V Praze dne 7 června 1995 |
Předkládá:
Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.
předseda vlády České republiky
Příloha | |
k usnesení vlády | |
ze dne 7. června 1995 č. 340 |
vlády k roční účetní
závěrce Fondu národního majetku České
republiky k 31. prosinci 1994 a výroční zprávě
Fondu národního majetku České republiky
za rok 1994
Vláda projednala roční účetní
závěrku a výroční zprávu,
které předložil ministr pro správu národního
majetku a jeho privatizací a předseda prezídia
Fondu národního majetku České republiky.
Předložená roční účetní
závěrka byla auditorem schválena bez výhrad
a výroční zpráva obsahuje přehled
o činnosti Fondu národního majetku České
republiky za rok 1994 v dostatečném rozsahu.
Vláda doporučuje Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky, aby roční
účetní závěrku a výroční
zprávu schválila.
V Praze dne 23. května 1995 | |
č.j.: 02/38/95 |
Věc: | Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku České republiky za rok 1994 |
Důvod předložení : | Obsah : |
Materiál se předkládá v souladu s § 9 zákona ČNR č. 171/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů a usnesení vlády ČR č. 60 / 95 | I. Důvodová zpráva |
II. Výroční zpráva za rok 1994 | |
III. Zpráva auditora o ověření účetní závěrky k 31.12.1994 včetně účetních výkazů | |
IV. Stanovisko dozorčí rady FNM ČR |
Předkládá:
Ing.Jiří Skalický
předseda prezídia FNM ČR
a ministr pro správu národního
majetku a jeho privatizaci ČR
Ve smyslu zákona ČNR č. 171/1991 Sb.,
ve znění pozdějších Předpisů,
patří do působnosti prezídia Fondu
národního majetku české republiky
projednat nejpozději do 30. dubna roční účetní
závěrku a výroční zprávu
o činností FNM za předcházející
rok a předložit tyto materiály k projednání
vládě České republiky, která
je se svým stanoviskem předloží ke schválení
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky.
Prezídium Fondu národního majetku projednalo
roční účetní závěrku
včetně zprávy auditora o jejím ověření
a výroční zprávu na svém jednání
dne 28. dubna 1994 a souhlasilo s předložením
zmíněných materiálů k projednání
vládě České republiky.
Roční účetní. závěrka
za rok 1994 byla ověřena auditorskou organizací
A.D.U., s.r.o. Praha 1. Zpráva o ověření
roční účetní závěrky
včetně účetních výkazů
je obsažena v částí III. tohoto materiálu.
Dle výroku auditora byla účetní závěrka
sestavena na základě účetnictví
vedeného v souladu s platnými právními
předpisy a normami. Údaje v účetní
závěrce správně zobrazují stav
majetku, vlastního jmění, finanční
situací a výsledek hospodaření za
účetní období 1994. Auditoři
na základě zjištěných skutečností
doporučili schválení roční
účetní závěrky bez výhrad.
Výroční zpráva FNM za rok 1994 obsahuje
výčet hlavních aktivit FNM v roce 1994, přehled
o stavu realizace privatizačních projektů
podrobnou zprávu o finančním hospodaření
FNM k 31.12.1994 a přehled o čerpání
rozpočtových prostředků v roce 1994.
Výroční zpráva je obsažena v
části IV. tohoto materiálu.
Dozorčí rada Fondu národního majetku
projednala zprávu auditora o ověření
účetní závěrky k 31.12.1994
na svém jednání dne 29.3.1995 s tím,
že k této zprávě neměla žádné
připomínky. Výroční zprávu
FNM ČR za rok 1994 projednala bez vážnějších
připomínek na svém jednání
dne 4.5.1995. Stanovisko dozorčí rady FNM je obsaženo
v části V. tohoto materiálu.
Obsah:
1. Hlavní aktivity Fondu národního majetku
ČR v roce 1994
2. Stav realizace privatizačních projektů
ke konci.roku 1994
3. Finanční hospodaření Fondu národního
majetku ČR k 31. 12. 1994
I. Souhrnná bilance peněžních příjmů
a výdajů
II. Přehled o vydaných a splacených obligacích
III., Přehled o celkovém stavu majetku
IV. Přehled o zprivatizovaném majetku a o privatizaci
akcií
V. Přehled o poskytnutých zárukách
4. Čerpání rozpočtových prostředků
v roce 1994
1. Hlavni aktivity Fondu národního majetku
ČR v roce 1994
Rok 1994 se stal významným privatizačním
mezníkem, protože v tomto roce společně
s druhou a poslední vlnou kupónové privatizace
skončila v České republice i etapa "masové
privatizace". Tato skutečnost se pochopitelně
promítla výrazným způsobem do činností
Fondu národního majetku (dále jen FNM). Zatímco
v předchozích letech spočívalo těžiště
práce FNM především v přípravě
nabídky pro kupónovou privatizaci, v roce 1994 se
hlavním úkolem stává dokončení
privatizace těch akciových společností,
jejichž zbytky akcií zůstaly ve vlastnictví
FNM. V souvislosti s realizací tohoto úkolu se FNM
začal výraznějším způsobem
prezentovat se svou nabídkou na českém kapitálovém
trhu.
Souběžně pokračovala privatizace majetku
standardními metodami (přímé prodeje
schválené vládou, veřejné dražby,
veřejné soutěže, bezúplatné
převody, restituce. Oproti předchozím letům,
kdy byly standardními metodami privatizovány především
výrobní a obchodní podniky, se charakter
privatizovaného majetku postupně měnil. Postupně
se rozběhla privatizace zdravotnických za.řízení,
bytových podniků a některých dalších
majetků nevýrobní.ho charakteru.
Kromě vlastní realizace schválených
privatizačních projektů FNM zabezpečoval
celou řadu činností, které s privatizací
souvisejí. Nejzávažnějším
úkolem byl řešení neuspokojivé
platební morálky nabyvatelů privatizovaného
majetku, která se projevila ve značném ob
jemu pohledávek po lhůtě splatnosti..
Hlavní aktivity FNM v roce 1994 je možno rozdělit
do těchto oblastí:
1. Privatizace majetku klasickým.i privatizačními
metodami
2. Privatizace majetkových účastí
FNM
3. Výkon akcionářských práv
u majetkových účastí FNM
4. Ostatní činnosti
1. Privatizace majetku klasickými privatizačními
metodami
Klasickými privatizačními metodami se pro
tento účel. rozumí prodej majetku formou
veřejných dražeb, veřejných soutěží,
přímý prodej předem určenému
vlastníku (na základě vládou schválených
rozhodnutí), vydání majetku v rámci
restitucí a bezúplatné převody majetku.
Veřejné dražby byly i v roce 1994 zabezpečovány
převážně okresními komisemi pro
privatizaci. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ukončením
tzv. "malé privatizace" byly tyto komise k 31.
12. 1994 zrušeny, musel FNM v průběhu roku
provést řadu metodických a organizačních
opatření vedoucích k tomu, aby v následujícím
roce mohly být veřejné d.ražby realizovány
přímo FNM nebo externím.i firmami.
V roce 1994 se podařilo v rámci veřejných
dražeb zprivatizovat tyto nejvýznamnější
podniky:
Rybena Žalhostice za vyvolávací cenu 31.738.000,-
Kč, Obchodní dům Petrov v Brně za
vyvolávací cenu 53.725.000,- Kč, budova podnikového
ředitelství Fruty Brno z vyvolávací
ceny 41.500.000,Kč za 55.300.000,- Kč.
Při organizování veřejných
soutěží spolupracoval FNM podobně jako
v předchozích letech s celou řadou externích
firem, jež zabezpečovaly především
zpracování podkladových materiálů
a organizační stránku jednotlivých
soutěží.
Formou veřejné soutěže byly v roce 1994
zprivatizovány tyto nejdůležitější
podniky:
Český plynárenský podnik, Praha 9
- Satalice za 580.320.500,- Kč (vyhlašovaná
cena činila 321.000.000,- Kč)
Český plynárenský podnik, Hustopeče
za 355.000.500,- Kč (vyhlašovaná cena činila
136.400.000,- Kč)
Český plynárenský podnik, Horní
Suchá za 311.500.000,- Kč (vyhlašovaná
cena činila 138.000.000,- Kč)
Metodu veřejné soutěže používal
FNM i při privatizaci některých majetkových
účastí. Ve sledovaném roce byly zprivatizovány
tyto nejvýznamnější majetkové
účasti:
70% akcií Gumotex a.s. za prodejní cenu 650.000.000,-
Kč (vyhlašovaná cena činila 461.140.000,-
Kč), 67% akcií Železárny Veselí
a.s. za prodejní cenu 560.000.000,- Kč (vyhlašovaná
cena činila 385. 932.000, - Kč), 51 % akcií
Pragolaktos a.s. za prodejní cenu 436.000.000,- Kč
(vyhlašovaná cena činila 405.000.000,- Kč)
Negativním jevem byl relativně vysoký počet
stížnosti ze strany účastníků
veřejných soutěží. Velmi často
docházelo k spekulativnímu odstupování
vítězů veřejných soutěží
a převádění jejich práv na
další nabídky v pořadí. Tato
praxe ve svém důsledku vedla nejen ke snižování
skutečně dosažených výnosů,
ale také k neúměrnému prodlužování
doby od vyhlášení soutěže do uzavření
smlouvy a do skutečného zaplacení privatizovaného
majetku
Orgány FNM proto na základě analýzy
dosavadních výsledků rozhodly výrazným
způsobem změnit pravidla pro organizování
veřejných soutěží. Podle nových
pravidel platných od počátku roku 1995 se
od všech účastníků veřejných
soutěží vyžaduje kauce (obvykle 10% z
minimálně přípustné nabídky),
která v případě nesplnění
nabídky učiněné v soutěži
propadá ve prospěch FNM. Další podstatnou
změnou je, že FNM nebude vyzývat k uzavření
smlouvy další účastníky v pořadí
veřejné soutěže, pokud vítěz
nevyužije svého práva na uzavření
kupní smlouvy.
I v roce 1994 byla v rámci standardních privatizačních
metod největší část majetku zprivatizována
formou přímého prodeje předem určeným
vlastníkům na základě vládou
schválených rozhodnutí o privatizaci.
V rámci vládou schválených přímých
prodejů odprodal v průběhu roku 1994 FNM
následující nejvýznamnější.
podniky:
MEZ Mohelnice za kupní cenu 1.271.272.000,- Kč,
Elektropraga Jablonec za kupní cenu 280.000.000,- Kč,
Šroubárna Libčice za kupní cenu 277.836.266,-
Kč, Sklopísek Střeleč za kupní
cenu 193.916.000,- Kč, Středočeské
pekárny Kladno za kupní cenu 151.000.100,- Kč.
V průběhu tohoto roku se naplno rozjela rovněž
privatizace zdravotnických zařízení.
Ta jsou téměř výlučně
privatizována formou přímého prodeje.
Drtivou většinu privatizovaných jednotek z
oblasti zdravotnictví tvoří jednotlivé
ambulance a lékárny s majetkem v účetní
hodnotě několika desítek tisíc korun.
Na každou takovou jednotku je nutno zpracovat a uzavřít
samostatnou kupní smlouvu, která je komplikovanější
než v ostatních odvětvích, protože
smluvně zakotvuje povinnosti nabyvatelů vyplývající
z tzv. "kategorizace zdravotnických zařízení".
Proto je privatizace zdravotnických zařízení
pro FNM velmi pracnou záležitostí (na korunu
výnosů při privatizaci zdravotnických
zařízení musí FNM vynaložit daleko
více práce než v ostatních odvětvích).
Předmětem bezúplatných převodů
byl ve většině případů
majetek, který přímo nesouvisí s výrobní
a hospodářskou činností privatizovaných
státních podniků. Nejvýznamnějšími
bezúplatnými převody majetku na obce a města
realizovanými v roce 1994 byla zejména majetek podniků
vodovodů a kanalizací a zdravotnických zařízení.
2. Privatizace majetkových účastí
FNM
V souvislosti s ukončením kuponové privatizace
dochází k největším změnám
právě na úseku privatizace majetkových
účastí. V předchozích letech
spočívalo těžiště činnosti
sekce majetkových účastí především
v zakládání akciových společností
a dalších právních úkonech nutných
k tmu, aby příslušné emise mohly být
zahrnuty do nabídky pro kuponovou privatizaci.
Zveřejněním nabídky (Seznamu akciových
společností privatizovaných ve druhé
vlně kuponové privatizace) a její realizací
byla etapa masové privatizace definitivně uzavřena.
Na úseku privatizace majetkových účastí
se hlavní pozornost přesunula na provedení
inventarizace a analýzy veškerých akcií,
které zůstaly ve vlastnictví FNM. Akcie bylo
nutno rozdělit na tzv. strategické účasti,
které v nejbližší době nebudou
privatizovány a tzv. "dočasné držení"
akcií. Do kategorie dočasného držení
patří především neprodané
zbytky z kupónové privatizace, akcie rezervované
pro přímý prodej včetně případů,
kdy se nepodařilo tyto transakce realizovat. Dále
akcie určené pro prodej prostřednictvím
zprostředkovatele (kapitálového trhu), dosud
nerealizované veřejné soutěže,
různé rezervy pro uspokojování restitučních
nároků atd.
U akcií v dočasném držení FNM
znovu přehodnotil důvody dočasného
držení, resp. důvody proč nebyly tyto
akcie dosud zprivatizovány. U každé společnosti
pak bylo rozhodnuto, zda akcie v dočasném držení
budou privatizovány podle původního rozhodnutí
o privatizaci (zejména přímé prodeje
a vícekriteriální veřejné soutěže)
nebo zda se podmínky změnily natolik, že je
účelné navrhnout změnu původního
rozhodnutí o privatizaci (zpravidla je navrhován
prodej na kapitálovém trhu).
Výše uvedeným způsobem se postupně
vytváří seznam majetkových účastí,
které FNM nabízí na kapitálových
trzích. Při uvádění jednotlivých
emisí na trh FNM upřednostňuje formu tzv.
"blokových obchodů" (zájemce musí
koupit celý nabízený balík akcií).
Tímto způsobem prodeje se dosahuje vyšších
prodejních cen než kdyby se stejné akcie prodávaly
na kapitálovém trhu jednotlivě.
Od října 1994 nabízel FNM pravidelně
každý týden akcie (schválené
k prodeji na kapitálovém trhu) v rámci blokových
obchodů na Burze cenných papírů Praha.
Do konce roku 1994 prodal. tímto způsobem 22 emisí
(bloků) akcií a dosáhl zhruba o polovinu
vyšších výnosů než kdyby stejné
akcie prodával za kurz platný v den prodeje na burze.
3. Výkon akcionářských práv
u majetkových účastí Fondu
Výkonem akcionářských práv
se rozumí jak průběžné rozhodování
FNM jako 100% akcionáře, tak účast
zástupců FNM na valných hromadách
jednotlivých akciových společností.
U vybraných akciových společností
jsou zástupci FNM navrhováni a voleni do jejich
orgánů (dozorčích rad, příp.
představenstev). FNM v průběhu "velké
privatizace" založil resp. převzal 1 688 akciových
společností, u nichž zpočátku
vykonával akcionářská práva
vztahující se ke 100 % akcií. Jíž
z tohoto údaje je patrné, jak rozsáhlá
byla agenda spojená s výkonem akcionářských
práv. Na zajišťování této
činnosti se podílela ne jen většina
odborných pracovníků FNM, ale také
řada pracovníků ministerstva pro správu
národního majetku a jeho privatizaci, odvětvových
ministerstev a dalších externistů.
V roce 1994 se orgány FNM snažily, ve vazbě
na postup privatizace, omezit rozsah této činnosti
a tím uvolnit pracovní kapacity pro zabezpečování
vlastního privatizačního procesu. Vycházely
přitom ze zásady, že hlavním úkolem
FNM není akciové společnosti řídit,
ale privatizovat.
Omezování činností spojených
s výkonem akcionářských práv
je zabezpečováno především přednostní
realizací privatizačních projektů
v případech, kdy jednotlivé akciové
společnosti dosud nemají dominantního resp.
dominantní akcionáře. U všech společností,
kde se takoví akcionáři ujali svých
práv FNM postupně odvolává své
zástupce z orgánů společností..
Perspektivně by mělo být dosaženo stavu,
kdy FNM bude mít své zástupce pouze v orgánech
společností s tzv. strategickou účastí.
Na přechodnou dobu jsou zástupci FNM delegováni
i do orgánů těch společností,
kde jsou s privatizací problémy takového
charakteru, že FNM potřebuje společnost přímo
ovlivňovat. V těchto případech je
však vždy hlavním úkolem zástupce
FNM zabezpečit dokončení privatizace akcií,
které zůstaly v držení FNM.
Rovněž výkon akcionářských
práv na valných hromadách přenesl
FNM v některých případech formou příkazní
smlouvy na příslušné orgány státní
správy resp. jejich představitele. Jedná
se především o trvalé účasti
strategického charakteru ve společnostech u nichž
je potřeba prostřednictvím majetkově
účasti FNM prosazovat určitou státní
politiku svěřenou do kompetence některého
státního orgánu. Ke konci roku 1994 měl
FNM uzavřeny následující příkazní
smlouvy na přechod výkonu akcionářských
práv:
- s ministrem průmyslu a obchodu na 45 akciových
společností,
- s ministrem hospodářství na 2 akciové
společnosti,
- s ministrem dopravy na 1 akciovou společnost a
- s ministerstvem zdravotnictví na 1 akciovou společnost.
4. Ostatní činnosti
Hlavním problémem FNM v roce 1994 se stal výrazný
nárůst počtu i objemu pohledávek po
lhůtě splatnosti. Prezídium shledalo problém
"neplatičů" natolik závažným,
že na návrh výkonného výboru
rozhodlo o vytvoření speciálního útvaru
jehož hlavním úkolem je vymáhání
pohledávek. V průběhu roku byl.a rovněž
zpracována pro tuto činnost komplexní metodika.
Na rozdíl od předchozích let, kdy FNM vymáhal
pohledávky po lhůtě splatnosti téměř
výlučně soudní cestou, začaly
být v roce 1994 používány i další,
daleko efektivnější metody. Jedná se
především o zpětvzetí majetku
(na základě odstoupení. od kupní smlouvy)
a o podání návrhu na konkurzní řízení.
Odstoupení cd smlouvy bylo v roce 1994 realizováno
v 19 případech a návrh na konkurzní
řízení byl podán v 9 případech.
V řadě případů byli nabyvatelé
donuceni připraveným prvním aktem vlastního
odstoupení od kupní smlouvy uhradit kupní
cenu těsně před tím, než FNM
tento krok učinil.
Z celkového objemu pohledávek po lhůtě
splatnosti evidovaných k 31.12.1994 bylo po provedených
analýzách výkonným výborem
FNM rozhodnutí odstoupit cd smlouvy v 66 případech
(v objemu cca 2,3 mld. Kč) a podat návrh na konkurz
v 38 případech (v objemu 1, 6 mld. Ke:). Zároveň
bylo v souvislosti s řešením pohledávek
podáno celkem 21 trestních oznámení.
Kromě vlastního vymáhání pohledávek
byla přijata řada preventivních opatření
k tomu, aby v budoucnu tyto pohledávky nevznikaly. Při
privatizaci majetků, jejichž účetní
hodnota přesahuje 20 mil.. Kč, musí nabyvatel
ještě před uzavřením smlouvy
doložit svou schopnost uhradit ve stanovené lhůtě
celou kupní cenu. S hlavními tuzemskými bankami
bylo dohodnuto, že peněžní prostředky
z úvěrů poskytovaných na zaplacení
kupní ceny privatizovaného majetku jsou poukazovány
přímo na účet FNM. Tím je znemožněno,
aby úvěr poskytnutý na získání
privatizovaného majetku (obvykle tímto majetkem
také ručený) byl použit k jiným
účelům. Vzorové kupní smlouvy
používaně FNM pří prodeji majetku
byly doplněny o ustanovení, která v případě
nezaplacení kupní smlouvy umožní FNM
snadnější odstupování od kupní
smlouvy a zpětné přebírání
majetku. V některých speciálních případech
začal FNM vyžadovat zajištění pohledávek
směnkami.
Výše uvedená opatření se projevila
tím, že na konci roku 1994 přistupovala většina
nabyvatelů k jednáním s FNM podstatně
seriózněji než dříve. Problémem
zůstává především vymáhání
nejstarších pohledávek, kde vzhledem k nedokonalým
smlouvám není např. možné efektivně
odstupovat od smluv.
Jednou z důležitých aktivit FNM představuje
činnost související s úhradou nákladů
starých ekologických škod novým nabyvatelům
privatizovaného majetku z majetkového účtu
FNM. V období let 1991 - 1992 byly tyto závazky
řešeny v rámci uzavíraných kupních
smluv (buď snížením kupní ceny
nebo převzetí.m závazku FNM za takto vzniklé
škody), na základě takto uzavřených
smluv byla k 31.12.1994 proplacena úhrada ve výši
55,8 mil. Kč.
Systémové řešení smluvních
garancí bylo upraveno nejprve usnesením vlády
č. 445/92 a následně usnesením vlády
č.123/93, na jejichž základě vláda
(na návrh Ministerstva pro správu národního
majetku a jeho privatizaci) může vyslovit souhlas
s uzavřením smlouvy mezi FNM a novým nabyvatelem,
v níž se FNM zavazuje k úhradě nákladů
vynaložených na vypořádání
ekologických závazků vzniklých před
privatizací. Z celkového počtu 115 takto
udělených souhlasů (představujících
garanci v celkově výši 45,226 mld. Kč)
bylo k 31.12.1994 uzavřeno 70 smluv s novými nabyvateli,
na jejichž základě bylo k témuž
datu proplaceno celkem 93,2 mil. Kč.
V souvislosti se zrušením Okresních komisí
pro privatizaci k 31.12.1994, které pro FNM představovaly
důležitou součást spolupráce
při realizaci privatizačních projektů
připravil FNM během II. pololetí roku 1994
podmínky pro vznik sedmi regionálních pracovišť
FNM k 1.1.1995, které odsouhlasilo prezídium FNM
v září 1994. Činnost těchto
pracovišť je zaměřena především
na organizaci veřejných soutěží
a dražeb, vymáhání pohledávek
po lhůtě splatnosti, předávání
majetku nabyvatelům a zpětného přebírání
majetku při nedodržení podmínek prodeje.
Fond národního majetku ČR eviduje k 31.12.
1994 jak, pasivní účastník 396 žalob.
Největší počet z těchto žalob
- 195 - představují žaloby, ve kterých
se věřitel nabyvatel privatizovaného majetku
domáhá splnění závazku na FNM.
K témuž datu vykazuje FNM 169 aktivních žalob,
z nichž drtivá většina představuje
žaloby na vymáhání dlužné
částky (jen v roce 1994 jích bylo podáno
85).
Legislativní změny ovlivňující
činnost FNM
Nejdůležitější legislativní
změnou, která se v roce 1994 dotkla činnosti
FNM bylo přijetí zákona č. 224/1994
Sb. Tento zákon nabyl účinnosti dne 6.12.1994
a byly jím provedeny změny a doplněni následujících
čtyř zákonů:
- zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění
pozdějších předpisů
- zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů
ČR ve věcech převodů majetku státu
na jiné osoby a o FNM ČR, ve znění
pozdějších předpisů
- zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
ve znění pozdějších předpisů
- zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů.
Z výše uvedených úprav vyplynuly pro
FNM následující praktické dopady:
1. změnou par. 14 a 47 b/ zákona č.92/1991
Sb. se organizování veřejné dražby
a jmenování licitátora v případě
prodeje majetku na základě rozhodnutí o privatizaci
svěřuje přímo FNM (dříve
tuto činnost vykonávaly Okresní komise pro
privatizaci).
2. zařazením nového par. 14 a/ do zákona
č. 92/1991 Sb. se upravuje postup FNM při nakládání
s tou částí akcií, které byly
podle rozhodnutí o privatizaci a stanov dané společností.
označeny jako zaměstnanecké, a to i pro případy,
kdy zaměstnanci o jejich nabytí již zájem
nemají.
3. doplněním par. 15 odst. 3 zákona se omezuje
ručení FNM za závazky vzniklé do 13.8.1993
resp. se výslovně vylučuje ručení
za závazky vzniklé po tomto datu.
4. doplněním par. 18 odst. 2 písm. a/ zák.
č. 171/1991 Sb. se umožňuje FNM po přijetí
zákona o neziskových právnických osobách
převádět podle rozhodnutí o privatizaci
privatizovaný majetek na tyto osoby.
5. doplněním par. 18 odst. 2 písm.b/ zák.
č. 171/1991 Sb. se umožňuje FNM dispozice s
majetkem ve prospěch Konsolidační banky Praha,
s.p.ú. a České inkasní s.r.o. (předpokládá
předchozí rozhodnutí vlády, zejména
pokud jde o konkrétní výši finančních
prostředků).
6. doplněním par. 18 odst. 2 zák. č.
171/1991 Sb. novým písmenem f/ ale umožňuje
přímá úhrada poplatků spojených
s prodejem akcií z majetkového účtu.
Dosud mohl FNM tyto poplatky hradit pouze prostřednictvím
svého rozpočtu.
7. doplnění par. 32 odst. 2 písm. b/ zákona
č. 328/1991 Sb. znamená, že pohledávky
FNM vzniklé v souvislosti s prováděním
rozhodnutí o privatizaci (např. pohledávka
na kupní cenu) se v rámci konkursů přeřazují
z 3. třídy (běžných) pohledávek
do pohledávek 2. třídy. FNM tím získává
určitou preferenci oproti ostatním věřitelům.
8. novelou zák. č. 166/1993 Sb. se jednoznačné
se stanoví, že hospodaření FNM s majetkem,
který na FNM přešel podle rozhodnutí
o privatizaci, podléhá kontrole ze strany Nejvyšší.ho
kontrolního úřadu.
Personální a organizační změny
ve výkonném výboru FNM uskutečněné
v roce 1994
K zásadní personální změně
ve výkonném výboru FNM došlo v červnu
1994, kdy prezídium FNM na svém zasedání
odvolalo předsedu výkonného výboru
FNM spolu s oběma místopředsedy.
Do funkce předsedy výkonného výboru
FNM jmenovala dosavadního 1. náměstka ministra
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
ing. Romana Češku, následně jmenovalo
prezídium í nové místopředsedy
výkonného výboru.
Výkonný výbor v novém složení
po zmapování všech oblastí činnosti
FNM provedl se souhlasem prezídia zejména následující
organizační opatření k zefektivnění
činnosti FNM:
- byl zřízen nový útvar pro vymáhání
pohledávek po lhůtě splatnosti a správu
majetku zpětvzatého z důvodů jeho
nezaplacení
- byla zřízena meziresortní delimitační
komise, která řeší delimitační
problémy a spory (rozdělení aktiv a pasiv
na nové subjekty) vznikající při procesu
privatizace
- byla zřízena pracovní komise výkonného
výboru, která projednává konkrétní
privatizační problémy a navrhuje výkonnému
výboru způsob jejich řešení
- byl vypracován systém metodických pokynů,
které slouží pracovníkům FNM
a zajišťují jednotný postup všech
útvarů FNM, těmito metodickými pokyny
jsou upraveny např. postupy při vymáhání
pohledávek po lhůtě splatnosti, postup při
předkládání žádostí
o revokaci schválených privatizačních
projektů, postup při nakládání
s majetkem, která na FNM přešel odstoupením
cd smlouvy apod.
- byla zkvalitněna činnost "burzovní
skupiny", jejímž úkolem je stanovování
strategie FNM na kapitálovém trhu
- byl vypracován "KODEX zástupce FNM ČR
v orgánech a.s.", který upravuje povinnosti
zástupců FNM v orgánech a.s.
- byly připraveny podmínky pro vznik sedmi regionálních
pracovišť FNM, která převzala některé
funkce zaniklých okresních privatizačních
komisí
2. Stav realizace privatizačních projektů
Z přiložených tabulek (příl.
č. 1) a grafů (příl. č. 2-5)jsou
patrné výsledky dosažené v oblasti realizace
privatizačních projektů v roce 1994 a jejich
porovnání s celkovými výsledky od
počátku privatizace.
Pro účely přehledu o postupu realizace privatizačních
projektů rozlišuje tato zpráva privatizační
projekty na předané a ukončené. Privatizačním
projektem předaným se rozumí aktualizovaný
privatizační projekt, jehož součástí
je příslušné usnesení vlády
(v případě přímého prodeje
předem určenému zájemci) či
rozhodnutí Ministerstva pro správu národního
majetku a jeho privatizací o způsobu privatizace
a jež byl Ministerstvem FNM takto předán k
realizací. Privatizačním projektem ukončeným
je z hlediska FNM označován projekt, jež byl
realizačně FNM ukončen tzn., že byla
uzavřena kupní smlouva (v případě
přímých prodejů čí veřejných
soutěží) či ukončena dražba,
v případě bezúplatných převodů
uzavřena dohoda o vydání věci. U akciových
společností se pro tyto účely jako
ukončené vykazují projekty na jejichž
základě FNM založil akciovou společnost
neboť převzal majetkovou účast od jiného
zakladatele (obvykle příslušného odvětvového
ministerstva).
Hodnota majetku předaných privatizačních
projektů, uvedená v tabulkách v příl.
č. 1 (představuje hodnotu aktiv sníženou
o závazky) je převzata z aktualizovaných
privatizačních projektů a liší
se od hodnoty majetku skutečně převzatého
FNM ke dni privatizace. Rozdíl je způsoben časovým
posunem mez.i aktualizací privatizačního
projektu a vlastní realizací (založení
společnosti, uzavření kupní smlouvy
apod.).
Tabulka (příl. č 1) I. Stav realizace privatizačních
projektů poskytuje přehled c realizační
fázi privatizace z hlediska počtu předaných
a dokončených privatizačních projektů,
to znamená z hlediska realizovaných návrhů
na privatizaci jednotlivých státních podniků
a organizací. V některých případech
vzniká realizací privatizačního projektu
jeden nový ekonomický subjekt. V celé řadě
případů však realizací jednoho
projektu vzniká z majetku státního podniku
několik nových subjektů.
FNM bylo od počátku privatizace: do 31.12.1994 předáno
Ministerstvem pro správu národního majetku
a jeho privatizaci k realizaci celkem 4 227 privatizačních
projektů, představujících majetek
v celkové hodnotě 896,05 mld. Kč. Z tohoto
počtu bylo k 31.12.1994 realizačně ukončeno
2 414 privatizačních projektů, které
představují hodnotu majetku 855,83 mld. Kč.
Celkem bylo 508 privatizačních projektů předáno
k realizaci Pozemkovému fondu ČR v celkové
hodnotě majetku 20,36 mld. Kč.
Tabulka (příl. č. 1) II. Stav realizace
v jednotlivých transformačních formách
dokumentuje průběh privatizace z hlediska nově
vznikajících ekonomických subjektů.
Současně poskytuje přehled o tom, jakým
způsobem (druhem transformace) nové subjekty v rámci
privatizace vznikaly. Tabulka je rozdělena do dvou základních
částí:
1. Prodej majetku a restituce - poskytuje přehled o takovém
způsobu privatizace, kdy Fond národního majetku
přebírá majetek jednotlivých státních
podniků a v tentýž moment majetek privatizuje
formou veřejné dražby, veřejné
soutěže, přímého prodeje, bezúplatným
převodem resp. vydáním věci podle
restitučních zákonů. Pro tento způsob
privatizace je příznačné, že
majetek se na FNM zdrží pouze na hypotetický
okamžik. FNM k tomuto majetku nevykonává žádná
vlastnická práva.
2. Zakládáni a.s. a převzetí majetkových
účastí - dokumentuje privatizaci, při
které Fond buď přebírá majetek
jednotlivých státních podniků, vkládá
jej do nově zakládaných akciových
společností nebo přímo přebírá
stoprocentní majetkovou účast na akciových
společnostech jíž založených státními
orgány. Akcie těchto společností následně
privatizuje v souladu s příslušným rozhodnutím
o privatizaci.
Z hlediska jednotlivých transformačních forem
je od počátku privatizace ukončeno nejvíce
bezúplatných převodů majetku (2 280
z 2 916 předaných), dále následují
přímé prodeje majetku (1 966 z 3 100 předaných)
a veřejné dražby majetku (580 z 746 předaných).
Z hlediska objemu majetku představuj.í největší
objem zrealizovaných privatizovaných jednotek přímé
prodeje předem určenému zájemci (44,29
mld. Kč), následují bezúplatné
převody (32,64 mld. K) a veřejné soutěže
(14,23 ml.d. Kč).
Z celkového počtu předaných privatizačních
projektů bylo FNM ČR předáno k realizaci
458 projektů na zdravotnická zařízení,
představujících hodnotu majetku 8 mld. Kč.
Z tohoto počtu bylo realizačně ukončeno
194 projektů, představujících hodnotu
majetku 5,3 mld. Kč.
Nejpoužívanější transformační
metodou použitou pří privatizaci. zdravotnických
zařízení představuje přímý
prodej předem určenému zájemci (862
předaných privatizovaných jednotek, představujících
majetek v hodnotě 2 mld. Kč), kterých bylo
k 31.12.1994 také nejvíce realizačně
ukončeno (274 privatizovaných jednotek, představujících
hodnotu majetku 0,81 mld. Kč). V pořadí druhou
nejpoužívanější metodou jsou bezúplatné
převody majetku zdravotnických zařízení
- 227 privatizovaných jednotek, představujících
majetek v hodnotě 0,69 mld. Kč, z nichž realizačně
ukončeno bylo 80 privatizovaných jednotek v hodnotě
0,4 mld. Kč.
Tabulka (příl. č. 1), která poskytuje
přehled o zakládání akciových
společností, resp. přebírání
majetkových účastí uvádí.
jednak údaje o počtech akciových společností.,
které FNM založil, převzal, resp. k založení
připravuje (počet jednotek). Ve sloupci majetek
je uvedena účetní hodnota majetku, který
byl do akciové společnosti vložen. Vzhledem
k tomu, že část majetku tvoří
rezervní popř. i jiné f ondy společnosti,
nejsou tyto údaje shodné s výší
základního jmění těchto akciových
společností.
Tato tabulka vypovídá pouze o procesu zakládání
a.s. resp. přebírání majetkových
účastí již založených a.s.
Tato tabulka však neobsahuje údaje o skutečném
stavu privatizace akcii. Např. k 31.12.1994 FNM sice založil
(převzal) společnosti s majetkem v účetní
hodnotě (dle aktualizovaného privatizačního
projektu) 746 016 mil. Kč. Ke stejnému datu však
vlastnil akcie těchto společností v nominální
hodnotě 415 387 mil. Kč. Z tohoto objemu jsou akcie
v nominální hodnotě 67 120 mil. Kč
určeny pro trvalé držení. Ostatní
akcie jsou určeny k privatizací.
Výše uvedené údaje jednoznačně
dokumentují skutečnost, že formou privatizace
s využitím transformace majetku do akciových
společností se v relativně krátké
době podařilo bývalé státní
podniky deetatizovat, ale k definitivnímu ukončení
privatizace majetkových účastí vzniklých
akciových společností ještě zdaleka
nedošlo.