Ke splnění úkolu uloženého v
plánu hlavních úkolů vlády
na druhé pololetí 1994 a podle požadavku Poslanecké
sněmovny Parlamentu ze dne 9. prosince 1993 byly zpracovány
zásady zákona o platech a dalších náležitostech
spojených s výkonem funkce ústavních
činitelů. Vláda schválila tyto zásady
usnesením ze dne 12. října 1994 č.
563.
Zásady upravené podle závěrů
jednání vlády byly předloženy
Poslanecké sněmovně. Rozpočtový
výbor Poslanecké sněmovny sdělil usnesením
č. 409 ze dne 23. února 1995 souhrnné stanovisko
výborů sněmovny k návrhu zásad
a doporučil mínistru práce a sociálních
věcí přihlédnout k připomínkám
a doporučením, které jsou uvedeny v usnesení,
při zpracování návrhu zákona.
K ujasnění a konkretizaci doporučení
výborů Poslanecké sněmovny se v průběhu
března t.r. uskutečnila jednání mezi
poslanci, které rozpočtový výbor pověřil
sledováním přípravy návrhu
zákona, a zástupci zpracovatele. Jednání
vyústila ve sblížení stanovisek.
Vláda však od předložení návrhu
zákona upustila a návrh nebyl vládou projednán.
Navrhovatelé proto použili návrhu vypracovaného
ministerstvem práce a sociálních věcí,
nebo jsou přesvědčeni o nezbytnosti a neodkladnosti
zavést tímto zákonem systémově
zcela novou úpravu.
Podstatná část připomínek a
doporučení výborů Poslanecké
sněmovny je v návrhu zákona promítnuta.
Proti vládou schváleným zásadám
zákona obsahuje předkládaný návrh
změny a doplnění:
1. Rozsah působnosti zákona je rozšířen
na členy Nejvyššího kontrolního
úřadu, ředitele Bezpečnostní
informační služby a na soudce okresního,
krajského a vrchního soudu, Nejvyššího
soudu a Nejvyššího správního soudu.
V souvislosti s touto změnou rozsahu se navrhuje změna
názvu zákona tak, aby lépe vyjadřoval
předmět úpravy.
2. Je doplněn nárok poslanců na naturální
plnění formou užívání
jedné přiměřeně vybavené
kanceláře ve volebním kraji nebo obvodu.
Protože jde o zásadní požadavek výborů
Poslanecké sněmovny, zahrnul jej zpracovatel do
návrhu zákona, ačkoliv je toho názoru,
že zřízení, vybavení a provoz
kanceláře nepatří mezi osobní
náležitosti poslance, ale je součástí
materiálního zajištěni činnosti
Parlamentu. Návrh nezahrnuje požadavek výborů,
aby do kanceláře byl přidělen jeden
zaměstnanec, neboť pracovně právní
vztah tohoto zaměstnance by vznikl ke Kanceláři
Poslanecké sněmovny a řídil by se
zákoníkem práce. Poslanec, který není
vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 9 zákoníku
práce, by proto nemohl podle takové úpravy
činit vůči zaměstnanci pracovněprávní
úkony. Dosažení záměru požadovaného
poslanci předpokládá úpravu vzájemných
vztahů poslance a zaměstnance jiným zákonem,
např. zákonem o jednacím řádu
České národní rady.
3. Do návrhu je zahrnut požadavek na náhradu
zvýšených výdajů těžce
zdravotně postiženým poslancům, kteří
k výkonu funkce potřebují průvodce,
popřípadě osobního asistenta. V oblasti
sociální politiky se v současné době
posuzují nároky průvodců a osobních
asistentů občanů těžce zdravotně
postižených a uspokojování těchto
nároků. Do doby přijetí obecné
úpravy v sociální oblasti se doporučuje
vyhovět požadavku poslanců.
