Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jozefa Wagnera na místopředsedu
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka.
Interpelace je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Praha 3.června 1995 |
na místopředsedu vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka ve věci nezákonného
postupu Ministerstva financí v souvislosti s jeho žalobou
na určení vlastníka Lidového domu
v Praze.
Pane místopředsedo vlády a ministře
financí,
zástupce jednoho z nájemců Lidového domu v Praze, tedy v podstatě obchodního partnera, sdělil při jednání se zástupci smluvního partnera - České strany sociálně demokratické, že na nájemné neplatí právě ČSSD po doporučení Ministerstva financí. Určovací žaloba,kterou se Ministerstvo financí domáhá vlastnictví Lidového domu v Praze pro stát, byla v první i druhé instanci, u Obvodního soudu v Praze 1 i Městského soudu v Praze, neúspěšná. Již pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu bylo Ministerstvem financí napadeno. Doporučení zadržovat platby je od právní moci rozsudku odvolacího soudu nezákonné a právě takové bylo vždy bez příslušného předběžného opatření soudu.
Žádám Vás, pane místopředsedo vlády a ministře financí, o prošetření postupu Vašich podřízených, dále o to, aby součástí odpovědi na tuto interpelaci byl seznam spisů,které jsou k tomuto případu na Ministerstvu financí vedeny a přílohou odpovědi dokument, který zavazuje smluvního partnera ČSSD neplatit nájemné právě ČSSD.
I kdyby existoval právní důvod k zadržení nájemného, byla by zde nepochybně povinnost informovat druhou smluvní stranu o takovémto jednání a dát ji tak příležitost, aby mohla požádat o uvolnění té části nájemného, které je třeba k udržení provozu objektu, případně k zabránění havarijních situací, které mohou skončit obecným ohrožením. Za případné důsledky takovéto situace, pane ministře, je odpovědnost i na Vás.
Pane místopředsedo vlády a pane ministře,
hodnotím-li postup Vašeho úřadu v tomto
případě samostatně nebo dokonce porovnáním
s postupem v jiných případech ochrany i skutečného
státního majetku, nemohu než vyjádřit
hluboké zklamání nad tím, že
ústřední orgán státní
správy byl zneužit k postupům, které
v zájmu jedné politické strany či
skupiny vládních stran poškozují nevládní
politickou stranu nezákonnými prostředky
a porušují tak pravidla svobodné demokratické
soutěže politických stran a hnuti. S ohledem
právě na tyto skutečnosti nezbývá,než
použít všech zákonem daných možností
k obraně nejen zájmů vlastní strany,
České strany sociálně demokratické,
ale k obraně demokracie vůbec.
S úctou