Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Texty Úmluvy č. 175 a Doporučení č. 182 Mezinárodní organizace práce o práci na částečný úvazek, které byly přijaty na 81. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 1994, a stanovisko vlády České republiky k Úmluvě a Doporučení

V červnu 1994 se v Ženevě, sídle Mezinárodní organizace práce (MOP), uskutečnilo 81. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce (Mezinárodní konference práce - dále jen "IP"), na které byly v jejím závěru přijaty dva nové instrumenty

- úmluva č. 175 o práci na částečný úvazek, 1994

a

- doporučení č. 182 o práci na částečný úvazek, 1994

Podle článku 19 odstavce 5 písm. b) a odstavce 6 písm. b) ústavy MOP jsou členské státy MOP povinny předložit do 1 roku od skončení zasedání MOP příslušným zákonodárným orgánům nově přijaté úmluvy a doporučení k seznámení s nimi a k rozhodnutí o opatřeních k naplnění těchto úmluv a doporučení.

V souladu s citovaným článkem ústavy MOP se Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předkládají texty úmluvy a doporučení, které byly přijaty na 81. zasedání MP v roce 1994.

Vláda České republiky se nově přijatými instrumenty MOP zabývala na svém zasedání dne 29. března 1995 a svým usnesením č. 192 k nim přijala své stanovisko obsažené v příloze.

Cílem přípravy úmluvy a doporučení o práci na částečný úvazek bylo zvýraznit a podpořit význam této formy zaměstnání, která umožňuje zaměstnavatelům pružně reagovat na provozní potřeby podniku zaměstnancům efektivně zkombinovat své pracovní a soukromé (rodinné) povinnosti, v rámci komplexní politiky zaměstnanosti.

Vzhledem k neustále rostoucímu využívání této formy zaměstnání průmyslově vyspělých zemích (zejména v sektoru služeb a obchodu uplatňuje se především u žen) vzrostla i potřeba zajištění adekvátní pracovněprávní a sociální ochrany zaměstnanců na částečný úvazek. Tato ochrana spočívající v zajištění rovnoprávného resp. srovnatelného postavení se zaměstnanci na plný úvazek je obsažena v nově přijaté úmluvě a doporučení.

Oba instrumenty kromě definice pracovníka na částečný úvazek pracovníka na plný úvazek ve srovnatelné situaci obsahují oblasti, ve kterých by měl požívat prvně uvedený pracovník stejné ochrany rovnocenných podmínek jako pracovník pracující na plný úvazek. Jedná se o oblasti bezpečnost a ochrany zdraví při práci, diskriminace v zaměstnání a povoláni, práva odborově se sdružovat kolektivně vyjednávat, práva zastupovat ostatní pracovníky; práva a ochranu v mateřství, podmínek při ukončení zaměstnání, podmínek nároků na placenou dovolenou a volno v nemoci, práva na úměrně krácenou základní mzdu odpovídající kratší pracovní době, menšímu výkonu nebo menšímu počtu vyrobených kusů.

Proporcionálně ke kratší pracovní době, výši příspěvků na sociální zabezpečení nebo výši výdělku mají být stanoveny podmínky účasti pracovníků pracujících na částečný úvazek na ochraně ze zákonných systémů sociálního zabezpečení (článek 6).

Jak pro oblast sociální tak oblast pracovněprávní může být mluvním státem stanovena pro "částečný úvazek" hranice pracovní doby nebo výdělku, pod kterou mohou být pracovníci vyloučeni ze stanovené ochrany (článek 8). Tato hranice by neměla být vysoká, aby nevylučovala velké procento pracovníků. K usnadnění přístupu k práci za částečný úvazek mají smluvní strany učinit vhodná opatření oblasti právní, politiky zaměstnanosti či služeb zaměstnanosti (článek 9). Převedení z plného úvazku na částečný a naopak by mělo být dobrovolné (článek 10).

