Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zásada č. 1 Pojem nadace

Nadací je účelové sdružení majetku k dosažení obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, rozvoj tělovýchovy a sportu.

Nadace je právnickou osobou.

Souhrn majetkových hodnot tvořících sdružený majetek je nadačním jměním.

Odůvodnění:

Zásada vymezuje nadaci jako samostatnou organizačně právní formu. Pojem nadace je vymezen dvěma znaky: Za prvé nadací je sdružení majetku, které jako takové je zákonem prohlášeno za právnickou osobu; za druhé u nadace jde o takové sdružení majetku, jehož účelem je plnění obecně prospěšných cílů. Těmito dvěma pojmovými znaky zásada zároveň odlišuje nadaci od ostatních organizačně právních forem (od obchodní společnosti, neziskové právnické osoby, občanského sdružení apod.)

sdružený majetek nadaný právní subjektivitou je tvořen vneseným majetkem zřizovatele, zřizovatelů, resp. zůstavitele a dalšími příjmy, jako jsou úroky, výnosy, dary apod. Majetkem se rozumí nejen věci movité a nemovité, ale i pohledávky a jiná majetková práva a další penězi ocenitelné hodnoty. Tento majetek tvoří nadační jmění.

Účel použití nadačního jmění musí být stanoven v projevu vůle zřizovatele, resp. zřizovatelů nebo zůstavitele obsaženém v nadační listině. Zásada vymezuje pojem obecně prospěšného cíle jen příkladným výčtem některých oblastí. Demonstrativní výčet obecně prospěšných cílů je právním rámcem při interpretaci a aplikaci zákona soudem, který bude provádět zápis nadace do zvláštního rejstříku nadací. Z výčtu oblastí obecně prospěšných cílů lze dovodit, že za takovýto cíl nelze považovat zejména použití nadačního jmění pro podporu ryze soukromých zájmů, skupinových zájmů, včetně podpory jednotlivých stran apod. Nadace samozřejmě nemůže být zřízena k naplnění takových cílů, které jsou v rozporu s ústavním pořádkem českého státu (např. podpora rasové nesnášenlivosti).

Zásada č. 2 Činnost zahraničních nadací

Zahraniční právnická osoba, která je nadací podle práva státu, na jehož území má sídlo (dále jen "zahraniční nadace"), může na území České republiky působit za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako nadace vzniklá podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

Oprávnění zahraniční nadace působit na území České republiky vzniká dem registrace její organizační složky, zřízené na území České republiky.

Účel zahraniční nadace nesmí být v rozporu se zásadou č. 1. Další zásady se pro nadační činnost zahraniční osoby použijí přiměřeně.

Odůvodnění:

Zásada upravuje podmínky pro činnost zahraničních nadací na území České republiky a garantuje jim obdobný režim jako nadacím zřízeným podle tohoto zákona. Zahraniční nadací se přitom rozumí právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky a byla jako nadace zřízena podle práva státu, v němž má sídlo. Zahraniční nadace musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem, v prvé řadě pokud jde o účelové zaměření nadace, stanovené v zásadě č. 1 návrhu. Ostatní pravidla se použijí podle povahy přiměřeně (konkretizace bude provedena v paragrafovaném znění).

Zásada č. 3 Použití prostředků poskytnutých nadací

Prostředky poskytnuté nadací za účelem dosažení obecně prospěšného cíle, je ten, komu byly poskytnuty, povinen použít podle podmínek stanovených nadací; jinak je nadace oprávněna požadovat jejich vrácení nebo náhradu.

Ten, komu byly prostředky nadací poskytnuty, je povinen na požádání nadace prokázat, k jakému účelu byly použity.

Odůvodnění:

Prostředky poskytnuté z nadace jsou účelově vázány. Zásada uplatňuje tento princip i ve vztahu nadace a osob, jimž jsou prostředky nadace poskytovány. Podmínky a účel pro jejich užití stanovené v nadační listině, popř. ve statutu platí i pro tyto osoby. Proto ten, komu byly prostředky poskytnuty, je povinen je použít v souladu se stanovenými podmínkami. Zásada zakládá v případě porušení podmínky právo nadace na vrácení poskytnutých prostředků a není-li to možné anebo účelné, právo na odpovídající náhradu. Pokud nebudou prostředky použité v rozporu s podmínkami dobrovolně vráceny, může nadace nárok na jejich vrácení uplatnit u soudu.

Povinnost obdarovaného sdělovat potřebné údaje nadaci na základě její žádosti je navrhována proto, aby nadace i kontrolní orgány mohly zjistit, zda bylo s prostředky naloženo v souladu s účelem, na který byly poskytnuty; nadace takový údaj potřebuje i pro vypracování výroční zprávy (v souladu se zásadou č. 12).

