Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

1. Preambule a články I - VII se vypouštějí

2. § 2 - ruší se původní znění a nahrazuje se textem:

"Občané, kteří spolu chtějí uzavřít manželství, mají předem poznat navzájem své charakterové a povahové vlastnosti, svůj zdravotní stav, majetkové a osobní poměry, aby mohli založit pevné manželství, které bude plnit své funkce."

3. § 5 - ruší se původní znění a nahrazuje se textem:

"Státní občan České republiky může uzavřít manželství v cizině též před orgánem ČR k tomu zmocněným."

4. § 6 odst. 4 se doplňuje takto:

"Občané vstupující do manželství mohou před uzavřením manželství uzavřít manželskou smlouvu, v níž bude zejména uvedeno, s jakým majetkem každý ze snoubenců do manželství vstupuje, zda věci získané za trvání manželství budou spadat do bezpodílového spoluvlastnictví, jak v případě rozvodu a jiného ukončení manželství bude majetek rozdělen, jak bude dále užíván dosud obývaný byt. Manželská smlouva vyžaduje formu notářského zápisu. Manželé se mohou vůči jiné osobě na tuto dohodu odvolat jen tehdy, jestliže je jí tato dohoda známá.¹⁾

5. § 23 ruší se text odst.2 a nahrazuje se textem:

"Lehkomyslný poměr k manželství je v rozporu s obecným zájmem. Proto lze ke zrušení manželství přistoupit jen v odůvodněných případech".

6. § 26 odst. 3

slovo "uvědomělého" se nahrazuje slovem "řádného" a na konci se doplňuje věta, která zní: "Přihlíží přitom nejen k osobnostním, povahovým a charakterovým vlastnostem každého z rodičů, ale i k přání dítěte, pokud je to schopno posoudit."

¹⁾ § 143a odst. 3 věta 2. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7. § 27 odst. 3 se doplňuje větou:

"Přihlíží se k přání dítěte, pokud je to schopno posoudit."

- doplňuje se odst.4:

" V odůvodněných případech /např. zemře-li jeden z rodičů a je-li to v zájmu dítěte/ může soud na základě žádosti upravit i styk dítěte s prarodiči.

8. § 30 se vypouští

9. § 31 se vypouští

10.§ 33 odst. 1 se ruší dosavadní znění a nahrazuje se textem:

"Rodiče odpovídají za všestranný rozvoj svých dětí, za ochranu jejich života a zdraví, jsou povinni pečovat důsledně a soustavně o jejich výchovu, výživu a usměrňují jejich jednání tak, aby z nich vyrostli řádní občané".

11. § 44 odst 2 vypouští se část věty "společnosti na řádné výchově dětí" a nahrazuje slovem "dítěte" odst. 3 se ruši a nahrazuje textem:

"Zneužívají-li rodiče svých práv, zejména na úkor druhého rodiče a proti zájmům dítěte nebo závažným způsobem zanedbávají své povinnosti zejména nedostatečným plněním vyživovací povinnosti a jednají proti zájmům dítěte soud je rodičovských práv zbaví."

12. § 49 - dosavadní znění se označuje jako odst. 1 a doplňuje se odst. 2 ve znění:

"Ustanovení odst.1 neplatí, je-li rodič ve výkonu rodičovských práv omezen nebo je jich zbaven."

13. § 50 odst. 1 se doplňuje větou:

"Zároveň posoudí, zda dosavadní příspěvky na životní náklady dítěte byly poskytovány v dostatečné výši."

14. § 66 odst. 1 se ruší a nahrazuje zněním" Osvojiteli dítěte mohou být manželé nebo i osamocený rodič, zvlášť jde-li o osvojení dítěte s handicapem.

15. § 68 slova "po dobu šesti měsíců" se nahrazují slovy "3 měsíců"

16. § 70 dosavadní znění se označuje jako odst.1 a doplňuje se odst. 2 ve znění:

"Osvojit lze i dítě nemocné či jinak postižené, je-li to v jeho zájmu a osvojitelé si výslovně toto dítě osvojit přejí. Toto dítě nelze osvojit nezrušitelně dřív než za 3 roky po osvojení."

17. § 78 odst. 1 se doplňuje větou:

"Při rozhodování o tom, komu bude dítě dále svěřeno do výchovy se přihlíží i k vůli zemřelých rodičů a přání dítěte, pokud je to schopno posoudit."

18. § 81 odst.1 slovo "uvědomělý" se nahrazuje slovem "řádný".

19. V § 83 odst. 2 se vypouští.

20. § 85 odst. 2 se ruší stávající text a nahrazuje se textem ve znění:

"Oba rodiče jsou povinni rozdělit se se svým nezletilým dítětem i k tíži vlastní nutné obživy o vše, co mají k dispozici pro společnou domácnost."

21. § 89 dosavadní znění se označuje jako odst. 1 a doplňuje se odst. 2 tohoto znění:

" Ustanovení odst. 1. neplatí v případě, že povinný rodič dobrovolně nepolní svou vyživovací a jinou povinnost k dítěti. Pak jeho povinnost přechází pouze na jeho předky, nikoliv na předky druhého rodiče."

22. § 92 odst. 1 první věta se ruší a nahrazuje zněním:

"Rozvedený manžel, který není schopen se sám živit nebo který pečuje alespoň o jedno společné dítě do skončení povinné školní docházky a bez svého zavinění nedosahuje postatačujícího příjmu, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností a možností." Nedohodnou-li se, rozhodne soud o příspěvku na výživu na návrh některého z nich.

23. § 95 odst. 2

Část textu "po dobu dvacetišesti týdnů" se nahrazuje "po dobu třicetisedmi týdnů".

24. § 96 text odst. 2 se vypouští a nahrazuje se novým textem:

" Určené výživné se vždy od 1. července kalendářního roku zvyšuje podle indexu míry inflace stanoveného Českým statistickým úřadem za kalendářní rok".

25. V textu zákona se název Československá socialistická republika nahrazuje názvem Česká republika.

26. V textu zákona se slovo československý nahrazuje slovem český.

27. V textu zákona se název národní výbor nahrazuje názvem obecní úřad.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

I. Obecná část

Zákon o rodině byl přijat v r.1963 a od té doby, s drobnými novelami, platí dodnes, aniž by doznal významnější novelizace po r.1989 tak jako ostatní, tzv. velké zákony, např. občanský zákoník, trestní zákon, přepisy procesního práva občanského i trestního. Jedinou novelou po r. 1989 byla novela ustanovení § 10, jíž byl církevní sňatek postaven na roveň civilnímu. Změna politicko-hospodářsko-společenské situace v naší zemi, přijetí nové Ústavy včetně Listiny základních práv a svobod a ratifikace Úmluvy o právech dítěte se odrazila v podstatných novelách výše uvedených velkých zákonů, ale nebyly vypracovány zákony nové. Proto shodně navrhujeme, aby zákon o rodině byl pouze novelizován a to v oblastech, kde je to, dle našeho názoru, nejvíce zapotřebí. Beze změny zákona se těžko změní zažité zvyklosti orgánů rozhodujících o dětech, protože si za platnosti stávajícího zákona o rodině málokdo uvědomí změnu poměrů.

Předkládaná novela si předsevzala nejen zdůraznit nové vztahy v rodinách, mezi manželi, ale zaměřila se zejména na dítě, jakožto subjekt práva. Přes všechny proklamace, je dodnes dítě spíše objektem práva. Rozhoduje se o něm bez něj a bez znalosti jeho přání a názorů. Novela chce poskytnout dítěti skutečnou ochranu jeho práv a zájmů a to v případě potřeby i proti jeho rodičům. Dítě, na rozdíl od dospělých, se samo o sebe postarat nemůže, nemůže se samo bránit a prosazovat svá práva a své zájmy. A jsou to často rodiče dítěte, kteří své dítě nerespektují a vyřizují si svoje účty na jeho úkor. Dosavadní praxe soudů jim v tom mnohdy pomáhala a pomáhá. I proto je nutné změnit některá ustanovení zákona o rodině teď hned, aby se změnila zaběhnutá soudní praxe, aby se dětem dostalo náležité ochrany.

Jak již uvedeno, náš stát přijal dva významné dokumenty, jimiž jsme všichni vázáni a to ústavní zákon - Listina základních práv a svobod a přistoupit k mezinárodní Úmluvě o právech dítěte. Oba tyto právní předpisy jsou nejvyšší právní síly a ostatní zákony jim nesmí odporovat. Aplikace dosud platného zákona o rodině je někdy v rozporu s těmito dokumenty. Dokud nebude uveden v soulad základní zákon o rodině s těmito dokumenty, není naděje, že by se pro děti něco změnilo k lepšímu..

Navrhujeme proto, kromě drobných úprav vyplývajících ze změny názvu státu, názvů státních orgánů apod., významnější změnu spočívající v zakotvení manželských smluv do našeho právního řádu, které by měly vyjasnit vztahy mezi manželi během manželství i po jeho skončení. Navrhujeme rovněž zásadní zrněnu úpravy péče o děti již během trvání manželství jejich rodičů a po rozvodu tohoto manželství, aby se rozpad rodiny dítěte dotkl co nejméně a aby se zabránilo vyřizování účtů mezi rodiči prostřednictvím dítěte. Trváme důsledně na tom, aby dítě bylo vždy dotazováno na jeho názor, s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti tak, jak to vyžaduje Úmluva o právech dítěte. Je nezbytné dbát na hmotné zabezpečení dítěte třeba i na úkor jeho rodičů, protože rodič se o sebe postará vždy, zatímco dítě je zcela závislé na druhých. Pro budoucnost nové generace je nutné postarat se o vývoj citové a morální stránky výchovy dítěte především tím, že dítě a rodič, který je má v péči, bude mít dostatek prostředků k životu, které musí jistit druhý rodič dítěte, neboť především on má prvořadou povinnost dítě po všech stránkách zabezpečit. Teprve pak, není-li to ze závažných důvodů možné, nastupuje povinnost státu postarat se v nezbytné míře. Tím se promítá i do rodinného práva odpovědnost každého za sebe a svou rodinu. Nelze však neustále předpokládat, že tuto odpovědnost ponese výhradně rodič, který má dítě v péči, jak je tomu dosud. Rodič, který dítě v péči neměl se omezil na minimální příspěvek na výživu dítěte pokrývající asi 20 % nákladů na život dítěte, jako jedinou povinnost při zachování veškerých práv. Máme proto za to, že je potřebné více zdůraznit povinnost rodiče, který dítě svěřeno do péče nemá a nespoléhat na to, že druhý rodič to nějak, s vypětím sil a na svůj úkor zařídí, aby dítě přežilo. Výkon práv a povinnosti musí být v rovnováze nejen u dospělých, ale i u dětí, což by měla umožnit i navrhovaná novela.

Realizace zákona si nevyžádá žádné finanční prostředky ze státního rozpočtu české republiky.

II. K jednotlivým bodům

1. Preambule vyhlašuje vybudovat socialistickou společnost a zakotvení principů socialismu do rodinného práva. Protože teorie socialistické rovnosti je neslučitelná se současným stavem ve společnosti, navrhujeme ji vypustit stejně jako články I - VII.

2.

§2

Máme za to, že kromě charakterových vlastností a zdravotního stavu by snoubenci měli poznat i vlastnosti povahové, sociální původ a majetkové poměry svého partnera, jakož i vyživovací povinnosti, zaměstnání apod. Neznalost i těchto - v socialistické teorii opomíjených - okolností vedou k příčinám rozvratu manželství.

3.

§5

Vyplývá ze změny názvu státu.

4.

§6

Do manželství často vstupují lidé plni nadšení, bez jakýchkoliv představ o právech a povinnostech. Zrovna tak si nedovedou představit případ rozvodu manželství a problémy s tím spojené. Proto uzavření tzv. manželské smlouvy sepsané odborníkem, který vysvětlí i práva a povinnosti z toho plynoucí, by mohlo přimět snoubence k seriózním úvahám o budoucnosti a modifikovat i unáhlené rozhodnutí o rozvodu manželství. Po rozvodu manželství dochází často ke zbytečným sporům o vypořádání majetku, kterým by uzavření smlouvy mohlo předejít.

5.

§ 23 odst. 2

Odkazujeme opět na změnu situace, kdy zájem společnosti nahrazuje zájem jednotlivce a státu. Nemohou-li dva jedinci v manželství spolu dále žít, je třeba brát zřetel především na jejich děti a na ně samotné.

6. § 26 odst. 3

Náhrada přívlastku "uvědomělý" na "řádný" odpovídá změněné situaci ve státě a společnosti.

Je pravdou, že doposud ve většině případů byly děti po rozvodu svěřovány matkám. Při rozhodování o budoucnosti dítěte je však nezbytné brát v úvahu i osobnostní, povahové a charakterové vlastnosti obou rodičů, jakož i přání dítěte, zejména již odrostlejšího. Doposud na tyto okolnosti není brán zřetel.

7.

§ 27 odst. 3

Navrhujeme, aby byl brán ohled na přání dítěte, zda se vůbec chce s druhým rodičem stýkat, pokud neplní své rodičovské povinnosti. Je to právo dítěte, nejen jeho povinnost stýkat se s rodičem, který o ně skutečný zájem nemá.