4. Byly zásadně posouzeny podmínky pro poskytování
naturálních plnění v tržním
hospodářství a do návrhu je zakotvena
povinnost státu uhradit
a) nestátním subjektům za představitele
náklady, které těmto subjektům vznikly
při poskytování plnění podle
návrhu zákona, a které podle dosavadní
zákonné úpravy byly tyto subjekty povinny
plnit bezúplatně. Vzhledem k velkému počtu
dopravců nepřejímá se do návrhu
dosavadní forma naturálního plnění
"bezplatná doprava veřejnými dopravními
prostředky" a nahrazuje se u poslanců a soudců
Ústavního soudu zvýšením víceúčelové
paušální náhrady. Případné
použití letecké dopravy bude hrazeno v prokázané
výši,
b) veškeré náklady spojené se zdravotní
péčí o prezidenta republiky, protože
plat prezidenta je osvobozen od všech daní a poplatků
a nejsou z něj odváděny příspěvky"
na zdravotní a sociální pojištění
a státní politiku zaměstnanosti.
5. Navrhuje se změna způsobu a míry ocenění
výkonu funkce představitele po ukončení.
tohoto výkonu. Vládni návrh zásad
zákona vycházel z dosavadní úpravy
s ti.m, že nárok na plat představitele trvá
ještě tři měsíce po ukončení.výkonu
funkce, pokud v této době představiteli nevznikne
nové nárok na plat z výkonu funkce představitele.
Po jednání zástupců zpracovatele s
pověření-mi poslanci e v návrhu zákona.upraven
nový institut - odchodné (§ 7). Zpracovatel
doporučuje přijetí. této úpravy,
protože
- odchodné umožňuje ocenit všechny představitele
za výkon funkce úměrně k počtu
let jejího výkonu,
- právní úprava a uplatnění
tohoto institutu jsou jednoduché, podmínky nároku
jsou rovné, jednoznačné a plnění
je jednorázové. Odchodné je přitom
obdobné plnění, které se v našem
právním řádu poskytuje v souvislosti
s ukončením služebního poměru
např. vojáků z povolání a příslušníků
policie,
- ocenění výkonu funkce představitele
státu uplatňují obdobnou formou i některé
státy Evropské Unie (např. Rakouská
republika).
Některá doporučení výborů
Poslanecké sněmovny jsou v návrhu uvedena
alternativně k ustanovením, která vycházejí
z vládního návrhu zásad zákona
(Alt. I.). Alternativně se navrhuje
1. výše platových koeficientů místopředsedy
a předsedy Ústavního soudu (§ 17 odst.
1). Z důvodu rovného platového ocenění
nejvyšších představitelů státní
moci doporučuje předkladatel přijetí
alternativy II.,
2. výše platových koeficientů člena,
viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu (§ 23 až 25). Z důvodu zachování
dosavadních platových relací zpracovatel
navrhuje nřiietí alternativy I.,
Návrh zákona neupravuje požadavek výborů
Poslanecké sněmovny Parlamentu na zavedení
nového naturálního plnění formou
zřízení a užívání
mobilní telefonní stanice. Zpracovatel zastává
názor, že tento prostředek, pokud je nezbytný
k racionálnímu výkonu činností
spojených s výkonem funkce, by měl být
představiteli k dispozici obdobně jako jiné
materiální a technické pomůcky, např.
počítací, psací, rozmnožovací
a jiné obdobné stroje.
K § 1:
Rozsah působnosti vychází z Ústavy
České republiky a zahrnuje představitele
moci zákonodárné, výkonné a
soudní. Na základě požadavku výborů
Poslanecké sněmovny Parlamentu je oproti návrhu
zásad působnost rozšířena o členy
Nejvyššího kontrolního úřadu,
ředitele Bezpečnostní informační
služby a o soudce všech soudů. Systém
platových a dalších náležitostí
vrcholných představitelů státu a soudců
se utváří v souladu s tímto vymezením
rozsahu působnosti zákona, tzn. podle shodných
principů. Rozšířenému rozsahu
působnosti je přizpůsoben i název
zákona.
K § 2:
Taxativně se vymezují druhy náležitostí,
které se poskytují představiteli a soudci
- za osobní výkon funkce (plat a další
plat),
- ke krytí nákladů spojených s osobním
výkonem funkce (náhrady výdajů a naturální
plnění) a
- v souvislosti s ukončením výkonu funkce
(odchodné).
K § 3 a 4:
Vymezují se pojmy plat a další plat a stanoví
se postup při jejich určování. Stanovený
postup propojuje platové systémy představitelů
a soudců s platovým systémem zaměstnanců
státní správy.
Základem pro stanovení platu je platový tarif
12. platové třídy 10. platového stupně
zaměstnanců ministerstev, který v současné
době činí 13 500 Kč měsíčně
a maximální osobní příplatek
ve shodné výši, tj. v úhrnu 27 000 Kč
měsíčně. Násobek (platový
koeficient) zajišťuje zachování zákonem
stanovených platových relací a umožňuje
růst úrovně funkčních platů
ústavních činitelů v závislosti
na vývoji platů státních zaměstnanců.
Předpokládá se, že úroveň
platů státních zaměstnanců
se bude upravovat minimálně v rozsahu očekávaného
pohybu hladiny spotřebitelských cen, který
je jedním z kriterií pro sestavení státního
rozpočtu. Výše platového koeficientu
pro jednotlivé funkce je navržena v dalších
ustanoveních zákona. Na obdobných principech
je založena platová soustava státních
činitelů ve Spolkové republice Německo,
v Rakousku, Francii a Belgii; podobné pojetí úpravy
mají i v Polsku a Maďarsku.
Podmínky, za nichž náleží představiteli
a soudci další plat, vychází rovněž
z úpravy platového systému státních
zaměstnanců. Sledovat plnění těchto
podmínek však není vhodné u nejvyšších
představitelů státu. Nenavrhuje se proto
poskytovat další plat prezidentu republiky, předsedům
komor Parlamentu, předsedovi vlády, předsedovi
Ústavního soudu, předsedům Nejvyššího
soudu a Nejvyššího správního soudu
a prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu
a poskytování dalšího platu se nahrazuje
úměrným zvýšením platového
koeficientu.
K § 5 a 6:
Vymezují se jednotlivé druhy náhrad a naturálních
plnění podle účelu, k němuž
jsou poskytovány. Toto rozlišení umožňuje
jednoznačně stanovit v dalších ustanoveních
nároky jednotlivých představitelů
a soudců a odstupňovat výši nároku
podle potřeb racionálního výkonu každé
funkce (využití času představitele a
soudce) a zajištění odpovídající
reprezentace státu. Sjednocuje se tak dosavadní
roztříštěná právní
úprava a vymezuje se nárok, výše a podmínky
i pro plnění, která se zatím poskytovala
bez platné právní úpravy.
K § 7:
Výkon funkce představitele státu se navrhuje
ocenit v souvislosti s jejím ukončením novou
formou plnění - odchodným. Jeho výše
je závislá na
- výši měsíčního platu
v posledním měsíci výkonu funkce a
v této výši náleží představiteli,
i když funkci nevykonával po celý kalendářní
měsíc, a také jestliže funkci vykonával
po dobu kratší než rok,
- počtu celých let, po které představitel
funkcí vykonával.
K části druhé:
Ustanovení této části vymezují
nároky na náležitosti představitelů
spojené s výkonem jednotlivých funkcí.
Náležitosti jsou stanoveny na základě
jednotného systémového přístupu
podle předchozích ustanovení. Jsou odstupňovány
z hlediska jejich druhu a výše podle náročnosti,
odpovědnosti, charakteru a podmínek výkonu
příslušné funkce.
Platové náležitosti:
Základní osu odstupňování platů
tvoří deferenciace platových koeficientů
funkcí poslance, ministra a předsedy vlády.