Doporučení č. 182 obsahuje v některých směrech výklad resp. upřesnění článků úmluvy (např. článků 6 a 7) a v některých ustanoveních jde nad rámec úrovně stanovené úmluvou (rovnocenné podmínky s pracovníky na plný úvazek v otázkách placeného volna, volna k ošetřování člena rodiny, rozvržení roční dovolené a práce o veřejných svátcích, přístupu k odbornému výcviku, postupu v zaměstnání, přístupu k zařízením a službám sociálního charakteru v podniku, rovného přístupu k prospěchu z finančního plnění u nadtarifních složek mzdy, převádění z plného úvazku na částečný a naopak, atd.). Podmínky zákonných soustav sociálního zabezpečení by neměly odrazovat od přechodu na práci na částečný úvazek.

V podmínkách českého pracovního práva je prací na částečný úvazek ve smyslu úmluvy č. 175 pracovní poměr s kratší pracovní dobou (podle § 86 zákoníku práce). U této formy zaměstnání je zajištěna stejná ochrana a rovnocenné podmínky pracovněprávní a mzdové jako u pracovního poměru na stanovenou týdenní pracovní dobu. Rovněž pokud jde o sociální ochranu, jsou zaměstnanci pracující na částečný úvazek chráněni zákonnými systémy sociálního zabezpečení (nemocenské a důchodové pojištění, ochrana v mateřství, přídavky na děti) stejně jako zaměstnanci pracující na plný úvazek. Přesto vláda nepovažuje z důvodů uvedených ve svém stanovisku za vhodné v současné době přistoupit k ratifikaci úmluvy č. 175.

Vláda České republiky se na svém zasedání dne 29. března 1995 seznámila s úmluvu č. 175 a doporučením č. 182 o práci na částečný úvazek.

Vláda si je vědoma toho, že zaměstnání na částečný pracovní úvazek je jednou z forem napomáhajících k tvorbě pracovních příležitostí a tím ke snižování nezaměstnanosti, jakož i k pružnému uspokojování provozních potřeb zaměstnavatelů a sladování pracovních povinností a osobních potřeb zaměstnanců.

Ze srovnání vnitrostátní právní úpravy práce na částečný úvazek s ustanoveními úmluvy č. 175 vyplývá, že v minulosti přijaté a dosud platné pracovněprávní, mzdové i sociální zákonodárství České republiky v zásadě odpovídá normám obsaženým v úmluvě, pokud jde o stanovení stejné resp. úměrné ochrany a pracovních a sociálních podmínek pro zaměstnance s kratším pracovním úvazkem ve srovnání se zaměstnanci na plný pracovní úvazek. Přes stanovené právní záruky však dosavadní vývoj na trhu práce České republiky naznačuje, že tato forma zaměstnávání je dosud uplatňována v měřítku menším, než v jakém ji uplatňují jiné evropské země.

Vzhledem k chystané reformě pracovního práva, která by měla komplexně odrazit nové podmínky a potřeby zavedené tržní ekonomiky, volného trhu práce a nově vzniklých malých a středních podniků, jež jsou zdrojem pracovních příležitostí, vláda nepovažuje za vhodné v současné době přistoupit k ratifikaci úmluvy č. 175.

Přestože se zatím v průběhu přípravných prací na reformě pracovního práva nepředpokládá, že by nová úprava poskytovala v daném ohledu nižší záruky než úprava současná, nechce vláda jakkoliv předurčit podobu budoucí právní úpravy dané formy zaměstnávání. Doporučuje pouze v chystané legislativní činnosti přihlížet. k ustanovením citované úmluvy a k doporučení č. 182 v rámci možnosti a potřeb České republiky.

K tomu příslušné státní orgány vyhodnotí ve spolupráci s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků uplatňování práce na částečný úvazek na trhu práce v České republice z hlediska jeho pozitivních a negativních stránek a vyvodí z toho závěry pro budoucí právní úpravu pracovněprávních vztahů.

Při přípravě nové právní úpravy pracovněprávních vztahů budou příslušné státní orgány vycházet zejména z nově připravovaných právních aktů Evropské unie o zvláštních pracovních poměrech (včetně práce na částečný úvazek) a uvedou právní řád ČR do souladu s normami Evropské unie v rámci procesu harmonizace práva ČR a právem EU.

Po přijetí příslušných zákonných a prováděcích pracovněprávních předpisů bude zvážena možnost ratifikace úmluvy č. 175.

Generální konference Mezinárodní organizace práce,

svolaná do Ženevy správní radou Mezinárodního úřadu práce, se sešla na svém 81. zasedání 7. června 1994 a

majíc na zřeteli závažnost ustanovení Úmluvy o rovném odměňování, 1951, Úmluvu o diskriminaci (zaměstnání a povolání), 1958, a Úmluvu o pracovnících s povinnostmi k rodině, 1981, pro pracovníky na částečný úvazek, a

majíc na zřeteli závažnost Úmluvy o podpoře zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti, 1988, a Doporučení o politice zaměstnanosti (dodatečná ustanovení), 1984, pro tyto pracovníky, a

uznávajíc důležitost produktivní a svobodně zvolené zaměstnanost i pro všechny pracovníky, hospodářský význam práce na částečný úvazek, potřebu, aby politika zaměstnanosti brala v úvahu úlohu, jakou sehrává práce na částečný úvazek při tvorbě dodatečných příležitostí zaměstnání, potřebu zajistit ochranu pracovníků na částečný úvazek v otázkách přístupu k zaměstnání, pracovních podmínek a sociálního zabezpečení, a

rozhodnuvši se přijmout některé návrhy týkající se práce na částečný úvazek, které tvoří čtvrtý bod jednacího pořadu zasedání, a

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,

přijímá dne 24. června 1994 tuto úmluvu, která může být nazývána jako Úmluva o práci na částečný úvazek, 1994:

Pro účely této úmluvy:

(a) výraz "pracovník na částečný úvazek" označuje zaměstnaného pracovníka, jehož normální pracovní doba je kratší než normální pracovní doba pracovníků na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci;

(b) normální pracovní doba uvedená v pododstavci (a) může být počítána na týdenním základě nebo v průměru za dané období zaměstnání;

(c) výraz "pracovník na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci" se vztahuje na pracovníka na plný úvazek a který:

(i) má stejný typ pracovního vztahu;

(ii) provádí stejný druh práce nebo podobný druh práce nebo vykonává stejný druh profese nebo podobný druh profese; a

(iii) je zaměstnán ve stejném závodě nebo, pokud nejsou pracovníci na plný úvazek ve srovnatelné situaci v tomto závodě, ve stejném podniku nebo, pokud nejsou pracovníci na plný úvazek ve srovnatelné situaci ve stejném podniku, ve stejném odvětví činnosti

jako zmíněný pracovník na částečný pracovní úvazek.

(d) pracovníci na plný úvazek postižení částečnou nezaměstnaností, to jest kolektivním a dočasným snížením jejich normální pracovní doby z hospodářských, technických nebo strukturálních důvodů, nejsou považováni za pracovníky na částečný úvazek.

Tato úmluva se nedotýká příznivějších ustanovení platných pro pracovníky na částečný úvazek podle jiných mezinárodních pracovních úmluv.

1. Tato úmluva se vztahuje na všechny pracovníky na částečný úvazek s výhradou, že každý členský stát může po projednán: s reprezentativními organizacemi zúčastněných zaměstnavatel a pracovníků vyjmout zcela nebo zčásti z jejího rozsahu platnosti určité kategorie pracovníků nebo závodů, pokud by její provádění m vztahu k nim vyvolalo zvláštní problémy závažné povahy.