- odst. 4

Navrhujeme úpravu styku dítěte s prarodiči, a to zvláště v případech, kdy to není v rozporu se zájmy dítěte a prarodičům je ve styku s dítětem bráněno ze strany některého z rodičů.

8.

§ 30

Navrhujeme vypustit v souvislosti se změnou situace ve společnosti.

9.

§ 31 dtto § 30

10.

§ 33 odst. 1

Jedná se sice o proklamaci, ale je třeba zakotvit, jak si stát představuje péči o budoucí občany.

11.

§ 44 odst. 2

Navrhujeme, aby rodiče byli zbaveni výkonu svých rodičovských práv, je-li to v zájmu dítěte, nikoliv v zájmu společnosti.

- odst. 3

Dosavadní znění tohoto odstavce se příliš nevyužívá. Navrhujeme proto nové znění, které bere v úvahu "menší dopad" zneužívání rodičovských práv, které v mnoha případech vyústí až ve fyzické týrání dětí. Neurotizace dítěte při "běžném" zneužívání práv jako je nucený styk, nesouhlas se studiem či cestováním, nedostatečné příspěvky na ekonomické zajištění dítěte apod., zanechává následky na dítěti, které sice nejsou viditelné, ale poznamenávají osobu pro celý další život. Pokud rodič nemá skutečný zájem o dítě, není důvodu, proč by měl využívat svá rodičovská práva proti zájmu dítěte.

12.

§ 49 odst. 2

Byl-li rodič zbaven výkonu rodičovských práv či jeho výkon byl omezen, je třeba výslovně zakotvit, že tento rodič nemá dále možnost dítě zastupovat a o dítěti rozhodovat. Odpadnou další zbytečné spory.

13.

§ 50, odst. 1

V případě, že rodiče již před rozvodem manželství spolu nežijí a nehospodaří, upravují se jejich práva a povinnosti k dítěti do doby rozvodu manželství, zejména se stanoví, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má kdo přispívat na jeho výživu. Pokud jeden z rodičů vůbec na výživu, resp. životní náklady dítěte nepřispíval, pak soud upraví výživné až 3 roky zpětně. Přispíval-li alespoň částečně, tedy vyměřenou částkou soudním rozhodnutím, většinou se výživné již nedoměřuje, přestože je to v neprospěch dítěte. Proto navrhujeme nový systém stanovování úhrady životních nákladů dítěte, které by bylo v dostatečné výši a dluh by byl doměřován.

14.

§ 66 odst. 1

Dosavadní úprava nehovoří o osvojení handicapovaných dětí, pouze stanoví v § 70 zásadu, že po zdravotní stránce se stav osvojence i osvojitelů nesmí příčit účelu osvojení. V současné době, kdy životní prostředí způsobuje, že se řada dětí rodí těžce tělesně i duševně postižených, je na místě, aby i tyto děti měly možnost vyrůstat v náhradní péči, pokud je to možné a má-li někdo o ně zájem. Navíc zdůrazňuje možnost osvojení osamoceným rodičem.

15.

§ 68

Existuje rozpor v dosavadní úpravě mezi možností osvojit a možností díté přivést na svět, neboť se pečlivě zkoumá rodina osvojitele i na úkor rychlosti osvojení, zatímco rodičovství samo zkoumáno být nemůže. Je třeba zvýraznit, že zájem rodiče o dítě musí být skutečný a jen velmi závažné okolnosti by mu mohly bránit v tom, aby o dítě pečoval. Pro každé dítě je pobyt v ústavu stresující, omezuje jeho přirozený vývoj a proto každý měsíc či den, o který je možno tento pobyt zkrátit, je výrazným pozitivem pro dítě.

16.

§ 70

V praxi se některé děti neosvojují, protože jsou nějakým způsobem k osvojení nevhodné, přestože jsou volné a osvojitelé o ně mají zájem. Proto navrhujeme, aby v případě, že osvojitelé byli seznámení s riziky osvojení problémového dítěte a přesto je chtějí osvojit, jim toto osvojení bylo umožněno, jestliže je to i v zájmu dítěte. Vždy by měla být dána přednost rodinné výchově před ústavní a ne za každou cenu hájit zájmy nezodpovědných rodičů, kteří zájem projeví pouze písemnou formou či krátkou návštěvou dítěte a tím se domnívají, že plní své rodičovské povinnosti.

17.

§ 78 odst. 1

Dosavadní úprava nebrala zřetel na vůli či přání rodiče nebo dítěte, měla na zřeteli pouze "zájem společnosti", který mnohdy byl v rozporu se zájmem dítěte (viz Úmluva o právech dítěte, čl. 12 odst. 1 a 2)

18.

§ 81 odst. 1

Změna "uvědomělého" nebo "řádného" je odůvodněna změnou poměrů ve společnosti

§ 83 odst. 2

Navrhujeme vypustit ustanovení opatrovníka v podobě jakéhokoliv úředního orgánu, ať již státního nebo samosprávného. Domníváme se, že je správné, aby opatrovníkem byla vždy konkrétní fyzická osoba.

20.

§ 85 odst. 2

Má se za to, že zabezpečeno po hmotné stránce by mělo být především dítě, které samo si prostředky k obživě opatřit nemůže a ani neumí. V žádném případě by jeho vývoji neprospělo, aby se právě ono muselo příliš uskromňovat. Je tedy na rodičích, a to obou, aby i na úkor vlastní nutné obživy dítě zabezpečili. Dítě má právo účastnit se na životní úrovni svých rodičů a nemůže být poškozováno tím, že rodiče spolu nežijí. Dítě z neúplné rodiny je vyměřením nízkého výživného poškozováno, neboť se nemůže účastnit života tak, jako dítě z úplné rodiny. Dosavadní úpravy a stanovování výše výživného pokrývá potřeby dítěte, tedy jeho životní náklady, asi z 20 %. Zbývající náklady hradí rodič, který má dítě v péči a navíc má výdělek snižovaný o nemoci dítěte, zkrácenou pracovní dobu apod. Navrhujeme proto, aby rodič, který nemá dítě v péči, hradil životní náklady dítěte, které neobnáší jenom stravu, ale také oblečení, kulturu, sport, vzdělávání, mimoškolní činnost apod. z větší části, tedy alespoň z 50 % potřebných nákladů.

21.

§ 89 odst. 2

V současné praxi, jestliže jeden z rodičů nepřispívá na výživu dítěte, zejména proto, že nemá výdělek, rozděluje se jeho vyživovací povinnost na všechny 4 prarodiče bez ohledu na to, že např. prarodiče ze strany matky již tak rodinu podporují. Povinnost jednoho se tak rozdělila na 4 osoby. Navrhujeme proto, aby vyživovací povinnost nesplnivšího rodiče přešla pouze na jeho předky, nikoliv již na předky druhého rodiče.

22.

§ 92, odst. 1

Dosavadní ustanovení odpovídá teorii socialistického rovnostářství a snaze, aby náhodou někdo něco nezískal "bezpracně". Má se však na mysli "práce ve prospěch společnosti", za niž se již nepokládala péče o děti. Proto navrhujeme zrušit dosavadní znění a nahradit jej novým, které by plně vystihovalo současnou situaci, kdy rodiče, kteří pečují o nezletilé děti dosahují bez zavinění nižších výdělků než by dosahovat mohli. Ztrátu dohánějí několika pracovními poměry, takže jsou vyčerpáni a nemají čas na péči o duševní rozvoj dětí v honbě za péčí hmotnou. Výdělky se snižuji i nemocnosti dětí, zkrácenou pracovní dobou, rozlišováním práce muže a ženy při stejném výkonu apod. Nižší výdělky rodiče, který má děti v péči, se pak přenášejí na nižší životní úroveň dítěte. Proto navrhujeme, aby rodiče pečující o děti povinné školní docházkou, měli právo na příspěvek od bývalého manžela, pokud nedosahují bez svého zavinění dostatečného výdělku odpovídajícího slušné životní úrovni, event. životního minima.

23.

§ 95 odst. 2

Mateřská dovolená osamělých matek trvá 37 týdnů, proto máme za to, že alespoň na tuto dobu by měl muž, jehož otcovství je pravděpodobné, zabezpečit matku předem. V praxi stejně řízení skončí za poměrně dlouhou dobu, takže matka s dítětem má předem peníze k dispozici málokdy.

24.

§ 96, odst. 2

Stejně jako se valorizují například důchody v důsledku vzrůstajících životních nákladů, mělo by docházet k úpravě příspěvku na životní náklady dítěte (dnes výživné), neboť v důsledku hospodářských změn se finanční poměry mění velice rychle a soudy nestačí tak rychle reagovat. Proto navrhujeme, aby se výživné valorizovalo způsobem uvedeným v naší novele.

25. Vyplývá ze změny společenské situace a změny názvu státu.

26. dtto

27. dtto