Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1995

I. volební období

1890

INTERPELACE

poslankyně Evy Fischerové

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci usnesení vlády České republiky č. 116 ze dne 22. února 1995 k privatizaci Polikliniky Budějovická

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Evy Fischerové na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 27. července 1995

Jan Kasal v.r.

Příloha


POSLANKYNĚ

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Eva Fischerová

 V Praze dne 25.7.1995

INTERPELACE

na předsedu vlády České republiky

Doc. Ing. Václava Klause, CSc.

prostřednictvím předsedy Parlamentu České republiky

PhDr. Milana Uhdeho

ve věci usnesení vlády České republiky č.116 ze dne 22. února 1995 o privatizaci Polikliniky Budějovická

Vážený pane premiére,

touto interpelací se na Vás obracím v záležitosti, která se během několika příštích let či pouze měsíc může stát otázkou prvořadého významu v životě stovek tisíc pražských občanů. Veřejné mínění je v posledních měsících stále více zaměstnáváno problémy českého zdravotnictví a naši občané mají všechny důvody se domnívat, že stav zdravotní péče v našem stá.tě se během roku 1995 postupně zhoršuje. Citované usnesení vlády, které je předmětem této interpelace, bude mít zcela nepochybně zásadní dopad na situaci a úroveň zdravotní péče na celém území Hlavního města Prahy. Vaše odpovědi na otázky této interpelaci napovědí, zda tento dopad bude výrazně negativní či nikoliv.

Poliklinika Budějovická je patrně nejvýznamnějším zařízením zdravotnické ambulantní péče na území hlavního města a mezi pražskými zdravotnickým zařízeními, která poskytují pouze ambulantní zdravotní péči, je nepochybně největší. Její spádovou oblastí je rozsáhlý region největší městské části Prahy 4 a jejího okolí. V prostorách polikliniky funguje pohotovostní služba pro dospělé pacienty z území Pankráce, Krče, Spořilova, Libuše, Písnice `a Kunratic, dětská pohotovostní služba pro celé území Prahy 4, zubní pohotovost, která ošetřuje třetinu případů stomatologických akutních staví na území Prahy, a jedna ze dvou pražských lékáren s nepřetržitým provozem, dále také hygienická stanice příslušná pro Prahu 4 a široké okolí přilehlých městských částí. Poliklinika sama byla rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR č. PRI/7969 ze dne 3.12.1993 zařazena do kategorie B zdravotnických zařízení. Podle tohoto rozhodnutí se v ní má nacházet 113 ordinací praktických a odborných lékařů všech specializací povinných pro zdrav.zařízení =kategorie B. Je tedy nepochybné, že případný funkční kolaps této polikliniky a její byť i částečné vyřazení ze systému zdravotní péče by okamžitě způsobily krizovou situaci pro občany jejího spádového území a řetězovou reakcí i pro celé pražské zdravotnictví.

Podle citovaného usnesení vlády se má nabyvatelem stát Centromed s. r. o, a to na základě schválení konkurenčního privatizačního projektu, předloženého údajně závodním výborem odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR této polikliniky. Záměrně říkám údajně, neboť již v této věc i došlo k záměně, která zpochybňuje řádný příběh privatizačního řízení.

Od borová organizace skutečně podala dne 30.10.1992 konkurenční privatizační projekt, zapsaný v rejstříku pod č.j. KPP 83/92. Nebyl však dále aktualizován, neboť se dostal do rozporu s tehdejším stanoviskem MSNMP o bezúplatném převodu akcií do maximální výše 14. Proto ani nemohl být posuzován v dalším řízení.

Jako projekt odborové organizace však byl dále posuzován projekt odlišný, předložený bez jejího vědomí jejím jménem a pod č.j. KPP 73/92 skupinou zaměstnanci polikliniky, která později začala vystupovat jako Centromed, s. r. o.

O záměně obou projektů informovala odborová organizace dopisem ze 20.14.1994 zástupce starosty městské části Praha 4 Petra Ďuricu a dopisem z 9.11.1994 úřednici MSNMP ČR ing. Kreisingerovou. Starosta městské části Praha 4 Zdeněk Klausner upozornil na tutéž skutečnost dopisem z 15.11.1994 ministra privatizace ing. Jiřího Skalického. Toho ještě 15.2.1995 žádal dalším dopisem zástupce starosty Petr Ďurica, abys ohledem na záměnu a s ohledem okolnosti dosavadního jednání pozdržel postoupení návrhu vládě ČR. Dopis dostal i na vědomi též ministr zdravotnictví dr. L. Rubáš a vedoucí úřadu vlády ČR, ministr ing.I.Němec. Místo jakékoliv odpovědi však přišlo zmíněné usnesení vlády.

26.4.1995 se zástupce starosty P.Ďurica obrátil na ministra ing.I. Němce s žádostí o pomoc legislativního odboru Úřadu vlády ČR při řešení situace takto vzniklé. Jeho dopis však byl postoupen k vyřízení ministerstvu privatizace. Náměstek ministra ing, J. Jurečka vyslovil v odpovědi názor, že odborová. organizace se "vzdala všech svých práv k privatizačnímu prajektu, včetně práva předkladatele ve prospěch MUDr. Dokulilové, resp. zprostředkovaně ve prospěch společnosti CENTROMED".

Pan náměstek se odvolává na zápis ze 12.11.1992 o dohodě mezi MUDr. Dokulilovou a tehdejším předsedou ZV OS Z. Šimánkem. Kdyby však věnoval dostatečnou pozornost jak tomuto zápisu, tak zápisu z jednání ZV OS z 5.11.1992 (který má MSNMP též k disposici), poznal by, že směšuje dva různé projekty.

Prvním byl projekt skutečně podaný odborovou organizací, označovaný v zápisu z 5.11.1992 jako "projekt na akciovou společnost" a oceňovaný částkou 15 000,- Kčs.

Druhý, označovaný v zápisu z 5.11.1992 jako "projekt na přímý prodej iniciovaný MUDr. Dokulilovou", byl ze strany odborové organizace kryt částkou 5 000, -Kčs. ZV však nesouhlasil s jejím proplacením, neboť s tímto projektem nebyl ani seznámen.

Ze zápisu o dohadě mezi MUDr. Dokulilovou a předsedou ZV OS jasně vyplývá, že tu nejde o projekt na akciovou společnost, podaný odbory o šest dní dříve, ale o druhý projekt "na koupi Polikliniky jejími zaměstnanci, sdruženými ve společnosti fys. či právnických osob)". V závodu se výslovně konstatuje, že ZV OS částku 5 000,-Kčs za "konzultace" k tomuto projektu neschválil, neboť jej sice odsouhlasila většina účastníků schůze zaměstnanců polikliniky 27.9.1992 (tedy nikoli schůze odborové organizace), ne však nadpoloviční většina "všech zaměstnanci polikliniky, resp. člení odborové organizace".

Na rozdíl od názoru pana náměstka Jurečky zápis o dohodě mezi předsedou ZV OS a MUDr. Dokulilovou říká pouze tolik, že odborová organizace půjčila 5000,- Kčs sdružení zaměstnanců polikliniky a po vrácení této částky si již na projekt tohoto sdružení nečiní žádné nároky, neboť nesplnil předpoklady, ze kterých by byla ochotna se na něm podílet.

Skutečnost, že v té době měla odborová organizace již podán odlišný vlastní projekt, dokresluje chybnost jiné interpretace. Tehdejší předseda ZV OS nemohl být ani oprávněn postupovat práva z podání vlastního projektu odborové organizace člence sdružení zaměstnanců, předkládajícího projekt výslovně odmítnutý závodním výborem. Zmatečnost celého vývoje patrně začala již souběžným financováním dvou různých projektů z prostředků odborové organizace.

Je však zřejmé, že během privatizačního řízení nevěnovali provádějící úředníci dostatečnou pozornost právním a dalším náležitostem posuzovaných projektů a trvali -snad z prestižních důvodů na omylu i tehdy, když na něj byli upozorněni. Uvedli tak v omyl i vládu.

Ještě závažnější jsou ekonomické problémy tohoto privatizačního projektu a zejména jejich nevyhnutelné následky. Během posledních měsíců slyšíme neustálé stížnosti vládních činitelů a v poslední době i Vaše osobně, že existující zdroje na úhradu nákladů zdravotnictví jsou přetěžovány, že peněžní prostředky se v systému zdravotnictví nekontrolovaně ztrácejí a neplynou tam, kde jich je třeba nejvíce a kde mohou posloužit pojištěncům.

Centromed se zavazuje používat získané nemovitosti minimálně 10 let pro zdravotnické účely a přejímá věcné břemeno v podobě výčtu ordinací dle uvedeného rozhodnuti, ministra zdravotnictví ze dne 3.12.1993. Kupuje ovšem Polikliniku Budějovická na úvěr, za 179 882 000,- Kč. Usnesení vlády mu sice zajišťuje poskytnutí zvýhodněného úvěru čili příspěvku FNM na splácení úroků, i tak ale bude při běžné úrokové míře zatížen enormními částkami splátek a úroků. To ovšem i vzhledem k výši ohodnocení zdravotnických úkonů, příjmů lékárny apod. znamená, že udržení dosavadní úrovně a struktury zdravotních služeb je iluzorní.

Centromed nebude zcela jistě schopen dodržet jejich poskytování v rozsahu stanoveného věcného břemen. V nejlepším případě splní smlouvu formálně a bude poskytovat podobu deseti let jen některé zvláště výnosné zdravotnické služby. Představitelé společnosti již taktně prohlásili, že v případě úspěchu svého privatizačního projektu budou požadovat částku 3.000 - 3.900 Kč za metr čtvereční ročně místo dosavadních 380,- Kč. V poslední době sice pod dojmem ze sílícího odporu lékařské i laické veřejnosti proti svému privatizačnímu projektu zahrnují do této částky i poskytované služby, ani tak však není tato částka pro většinu soukromých lékařů polikliniky únosná a bude znamenat jejich ekonomickou likvidaci.

Domníváte, pane premiére, že je účelné, aby stát požadoval od lékařské veřejnosti stamilionové sumy za privatizací budovy Polikliniky Budějovická a aby si současně jeho představitelé stěžovali na přehnanou nákladnost systému zdravotní péče?

Poškozen bude i státní rozpočet, neboť nevyhnutelným zvýšením nájemného bude postižena i hygienická stanice umístěná v budově polikliniky. Privatizace Polikliniky Budějovická přímým prodejem tedy nevyhnutelně povede k ohrožení jejího charakteru jako střediska poskytování komplexní zdravotnické péče.

Vzhledem k těmto okolnostem Vás musím závěrem této interpelace požádat, abyste mně, ale především veřejnosti zodpověděl ještě následující otázky:

Nemá vláda České republiky důvod znovu zvážit své usneseni č.116 ze dne 22.2.1995 vzhledem k tomu, že o něm rozhodovala v omylu, do něhož byla uvedena?

Jste si vědom, že pokud usnesení zůstane v platnosti, bude i přes vyloučení soudů z přezkoumávání privatizačních rozhodnutí vlády právně napadnutelné?

Připouštíte, že výsledkem prodeje bude vážné narušení zdravotní péče v rozsáhlé oblasti Prahy a poškození občanů, ordinujících lékařů i státu?

Dovolte mi vyslovit názor, že daleko výhodnější než dosud prosazované řešení se po všech stránkách (dlouhodobě včetně finanční) ukazuje být bezúplatný převod do majetku obce, který požaduje Zastupitelstvo Městské části Prahy 4 a starosta této městské části a který podpořil i primátor hlavního města. Nebylo by tudíž "ztrátou tváře", ale naopak projevem schopnosti napravovat chyby, jichž se nevyhnutelně dopouští každý, kdyby vláda své usneseni č.116 ze 22.února 1995 revokovala a vyhověla jejich návrh.

 
Eva Fischerová
 
poslankyně Sněmovny
 
Parlamentu ČR



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP