Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona
ČNR č. 35/ 989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám poslancům
následující interpelaci poslance Jana Kryčera
na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Vážený pan
PhDr. Milan Uhde
předseda PS PČR
na předsedu vlády
Václava Klause ve věci zápisů obecního
majetku v obcích kde po válce proběhlo přídělové
řízení a s tím spojené scelování
pozemků
Vážený pane
předsedo vlády,
obracím se na Vás
ze situace, kdy již po dva roky hledáme společně
se starosty postižených obcí řešení
ve shora uvedené věci, avšak bez úspěchu.
Uvedená problematika se dotýká téměř
poloviny obcí na břeclavském okrese a není
vyloučeno, že s obdobnými problémy se
potýkají i další okresy bývalých
Sudet.
Přechod majetku do vlastnictví
obcí dle zákona č.172191 Sb. stanoví,
že obec musí prokázat, že její
právní předchůdce, t.j. národní
výbor, měl k majetku právo hospodaření
a s majetkem také hospodařil. Problémy však
nastávají při prokazování tzv.
historického majetku dle paragrafu 2 citovaného
zákona. V obcích bývalých Sudet byl
po válce dle Benešových dekretů konfiskován
majetek a současně probíhalo řízení
o scelování technicko hospodářských
úpravách pozemků dle zákona č.
47/1948 Sb. Tyto úpravy se již dotýkaly nejen
přídělců pohraničních
obcí, ale také starousedlíků a institucí,
které v obcích zůstaly - tedy i samotných
obcí. V některých částech republiky
se konfiskovaný majetek přiděloval pod stejným
označením parcel a ve stejných hranicích
jako byl konfiskován, tedy neprobíhalo zde současně
s příděly řízení scelovací.
V těchto okresech se přídělové
řízení nedotklo
starousedlíků ani obcí. Na okrese Břeclav
byly však příděly majetku prováděny
podle grafických přídělových
plánů, v nichž byly pozemky označeny
v jiných hranicích a jinými čísly
než parcely původní. Z uvedeného vyplývá,
že katastrální úřady vycházejí
již z grafických přídělových
plánů o označením projekčního
oddělení. Kdyby tomu tak nebylo, obce by prokázaly
výpisem z příslušné knihovní
vložky, že parcely vlastnily ke dni 31 12. 1949 a katastrální
úřad by jim toto vlastnictví bez průtahů
zapsal, protože však přídělové
a scelovací řízení nebylo ve většině
obcí na okrese Břeclav dokončeno, obce nemají
v knihovních složkách vyznačenu ani
konfiskaci ani, že pozemky a majetek daly do směny
(chybí oboustranně potvrzené směnné
protokoly), vlastnily by tedy v lepším
případě něco co nelze v terénu.
určit a co se překrývá s projekčními
odděleními dle grafických přídělových
plánů a tedy i s jinými vlastníky,
kteří mají přídělové
listiny.
V horším případě, pokud obce daly pozemky do směny a existuje o tom doklad, nevlastnily by ani tyto původní pozemky ani pozemky nově vyměřené dle grafického přídělového plánu,
protože nemají právně
relevantní doklad, v němž by bylo uvedeno,
které projekční oddělení ze
své parcely dostaly do vlastnictví. Navíc
jsou mnohdy v knihovních vložkách uváděni
jako vlastníci odsunutí Němci.
Některé obce mají
přídělové listiny, kterými
získaly část majetku z konfiskace, ale většinou
ne jako náhradu za svůj původní majetek,
ale jako něco navíc. Tyto problémy jsou menší
v místní trati (zastavěné území
obce), kde k přečíslování u
některých obcích nedošlo a je možné
zapsat původní historický majetek podle knihovních
vložek. Obce však většinou vlastnily značné
výměry zemědělské půdy,
na kterou plně dopadá popisovaný problém.
1 v případě, že je tato
zemědělská půda zapsána na
listu vlastnictví č.1 a bývalý národní
výbor k ní právo hospodaření
získal, nelze tyto pozemky zapsat do vlastnictví
obce, neboť obec nemůže prokázat, že
její předchůdce t.j. národní
výbor s ní hospodařil. (zákon č.123/75
Sb. o užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby svěřil
toto právo zemědělským organizacím).
Národní výbory tedy právo hospodaření
měly, ale s pozemky fakticky nehospodařily. S ohledem
na dnešní stav katastru nemovitostí je pro
obce nepřekonatelným problémem prokázat
historický majetek obcí.
Dle mého mínění
by řešením mohla být novela zákona
č. 179/91 Sb. která by umožnila zjednodušit
prokázání obecního majetku (např.
do vlastnictví obcí by mohl přejít
veškerý majetek dosud napsaný na listu vlastnickém
č.1 - Česká republika, s označením
konkrétního obecního úřadu
v daném katastrálním území
a na dalších listech vlastnictví, kde je dosud
Česká republika a konkrétní obecní
úřad veden jako spoluvlastník.) V rámci
případné novelizace by bylo možno též
doplnit stávající znění zákona
o nový paragraf, kde by bylo uvedeno, že pro přídělové
obce stačí k nabytí majetku buď předběžná
přídělová listina (návrh přídělu)
nebo přídělové mapy, kde je příděl
obce vyznačen a tyto doklady brát jako nabývací
titul.
Současný stav brzdí
i proces privatizace státního majetku prováděny
FNM a Pozemkovým fondem.
V Brně dne 6.7.1995
Jan Kryčer | |
poslanec PS PČR |