jásat, ale jsou alespoň přijatelné pro náš stát.Jsem si plně vědom, že každá taková smlouva je závěrem velice složitého a dlouhého vyjednávání. Často je výhodnější volit postup po krocích.

Další otázka zní: Neuvažuje se proto využít těchto našich zkušeností a volit postupný prodej podílu strategickému partnerovi po splnění konkrétních kroků při rozvoji telekomunikací?

Nechtěl bych být přehnaně podezíravý k případnému strategickému partnerovi našeho SPT-Telekomu.Je pochopitelné, že své aktivity zde chce realizovat s určitými podnikatelskými záměry.Z důvodů, které se nemohou předvídat, existuje možnost, která jej donutí změnit rozvojové záměry.Příkladem je zde klíčová automobilka Škoda a.s, kde byl projektovaný rozvojový investiční program výrazně redukován.

Dále se ptám, zda je v podmínkách výběru strategického partnera smluvně zajištěna realizace rozvoje bez případného nekontrolovaného tlaku na zvyšování finančních požadavků na úkor občanů tj.zejména zvyšováním cen služeb za telekomunikace?

Jedním z nejvýznamějších privatizačních fondů, který má zastoupení po kupónové privatizaci v SPT-Telekom jsou Harvardské privatizační fondy.Nyní se objevují v tisku informace, že jeden z významných činitelů těchto fondů pan Kožený měl v určitém období velice nejasnou minulost.Dokonce dle veřejných vyjádření mohl být agentem zahraniční rozvědky.Asi bychom byli velice unikátní stát, který si neověří klíčové osoby, které mohou ovlivňovat přes různé privatizační fondy naše hospodářství a nebo některá jeho strategická odvětví, jakým telekomunikace bezesporu jsou.

Proto si dovolím položit velice jednoduchou otázku, na kterou mi stačí z pochopitelných důvodů odpověď ano nebo ne.Požádal jste o předložení informací od institucí, které k tomuto účelu má naše republika, o vazbách privatizačních fondů, které mají zastoupení v SPT-Telekom na potencionálního strategického partnera? V případě, když je na první otázku odpovězeno ne, dovolím si položit doplňující otázku. Jakým způsobem jsou tedy jištěny zájmy našeho státu, které by zabránily budoucímu nežádoucímu chování některých fondů společně se zahraničním partnerem?

Ve významných novinách Financial Times se objevily údaje o nabídnutých cenách za podíl v SPT-Telekomu předložených při výběrovém řízení zahraničními zájemci.Je to jistě velice nemilá okolnost.Je jasné, že člověk je tvor, který se nechá negativně ovlivnit. Příkladem je třeba pan Lízner a další osoby ve spojitostí s úplatky a korupcí.Mohou zastávat i velice významné postavení.Často může dojít i k úniku důležitějších informací.

Další otázka zní: Jaké opatření jste udělal, aby k úniku informací z výběrového řízení nedocházelo, případně k zamezení nevhodného, s korupcí hraničícího jednání zúčastněných osob? (Zda se jednalo o věci technického nebo organizačního rázu při přípravě a provádění výběrového řízení)

Bez komentáře si dovolím položit poslední otázku této interpelace.Jaké budou v připravované smlouvě se strategickým partnerem určeny jeho základní rozhodovací pravomoce?

S pozdravem

poslanec Jaroslav Broulík

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

poslanec Ing. Jaroslav Broulík

Sněmovní 4

118 26 Praha 1