Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jiřího Hájka na ministra obrany Viléma Holáně. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

JUDr. Jiří Hájek

poslanec PS PČR

Věc:

Interpelace.

Vážený pane předsedo,

v souladu s ust. § 89 zákona o jednacím řádu ČNR (Poslanecké sněmovny) předkládám Vám písemnou interpelaci ministra obrany, pana RNDR. Viléma Holáně, a žádám Vás o její předložení Poslanecké sněmovně.

S úctou

Příloha:

Interpelace.

JUDr. Jiří Hájek

poslanec PS PČR

Věc:

Interpelace.

Pane ministře,

ačkoliv sám nevoják měl jsem vždy k armádě velmi blízko. Zřejmě i proto, že můj otec byl vojákem z povolání. Já sám jsem přicházel při svém bývalém zaměstnání do častého styku s armádou. Protože jsem byl svědkem, co vše armáda dokázala udělat mimo svou působnost pro civilní sféru, vždy jsem si jí vážil.

Zásadně proto odmítám podceňování role armády při zajištění bezpečnosti naší republiky v důsledku kterého za neblahé působnosti Vašeho předchůdce, pana Baudyše, odešli z armády dokonale připravení profesionálové a za působnosti Vaší byl z armády propuštěn tak vynikající odborník, kterým je plukovník Vladimír Remek.

Soudím, že je nejenom naivní, ale i trestuhodné, pokud se někteří lidé na odpovědných místech domnívají, a často to také veřejně prohlašují, že naší zemi po skončení studené války nehrozí žádné nebezpečí. Řada evropských zemí, včetně zemí tradičně neutrálních, posiluje svou obranyschopnost. Česká armáda je však, údajně pro nedostatek finančních prostředků radikálně redukována. Falešně je při tom argumentováno potřebou vstupu do NATO, které nás údajně ochrání.

Nehodlám v této souvislostí komentovat otázku vstupu do NATO. Nepochybují však o tom, že takový vstup, jehož nejsem z mnoha dobrých důvodů příznivcem, by předpokládal moderní a bojeschopnou armádu. Tu však, podle mých poznatků z důvodů shora uvedených nemáme, a zřejmě, z důvodů uvedených dále, ještě dlouho mít nebudeme.

V souvislosti se zveřejněním kontrolního závěru NKÚ č. 36/94 o hospodaření Armády ČR se svěřeným majetkem státu a prostředky státního rozpočtu, jak byl zveřejněn ve Věstníku NKÚ ročník III, částka 1, obracím se na Vás, pane ministře, s následující interpelací:

1) Jak jsou v Armádě ČR zajištěny základní potřeby vojáků základní služby, a nováčků v tzv."přijímačích" zvláště, zejména pokud jde o stravování, osobní hygienu a lékařskou péči. Nevím co říci k případu, kdy v kasárnách chybí i toaletní papír a nelze si jej koupit ani v "Armě".

Je mi známo, že vojáci dostávají nedostatečnou stravu, často jsou to místo čerstvého jídla konzervy. Jsou mí známy případy, kdy po službě jsou vojáci bydlící v místě posádky nebo v blízkém okolí posíláni domů, aby se ušetřilo na jejich stravování.

Za takového stavu věci nelze předpokládat, že by armáda z mladých mužů vychovala vojáky, ochotné a připravené v případě potřeby bránit svou zemi a bezpečnost nás všech.

Táži se Vás proto, pane ministře, zda jsou Vašemu ministerstvu takové případy známy a pokud ano, jaké závěry z nich byly vyvozeny vůči odpovědným osobám?

2) V této souvislosti nelze ponechat stranou zájmu zjištění NKÚ shora uvedená.

Táži se Vás, pane ministře, jaké závěry vůči odpovědným osobám byly vyvozeny v případech, kdy byly doslova promrhány desítky milionů korun, které se daly jistě využít k alespoň dílčímu řešení nedostatku finančních prostředků, se kterým se armáda potýká?

Především mne zajímá, jaká opatření byla vyvozena vůči odpovědným pracovníkům samotného ministerstva?

Ministerstva, tedy i to, v jehož čele stojíte právě Vy, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě.

Z citovaného kontrolního závěru však vyplývá, že to bylo právě ministerstva obrany, které neplnilo své povinnosti usměrňovat a kontrolovat hospodaření s prostředky jemu svěřenými ze státního rozpočtu.

Vaše odpovědi očekávám v obvyklé lhůtě.