Na platové ose se navrhuje tato úroveň platových
koeficientů a z nich odvozených platů v Kč
z platové základny (§ 3 odst. 3)
funkce | ustanovení | platový koeficient | plat absolutně | v % |
poslanec | § 8 | 1,00 | 27 000 | 100 % |
minístr | § 11 | 1,90 | 51 300 | 190 % |
předseda vlády | § 11 | 2,90 | 78 300 | 290 %. |
Platové koeficienty dalších představitelů
jsou odvozeny od platové osy podle míry odpovědnosti
a náročnosti výkonu funkcí. Navrhuje
se platová úroveň shodná s platem
a) ministra (platový koeficient 1,90, resp.2,20 při
zahrnutí dalšího platu do měsíčně
poskytovaného platu) u funkce
- místopředseda komory Parlamentu (§ 8), -
soudce Ústavního soudu (§ 17),
- prezident Nejvyššího kontrolního úřadu
(§ 25, alt. I), - ředitel Bezpečnostní
informační služby (§ 27),
b) předsedy vlády (platový koeficient 2,90
včetně zahrnutí dalšího platu)
u funkcí
- předseda komory Parlamentu (§ 8),
- předseda Ústavního soudu (§ 16, alt.II).
V rozmezí platových koeficientů poslance
(1,00) a ministra (1,90) se navrhují tyto platové
koeficienty a z platové základny odvozené
platy v Kč u funkcí
- tajemník výboru komory Parlamentu | § 8 | 1,10 | 29 700, |
- člen Nejvyššího kontrolního úřadu | § 23 alt.I. | 1,15 | 31 100, |
- místopředseda výboru komory Parlamentu | § 8 | 1,20 | 32 400, |
- předseda výboru komory Parlamentu X) | § 8 | 1,40 | 37 800, |
- místopředseda Nejvyššího kontrolního úřadu- | § 24 alt.I. | 1,80 | 48 600. |
X) shodná úroveň se navrhuje pro předsedu
poslaneckého klubu, předsedu komise komory Parlamentu
a předsedu stálé delegace u orgánů
Evropské unie.
V rozmezí platových koeficientů ministra
(1,90) a předsedy vlády (2,90) se navrhují
platové koeficienty a platy u funkcí
- místopředseda komory Parlamentu zastupující jako první předsedu | § 8 | 2,00 | 54 000, |
- místopředseda Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu | § 20 | 2,10 | 56 700, |
- místopředseda vlády | § 11 | 2,30 | 62 100, |
- místopředseda Ústavního soudu | § 17 alt.II. | 2,30 | 62 100, |
- předseda Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu | § 20 | 2,50 | 67 500. |
Platový koeficient (4,60) prezidenta republiky se odvozuje
ze vztahů vyplývajících z platné
zákonné úpravy (zákon č.10/1993
Sb.).
Náhrady výdajů:
Náhrady výdajů poskytované paušální
formou jsou stanoveny podle druhu nahrazovaných výdajů
a jejich předpokládané výše.
Úroveň paušálních náhrad
se diferencuje stanovením rozdílného procenta
z platové základny, která je shodná
s cílovou platovou základnou (nevztahuje se na ni
ustanovení § 45 odst. 1 zákona). Tento způsob
určování výše paušálníeh
náhrad zajišťuje jejich zvyšování
pří růstu životních nákladů
současně se zvyšováním platové
základny.
Výdaje spojené s výkonem funkce, které
nejsou zahrnuty do paušálních náhrad,
se za podmínek stanovených v této části
nahrazují v prokázané výši, případně
v prokázané výši až do stanoveného
limitu, nebo je jejich výše stanoven přiměřené
k náhradám, poskytovaným zaměstnancům
v pracovním poměru (stravné). Při
stanovení výše náhrady výdajů
na stravování a některých dalších
výdajů při zahraničních cestách
je přihlédnuto vedle stravného i k dalším
náhradám výdajů, které se poskytují
zaměstnancům v pracovním poměru podle
zvláštního předpisu (náhrada
nutných vedlejších výdajů nebo
kapesné).
Naturální plnění:
Navržená úprava naturálního plnění
vychází v zásadě z dosavadních
předpisů. Rozdíly spočívají
ve změně formy naturálního plnění,
ve změně druhů dosud poskytovaných
naturálních plnění (blíže
všeobecná část důvodové
zprávy) a v rozšíření okruhu
představitelů, kterým se některá
naturální plnění poskytují.
K § 8:
Způsob určení platu vychází
ze schválených zásad, podle nichž se
uplatní jednosložkový plat. Dosavadní
funkční příplatky náležející
za výkon funkcí v komoře Parlamentu se proto
nahrazují přiměřeným zvýšením
platového koeficientu, které odpovídá
dosud poskytovaným funkčním příplatkům.
K § 9:
V souladu s odůvodněním uvedeným ve
všeobecné části zprávy (část
II. bod 4) se navrhuje zvýšit poslancům víceúčelovou
paušální náhradu a tím kompenzovat
zrušení bezplatné dopravy veřejnými
dopravními prostředky a krýt výdaje
na stravné při tuzemských cestách
spojených s výkonem funkce. Výši víceúčelové
paušální náhrady, která náleží
předsedovi a místopředsedovi komory Parlamentu,
se současně navrhuje přizpůsobit výši
této náhrady, náležející
členům vlády, a to s ohledem na srovnatelnost
výdajů příslušných představitelů
souvisejících s reprezentací státu.
Na základě doporučení výborů
Poslanecké sněmovny umožňuje návrh
nahradit poslancům prokázané výdaje
za ubytování v místě sídla
Poslanecké sněmovny, a to až do výše
nákladů na ubytování poslance zajišťovaného
Kanceláří Poslanecké sněmovny,
pokud o to poslanec požádá.
Z důvodu nesporně zvýšených výdajů
těžce tělesně postižených
poslanců, kteří potřebují k
výkonu své funkce průvodce nebo osobního
asistenta, se pro tyto poslance navrhuje nový druh jednoúčelové
paušální náhrady. Výše této
náhrady je navržena tak, aby z ní poslanec
mohl uhradit náklady vzniklé jeho průvodci
nebo osobnímu asistentovi.
K § 10:
Podle doporučení výborů Poslanecké
sněmovny se navrhuje, aby náklady spojené
s ubytováním poslanců v místě
sídla Poslanecké sněmovny hradil stát.
Vyhovuje se rovněž doporučení poslanců
zakotvit do návrhu zákona nárok na užívání
jedné přiměřeně vybavené
kanceláře ve volebním kraji nebo ve volebním
obvodu, zřízené po dohodě s poslancem,
a to na náklady státu. Pokud v dohodě s poslancem
nebude kancelář zřízena, nelze nevyužití
tohoto naturálního plnění poslanci
kompenzovat poskytnutím finanční náhrady.
K § 11 až 13:
Těmito ustanoveními se realizují příslušné
zásady zákona, které byly schváleny
vládou. Proti dosavadní úpravě se
navrhuje rozšířit naturální plnění
o nárok předsedy vlády na užívání
přiměřeně vybaveného bytu a
vytvořit tak shodné podmínky pro představitele
reprezentující stát na srovnatelné
úrovni.
K § 14 až 16:
V ustanoveních upravujících poskytování
platu a náhrad výdajů se transformují
dosavadní nároky vyplývající
z platné zákonné úpravy. Do naturálních
plnění se výslovně zahrnuje úhrada
veškeré zdravotní péče poskytované
prezidentovi státem a přesněji se vymezuje
nárok na užívání sídla
prezidenta.
K § 17 až 19:
Výše platového koeficientu předsedy
a místopředsedy Ústavního soudu se
navrhuje ve dvou alternativách. Alternativa I je převzata
ze zásad schválených vládou, alternativa
II vychází z doporučení výborů
Poslanecké sněmovny. Zpracovatel doporučuje
přijmout alternativu II, která odpovídá
platovým vztahům v současné právní
úpravě a lépe vyjadřuje rovnost platového
ocenění vrcholných představitelů
státní moci. Úprava dosavadního nároku
na poskytování přiměřeně
vybaveného bytu se zpřesňuje výslovným
stanovením podmínky úhrady nákladů
spojených s užíváním bytu soudcem
Ústavního soudu.
