Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zdravotnictví Luděk Rubáš zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana Vika dopisem ze dne 25. května 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zdravotnictví Luďka Rubáše na interpelaci poslance Jana Vika. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

nemohu souhlasit s Vaším tvrzením o protahování a odsouvání privatizace Okresní nemocnice s poliklinikou v Ústí nad Orlicí. Právě důsledné posuzování tohoto privatizačního případu a opakované konzultace se zástupci okresu a města vedly k ukončení projednávání navržených privatizačních projektů a shodě na ponechání uvedené nemocnice v majetku České republiky. Další podpora neodstátňování této nemocnice je, s ohledem na:výsledný vývoj, neopodstatněná. Výsledek tohoto vývoje bude do konce měsíce června potvrzen vládní privatizační komisí.

Podle našich informací je zřizovatelem této státní příspěvkové organizace město Ústí nad Orlicí, ve smyslu. § 31 a násl. zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). Je proto přirozené, že se zřizovatel vykonávající svou roli odpovědně stará o nerovnováhu v hospodaření jím zřízené příspěvkové organizace, pokud tato situace nastane. Mohou vzniknout pochybnosti c tom, zda forma dotace, či návratné finanční výpomoci, je cestou optimální. Nicméně konkrétní řešení musí vycházet z posouzení místních podmínek a vůle zastupitelstva, což zřejmě bylo učiněno.

Nesouhlasím s tvrzením, že nemocnice "nedostala dostatečné finanční zdroje na krytí svých základních potřeb". Od roku 1992, v návaznosti na zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištěni, probíhá financování zdravotnických zařízení nezávisle na státním rozpočtu. Systém úhrad za poskytovanou zdravotní péči není založen na nárokovosti (jako je tomu u rozpočtového dotačního systému), ale na smluvní bázi poskytnutých služeb a úhrady za ně.

Je prvořadým úkolem hospodářského vedení nemocnice zajistit stabilní vývoj nákladů a příjmů. Ve zmíněné oblasti léčiv uplatnila celá řada zdravotnických zařízení u zdravotních pojišťoven individuální (smluvní) paušální úhrady na léčiva, provedla řadu autoregulačních opatření (např.: zavedením pozitivních listů, důslednou kontrolou spotřeby a toku léčiv a prostředků zdravotnické techniky apod.). Z informací dostupných Ministerstvu zdravotnictví vyplývá, že v řadě zdravotnických zařízení došlo po zavedení regulací na úrovni managementu těchto subjektů k výrazným úsporám v nákladech na léčiva (např. v NsP Znojmo tato úspora představovala více než 500 tis. Kč za první čtvrtletí 1995 ve srovnání se stejným obdobím roku 1994).

Podstatný vliv na celkové hospodaření nemocnice má také úroveň produktivity práce a míra využití pracovního potenciálu zaměstnanců nemocnice. Nevyrovnané hospodaření NsP Ústí nad Orlicí může vyplývat i z nízkého využití lůžkového fondu. Dovoluji si však připomenout, že tato nemocnice je řízena městem a nikoliv Ministerstvem zdravotnictví. Mezi resortními zdravotnickými zařízeními je dvacet největších nemocnic v této republice, poskytujících nejkomplexnější a také vysoce specializovanou (a vysoce finančně náročnou) zdravotní péči. Vašemu tvrzeni o fatálním podfinancování systému neodpovídá bilance hospodaření uvedených zařízení. Ze zmíněných dvaceti jich pouze šest skončilo loňský rok se ztrátou. Domnívám se, celkem oprávněně, že bilanční hospodářský výsledek více odpovídá schopnostem hospodářského vedení, než nějaké kolapsové situaci v systému jak uvádíte ve Vaši interpelaci.

Závěrem musím zdůraznit skutečnost, že zdravotnický systém v České republice je charakteristický nadprodukcí zdravotní péče, přezaměstnaností a skrytou nezaměstnaností zdravotníků, to na jedné straně a nedůsledným využíváním technického a lidského potenciálu, na straně druhé. Současný ekonomický tlak povede logicky k omezení těch částí nemocnic, kde využívání kapacity klesá pod únosnou míru. Je naší strategií otvírat prostor pro přechod jak lůžek, tak zaměstnanců zdravotnické sféry do oblasti sociální. Bude-li ekonomický tlak nedostatečný, budeme nuceni hledat cesty administrativní. Pro Vaši informaci v loňském roce neměla shora uvedená nemocnice jedinou hospitalizaci ze sociálních důvodů. Tedy hospitalizaci, která mohla být hrazena z prostředků sociální sféry.

S pozdravem

Vážený pan

Jan Vik

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

PRAHA