PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna 1995

I. volební období

1865

Návrh

poslanců T. Fejfara,, J. Černého, M. Kadlecové, V. Krásy, J. Krámka

a dalších

na vydání

zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 279/1992 Sb., o některých dílčích předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky

Návrh

zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 279/1992 Sb., o některých dílčích předpokladech pro výkon některých funkcí obsazených ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie ČR a příslušníků SNV

se mění takto:

ustanovení § 11:

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992 a pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1998.


J. Klas, v.r.
A. Frommer, v.r.
V. Krása, v.r.
P. Brodský, v.r.
L. Rubáš, v.r.
V. Tlustý, v.r.
M. Přibáň, v.r.
P. Bachna, v.r.
T. Fejfar, v.r.
S. Volák, v.r.
J. Holub, v.r.
M. Kadlecová, v.r.
R. Kolář, v.r.
L. Novák st., v.r.
J. Melichar, v.r.
V. Budinský, v.r.
I. Vrzal, v.r.
V. Trojan, v.r.
J. Šimánek, v.r.
L. Novák ml., v.r.
I. Bečvář, v.r.
J. Bejček, v.r.
R. Mandelík, v.r.
P. Čermák, v.r.
J. Vlach, v.r.
A. Zima, v.r.
O. Vychodil, v.r.
V. Vlček, v.r.
J. U11mann, v.r.
E. Bureš, v.r.
J. Pavlíková, v.r.
M. Syka, v.r.
J. Červinka, v.r.
L. Němec, v.r.
P. Nečas, v.r.
J. Koucký, v.r.
A. Röschová, v.r.
O. Váca, v.r.
J. Honajzer, v.r.
L. Zubek, v.r.
J. Krámek, v.r.
J. Němčík, v.r.
S. Pěnička, v.r.
M. Uhde, v.r.
V. Nájemník, v.r.
J. Stráský, v.r.
E. Jaroš, v.r.
H. Tomanová, v.r.
F. Pluhař, v.r.
O. Fejfar, v.r.
J. Payne, v.r.
O. Zemina, v.r.
H. Marvanová, v.r.
M. Kolářová, v.r.
P. Koháček, v.r.
J. Třebický, v.r.
T. Páv, v.r.
P. Pešek, v.r.
J. Kalus, v.r.
F. Kozel, v.r.
T. Ježek, v.r.
J. Černý, v.r.
J. Gjurič, v.r.


Důvodová zpráva

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR, (tzv. lustrační zákon) se stal po korekcích provedených Nálezem ústavního soudu z 26. 11. 1992, standardní součástí právního řádu.

V Nálezu je mimo jiné uvedeno, že každý stát, tím spíše takový, který byl nucen strpět po dobu více než 40 let porušování základních práv a svobod ze strany totalitní moci, má právo k nastolení demokratického zřízení uplatnit taková zákonná opatření, která směřují k odvrácení rizika subverze, možné recidivy totality nebo alespoň k jejich omezení. Ta ustanovení tzv. lustračního zákona, která podle Nálezu ohrožovala právní jistotu a mohla by otřást důvěrou občanů ve věrohodnost demokratického systému, z něj byla vypuštěna.

Zákon č. 451/1991 Sb., a na něj navazující zákon č. 279/1992 Sb., avšak obsahují - v našem právním řádu vcelku ojediněle - ustanovení o tom, že pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996. V důvodových zprávách je časové omezení odůvodněno vyjímečnou povahou a obsahem uvedených zákonů.

V letech 1991 - 1992 se obecně předpokládalo, že v poměrně krátké době je možno vybudovat takový státní aparát, který bude oproštěn od osob, spjatých s obdobím totality. Přitom nešlo jen o osoby, které by vědomě chtěly demokratickému pořádku škodit, ale také o jejich stereotypní myšlení, neschopné vstřebat demokratické principy právního řádu.

Tyto představy se v praxi zcela nesplnily. Orgány státní správy, jakož i další důležité instituce, uvedené v úvodních ustanovení zákona, ještě nejsou ve všech případech kvalitně obsazeny. Při výběru vhodných adeptů pro vedoucí funkce je nutné mít k disposici alespoň rámcový právní instrument, jímž je osvědčení, vydané podle ustanovení § 6 zákona č. 451/1991 Sb., resp. podle ustanovení § 4 zákona č. 279/1992 Sb., které prokazuje, že se uchazeč v minulosti nepodílel na zavrženíhodných praktikách totalitního režimu. V těchto souvislostech praxe ukazuje, že negativní lustrační osvědčení je v mnoha případech poslední překážkou jmenování, ustanovování či volby osob, spjatých s minulým režimem, do těchto funkcí a nikoliv základním vodítkem v personální práci.

V našem státě samozřejmě neexistuje žádné "centrální kádrování" a tedy i hodnověrný přehled o tom, jak důsledně je lustrační zákon v praxi uplatňován. Předkladatelé návrhu jsou přesvědčeni, že situace ještě není z hlediska tzv. lustračního zákona zcela konzolidovaná - a i když toto tvrzení nelze doložit statisticky, existuje řada konkrétních příkladů, které opodstatněnost návrhu dokládají.

Dalším důvodem pro prodloužení platnosti uvedených zákonů je skutečnost, že od doby jejich účinnosti se u nás nepodařilo vybudovat zcela ucelenou a zcela funkční soustavu státních orgánů a bude nutné provést její další nutné úpravy, a to nejen v souvislostech předpokládaných vyšších územněsprávních celků. Za této situace je nutné zajistit, aby do významnějších funkcí byli voleni, jmenováni či ustanoveni lidé, kteří se v minulosti nepodíleli na potlačování lidských a občanských práv.

Návrh na prodloužení účinnosti zákonů o další, v zásadě velmi krátké časové období není tedy výrazem znepokojení nad stavem společnosti či obav z možného ohrožení demokracie silami minulosti, ale pouze vyjádřením skutečnosti, že důvody, pro něž byly oba uvedené zákony přijaty, dosud trvají.

Z uvedených důvodů proto navrhujeme pouze skutečně minimální, avšak za daného stavu naší společnosti a jejího uspořádání nezbytnou právní úpravu: prodloužení účinnosti zákonů č. 451/1991 Sb., a č. 279/1992 Sb., o další dva roky, tj. do 31. prosince 1998.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP