Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jiřího Hájka na předsedu vlády Václava Klause a odpověď předsedy vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Pan poslanec Jiří Hájek požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

JUDr. Jiří Hájek

poslanec

Jindřichův Hradec, 11.8.1995

Věc:

Interpelace.

Pane předsedo vlády,

v otevřeném dopise adresovaném Vám a presidentovi republiky, který jsem v pondělí 7. srpna předal ČTK, jsem Vás důrazně žádal, nikoliv jenom svým jménem, abyste učinil vše potřebné pro důrazné odsouzení vojenské akce Chorvatska proti Republice srbská Krajina, v důsledku které došlo k největší humanitární katastrofě na území bývalé Jugoslávie od jejího rozpadu a při které byli dva čeští vojáci zabiti. Rovněž jsem Vás žádal o okamžité sta žení naší vojenské jednotky.

Krutá realita války jasně ukázala lživost oficiální propagandy, živené a podporované prorežimními sdělovacími prostředky, které po dlouhou dobu bez jakékoliv novinářské etiky přispívaly a přispívají k informačnímu zmatku, jehož cílem bylo a je označit za příčinu všeho zla Srby.

Mlčení ministerstva zahraničních věcí, nečinnost ministerstva obrany a následné prohlášení vlády ze středy 9. srpna o setrvání naší vojenské jednotky v bývalé Jugoslavii, odpovídá jící postu ji vlády SRN a prohlášení je jihu míní stra zahraničí Kinkela k válečné akci Chorvatska, považuji za jednáni poškozující mezinárodní postavení naší republiky, neboť jde o jasný signál toho, že naše republika neprovádí vlastní suverenní politiku, ale je poplatná politice německé.

Obracím se proto na Vás s následujícími otázkami, na které očekávám zcela konkrétní odpovědi:

1) Jaké kroky podniklo ministerstvo zahraničí po zahájení chorvatského útoku na Republiku srbská Krajina? Zda náš velvyslanec v Záhřebu okamžitě protestoval u chorvatských nejvyšších míst a zda požadoval záruky bezpečnosti naší vojenské jednotky a všech našich občanů? Jestliže ne, proč tak neučinil, zda ze své vlastní vůle nebo na pokyn MZV?

2) Proč nebyl chorvatský velvyslanec v Praze pozván na MZV a nebyl mu vysloven ostrý protest proti válečným operacím, v důsledku kterých byli a jsou ohroženi naší občané na území Chorvatska, jak je tomu v takových případech obvyklé? Proč na místo toho, podle prohlášení ministra Zieleniece, naše MZV vyjádřilo chorvatské straně pouze svůj názor?

Ptám se Vás, pane předsedo vlády, komu byl tento tzv. názor vyjádřen a jaký byl jeho smysl a obsah. Žádám Vás, aby plný text tohoto dokumentu byl přiložen k Vaší odpovědi na tuto interpelaci.

3) Proč ministr obrany osobně nenavštívil naši jednotku v Chorvatsku, aby se na místě přesvědčil o skutečné situací a proč okamžitě nezahájil jednání se svým chorvatským protějškem?

4) Jaké konkrétní kroky vláda podnikla a podniká k zajištění všech českých občanů nacházejících se na území Chorvatska a zda má vůbec přehled o počtu těchto občanů a místech, kde se nacházejí? Co v této věci podnikly naše konzulární úřady?

5) Zda již vláda učinila potřebné kroky k podání ostrého protestu chorvatské straně proti týrání a vraždění srbských uprchlíků Chorvaty? Pokud ne, proč a na co čeká?

Dnešní rezoluce Rady bezpečnosti OSN je zcela jednoznačná a odsuzující nelidskost chorvatských ozbrojenců i civilistů, kteří nezůstávají nic dlužni řádění někdejší ustašovské soldatesky v letech druhé světové války. Nebo snad Česká republika, která je členem RB, nehodlá respektovat tuto rezoluci?

