Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jiřího Šolera na předsedu vlády Václava Klause a ministra spravedlnosti Jiřího Nováka a odpověď předsedy vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Pan poslanec Jiří Šoler požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane premiére, vážený pane ministře,

v poslední době jsme byli svědky podivuhodných okolností, souvisejících s aktivitou Úřadu pro dokumentaci a vyšetření zločinů komunismu. Jedná se u řadu obvinění komunistických prominentů z vlastizrady a osvobozující výrok vůči bratrům Mašínovým, tedy vesměs výroky, které muselo pro jejich nekompetentnost vzápětí zrušit státní zastupitelství. Jedná se tedy zjevně o nekompetentní a nekvalifikovaný postup tohoto úřadu, snad vyplývající ze zjevné absence právní kvalifikace a právního cítění jeho vedoucích pracovníků, ale zejména jejich zcela zjevná stranickost, která je v naprostém rozporu s obecným principem nestrannosti soudů a obecně institucí působících v resortu spravedlnosti. Tato situace je v naprostém rozporu s vyhlášenými principy demokracie a právního státu uvedenými ve vládním prohlášení.

Dalším podivuhodným faktorem je naprosto rozdílný přístup k politickým zločinům komunistického režimu před listopadem 1989 a současného kryptokomunistického chartistického režimu po listopadu. Samozřejmě je chvályhodné vyšetřit okolnosti související se sovětskou okupací v roce 1968, dokud je alespoň část svědků k dispozici. Vítám též vytvoření právního precedentu ke stíhání zločinu vlastizrady, zejména vzhledem k okolnostem rozbití ČSFR v roce 1992 a současným snahám některých politiků, kteří podobně jako jejich předchůdci ve 30. letech pilně zrazují svou vlast potomkům německých nacistů. Dokonce i příjmení některých iniciativních osobností v této oblasti se opakují. K ilustraci reakce české veřejnosti na tuto problematiku si dovoluji přiložit ukázku stále ještě svobodného exilového tisku (Nedělní hlasatel z 30. července 1995, číslo 13, strana 2 dole). Ovšem uvítal bych řešení celého problému právně čistým způsobem, bez iniciativ právních analfabetů, jejichž snad jedinou klasifikací je pochybná chartistická minulost. Období, kdy nejvyšší kvalifikaci měli zakládající členové KSČ, snad již máme za sebou.

Pokud se týká záležitostí bratří Mašínů, situace je ještě prekérnější; vytvořený precedent v tomto případě pardonuje všechny násilné akce proti nedemokratickému režimu, který, jak celou záležitost nedávno charakterizoval JUDr. Zdeněk Jičínský, "zavírá do vězení své vlastní odpůrce". Jak dokazuje případ Bohumila Poura, i současný chartistický režim patří do téže kategorie, proto by i násilný odpor proti němu měl být hrdinstvím. Pokládáte vytvoření takového precendentu za rozumné? I já osobně ho vnímám jako velmi rizikový, i když mezi obdivovatele současné kryptokomunistické demokratury rozhodně nepatřím.

Všechny podobné problematické akce provádí výše zmíněný Úřad jako státní instituce placená z peněz daňových poplatníků. Je to asi vinou mé právní neznalosti, ale nějak si nevzpomínám, na základě jakého zákona byla tato novodobá "trafika" pro zasloužilé chartisty zřízena; dokonce si ani přesně nevzpomínám, jak je tato instituce zařazena do systému státní exekutivy a komu je podřízena. Rád se nechám v této oblasti poučit. Každopádně pokud její činnost bude stejně nekvalifikovaná jako dosud, pokládám její financování ze státního rozpočtu jako pusté vyhazování prostředků daňových poplatníků. Žádám o sdělení, jak budete dosud zcela nekompetentní činnost této státní instituce řešit.

S pozdravem

Václav Klaus

Vážený pane poslanče,

dovolte, abych Vám odpověděl na Vaši písemnou interpelaci ve věci postupu Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

Než však odpovím na Vaši základní otázku, týkající se ustanovení jmenovaného úřadu, chtěl bych Vám sdělit následující.

Již poněkolikáté se musím při čtení Vašich interpelací pozastavit a důrazně ohradit proti některým Vaším tvrzením a používané terminologii. Opět jsem se přesvědčil o tom, že náš pohled na řadu věcí je tak diametrálně odlišný, že je téměř vyloučené, aby Vás jakákoli moje odpověď na Vaši interpelaci uspokojila. Za vrchol absurdity však považuji Vámi naznačované spojení trestního činu vlastizrady s rozdělením Československa v roce 1992.

Úřad zřídil na základě Zákona o Policii ČR ministr vnitra svým nařízením ze dne 16.12. 1994. Z uvedeného vyplývá, že zmíněný Úřad je jako jeden z orgánů vyšetřování řízen Ministerstvem vnitra ČR.

Pokud jde o Vaše výhrady k postupu vyšetřovatelů Úřadu, sděluji Vám, že důvodem pro zrušení usnesení vyšetřovatele v cause bratří Mašínů i v případě osob, stíhaných pro trestní čin vlastizrady, nebyla pochybení, která by bylo možné přičítat jak vy uvádíte "zjevné stranickosti vyšetřovatelů".

Fakt, že státní zástupce ruší právně problematická nebo neodůvodněná rozhodnutí vyšetřovatele v přípravném trestním řízení, není ničím neobvyklým a odmítám, aby se z takových případů dělaly politicky motivované závěry.

S pozdravem

Vážený pan

RNDr. Jiří Šoler. CSc

poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Praha