K § 20 až 22:
Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího
soudu a Nejvyššího správního soudu
se v souladu se zásadami zákona schválenými
vládou nově navrhuje poskytovat přiměřeně
vybavený byt za shodných podmínek jako soudcům
Ústavního soudu.
K § 23 až 27:
V souladu s rozšířením působnosti
zákona zahrnuje úprava proti schváleným
zásadám zákona také plnění,
která náleží členu Nejvyššího
kontrolního úřadu. Výše platu
v alternativě I se odvozuje z relace platu člena
Nejvyššího kontrolního úřadu
a poslance, stanovené dosavadními zákony
(18 500: 16 100) alternativa II odpovídá doporučení
pověřených poslanců. Další
náležitosti jsou převzaty z dosavadní
zákonné úpravy.
K § 28 až 30:
V souladu s rozšířením působnosti
zákona se doplňují do návrhu náležitosti
ředitele Bezpečnostní informační
služby. Na základě dosavadní zákonné
úpravy se navrhuje poskytovat řediteli tyto náležitosti
v rozsahu a ve výši náležitostí,
které se poskytují ministrovi.
K části třetí:
Podle rozšířené působnosti zákona
se upravují i náležitosti soudců okresního,
krajského a vrchního soudu, Nejvyššího
soudu a Nejvyššího správního soudu.
Z věcného hlediska se v zásadě přejímá
úprava platových poměrů soudců
obsažená v zákoně č. 391/1991
Sb. v platném znění, která se transformuje
do principů navrhovaného zákona. Nepřejímá
se však platová úprava justičních
čekatelů, kteří jsou zaměstnanci
v pracovním poměru. Úprava jejich platových
poměrů proto náleží do obecné
úpravy platových poměrů zaměstnanců
veřejných služeb a správy.
K § 31:
Platové koeficienty pro soudce se navrhují na základě
vztahu dosavadní úrovně jejich platů
k platové základně (§ 3). Tím
se zachovávají relace platové úrovně
soudců a zaměstnanců ministerstev, které
vyplývají z platných zákonných
úprav a trvale se zajišťuje jejich udržení
při změně platové základny,
tj. při zvýšení úrovně
platů zaměstnanců ministerstev.
Funkční a další příplatky,
které soudcům náleží podle platné
úpravy, jsou nahrazeny zvýšením platových
koeficientů. Toto zvýšení zajišťuje,
s výjimkou příplatku poskytovaného
soudci při přidělení k jinému
soudu, dosavadní úroveň příplatků.
K § 32:
Nároky soudců se upravují shodně s
nároky zaměstnanců v pracovním poměru,
v jejichž platu je v zásadě přihlédnuto
k případné práci přesčas.
Proti platné úpravě se zpřesňují
podmínky nároku na plat za práci přesčas
a postup při poskytnutí náhradního
volna za práci přesčas..
K § 33:
Na rozdíl od dosavadní úpravy se navrhuje
poskytovat soudcům další plat shodně
jako představitelům.
K § 34:
Způsob určení platového koeficientu
je shodný s dosavadní úpravou určení
platu soudce. V návrhu se zpřesňuje posuzování
dob rozhodných pro zvýšení platového
koeficientu.
K § 35:
Návrh obsahuje novou jednoúčelovou paušální
náhradu výdajů poskytovanou soudci, který
je přechodně ubytován v místě
sídla soudu, k němuž je dočasně
přidělen. Její výše je stanovena
tak, aby nahradila podle platně právní úpravy
poskytovaný platový příplatek. Zpracovatel
zastává názor, že zvýšené
náklady spojené s dočasným přidělením
nemají být kompenzovány v rámci platového
systému. Do návrhu nebyl proto transformován
platový příplatek náležející
soudci, který není v místě sídla
soudu, k němuž byl dočasně přidělen,
přechodně ubytován. Pokud tomuto soudci vznikají
zvýšené náklady, je jejich kompenzace
upravena zákonem o cestovních náhradách.
K § 36:
Předsedovi vrchního soudu se zachovávají
naturální plnění podle dosavadní
zákonné úpravy.
K části čtvrté:
Navrhuje se jednotná úprava
- vzniku nároku na plat tak, že všem představitelům
a soudcům náleží plat ode dne, v němž
splnili zákonné podmínky pro výkon
funkce (§ 37 odst. 1),
- nároku na výši platu v případech,
kdy představitel současně vykonává
více funkcí představitele (§ 37 odst.
2),
- doby, po kterou má představitel nárok na
plat (§ 37 odst.3 a 5),
- splatnosti peněžních náležitostí
představitelů a soudců (§ 40 odst.l),
- postupu při provádění srážek
z platu (§ 40 odst.3),
- doby po kterou lze uplatnit nárok na plat, další
plat a náhrady výdajů (§ 40 odst.4),
- odpovědnosti za škodu (§ 44).
Ztráta nároku na plat, další plat a
na paušální náhrady výdajů,
popř. jejich části u poslance, který
se bez řádné omluvy neúčastnil
jednání komory Parlamentu nebo jejího orgánu,
se přejímá z dosavadní zákonné
Úpravy. Tento postih se podmiňuje posouzením
důvodů neúčasti poslance na jednání
orgánem pověřeným komorou Parlamentu
(§ 41 odst.l).
Ostatní ustanovení části čtvrté
se přejímají z dosavadních zákonných
úprav.
K části páté:
Ustanovení této části řeší
přechod z dosavadních dílčích
zákonných úprav na jednotnou komplexní
úpravu. Návrh zákona přejímá
nebo nově stanoví úpravu platových
náležitostí představitelů a soudců.
Ruší proto dosavadní zákonné
úpravy těchto náležitostí.
Ekonomický dosah zákona v roce 1995
1. Platy představitelů | |||||
2. Náhrady výdajů | |||||
2.l.víceúčelová paušální náhrada poslanců | |||||
2.2.jednoúčelová paušální náhrada těžce tělesně postižených poslanců | |||||
2.3.víceúčelová paušální náhrada soudců Ústavního soudu | |||||
3. Naturální plnění | |||||
3.l.přiměřeně vybavená kancelář poslanců | |||||
3.2.přiměřeně vybavený byt předsedy vlády | |||||
3.3.přiměřeně vybavený byt předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu | |||||
4. Úhrn |
Náklady spojené s platy představitelů
jsou kalkulovány na jejich současný počet
(254). Vychází ze současné úrovně
platové základny (27 000 Kč měsíčně)
a jejího vývoje podle návrhu zásad
schválených vládou (§ 45, alt. I). Při
přijetí úrovně platů podle
alternativy II u předsedy a místopředsedy
Ústavního soudu (§ 17), členů,
předsedy a místopředsedy Nejvyššího
kontrolního úřadu (§ 23 až 25)
by se náklady v celoročním vyjádření
zvýšily o cca 1 mil. Kč.
Náklady na zřízení, vybavení
a provoz kanceláří poslanců vychází
z předpokladu, že jednorázové náklady
na jednu kancelář činí cca 150 tis.
Kč a roční provozní náklady
cca 100 tis.Kč.
Ve zvýšených nákladech nejsou zahrnuty
náklady na ubytování poslanců (§
10), protože i bez zákonné úpravy jsou
již v současné době hrazeny Kanceláří
Poslanecké sněmovny. V nákladech se nekalkuluje
s náklady na odchodné představitelů.
Tyto náklady vzniknou poprvé v roce 1996 v souvislosti
s ukončením volebního období.
R. Mandelík v. r. | J. Ježek v. r. |
J. Vačkář v. r. | J. Wagner v. r. |
M. Skočovský v. r. |