6) Zda již vláda poskytla, čí zda hodlá poskytnout, rychlou humanitární pomoc srbským občanům tak, jako učinila v případě humanitární pomoci obyvatelům muslimských enkláv v Bosně?

Nebo snad i v ulehčení utrpení prostých lidí, starců, žen a dětí bude vláda užívat, tak jako je tomu v jiných případech, dvojí metr?

Domníváte se snad, pane předsedo vlády, že v utrpení muslimského chlapce z Bihače, který přišel ve válce o nohu, jehož fotografii přinesly tiskové agentury v těchto dnech a v zabit i pětileté srbské dívenky, kterou Chorvaté zastřelili při leteckém útoku na prchající obyvatele Krajiny, je rozdíl?

Soudím, že jednotlivé činy stran této kruté války, je jíž skutečnou příčinou jsou velmocenské zájmy USA a Německa, je třeba hodnotíc stejným způsobem. To platí i o pomoci jejím obětem. Jakýkoliv jiný přístup není ničím jiným než pokrytectvím.

Očekávám netrpělivě Vaše odpovědi, pane předsedo vlády, a budu jen rád, přesvědčíte-li mne na konkrétních faktech, že jsem se mýlil při hodnocení postupů vlády a pánů ministrů zahraničí a obrany.

JUDr. Jiří Hájek

Václav Klaus

předseda vlády České republiky

V Praze dne 14. září 1995

Čj. 31277/95-OVA

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám k informaci a dalšímu sněmovnímu využíti odpověď na písemnou interpelací poslance Jiřího Hájka ve věci odsouzení vojenské akce Chorvatska proti Republice srbská Krajina a dalšího setrvání české jednotky na území bývalé Jugoslávie. Interpelace je evidována pod číslem 5.

S pozdravem

Václav Klaus

Příloha

Vážený pan

PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Václav Klaus

předseda vlády České republiky

V Praze dne 14. záři 1995

Čj. 31277/95-OVA

Vážený pane poslanče,

v úvodu své odpovědi na Vaši interpelaci Vás chci ujistit, že vláda České republiky sleduje vývoj situace v prostoru bývalé Jugoslávie velmi pozorně. Od samého začátku krize prosazuje Česká republika výhradně politická řešení a aktivně se podílí na úsilí mezinárodního společenství při hledání a následném prosazování mírového řešení konfliktu. Dostatečným důkazem je naše činnost v Rady bezpečnosti OSN a zejména přítomnost českého praporu v sestavě mírových sborů OSN (UNCRO) v Chorvatsku a vojenských pozorovatelů (UNMO) v Bosně a Hercegovině. Právě fyzická přítomnost vojáků Armády ČR v ohniscích krize v bývalé Jugoslávii znamená, že Česká republika je rozhodnuta nést část zodpovědnosti mezinárodního společenství za řešení této krize.

Na Vaše konkrétní dotazy k postupu české diplomacie v souvislosti s nedávnými událostmi na území Chorvatska mohu sdělit následující:

Česká republika respektuje legitimní právo Chorvatské republiky na zachování teritoriální integrity svého území. chorvatské vojensko-policejní akci v bývalých sektorech Jih a Sever jsme byli prostřednictvím našeho zastupitelského úřadu v Záhřebu informování 4. srpna 1995. Česká republika byla při této příležitosti ujištěna, že nastupujícím chorvatským jednotkám byl vydán rozkaz k zajištěn i bezpečnosti všech příslušníků mírových sborů UNCRO, kteří byli v době zahájení operace rozmístěni v zónách separace mezi Chorvaty a chorvatskými Srby v prostoru tzv. Krajiny.

Věcný příslib bezpečnosti byl chorvatskou stranou vyjádřen také ohledně dalších našich občanů, především turistů. MZV ČR se v pravidelných sděleních pro tis k opakovaně vyjadřovalo a vyjadřuje k bezpečnostní situaci s jednoznačným cílem - působit preventivně tak, aby nedošlo k ohrožení životů a majetku českých občanů. Skutečností je, že náš zastupitelský úřad v Chorvatsku neřešil žádnou mimořádnou událost, která by se stala v důsledku chorvatské ozbrojené akce. Konzulární pracoviště v Záhřebu a konzulární jednatelství v Rijece mají odpovídající instrukce jak pomáhat našim občanům v situacích, které mohou být ovlivněny nedávnými událostmi v Chorvatsku.

V prohlášení MZV ČR ze dne 4. srpna 1995 byla formulována jasná pozice ČR k chorvatskému útoku. Zároveň velvyslanec ČR v Chorvatsku O. Havlín v téže záležitosti intervenoval v Záhřebu u H. Šariniče, vedoucího kabinetu prezidenta F. Tudžmana. Mottem našeho postupu bylo vyslovení nesouhlasu s chorvatským rozhodnutím použít sílu k reintegraci území, obsazených chorvatskými Srby. Ohrožení bezpečnosti českého praporu v sektoru Jih bylo důvodem k vyslovení důrazného protestu České republiky po tragické události, ke které došlo v době chorvatského útoku 4. srpna 1995 na kontrolním stanovišti UNCRO - TANGO 23 Repetitor obsluhovaném našimi vojáky. V průběhu bojů mezi Chorvaty a chorvatskými Srby byli zabiti dva češti vojáci a další tři naši vojáci byli zraněni. Velvyslanec O. Havlín při jednání s H. Šariničem v přítomnosti náčelníka Generálního štábu Chorvatského vojska Červenka a zástupců ministerstva zahraničních věci Chorvatska v důrazném protestu připomenul chorvatské straně její vlastní závazek chránit příslušníky UNCRO.

H. Šarinič, který v téže věci obdržel paralelní protest od generála Janviera, vrchního velitele mírových jednotek (UNPF) v bývalé Jugoslávii, vyjádřil soustrast s úmrtím českých vojáků a přislíbil prošetření celé události. V neoficiální reakci nicméně uvedl, že za útok proti českým vojákům není chorvatská armáda zodpovědna. MZV ČR ve spolupráci s MO ČR usilují o vyšetřeni incidentu a označení viníků smrti českých vojáků.

Ministr obrany ČR Vilém Holáň sledoval situací po zahájení chorvatské ofenzívy prostřednictvím monitoringu Inspektorátu pozemního vojska Armády ČR. Vycházel přitom i z osobní znalosti situace získané z dřívějších inspekčních návštěv. Cestování k našemu praporu do tzv. zavřené zóny by vyžadovalo nezbytný souhlas chorvatských státních úřadů, což by mohlo být v daném okamžiku vysvětlováno jako politický souhlas s vojenskou akci Chorvatska. Jednáni s chorvatským ministrem obrany by vzhledem k bojové situaci v zájmovém území nevedlo k okamžitému řešení vzniklé situace, která v prostoru soustředění našich jednotek kulminovala právě okolo 5. srpna 1995.

Vláda České republiky se dne 16. srpna 1995 zabývala humanitární situaci, která vznikla v prostoru bývalé Jugoslávie jako důsledek chorvatské vojensko-policejní akce v tzv. Krajině. Přijatým usnesením č. 468 vláda rozhodla o poskytnutí přímé materiální pomoci uprchlíkům z chorvatské Krajiny do výše 5 mil. korun.

V otázce dalšího působeni mírových sil UNCRO v Chorvatsku a jejich mandátu probíhá v Radě bezpečnosti OSN diskuse v budoucnosti mírové operace. Česká vláda má mimořádný zájem nadále participovat v mírových silách UNCRO, což odpovídá cílům zahraniční politiky České republiky a potřebě zvyšovat její mezinárodní kredit. Proto je vláda toho názoru, že je v mezinárodním i domácím prostředí nezbytné realizovat takové politické kroky, které napomohou zachování naší přítomnosti v Chorvatsku.

S pozdravem

Václav Klaus

Vážený pan

JUDr. Jiří Hájek

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha