Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Broulíka dopisem ze dne 8. června 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Broulíka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

V úvodu odpovědi na Vaši interpelaci, týkající se vládního usnesení č. 244/1995 k realizaci útlumu těžby a úpravy uranových rud v České republice, považuji za účelné podat stručný přehled faktů, ze kterých vláda vycházela při formulováni tohoto usnesení.

Jak je Vám jistě velmi dobře známo, prochází celé toto odvětví již od roku 1989 obdobím velmi intenzivního útlumu. Vláda věnuje celému procesu trvalou pozornost, pravidelně se celou problematikou zabývá a přijala k řešení daných otázek od roku 1990 čtyři zásadní usnesení:

1. Usnesení vlády ČSFR ze dne 17. 12. 1990 č. 894, o změně koncepce těžby uranu v ČSFR ve vazbě na potřeby jaderné energetiky a zprávě z kontroly podmínek pro realizaci útlumového programu uranového průmyslu v období 1990 až 2000.

2. Usnesení vlády České republiky ze dne 20. 12. 1991 č. 533, o realizaci útlumu těžby uranu ve vazbě na potřeby československé jaderné energetiky v roce 1992 a dalších letech.

3. Usnesení vlády České republiky ze dne 20. 5. 1992 č. 366, k výsledkům komplexního posouzení chemické těžby na Českolipsku a dalšímu postupu prací pro stanovení způsobu dotěžení a sanace ložiska.

4. Usnesení vlády České republiky ze dne 11. 8. 1993 č. 429, o změně koncepce útlumu těžby uranu a konzervaci dolu Hamr I.

Výsledkem realizace výše uvedených usnesení je snížení těžby uranu v České republice od roku 1989 do roku 1994 z 2400 na 600 tun uranového koncentrátu ročně. Počet pracovníků se snížil z 30 350 v roce 1989 na 6 900 v roce 1995. Nutnost uvedeného razantního snížení objemu těžby je důsledkem změny geopolitických podmínek a z ní vyplývající ztráty vojenské poptávky po uranu a po rozdělení federace pak rovněž ze ztráty odbytu uranu na slovenském trhu.

V současné době je spotřeba uranu v České republice dána pouze potřebami jaderné elektrárny Dukovany, což představuje cca 330 tun uranového koncentrátu ročně. Potřeba jaderné elektrárny Temelín při provozu obou bloků bude činit cca 360 tun ročně. Situace je však komplikována určitou nejasností v definitivním termínu uvedení této elektrárny do provozu, a tedy i nejasnosti v termínu zahájení odběru uranového koncentrátu pro výrobu paliva.

Produkce uranového koncentrátu však již v minulosti, přes velmi rychlý útlum, přesahovala domácí potřebu. Z charakteru geologických zásob, které jsou v ČR k dispozici (kovnatost, báňské podmínky a celá řada dalších faktorů), totiž vyplývá vysoká cena uranu produkovaného v ČR, a tedy í nemožnost jeho prodeje na světových trzích. I když lze v budoucnosti očekávat určitý pohyb cen na světových trzích s uranem, výraznou změnu v relacích mezi cenou domácí a zahraniční produkce očekávat nelze.

Aby byl zajištěn co možná nejhladší průběh útlumu uranového průmyslu i bez zaručení okamžitého odbytu produkovaného uranového koncentrátu, bylo ve výše zmiňovaných usneseních vlády postupně zvyšováno množstvím uranového koncentrátu odkupovaného do státních hmotných rezerv. V současné době se ve skladech státních hmotných rezerv nachází cca pětiletá zásoba uranového koncentrátu, což výrazně převyšuje optimální množství.

Rozhodnutí o zahájení likvidace dolu Hamr I je důsledkem výše uvedených okolností a vychází i ze zkušeností z konzervačních prací na tomto dole, které probíhaly od roku 1993. Po ukončení dobývacích prací na dole byly z technologických a bezpečnostních důvodů zakládány volné vydobyté prostory, byl udržován odvodňovací a čerpací systém a větrání a byla prováděna provozní údržba strojů a objektů nutných k prováděným pracím. Již v roce 1993 při rozhodnutí o přechodu dolu Hamr I do konzervace bylo konstatováno, že prakticky až do konce roku 1996 budou prováděné činnosti shodné s těmi, které by bylo nutné realizovat při rozhodnutí o likvidaci. Práce a činnosti, které budou na dole Hamr 1 při likvidaci prováděny do konce roku 1996, jsou tedy shodné s pracemi, které by byly vykonávány v případě pokračující konzervace. K tomu je nutné uvést, že vzhledem k daným geologickým a hydrogeologickým podmínkách (koexistence hlubinného dolu a dolu chemické těžby na jednom ložisku) je konzervace dolu Hamr I technicky i finančně velmi náročná, a z tohoto důvodu nemohla být dlouhodobým stavem.

Pro konzervační práce byla schválena prováděcí dokumentace, podle které bude probíhat i likvidace vlastního hlubinného dolu do 30. 6. 1996. S možností přechodu na likvidační variantu bylo uvažováno i na základě předchozího jednání vlády o postupu útlumu uranového průmyslu, které přijalo usnesení vlády č. 429/1993. V předstihu byla proto zpracována "Komplexní studie likvidace hlubinné těžby v oblasti Stráž pod Ralskem", která podchycuje celou problematiku, včetně zajištění přiměřené ekologické stability dotčeného území a podmínek a možností zachování ložiska pro další generace. Vlastní prováděcí dokumentace likvidace dolu Hamr I a souvisejících provozů bude zpracována a schválena nejpozději v prvém čtvrtletí roku 1996. Kvalita projektu bude zaručena náročným schvalovacím procesem, kterého se vedle odborníků ze státní správy zúčastní i nezávislí odborníci. Součásti schvalovacího procesu bude i příprava a schvalování příslušné dokumentace ve smyslu požadavků zákona č. 244/1992 Sb.

Problematika sanačních a likvidačních prací je ve státním podniku Diamo dlouhodobě zkoumána i prakticky řešena. Podnik rovněž v této oblasti spolupracuje s významnými zahraničními společnostmi, s nimiž jsou některá řešení konzultována. Jedná se např. o společnosti Cogema (Francie), AEA Technology (Velká Británie), NNR Consulting (Dánsko), DSR (Něrnecko).

Vzhledem k odbornému potenciálu, kterým disponuje s. p. Diamo, a na základě dosavadních praktických zkušeností tohoto podniku, získaných při likvidacích několika desítek uranových dolů v ČR, lze konstatovat, že státní podnik je schopen vypracovat kvalitní likvidační dokumentaci vlastními silami, včetně zahrnutí nejnovějších poznatků z oblasti likvidace uranových dolů ve světě.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že rozhodnutí vlády o zahájení likvidace dolu Hamr I vycházelo z detailní objektivní analýzy stávající situace českého uranového průmyslu i světového trhu s uranem. S. p. Diamo, který je odpovědný za činnosti při likvidaci, má velké zkušenosti s přípravou dokumentace pro likvidaci i vlastní likvidací a jeho činnost poskytuje dostatečnou záruku kvalitní přípravy i realizace likvidace dolu Hamr i.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Jaroslav Broulík

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha