zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR,
se mění takto:
ustanovení § 23:
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení a pozbývá
účinnosti dnem 31. prosince 1998.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR, (tzv. lustrační zákon) se stal po korekcích provedených Nálezem ústavního soudu z 26. 11. 1992, standardní součástí právního řádu.
V Nálezu je mimo jiné uvedeno, že každý stát, tím spíše takový, který byl nucen strpět po dobu více než 40 let porušování základních práv a svobod ze strany totalitní moci, má právo k nastolení demokratického zřízení uplatnit taková zákonná opatření, která směřují k odvrácení rizika subverze, možné recidivy totality nebo alespoň k jejich omezení. Ta ustanovení tzv. lustračního zákona, která podle Nálezu ohrožovala právní jistotu a mohla by otřást důvěrou občanů ve věrohodnost demokratického systému, z něj byla vypuštěna.
Zákon č. 451/1991 Sb., a na něj navazující zákon č. 279/1992 Sb., avšak obsahují - v našem právním řádu vcelku ojediněle - ustanovení o tom, že pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996. V důvodových zprávách je časové omezení odůvodněno vyjímečnou povahou a obsahem uvedených zákonů.
V letech 1991 - 1992 se obecně předpokládalo, že v poměrně krátké době je možno vybudovat takový státní aparát, který bude oproštěn od osob, spjatých s obdobím totality. Přitom nešlo jen o osoby, které by vědomě chtěly demokratickému pořádku škodit, ale také o jejich stereotypní myšlení, neschopné vstřebat demokratické principy právního řádu.
Tyto představy se v praxi zcela nesplnily. Orgány státní správy, jakož i další důležité instituce, uvedené v úvodních ustanovení zákona, ještě nejsou ve všech případech kvalitně obsazeny. Při výběru vhodných adeptů pro vedoucí funkce je nutné mít k dispozici alespoň rámcový právní instrument, jímž je osvědčení, vydané podle ustanovení § 6 zákona č. 451/1991 Sb., resp. podle ustanovení § 4 zákona č. 279/1992 Sb., které prokazuje, že se uchazeč v minulosti nepodílel na zavrženíhodných praktikách totalitního režimu. V těchto souvislostech praxe ukazuje, že negativní lustrační osvědčení je v mnoha případech poslední překážkou jmenování, ustanovování či volby osob, spjatých s minulých režimem, do těchto funkcí a nikoliv základním vodítkem v personální práci.
V našem státě samozřejmě neexistuje žádné "centrální kádrování" a tedy i hodnověrný přehled o tom, jak důsledně je lustrační zákon v praxi uplatňován. Předkladatelé návrhu jsou přesvědčeni, že situace ještě není z hlediska tzv. lustračního zákona zcela konzolidovaná - a i když toto tvrzení nelze doložit statisticky, existuje řada konkrétních příkladů, které opodstatněnost návrhu dokládají.
Dalším důvodem pro prodloužení platnosti uvedených zákonů je skutečnost, že od doby jejich účinnosti se u nás nepodařilo vybudovat zcela ucelenou a zcela funkční soustavu státních orgánů a bude nutné provést její další nutné úpravy, a to nejen v souvislostech předpokládaných vyšších územněsamosprávných celků. Za této situace je nutné zajistit, aby do významnějších funkcí byli voleni, jmenováni či ustanoveni lidé, kteří se v minulosti nepodíleli na potlačování lidských a občanských práv.
Návrh na prodloužení účinnosti zákonů o další, v zásadě velmi krátké časové období není tedy výrazem znepokojení nad stavem společnosti či obav z možného ohrožení demokracie silami minulosti, ale pouze vyjádřením skutečnosti, že důvody, pro něž byly oba uvedené zákony přijaty, dosud trvají.
Z uvedených důvodů
proto navrhujeme pouze skutečně minimální,
avšak za daného stavu naší společnosti
a jejího uspořádání nezbytnou
právní úpravu: prodloužení
účinnosti zákonů č. 451/1991
Sb. a č. 279/1992 Sb., o další dva roky, tj.
do 31. prosince 1998.