Zásada č. 4 Zřízení nadace

Nadace se zřizuje

a) zřizovací listinou, je-li zřizovatel jediný,

b) písemnou smlouvou, je-li zřizovatelů více,

c) závětí,

(dále jen "nadační listina").

Nadační listina musí obsahovat, pokud není dále stanoveno jinak.

a) název a sídlo nadace,

b) název, sídlo a právní formu zřizovatele, je-li právnickou osobou, jméno, příjmení a trvalý pobyt zřizovatele, je-li fyzickou osobou,

c) vymezení účelu, pro který se nadace zřizuje,

d) výši majetkového vkladu do nadace. Majetkovým vkladem s rozumí souhrn peněžních prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot, které se zřizovatel zavazuje vložit do nadace; jde-li o nepeněžitý vklad, je třeba určení předmětu nepeněžitého vkladu a jeho ocenění. Výše vkladu musí činit nejméně 500 000 Kč,

e) určení pravidla pro omezení nákladů nadace nebo prohlášení, že pravidlo má být stanoveno statutem (zásada č. 11),

f) počet členů správní rady,

g) jména, příjmení a trvalý pobyt členů první správní rady,

h) jména, příjmení a trvalý pobyt členů první dozorčí rady anebo jméno, příjmení a trvalý pobyt prvního revizora.

Nadační listina ve formě závěti musí obsahovat náležitosti uvedené v předchozím odstavci pod písm. a), c), d), e), f) a určení osoby, která provede úkony související se vznikem nadace (dále jen "vykonavatel závěti"); závěť, která nesplňuje uvedené náležitosti je neplatná.

Výše majetkového vkladu musí splňovat zákonem stanovený limit ke dni vzniku nadace; minimální majetkový vklad se po dobu existence nadace nesmí snižovat, pokud to nevylučuje účel nadace.

Pravost podpisů zřizovatele (zřizovatelů) musí být úředně ověřena.

Nadační listina může obsahovat další skutečnosti, a to zejména

a) určení způsobu ustanovování členů správní rady, včetně stanovení délky jejich funkčního období (zásada č. 9),

b) určení způsobu ustanovování lenů dozorčí rady anebo určení způsobu ustanovování revizora nadace, včetně stanovení, délky jejich funkčního období (zásada č. 10),

c) ustanovení, že majetkový vklad nemůže být zcizen (zásada č. 11),

d) další způsoby zveřejnění výroční zprávy (zásada č. 13),

e) vyloučení sloučení s jinou nadací (zásada č. 6),

f) rozhodnutí o převedení likvidačního zůstatku na jinou nadaci v případě její likvidace (zásada č. 7),

g) konkrétní podmínky pro použití prostředků nadace, popř. určení, komu je lze poskytnout.

Vnitřní organizaci a další podrobnosti o činnosti nadace stanoví statut. Statut vydá správní rada, která je též oprávněna k jeho změně.

Nestanoví-li tak nadační listina, statut vymezí zejména podmínky pro použití nadačního jmění, popř. určí, komu lze prostředky z tohoto jmění poskytnout.

Statut musí být v souladu s nadační listinou.

Název nadace musí obsahovat označení "nadace"; jiné osoby nesmějí ve svém názvu toto označení používat.

Odůvodnění:

Právním titulem zřízení nadace je podle zásady smlouva, je-li nadace zřizována několika osobami, nebo zřizovací listina, zřizuje-li nadaci jedna fyzická nebo právnická osoba, anebo závěť. Návrh zároveň podrobně vymezuje obligatorní náležitosti zřizovacího titulu jež legislativně označuje jako nadační listinu.

Zásada vychází z toho, že zřizovací listina, smlouva, popř. závěť jsou právními skutečnostmi vyjadřujícími vůli zřizovatele, zřizovatelů, popř. zůstavitele zřídit nadaci; zároveň však stanoví povinné náležitosti pro nadační listinu, a to v zájmu obecné právní jistoty ve vztahu k třetím osobám, tj. zda vytvářená instituce má povahu nadace ve smyslu zákona a tudíž zda soud návrhu na její zápis má či nemá vyhovět. Upravit další náležitosti zřizovací listiny, smlouvy nebo závěti (tzv. fakultativní) se ponechává na vůli zřizovatele, zřizovatelů nebo zůstavitele; jinak pro řešení takovýchto otázek se použije dispozitivní ustanovení zákona, popř. statutu.

Návrh minimální výše majetkového vkladu vychází z koncepce nadace jako účelového sdružení majetku; majetek (nadační jmění) je právním substrátem nadace. To vyžaduje nutnost zákonem stanovit alespoň jeho minimální výchozí výši. Stanovením výše majetkového vkladu se zvyšuje důvěryhodnost nadace a jejího účelu, posiluje se jistota třetích osob, které budou vstupovat do majetkoprávních vztahů s nadací, a odpovídá to konstrukci nadace, kde nadační jmění je samo o sobě prohlášeno za právnickou osobu.