2. Každý členský stát, který ratifikoval Úmluvu a využij možnosti poskytnuté v předchozím odstavci, uvede ve svých zprávách provádění úmluvy podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace prác všechny takto vyloučené kategorie pracovníků nebo závodů a důvody proč toto vyloučení považoval nebo stále ještě považuje za nutné.

Budou učiněna opatření k zajištění toho, aby pracovníci na částečný úvazek požívali stejné ochrany, jaká je poskytnut pracovníkům na plný úvazek nacházejícím se ve srovnatelné situaci pokud jde:

(a) právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat a právo jedna jako zástupce pracovníků;

(b) bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

(c) diskriminaci v zaměstnání a povolání.

V souladu s národním zákonodárstvím a praxí budou učiněna opatření k zajištění toho, že pracovníci na částečný úvazek nebude dostávat základní mzdu, vypočítanou proporcionálně na hodinové výkonnostním nebo kusovém základě, nižší než je základní mzda pracovníků na plný úvazek nacházejících se ve srovnatelné situace vypočítaná podle stejné metody, pouze z toho důvodu, že pracují na částečný úvazek.

Zákonné (povinné) systémy sociálního zabezpečení, které jsou založeny na výkonu zaměstnání, budou přizpůsobeny tak, aby pracovníci na částečný úvazek požívali podmínek rovnocenných podmínkám pracovníků na plný úvazek nacházejících se ve srovnatelné situaci; tyto podmínky mohou být stanoveny proporcionálně k pracovní době, výši příspěvků neb,o výdělkům, nebo pomocí jiných metod v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí.

Budou učiněna opatření k zajištění toho, aby pracovníci na částečný úvazek měli rovnocenné podmínky s podmínkami pracovníků na plný úvazek nacházejících se ve srovnatelné situaci v oblastech:

(a) ochrany mateřství;

(b) ukončení zaměstnání;

(c) roční placené dovolené a placených veřejných svátků; a

(d) volna v době nemoci,

při čemž jejich peněžní nároky mohou být stanoveny úměrně k pracovní době nebo výši výdělků.

1. Pracovníci na částečný úvazek, jejichž pracovní doba nebo výdělky jsou pod stanovenou hranicí, mohou být členským státem vyloučeni:

(a) z rozsahu jakéhokoliv zákonného (povinného) systému sociálního za bezpečení uvedeného v článku 6 výše, s výjimkou dávek při pracovním úrazu a nemoci z povolání;

(b) z rozsahu jakéhokoliv opatření učiněného v oblastech uvedených v č Lánku 7, s výjimkou opatření na ochranu mateřství jiných než opatřen í Stanovená zákonnými systémy sociálního zabezpečení.

2. Hranice uvedená v odstavci 1 bude dostatečně nízká, aby nevyloučila příliš vysoké procento pracovníků na částečný úvazek.

3. Členský stát, který využije možnosti stanovené v odstavci 1 výše, bude:

(a) periodicky prověřovat platnou hranici;

(b) uvádět ve svých zprávách o provádění Úmluvy podávaných podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce platné hranice, důvod jejich existence a zda se uvažuje o postupném rozšíření ochrany na pracovníky z ní vyloučené.

4. Stanovení, prověření a revize hranic uvedených v tomto článku bude projednáváno s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.

1. Budou učiněna opatření k usnadnění přístupu k produktivní a svobodně zvolené práci na částečný úvazek, která vyhovuje potřebám jak zaměstnavatelů tak pracovníků, za předpokladu, že bude zajištěna ochrana uvedená v článcích 4 až 7.

2. Tato opatření budou zahrnovat:

(a) prověření zákonů a nařízení, které mohou bránit nebo odrazovat od využití nebo přijetí práce na částečný úvazek;

(b) využití služeb zaměstnanosti, existují-li, ke zjišťování a zveřejňování možností práce na částečný úvazek v rámci jejich informačních a umísťovacích aktivit;

(c) zvláštní pozornost při tvorbě politiky zaměstnanosti potřebám a preferencím zvláštních skupin jako jsou nezaměstnaní, pracovníci s povinnostmi k rodině, starší pracovníci, pracovníci se zdravotním postižením a pracovníci procházející vzdělávání nebo výcvik.

3. Tato opatření mohou též zahrnovat výzkum a rozšiřování informací o stupni, v jakém práce na částečný úvazek reaguje na hospodářské a sociální cíle zaměstnavatelů a pracovníků.

Tam, kde je to vhodné, budou učiněna opatření k zajištění toho, aby převedení z práce na plný úvazek na práci na částečný úvazek a naopak bylo dobrovolné, v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí.

Ustanovení této úmluvy budou prováděna prostřednictvím zákonů nebo nařízení, s výjimkou případů, kdy jsou tato ustanovení naplněna pomocí kolektivních smluv nebo jakýmkoliv jiným způsobem slučitelným s vnitrostátní praxí. Návrhy jakýchkoliv takových zákonů nebo nařízení budou projednány s nejrepresentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.

Formální ratifikace této Úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý další členský stát poté tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva vypovědět ji podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti Iet, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací, a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.

2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených nároků k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:

(a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 24, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti,

(b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.

2. Tato úmluva však zůstane v platností co do formy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikoval revidující úmluvu.

Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.

Generální konference Mezinárodní organizace práce,

svolaná do Ženevy správní radou Mezinárodního úřadu práce, se sešla na svém 81. zasedání 7. června 1994, a

rozhodnuvši se přijmout některé návrhy týkající se práce na částečný úvazek, která tvcří čtvrtý bod jednacího pořadu zasedání, a

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu Doporučení doplňujícího Úmluvu o práci na částečném úvazku, 1994;

přijímá dne 24. června 1994 toto Doporučení, které může být nazýváme jako Doporučení o práci na částečný úvazek, 1994:

1. Ustanovení tohoto Doporučení by měla být posuzována v návaznosti na ustanovení Úmluvy o práci na částečný úvazek, 1994 (dále "úmluva").

2. Pro účely tohoto Doporučení:

(a) výraz "pracovník na částečný úvazek" znamená zaměstnanou osobu, jejíž normální pracovní doba je kratší než normální pracovní doba srovnatelných pracovníků na plný úvazek;

(b) normální pracovní doba uvedená v pododstavci (a) může být počítána na týdenním základě nebo z průměru za dané období zaměstnání;

(c) výraz "pracovník na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci" se vztahuje na pracovníka na plný úvazek, který:

(i) má stejný typ pracovního vztahu;

(ii) provádí stejný druh práce nebo podobný druh práce nebo vykonává stejný druh profese nebo podobný druh profese; a

(iii) je zaměstnán ve stejném závodě nebo, pokud nejsou pracovníci na plný úvazek ve srovnatelné situaci v tomto závodě, ve stejném podniku nebo, pokud nejsou pracovníci na plný úvazek ve srovnatelné situaci ve stejném podniku, ve stejném odvětví činnosti

jako zmíněný pracovník na částečný pracovní úvazek.

(d) pracovníci na plný úvazek postižení částečnou nezaměstnaností, to jest kolektivním a dočasným snížením jejich normální pracovní doby z hospodářských, technických nebo strukturálních důvodů, nejsou považováni za pracovníky na částečný úvazek.

3. Toto Doporučení se vztahuje na všechny pracovníky na částečný úvazek.

4. V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí by měl i zaměstnavatelé konzultovat se zástupci dotčených pracovníků zavedení nebo rozšíření práce na částečný úvazek, zaváděné v širším měřítku, pravidla a procedury aplikované na tuto práci a vhodná ochranná a povzbuzovací opatření.

5. Pracovníci na částečný úvazek by měli být písemně nebo jinými prostředky odpovídajícími národnímu zákonodárství a praxi informováni o svých specifických podmínkách zaměstnání.

6. Úpravy, které by měly být učiněny podle článku 6 Úmluvy v zákonných soustavách sociálního zabezpečení, jež jsou založeny na zaměstnanecké činnosti, by měly být zaměřeny:

(a) tam, kde je to vhodné, na postupné snižování požadavků na splnění limitů, založených na výdělcích nebo rozsahu pracovní doby, jejichž splnění je podmínkou pro zahrnutí do těchto soustav;

(b) pokud je to vhodné, na přiznání pracovníkům, na částečný úvazek dávek v minimální či jednotné výši, zejména dávek starobních, invalidních, nemocenských, podpory v mateřství a rodinných přídavků;

(c) přijetí zásady, že pracovníci na částečný úvazek, jejichž zaměstnání skončilo nebo bylo pozastaveno, a kteří hledají práci pouze na částečný úvazek, splňují podmínku, že jsou k dispozic i pro práci, požadovanou pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti;

(d) snížení rizika, že pracovníci na částečný úvazek mohou být poškozeni soustavami, které:

(i) podmiňují nárok na dávky splněním kvalifikační doby vyjádřené prostřednictvím příspěvkových dob, dob pojištění nebo zaměstnání v průběhu referenčního období; nebo

(ii) stanoví výši dávek ve vztahu jak k průměru dřívějších výdělků tak k délce příspěvkových dob, dob pojištění nebo zaměstnání.

(1) Mezní limity pro nárok na zahrnutí do soukromých zaměstnaneckých systémů, doplňujících nebo nahrazujících zákonné soustavy sociálního zabezpečení, by měly být postupně snižovány, aby umožnily co nejširší pokrytí pracovníků na částečný úvazek.

(2) Pracovníci na částečný úvazek by měli být těmito soustavami chráněni za stejných podmínek, jako jsou podmínky platné pro pracovníci na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci. Tam, kde je to vhodné, by tyto podmínky měly být stanoveny v poměru k pracovní době, příspěvkům nebo výdělkům.

8. (1) Pokud je to vhodné, požadavky na mezní limity, založené na výši výdělku nebo délce pracovní doby, stanovené podle článku 8 Úmluvy v oblastech uvedených v článku 7, by se měly postupně snižovat.

(2) Délka doby zaměstnání, požadovaná jako podmínka pro ochranu v oblastech uvedených v článku 7 Úmluvy, by neměla být pro pracovníky na částečný úvazek delší než pro pracovníky na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci.

9. Tam, kde pracovníci na částečný úvazek mají více než jedno zaměstnání, měly by jejich celková pracovní doba, příspěvky nebo výdělky být brány v úvahu při určování, zda splňují požadavky mezních limitů v zákonných systémech sociálního zabezpečení založených na zaměstnanecké činnosti.

10. Pracovníci na částečný úvazek by měli mít na rovném základě prospěch z finančních plnění, poskytovaných k základní mzdě, které dostávají pracovníci na plný úvazek nacházející se ve srovnatelné situaci

11. Měla by být učiněna vhodná opatření zajištující, pokud je to možné, aby pracovníci na částečný úvazek měli na rovném základě přístup k zařízením a službám sociálního charakteru příslušného závodu: tato zařízení a služby by měly být v co nejširší možné míře přizpůsobeny tak, aby braly v úvahu potřeby pracovníků na částečný úvazek.

12. (1) Počet hodin a rozvržení pracovní doby pracovníků na částečný pracovní úvazek by měly být stanoveny se zřetelem na zájmy pracovníků, jakož i na potřeby podniku.

(2) Pokud je to možné, změny dohodnutého pracovního režimu a práce nad stanovenou pracovní dobu by měly podléhat omezení a předběžnému oznámení.

(3) Systém kompenzování práce nad dohodnutý pracovní režim by měl být předmětem vyjednávání podle vnitrostátního zákonodárství a praxe.

13. V souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí by pracovnici na částečný úvazek měli mít na spravedlivém základě přístup ke všem formám volna, které jsou dostupné pracovníkům na plný úvazek nacházejícím se ve srovnatelné situaci, zvláště k placenému studijnímu volnu, rodičovské dovolené, volnu v případě ošetřování nemocného dítěte nebo jiného blízkého člena pracovníkovy rodiny.

14. Tam, kde je to vhodné, stejná pravidla by měla platit pro pracovníky na částečný úvazek jako pro pracovníky na plný úvazek, pokud jde o rozvrh roční dovolené a pro práci ve dnech pracovního klidu a o veřejných svátcích.

15. Tam, kde je to uskutečnitelné, měla by být učiněna vhodná opatření pro překonání specifických zábran v přístupu pracovníků na částečný úvazek k odbornému výcviku, příležitostem pracovního postupu a mobilitě v zaměstnání.

16. Měla by být upravena ustanovení zákonných soustav sociálního zabezpečení založená na dobách zaměstnání, která mohou odradit od přechodu na práci na částečný úvazek nebo jejího přijetí, zvláště taková, která:

(a) mají za následek proporcionálně vyšší příspěvky, hrazené pracovníky na částečný úvazek, ledaže jsou ospravedlnitelné odpovídajícími proporcionálně vyššími dávkami;

(b) bez vážných důvodů značně snižují dávky v nezaměstnanosti nezaměstnaných pracovníků, kteří dočasně přijmou práci na částečný úvazek;

(c) při výpočtu dávek starobního důchodu příliš zdůrazňují snížený příjem z práce na částečný úvazek, která byla vykonávána výlučně v období, předcházející odchodu do důchodu.

17. Zaměstnavatelé by měli uvážit opatření usnadňující přístup k práci na částečný úvazek na všech úrovních v podniku, včetně, tam kde to přichází v úvahu, u kvalifikovaných a řídících pracovních míst.

18. (1) Tam, kde je to vhodné, by zaměstnavatelé měli uvážit:

a) požadavky pracovníků na převod z práce na plný úvazek na práci na částečný úvazek, která se v podniku uvolní; a

(b) požadavky pracovníků na převod z práce na částečný úvazek na práci na plný úvazek, která se v podniku uvolní.

(2) Zaměstnavatelé by měli poskytnout pracovníkům včasnou informaci o dostupnosti pracovních míst na částečný a plný úvazek v podniku, aby usnadnili převod z práce na plný úvazek na práci na částečný úvazek a naopak.

19. Aniž by byla v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí dotčena možnost propuštění z technických nebo organizačních důvodů, skutečnost, že pracovník odmítne převod z práce na plný úvazek na práci na částečný úvazek, nebo naopak, by sama o sobě neměla představovat platný důvod k propuštění.

20. Kde to dovolí národní podmínky nebo provozní podmínky podniku, pracovníkům by mělo být poskytnuto právo v odůvodněných případech, jako jsou těhotenství, potřeba pečovat o malé dítě nebo invalidního čin nemocného člena rodiny, právo přejít na práci na částečný úvazek a později se vrátit k práci na plný úvazek.

21. Tam, kde povinnosti zaměstnavatelů jsou odvozeny od počtu jejich zaměstnanců, pracovníci na částečný úvazek by měli být počítáni jako pracovníci na plný úvazek. Nicméně, tam, kde je to vhodné, pracovníci na částečný úvazek mohu být počítáni proporcionálně k počtu jejich pracovních hodin, maje za to, že kde takové závazky odkazují na ochranu uvedenou v článku 4 Úmluvy, měli by být počítáni jako pracovníci na plný úvazek.

22. Informace o ochranných opatřeních, která platí pro práci na částečný úvazek, a o praktickém uspořádání různých režimů práce na částečný úvazek by měly být rozšiřovány.