Zásada v zájmu racionálního fungování nadace zavádí povinnost vydat statut nadace. Vydání, jakož i změnu statutu svěřuje do působnosti správní rady nadace.

Zásada zavádí obligatornost užití slova "nadace" v názvu, což má jednak informativní hodnotu o právní formace právnické osoby a jednak zajišťuje ochranu nadace ve formě zákazu jiným subjektem toto označení používat. Kromě této zvláštní ochrany nadace, pokud jde o název, lze použít obecnou ochranou názvu podle § 19b občanského zákoníku. Navrženou úpravou se zároveň usiluje o rozlišení nadace jako právní instituce na straně jedné a drobné donátorské aktivity fyzických a právnických osob nu straně druhé.

Zásada č. 5 Vznik nadace

Nadace vzniká dnem zápisu do zvláštního rejstříku nadací vedeného soudy.

Tímto zákonem se stanoví pravidla pro vedení zvláštního rejstříku nadací s přihlédnutím k § 27 a násl. obchodního zákoníku o obchodním rejstříku. Zároveň se tímto zákonem zakotví pro pravidla řízení ve věcech zápisu nadací soudy obdobná platnost ustanovení občanského soudního řádu, vztahujícího se k obchodnímu rejstříku. Potřebné odchylky stanoví tento zákon.

Odůvodnění:

Vznik nadací se řeší v souladu s ustanovením § 19a občanského zákoníku. Nadace vzniká dnem zápisu do rejstříku nadací, který povede soud. S ohledem na projednávanou novelu občanského soudního řádu by tímto soudem mě 1 být krajský soud, v jehož územním obvodu má nadace své sídlo. Zápis nadace má konstitutivní povahu.

Vedením rejstříku nadací soudy bude sjednocen právní režim zápisu nadací s navrhovaným způsobem zápisu tzv. neziskových právnických osob podle připravovaného zvláštního zákona. Svěření registrace nadací soudům se považuje za akt celkové liberalizace nadační činnosti, která povede k vyloučení dosavadního příliš velkého volního uvážení správních orgánů při posuzování vůle zřizovatele, zřizovatelů, resp. zůstavitele zřídit nadaci a zároveň se tak přispěje ke zprůhlednění nadační činnosti, neboť výsledky hospodaření nadace budou ověřitelné u soudu, který nadaci zaregistroval, ve smyslu zásady č. 13. To jako celek implikuje zvýšení důvěryhodnosti nadací, a tím i klima ve prospěch donátorské činnosti.

Předpokládá se, že zákonem bude precizován postup legalizace vzniku nadace. Zápis do rejstříku se bude provádět na návrh, budou stanoveny obligatorní náležitosti návrhu a povinné doklady k němu (nadační listina, doklad o majetkovém vkladu, statut) a taxativně budou uvedeny údaje, které jsou předmětem zápisu.

Zákonem bude zaveden institut rejstříku nadací, který bude mít povahu veřejné listiny.

Zásada č. 6 Zrušení a zánik nadace

Nadace se zrušuje

a) uplynutím doby, na kterou byla zřízena,

b) dosažením účelu, pro který byla zřízena,

c) rozhodnutím správní rady o sloučení s jinou nadací dnem uvedeným ve smlouvě o sloučení,

d) rozhodnutím soudu o zrušení nadace,

e) prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

Správní rada nadace může rozhodnout o sloučení s jinou nadací za podmínky, že její jmění trvale nepostačuje k plnění úkolu, pro který byla zřízena, a účel přejímající nadace je shodný, popřípadě podobný účelu, pro nějž byla zřízena. Nadaci nelze sloučit, je-li to vyloučeno nadační listinou.

Statutární orgán slučované nadace je povinen podat návrh na výmaz nadace z rejstříku nadací; návrh je povinen doložit písemnou smlouvou o sloučení. Soud návrh na výmaz zamítne, odporuje-li sloučeni podmínkám stanoveným tímto zákonem.

Dnem výmazu slučované nadace z rejstříku nadací přechází nadační jmění, jakož i práva a povinnosti slučované nadace ni nadaci, se kterou byla sloučena.

Soud na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti, správní rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu nadaci zruší, jestliže se nadační jmění vyčerpalo, popř. trvale nedostačuje k plnění cílů nadace.

Soud dále na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti nebo osoby, které osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu nadaci zruší, jestliže

a) nadace při své činnosti závažným způsobem nebo opakovaně porušuje tento zákon,

b) v uplynulém roce s nekonalo ani jedno zasedání správní rady nadace nebo nebyli zvolení členové orgánů nadace na místo členů, kterým skončilo funkční období před více než rokem,

c) nadace je nečinná po dobu nejméně dvou let

a nadace ve lhůtě stanovené soudem nezjedná nápravu.

Nadace zaniká dnem výmazu z rejstříku nadací.

Odůvodnění:

Návrh stanoví důvody zrušení nadace. Podrobněji upravuje zrušení nadace sloužením a rozhodnutím soudu. Zrušení nadace sloučením je upraveno s použitím úpravy sloučení obchodních společností podle § 69 obchodního zákoníku s tím, že zároveň tento návrh stanoví další specifické podmínky.

Zásada taxativně nestanoví důvody, pro které soud nadaci zruší. Jde-li o důvod spočívající v nečinnosti nadace, anebo v nedostatcích v činnosti správní rady anebo spočívá-li důvod v porušování tohoto zákona nadací, soud před zrušením nadace poskytne nadaci lhůtu k nápravě skutečností tvořících důvody ke zrušení nadace.

Zánik nadace nastává výmazem z rejstříku, který podle důvodů zrušení nadace, navrhne buď statutární orgán nadace, likvidátor, popř. správce konkursní podstaty.

Zásada č. 7 Likvidace nadace

Zániku nadace předchází její likvidace, nedošlo-li k jejímu sloučení s jinou nadací. Likvidace se rovněž nevyžaduje, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nezbude-li po ukončení konkursního řízení nadace žádný majetek. Pro likvidaci se použije obdobně ustanovení § 70 a násl. obchodního zákoníku. Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval.

Nestanoví-li nadační listina, že likvidační zůstatek bude převeden na jinou nadaci a pokud tak neučiní, likvidátor nabídne likvidační zůstatek nadaci, která má obdobný účel; není-li takové nadace, nabídne likvidátor likvidační zůstatek k převodu obci, v níž má nadace sídlo. Obec naloží s likvidačním zůstatkem podle zvláštního zákona. Pokud obec nabídku do 30 dnů od jejího doručení nepřijme, přechází likvidační zůstatek po uplynutí této lhůty na stát.

Odůvodnění:

Pro likvidaci se obdobně použije ustanovení § 70 a násl. obchodního zákoníku. Pokud o tom, že likvidační zůstatek přejde na jinou nadaci, nerozhodne již v nadační listině zřizovatel, resp. zůstavitel, převede likvidátor likvidační zůstatek na nadaci, která má shodný nebo obdobný účel a není-li takové nadace převede likvidační zůstatek na obec, za podmínky, že obec uzavře příslušnou smlouvu o převodu daného majetku; jinak likvidační zůstatek ze zákona přechází na stát reprezentovaný okresním úřadem. Obec ve své samosprávné činnosti jako veřejnoprávní korporace naloží s likvidačním zůstatkem v souladu s příslušnou právní úpravou obcí.

Zásada č. 8 Orgány nadace

Orgány nadace jsou

a) správní rada,

b) dozorčí rada, popř. revizor.

Zásada č. 9 Správní rada

Nadační jmění spravuje správní radu, která je statutárním orgánem nadace.

Do výlučné působnosti správní rady náleží

a) schvalovat rozpočet nadace,

b) schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu nadace,

c) rozhodovat o sloučení nadace, pokud není sloučení vyloučeno nadační listinou,

d) volit nové členy správní rady a rozhodovat o odvolání člena správní rady, přestane-li splňovat podmínky pro členství,

e) vydávat statut nadace a schvalovat jeho změny,

f) rozhodovat o dalších záležitostech, pokud tak stanoví statut.

Správní rada musí mít nejméně 3 členy. Členem správní rady může být pouze fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná a není k nadaci v pracovněprávním vztahu.

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

Při rozhodování je hlasovací právo členů Správní rady rovné. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady, kterého ze svého středu správní rada volí.

Členem správní rady nemůže být fyzická osoba, které se poskytují prostředky k plnění účelu nadace, jakož ani člen statutárního či kontrolního orgánu právnické osoby, jsou-li prostředky poskytovány této právnické osobě.

Délka funkčního období členů správní rady činí 3 roky, nestanoví-li tento zákon nebo nadační listina jinak. Skončí-li člen správní rady výkon funkce před uplynutím svého funkčního období, volí na uvolněné místo správní rada nového člena, jehož funkční období skončí dnem, ke kterému by skončilo funkční období uvolněného člena.

První členy správní rady jmenuje zřizovatel, popř. vykonavatel závěti.

Nestanoví-li nadační listina jinak, po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny těchto členů, jejichž funkční období skončí po roce a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech. Na uvolněná místa jsou správní radou voleni noví členové, jejichž funkční období bude již tříleté.

Nadační listina může stanovit, že určitý počet členů správní rady je volen na návrh určitých právnických nebo fyzických osob určených zřizovatelem či zůstavitelem.

Členství ve správní radě končí

a) uplynutím funkčního období,

b) úmrtím,

c) odvoláním, přestane-li člen splňovat podmínky pro členství,

d) odstoupením

Odůvodnění:

Nadační jmění spravuje správní rada. Správní rada je koncipována jako správce nadačního jmění; k plnění tohoto úkolu je ze zákona vybavena pravomocemi, jež nelze přenést na případný jiný orgán nadace, působnost správní rady je tedy výlučná. Správní rada je statutárním orgánem nadace.

Správní rada zajišťuje obměnu svých členů, a to v závislosti na stanovené délce funkčního období pro členství ve správní radě.

Návrh stanoví podmínky, za kterých může fyzická osoba vykonávat funkci člena správní rady. Zřizovací listina, smlouva nebo závěť může stanovit způsob volby dalších členů; není-li tak stanoveno, platí subsidiární úprava zákona týkající se obměny správní rady. Zřizovatel nebo zůstavitel může také určit, že někteří členové správní rady budou v budoucnu voleni na návrh jím označených právnických nebo fyzických osob; fyzické osoby mohou být označeny i svou funkcí.

Zásada č. 10 Dozorčí rada

Dozorčí rada je kontrolním orgánem nadace, který

a) kontroluje správnost účetnictví, roční účetní závěrky a způsob použití nadačního jmění,

b) upozorňuje správní radu nu zjištěné nedostatky a podává návrhy na jejich odstranění.

Kontrolu vykonává nejméně dvakrát ročně.

První členy dozorčí rady jmenuje zřizovatel, popř. vykonavatel závěti.

Dozorčí rada má nejméně 3 členy; pro ustavení dozorčí rady a pro členství v dozorčí radě platí obdobně ustanovení o správní radě. Jiný způsob ustavení dozorčí rady může určit zřizovatel popř. zůstavitel.

Členem dozorčí rady nemůže být osoba, které se poskytují prostředky podle účelu nadace. Členem dozorčí rady nemůže být rovněž člen správní rady.

Dozorčí rada se povinně zřizuje, pokud majetkový vklad je vyšší než 10 mil. Kč; jinak působnost dozorčí rady vykonává revizor. Prvního revizora jmenuje zřizovatel, resp. vykonavatel závěti. Zřizovatel nebo zůstavitel určí způsob ustavování dalších revizorů. Jinak pro výkon činnosti revizora platí přiměřen ustanovení o dozorčí radě.

Odůvodnění:

Kontrolním orgánem nadace je dozorčí rada, popřípadě revizor. Dozorčí rada se povinně zřizuje v nadaci jejíž nadační jmění při založení přesáhne 10 mil. Kč; při nižší výši tohoto jmění vykonává působnost dozorčí rady revizor, tím není vyloučeno, že i v těchto případech nadace může dozorčí rada ustavit. Pro revizora platí ustanovení o dozorčí radě přiměřené.

Zásada č. 11 Nadační jmění a jeho použití

Nadační jmění smí být použito pouze v souladu s účelem a podmínkami a stanovenými v nadační listině nebo ve statutu a k úhradě nákladů souvisejících se správou nadace.

Příjmy nadace jsou zejména

a) peněžitý a nepeněžitý vklad zřizovatele, popř. zůstavitele,

b) dary a příspěvky fyzických a právnických osob,

c) dědictví,

d) příjmy z loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních vzdělávacích akcí,

e) úroky z vkladů u bank,

f) příjmy z nájmu nebo prodeje nemovitostí, popř. movitých věcí, které jsou součástí nadačního jmění,

g) výnosy z cenných papírů, popř. podílů na podnikání jiných osob.

Příjmy uvedené pod písm. a) až d) jsou přímými zdroji nadačního jmění (nadace).

Příjmy uvedené pod písm. e) až g) jsou výnosy nadačního jmění (nadace).

Nadace nesmí vlastním jménem podnikat. Pro účely tohoto zákona se za podnikání nepovažuje pronájem nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí, pokud je jejich výnos použit výlučně ke stanovenému účelu nadace.

Majetková účast nadace na podnikání jiných osob nesmí přesáhnout 30 % celkového nadačního jmění. Hodnota cenných papírů se vypočte na základě jejich kursu zaznamenaného na burze cenných papírů nebo na obdobném trhu cenných papírů ke dni 30. 6. a 31. 12. běžného roku. Cenné papíry mohou být nakupovány a prodávány pouze na veřejných trzích.

Majetková účast nadace na podnikání jiné osoby zároveň nesmí činit více než 20 % základního jmění této osoby.

Nadace nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti, komplementářem komanditní společnosti, ani tichým společníkem podnikatele. Nadační jmění nesmí být zástavou ani předmětem jiného zajištění závazku.

Nadační listina nebo statut nadace stanoví pro omezení nákladů nadace jedno z těchto pravidel použití nadačního jmění

a) celkové roční náklady nadace související se správou nadace nesmí převýšit určité procento ročního výnosu nebo

b) celkové roční náklady nadace související se správou nadace nesmí převýšit určité procento ročních výdajů na účel, pro nějž byla nadace zřízena, nebo

c) celkové roční náklady nadace související se správou nadace nesmí převýšit určité procento nadačního jmění.

Stanovené pravidlo nelze měnit.

Odůvodnění:

Předpokládá se, že majetkový vklad zřizovatele nebo zůstavitele bude dále obohacován o další příjmy, zejména o dary, příspěvky, dědictví a dále o výnosy z vkladů, cenných papírů a z majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob.

Nadace nesmí vlastním jménem podnikat. Může se však majetkově účastnit na podnikání jiných právnických osob a to ze zákonem stanovených podmínek. Blokace podnikatelských aktivit nadace má základ v účelovém určení nadačního jmění. Navrhuje se proto jednoznačně vyloučit provozování živnosti, popř. jiného podnikání svým jménem podle zvláštních předpisů. Za takového podnikání se nepovažují některé činnosti, jež zákon výslovně zmiňuje (pronájem nemovitostí,pořádání loterií, tombol apod.). V zájmu ochrany nadačního jmění proti event. obchodním rizikům spjatým s majetkovou účastí nadace na podnikání jiných osob, se zákonem navrhuje i určité omezení těchto majetkových účastí. Povolenou majetkovou účastí v uvedeném smyslu se rozumí zejména držení cenných papírů, zejména akcií a obligací, držení obchodního podílu společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti. Naopak se zakazuje účast ve veřejné obchodní společnosti, účast v komanditní společnosti v postavení komplementáře, jakož i obligačně vstoupit do postavení tichého společníka podnikatele. Ze stejného důvodu, tj. v maximální míře vyloučit riziko ztráty nadačního jmění, v zájmu maximálně možného použití nadačního jmění pro stanovený obecně prospěšný cíl, se vylučuje možnost zřizovat u nadačního jmění zástavní či jiné zajišťovací závazky.

Dále se v zásadě stanoví požadavek hospodárnosti nadace, nadační jmění by nemělo být prohospodařeno na mzdách, nepřiměřených sídlech, dopravních prostředcích, apod.

Zásada č. 12 Hospodaření nadace

Nadace vede účetnictví podle zvláštních předpisů. Je-li povinna vést podvojné účetnictví, ověří roční účetní závěrku a výroční zprávu auditor.

Na základě vyhodnocení hospodaření vypracovává nadace roční výroční zprávu v termínu, který stanoví správní rada popř. statut nadace, nejpozději však do 30. června následujícího roku.

Výroční zpráva obsahuj přehled o veškeré činnosti nadace za uplynulý kalendářní rok a zhodnocení této činnosti. K tomuto účelu uvádí zejména

a) přehled o jednotlivých zdrojích nadačního jmění za uplynulý rok,

b) přehled o darech a příspěvcích poskytnutých nadaci v částce nad 1 500 Kč a o osobách, které je poskytly; pokud dárce trvá na zachování anonymity, musí být jeho anonymita zachována,

c) přehled o použití nadačního jmění k obecně prospěšnému cíli nadace, přehled osob, v jejichž prospěch bylo nadační jmění takto použito, a zhodnocení, zda u těchto osob bylo dosaženo zamýšleného cíle,

d) zhodnocení, zda nadace při svém hospodaření dodržuje pravidla stanovená tímto zákonem pro činnost nadací (zásada č. 11),

e) zhodnocení základních údajů obsažených v roční účetní závěrce a výrok auditora; roční účetní závěrka je přílohou výroční zprávy.

Odůvodnění:

Pro nadace se stanoví povinnost vést účetnictví podle zvláštních předpisů. Nadace jsou povinny vypracovávat po skončení roku výroční zprávu, pro niž návrh stanoví její minimální obsah. Navržená nejzazší lhůta pro vypracování výroční zprávy umožňuje, aby účetní závěrku a navržená výroční zpráva mohly být ověřeny auditem. Povinné ověření výroční zprávy je u nadací, které vedou podle zvláštních předpisů podvojné účetnictví. Pokud jde o soustavu, v jaké budou nadace účtovat, rozhodující jsou kritéria obsažená v zákone o účetnictví včetně určení povahy činností uvedených v zásadě č. 1 a pro účely tohoto zákona vyloučených z pojmu podnikání. Pro dané případy bude pro oblast účetnictví tato činnost posuzována podle obchodního zákoníku a nikoliv podle zásady č. 11.

Zásada č. 13 Veřejná kontrola nadací

Nadace uloží do 30 dnů po schvální správní radou výroční zprávu u soudu, který vede rejstřík nadací.

Každý má právo do výročních zpráv nahlížet a činit si z nich opisy a výpisy.

V nadační listině nebo ve statutu může být stanoven další způsob zveřejňování výroční zprávy.

Odůvodnění:

Zásada zavádí volný přístup k výročním zprávám nadace, což znamená, že i jiné osoby se mohou informovat o činnosti a hospodaření nadace. Informace bude sloužit zejména tomu, kdo prostředky do nadace vkládá nebo hodlá přispět jakýmkoliv způsobem k nadačnímu jmění; takto informace o činnosti nadace může získávat a využívat každý.

Zásada č 14 Přechodná ustanovení

Nadace vzniklé podle dosavadních předpisů se považují za nadace podle tohoto zákona, jestliže statutární orgán nadace ve lhůtě 12 měsíců od účinnosti tohoto zákona podá návrh na zápis do rejstříku nadací podle tohoto zákona, včetně doložení stanovené minimální výše nadačního jmění ke dni podání návrhu a přiloží upravený statut.

Statutární orgán nadace ve lhůtě 12 měsíců od účinnosti tohoto zákona může místo návrhu podle odstavce 1 rozhodnout o jejím zrušení a vstupu do likvidace. Po ukončení likvidace likvidátor oznámí okresnímu úřadu, který nadaci registroval, zrušení nadace. Pro vypořádání likvidačního zůstatku platí ustanovení tohoto zákona.

Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 a 2 nebo bude-li návrh na zápis do rejstříku zamítnut, soud na návrh okresního úřadu, který nadaci registroval, popř. bez návrhu nadaci zruší a nařídí její likvidaci; stejně soud postupuje v případě, že návrh na zápis do rejstříku podle odst. 1 zamítne.

Do doby zápisu do rejstříku nadací podle odst. 1, popř. do doby zániku nadace podle odst. 2 a 3 se právní poměry nadace vzniklé před účinností tohoto zákona řídí dosavadními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Odůvodnění:

Tato zásada řeší situaci nadací již existujících podle dosavadních předpisů. Ty nabývají statusu nadace podle tohoto zákona za podmínky, že v zákonem stanovené dvanáctiměsíční lhůtě splní požadavky na činnost nadace podle tohoto zákona a ve lhůtě požádají o zápis do rejstříku nadací vedeného soudy. Jinak zrušení, a to s následnou likvidací. Po marném uplynutí této dvanáctiměsíční lhůty, anebo pokud soud návrh na zápis podaný podle stanovené zásady zamítne, rozhodne soud o zrušení nadace a nařídí její likvidaci.

Zásada č. 15

V návaznosti na předchozí text návrhu budou vypuštěna ustanovení §§ 20b až 20e a v § 477 odst. 2 věta za středníkem občanského zákoníku a § 12 zákona ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník.

Odůvodnění:

Občanský zákoník v § 20e odst. 2 předpokládat, že ustanovení paragrafů 20b až 20e budou podrobněji rozvedena zákonem Federálního shromáždění. Vzhledem k rozsáhlosti materie a z důvodu celistvosti její právní úpravy je navrhováno řešení samostatným zákonem a vypuštění dosavadních ustanovení občanského zákoníku. Zároveň se navrhuje v souvislosti s nově zaváděnou registrací nadací soudy vypustit ze zákona č. 102/1992 Sb. § 12, ve kterém se stanoví, který orgán je dosud příslušný k registraci nadací.

Zásada č. 16 Účinnost

Předpokládaná účinnost je 1. ledna 1996.

V současné době je instituce nadace upravena v občanském zákoníku; jde však o úpravu obecnou a kusou, jež předpokládala, že podrobnosti o nadaci upraví zvláštní zákon Federálního shromáždění. Do zániku federace k přijetí tohoto zákona nedošlo.

1. Nedostatek podrobné úpravy nadací je dnes pociťován jako právní vakuum, a to jak v samotné nadační praxi, tak i v činnost i příslušných státních orgánů. Namítá se zejména, že v důsledku toho jsou v četných případech pod formou nadace registrovány subjekty, které vykazují spíše znaky obchodních společností anebo různých občanských sdružení, jejichž účelem je sledovat soukromé (podnikatelské) zájmy anebo zájmy svých členů. Legislativě se vytýká, že nejsou stanoveny jasné meze pro ekonomické aktivity nadací a povinnosti směřující k veřejné kontrole činnosti nadací apod.

Účelem navrhované úpravy je prvořadé reagovat na tyto nedostatky. Zároveň v souladu s potřebou politiky rozvoje tzv. neziskové sféry na úseku veřejných zájmů a potřeb návrh usiluje o posílení důvěryhodnosti nadační činnost i, což by mělo přispět k jejímu rozvoji: lze předpokládat růst materiální podpory občanů i právnických osob nadacím sledujícím veřejný zájem.

2. Nadace je v předloženém návrhu vymezena dvěma pojmovými znaky:

Za nadaci se prohlašuje sdružený majetek, který má status právnické osoby. Tímto znakem navržená úprava jednak vychází z obecné úpravy právnických osob v občanském zákoníku, jednak je konformní s pojetím nadace v právu vyspělých demokratických států.

Dalším znakem nadace je vymezení účelu, pro který může být majetek sdružen a použit. Tímto účelem může být podle návrhu dosahování obecně prospěšných cílů. Návrh pojem "obecné prospěšných cílů" vymezuje jen příkladmým výčtem některých oblastí: jde o rámcové vymezení, které má sloužit jako zákonné kriterium pro posouzení otázky, zda v konkrétním případě jde o nadaci či nikoliv. Toto posouzení provede soud, který bude rozhodovat o registraci nadace. (Oba znaky nadace zároveň odlišují nadaci od jiných organizačně právních forem, včetně tzv. neziskových právnických osob v nové připravovaném zákonu).

Znaky tvořící základ právní konstrukce nadace jsou základem pro formulování dalších zásad návrhu.

Nadace je právnickou osobou soukromého práva. Zároveň se jeví potřebné z hlediska účelového použití nadačního jmění podřídit některé otázky zvýšené veřejnoprávní regulaci, ze jména pokud jde ČR úpravu vzniku nadace, jejího hospodaření, zveřejňování výsledků hospodaření a o úpravu dalších souvisejících otázek, jako je likvidace a naložení s likvidačním zůstatkem.

Pravidla hospodaření řeší zásady č. 11 a 12. Jimi se ze jména zakazuje, aby nadace, t. j. správce nadace, s nadačním jměním podnikala vlastním jménem. Zároveň se tímto zákonem nevylučuje možnost potřebného a účelného zvyšování nadačního jmění prostřednictvím účastí nadací na podnikání jiných subjektů (držení a nákup cenných papírů, akcií a obligací, držením obchodních podílů). Majetková účast na podnikání jiných osob však nesmí překročit určený procentní podíl, který by pro nadační jmění představoval riziko ohrožení jeho použití pro vytčený základní účel. Stejný záměr sleduje zákaz zastavení nadačního jmění, jakož i zákaz učinit nadační jmění předmětem jiné formy zajištění závazku. Ochrana nadačního jmění je provedena i povinným stanovením jednoho ze zákonem uvedených kritérií omezujících náklady na správu nadace.

Navrhované zásady dále obsahují řešení směřující k zajištění přehlednosti a průhlednosti hospodaření nadace. Předně zavádí povinný audit u nadací vedoucích podvojné účetnictví, dále ukládá povinnost nadací, resp. jejích orgánů vypracovat výroční zprávu poskytující komplexní přehled o všech činnostech nadace a pohybech nadačního jmění za příslušný rok. Výroční zpráva, jejíž součástí je i roční účetní závěrka, bude uložena u soudu, který nadaci registroval; je veřejnou listinou a kdokoli má právo do ní nahlížet.

Zásady upravují též orgány nadace. Správcem nadačního jmění je správní rada, která je též statutárním orgánem nadace.

Správní rada je sbor, který musí tvořit nejméně tři fyzické osoby; člen správní rady nadace má splňovat zákonem stanovené podmínky. Správní radě jsou návrhem svěřeny pravomoci související s výkonem jejího správcovství, zejména schvalování rozpočtu, roční účetní závěrky a výročí zprávy, rozhodování o majetkové účasti nadace na podnikání jiných osob, o nákupu a prodeji cenných papírů, nemovitých i movitých věcí a v neposlední řadě schvalování statutu a jeho změn.

Druhým orgánem nadace je dozorčí rada nebo revizor, jež mají kontrolní oprávnění v oblasti účetnictví a ověřují správnost účetní závěrky a výroční zprávy. Existence dozorčí rady (revizora) a jejích práv a povinností je dalším prvkem kontrolního mechanismu činnosti nadace, kromě jíž výše zmíněné veřejné kontroly umožněné zpřístupněním výročních zpráv každému.

Činnost nadací založených podle dosavadní úpravy bude řešena přechodným ustanovením navrhovaného zákona. Těmto nadacím bude poskytnuta lhůta pro zápis do rejstříku nadací, za podmínek přizpůsobení se požadavkům tohoto zákona; při nečinností nebo pokud se nadace nepřizpůsobí podmínkám, navrhuje se, aby tyto nadace zrušil soud, nerozhodne-li statutární orgán nadace c stanovené lhůtě o jejím zrušení a likvidaci.

Nepředpokládá se, že navrhovaná právní úprava vyvolá zvýšené nároky na státní rozpočet. Pokud jde o převedení příslušnosti k registraci nadací z okresních úřadů na soudy, měla by být pouze provedena delimitace prostředků mezi rozpočtovými kapitolami.